Průjezdy kořenových a kamenitých pasáži jsou jedny z nejtěžších. Dochází zde k velkému množství chyb a také pádů, protože během jízdy těmito pasážemi se jezdec musí vyrovnat s menší adhezí povrchu a náročnými překážkami. Pro správné technické zvládnutí těchto překážek je důležitá jemná koordinace a ukázkové ovládání sjezdového kola.

Tip: Než začnete sjíždět tyto technicky náročné pasáže, je lepší si každou sekci nejprve projít bez kola, vybrat nejvhodnější stopu a až poté se spustit dolů tratí na kole.

Kořenová pasáž

Kořenová pasáž je velmi specifická překážka. Ve většině těchto pasáží se nachází obrovské množství kořenů a jezdec se musí vyrovnat se sníženou adhezí, protože tyto kořeny bývají hodně kluzké. Mnohdy se jezdec nedostane ani do kontaktu s půdou a celou pasáž musí zvládnout pouze po kořenech. Při zdolávání kořenových pasáží je důležitý směr a velikost kořenů, nájezdová rychlost a délka pasáže. Kořeny rostoucí kolmo na směr jízdy jsou pro přejetí o mnoho snadnější než kořeny, které rostou ve směru jízdy. Je vhodnější na kořeny najíždět co nejpříměji a pokud je nutné překonat kořen, který roste ve směru jízdy, dostaňte přes něj nejdříve přední kolo a poté nadlehčením i zadní kolo (pomůže vám jízda po zadním kole – manuál). Důležitým pravidlem je najít co nejrovnější trasu a zbytečně nekličkovat, čímž by došlo ke zbytečné ztrátě rychlosti. V kořenové pasáži již nebrzdit a snažit se být naprosto uvolněný. Těžiště by mělo být položené více vzadu, aby přední kolo mělo prostor pro manévrování.

Tip: Během jízdy kořenovou pasáží buďte co nejvíce uvolnění a pracujte se svým těžištěm. Když budete těžiště posouvat směrem dolů a nahoru ve správných místech pasáže, dosáhnete postupného zvyšování rychlosti („pumpování“ a nadlehčování přes kořeny). Stejně jako kamenité pasáže se dají kořenové sekce projet i po zadním kole nebo přeskočit (opět práce s těžištěm). Je možné i v takové pasáži šlapat, ale pouze v místech, kde jsou kořeny malé nebo jich je méně. V opačném případě by mohlo dojít ke kontaktu pedálu s překážkou a následné ztrátě potřebné rychlosti.

foto: Josef Mrázek (vlevo), Václav Mokrý (vpravo)

Kamenitá pasáž

Průjezd kamenité pasáže („rock garden“) se velmi podobá kořenové sekci, nicméně kameny bývají větší a vyšší, a proto je v těchto pasážích vhodné více ovládat jízdu po zadním kolem, pumpování a techniku skoku. Především záleží na velikosti a rozestavení kamenů, délce pasáže a nájezdové rychlosti. Některé „rock garden“ se dají pouze jen projet, jiné přejet po zadním kole nebo dokonce i přeskočit. Dlouhé pasáže je nejlepší si rozdělit do několika úseků a v každém úseku si zvolit nejvýhodnější techniku průjezdu. Základem je nepovažovat kameny jako hrozbu, najít co nejpřímější sjízdnou trasu, příliš nebrzdit a řídit kolo s lehkostí. Těžiště musí být opět spíše vzadu a v situacích, kdy je potřeba překonat veliký kámen, musí jít těžiště (pánev) maximálně nad zadní kolo. Tímto přesunem těžiště si usnadníte přejetí překážky nejprve předním kolem a poté opětovným přenesením těžiště mírně vpřed i kolem zadním. Je správné najíždět do těchto technických pasáží ve větší rychlosti, protože kolo bude lépe kopírovat rozbitý terén. Bude také jednodušší některé pasáže rovnou přeskočit. V kamenitých pasážích se nedoporučuje šlapat. Jsou výjimky, kdy je možné pomoct si šlapáním, ale je to více nebezpečné.

Tip: Rychlost získávejte perfektním kopírováním terénu a již zmiňovaným pumpováním. Základem je odlehčit kolo při nájezdu na kámen a poté jej zatížit při sjezdu zpět na zem. V deštivých podmínkách jsou kameny kluzčí a je zapotřebí zůstat ještě více uvolněný, vyvarovat se prudkým pohybům a volit co nejrovnější stopu.

foto: Václav Mokrý (vlevo), Josef Mrázek (vpravo)