Máte zapnutý náhled celé osnovy, zpět na běžné zobrazení.
Načítání a prohlížení osnovy může být v závislosti na množství obsahu pomalejší.
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou vzniku a fungování aliancí a regionálních bezpečnostních institucí, okolnostmi, za nichž dochází k jejich zániku, a dále s s jejich jednotlivými funkcemí a celkovou rolí, které dlouhodobě hrají ve světové politice. Předmět je orientován spíše teoreticky, nicméně jednotlivé aspekty studované problematiky budou rozebírány na konkrétních příkladech historicky existujících a povětšinou dodnes fungujících aliancích a regionálních bezpečnostních institucí.
V úvodních hodinách předmětu se studenti seznámí s hlavními pojmy a koncepty (aliance, kvazialiance, bezpečnostní partnerství, regionální bezpečnostní instituce, alianční bezpečnostní dilema, veřejné statky a „černí pasažéři“) a typologií aliancí, bude jim nastíněn stručný přehled historického vývoje aliancí a regionálních bezpečnostních institucí a diskutována problematika vzniku aliancí z pohledu hlavních teorií mezinárodních vztahů. V další části předmětu bude rozebírána problematika fungování aliancí a jejich hlavní funkce a diskutovány okolnosti a podmínky, za nichž může dojít k jejich zániku. Poslední část předmětu se zaměří na debatu, zda a případně v jaké míře aliance přispívají ke stabilitě mezinárodního prostředí, nebo zda spíše plní roli katalyzátorů ozbrojených konfliktů. Vedle toho pak bude diskutována proměna role a charakteru aliancí a regionálních bezpečnostních institucí po konci studené války a po teroristických útocích z 11. září 2001.
Podmínky ukončení předmětu
Předmět je ukončen ústní zkouškou. K bodovému hodnocení zkoušky budou připočteny body obdržené za seminární práci. Výsledný součet určí konečnou známku studenta z předmětu.
Podmínkou pro přihlášení ke zkoušce je odevzdání seminární práce splňující všechny předepsané náležitosti (téma, rozsah, formální náležitosti) ve stanoveném termínu a minimálně 60% docházka (tedy účast na minimálně 6 přednáškách; úvodní informační hodina není povinná a celkového počtu přednášek se nepočítá). Povinnost minimální docházky bude odpuštěna v případě studentova dlouhodobého studijního pobytu v zahraničí či dlouhodobé zdravotní hospitalizace.
Dohromady lze v předmětu získat celkem 40 bodů (30 bodů ústní část zkoušky a 10 bodů za seminární práci), přičemž minimální hranice pro úspěšné ukončení předmětu je 25 bodů. Studenti mohou získat bonusové body za aktivní participaci na předmětu.
Klasifikační stupnice (celkem 40 bodů):
A (37-40), B (34-36,5), C (31-33,5), D (28-30,5), E (25-27,5), F (méně než 25 bodů)
Ústní zkouška (celkem 30 bodů):
Otázky na ústní zkoušce budou pocházet z přednášek, prezentací a zadané literatury.
Seminární práce (celkem 10 bodů):
Práce by měla mít rozsah 12-15 normostran. Odevzdání do elektronické odevzdávárny.
Termín odevzdání je do 8. 5. 2017 (včetně). Seminární práce odevzdané po termínu nebudou akceptovány.
Obecná témata seminárních prací (v případě domluvy s vyučujícím lze psát práci i na jiné téma, které by se vztahovalo k probírané problematice):
1. Vysvětlete vznik, transformaci, zánik či pokračující existenci vojenské aliance na základě některé z teorií mezinárodních vztahů.
2. Přispívají aliance ke stabilizaci bezpečnostního prostředí a odstrašování protivníka nebo naopak slouží jako katalyzátor vojenského konfliktu? Případová studie.
3. Proč státy vstupují či zůstávají v alianci? Případová studie motivů jednotlivého státu v některé ze současných vojenských aliancí.
4. Případová studie (ne)úspěšného vnitroaliančního vyjednávání uvnitř vybrané aliance (zhodnocení cílů stran a míry jejich dosažení, popis použitých nástrojů intralianční diplomacie, objasnění vnějších faktorů ovlivňujících proces vyjednávání, apod.)
5. Aliance ve válce - případová studie působení vybrané aliance v konfliktu se zaměřením se na to, do jaké míry fungování v rámci aliance či vojenské koalice ovlivnilo průběh a výsledky bojových operací a následné dosažení politických cílů sledovaných členskými státy aliance v rámci vojenského konfliktu.
Týden 1: Úvodní informační hodina
Týden 2: Vymezení klíčových pojmů, typologie aliancí
Povinná literatura:
Williams, Paul D.: Security Studies: An Introduction. Abingdon: Routledge, 2008, s. 339-354 a 355-373.
Týden 3: Přehled historického vývoje aliancí I.
Týden 4: Přehled historického vývoje aliancí II.
Týden 5: Vznik aliancí z pohledu hlavních teorií mezinárodních vztahů I. (realistické přístupy k problematice aliancí a bezpečnostní spolupráce)
Povinná literatura:
Snyder, H. H.: Security Dilemma in Alliance Politics. World Politics, 1984, Vol. 36, No. 4, s. 461-466.
Walt, S. M.: The Origins of Alliances. Cornell University Press, 1987, s. 17-49.
Týden 6: Vznik aliancí z pohledu mezinárodních vztahů II (vznik aliancí z pohledu liberalismu a konstruktivismu)
Povinná literatura:
Barnett, M.: Alliances, Balances of Threats and Neorealism. The Accidental Coup. In: Vasquez, J. A. a Elman, C. (eds.): Realism and the Balancing of Power. Prentice Hall, 2003, s. 222-249.
Maoz, Z.: Paradoxical Functions of International Alliances. In: Vasquez, J. A. a Elman, C. (eds.): Realism and the Balancing of Power. Prentice Hall, 2003, s. 200-221.
Týden 7: Alianční bezpečnostní dilema, funkce aliancí
Povinná literatura:
Kantor, L.: Evropská část americké protiraketové obrany jako alianční bezpečnostní dilema. Obrana a Strategie, 2/2011, s. 49-68.
Snyder, H. H.: Security Dilemma in Alliance Politics. World Politics, 1984, Vol. 36, No. 4, s. 461-495.
Týden 8: Reading Week
Týden 9: Fungování aliancí vzhledem k dělbě zisků a nákladů (bezpečnost jako veřejný statek, problematika „černých pasažérů“)
Povinná literatura:
Goldstein, Avery: Discounting the Free Ride: Alliances and Security in the Postwar World, International Organization, 1995, 49 (1), s. 39-71.
Olson, Mankur a Zeckhauser, Richard: An Economic Theory of Alliances. The Review of Economics and Statistics, 1966, 48 (3), s. 266-279.
Týden 10: Řízení činnosti aliance v mezinárodním prostředí, rozpuštění či zánik aliancí a regionálních bezpečnostních institucí
Povinná literatura:
McCalla, R. NATO´s Persistence after the Cold War. International Organization, 1996, 50 (3), s. 445-475.
Tuschhoff, Ch. Alliance Cohesion and Peaceful Change in NATO. In Wallander, C., Haftendorn, H. a Keohane R. O. (eds.): Imperfect Unions. Security Institutions over Time and Space. Oxford University Press, 1999, s. 140-162.
Týden 11: Vojenská aliance: Nástroj ke stabilizaci bezpečnostního prostředí nebo katalyzátor ozbrojeného konfliktu?
Povinná literatura:
Christensen, Thomas J.: Worse than a Monolith. Alliance Politics and Problems of Coercive Diplomacy in Asia. Princeton: Princeton University Press, 2011, s. 28-62.
Christensen, Thomas J. a Snyder, Jack: Chain Gangs and Passed Bucks: Predicting Alliance Patterns in Multipolarity. International Organization, 1990, 44 (1), s. 137-168.
Pressman, Jeremy: Warring Friends: Alliance Restraint in International Politics. Ithaca: Cornell University Press, 2008, pp. 18-41.
Týden 12: Proměna aliancí a regionálních bezpečnostních institucí po konci studené války a teroristických útocích z 11. září 2001 a jejich budoucnost I.
Povinná literatura:
Tertrais, Bruno: The Changing Nature of Military Alliances. The Washington Quarterly, 2004, 27 (2), s. 135-150.
Menon, Rajan: The End of Alliances. Oxford: Oxford University Press, 2007, s. 65-90.
Týden 13: Proměna aliancí a regionálních bezpečnostních institucí po konci studené války a teroristických útocích z 11. září 2001 a jejich budoucnost II.
Weitsman, Patricia A.: Waging War. Alliances, Coalitions and Institutions of Interstate Violence. Stanford: Stanford University Press, 2014, s. 164-187.