Ze tří forem (srov. § 3 odst. 1 CenP), které obecně přichází u cenných papírů v úvahu, může mít směnka jen dvě z nich: na řad nebo na jméno. Forma cenného papíru na doručitele u směnky nepřipadá podle našeho směnečného práva úvahu, neboť jméno prvního oprávněného představuje podstatnou náležitost směnky. Tím se směnka odlišuje např. od šeku (srov. čl. III § 5 odst. 1 písm. c) SŠZ).

Pokud ve směnce není odchylné doložky, jde o směnku na řad (ordresměnku), jež se primárně převádí pomocí rubopisů. Na rozdíl od některých cenných papírů není nutné směnku opatřit doložkou „na řad". Směnku lze totiž i bez této doložky převádět pomocí rubopisů (srov. § 11 odst. 1 SŠZ). Směnka je právem označována jako zákonný ordrepapír. Forma cenného papíru na jméno (cenného papíru au nom, rektapapíru) je u směnky méně obvyklá. Směnka tuto formu získá tzv. rektadoložkou výstavce směnky. Zákon uvádí její možné znění: „nikoliv na řad". Směnky s touto doložkou výstavce se převádí postoupením pohledávky.