Přednáška má seznámit studenty s nejdůležitějšími chorobami dýchacího ústrojí, vyjma nádorových a alergií )součást jiné výuky) a s postupem proti nim v prevenci i záchytu chorobných stavů pracovníky nelékařských zdravotnických oborů.
1.1 - Celkový přehled dýchacího ústrojí
1.1.1 - Obrázek s komentářem jako video
1.1.2 - Pdf ke stažení a vytištění
Obrázek, který je podkladem této animace jako stažitelné pdf
1.2 - Přednáška jako komentované animace
Následují čtyři animace, presentující slajdy z přednášky se slovním komentářem
1.2.1 - Onemocnění dýchacích cest
Vysvětlivka: ON 1 1 znamená optometristé, nutriční terapeuti, přednáška 1., 1. část
1.2.2 - Onemocnění plicní tkáně
1.2.3 - Onemocnění pohrudnice, poplicnice a štěrbiny mezi nimi, stěny hrudníku
1.2.4 - Onemocnění nervových center, nervů a dýchacích svalů
1.3 - Celkový přehled přednášky
Stažitelné pdf s osmi slajdy na stránce, můžete si stáhnout, vytisknout a dělat si do toho poznámky při sledování videa. Někde je pořadí obrázků ve videu jiné oproti pdf a některé slajdy ve videu nejsou.
O co v této lekci jde?
Stopové prvky – esenciální i toxické – jsou nedílnou součástí výživy člověka. Přestože denní potřebu stopových prvků pokrývá jejich příjem v řádu pouhých miligramů, mají zásadní vliv na kvalitu zdraví. Jednostranné a alternativní způsoby stravování mohou vést k příliš nízkému - nebo naopak příliš vysokému příjmu některých prvků.
Oproti úvodu do problematiky v minulém semestru je rozšířena a doplněna část o nejrizikovějších prvcích – zejména As, Pb, Cd a Hg.
(Toxické) kovy v prostředí
Těžké kovy provázejí lidstvo po celou dobu jeho existence. Průmyslovou činností se však dostávají do prostředí v dříve nebývalé míře. Pro většinu lidí jsou dietární zdroje hlavním způsobem expozice těžkým kovům. Některé z nich mohou být nezbytné a prospěšné (např. Cr3+, Fe, Cu), zatímco jiné nevykazují žádnou užitečnou biologickou funkci (např. Cd, Pb a Hg)
Historický vývoj znečištění prostředí ČR
Na vývoji emisí olova z dopravy i průmyslu jsme si ilustrovali tendenci snižování zátěže obyvatel ČR. Nicméně, protože kovy jsou nedegradovatelné (nemohou se na nic dalšího rozložit, pouze měnit sloučeniny a ukládat se), jednou vytěžené a mobilizované prvky z prostředí úplně nezmizí.
Co obnáší být těžkým kovem? Které kovy jsou nejrizikovější?
Podle vágní definice těžkých kovů je typickým zástupcem tak užitečný kov, jakým je železo. To je přitom celosvětově nejčastěji deficitním prvkem. (Po něm následuje zinek.) Saturace organismu železem je ideální protektivní faktor před působením toxických prvků, jelikož organismus nejeví přehnanou tendenci vstřebávat kovové kationty ze stravy.
Po absorpci do organismu se chovají rozdílně, mají různé cílové orgány. Některé působí alergizujícím účinkem už na základě dotyku (nikl je typický kontaktní alergen). Při léčbě akutních otrav (které jsou dnes vzácné) se uplatňuje chelatační terapie, kdy se podávají chelatační činidla typu EDTA nebo dimerkaprol.
Kadmium
Kadmium ve svojí elementární, kovové, formě. Sloučeniny kadmia jsou všechny toxické a klasifikovány jako karcinogeny. Člověk Cd přijímá většinou z rostlinné stravy, u kuřáků je ale zdroj kadmia jiný – tabák je totiž velmi dobře kumulující rostlina.
rozbitý a rozlitý rtuťový teploměr
Od používání rtuťových teploměrů se ustupuje, v domácnostech i nemocnicích jsou ale pořád populární. Při jejich rozbití je ale ptřeba vědět, co dělat. Do skleněné nádobky sesbíranou rtuť je nejlepší odnést do lékárny, na sběrný dvůr, nebo hasičskou stanici. Páry, které se ze zbytků uvolňují, jsou nebezpečné, proto je třeba uklidit opravdu důkladně.
As, Cd, Hg, Pb
Čtyři prvky, které jsou nejostřeji sledovány a mají stanovené nejpřísnější limity pro výskyt v potravinách.
Typičtí zástupci toxických prvků
Nejrizikovější prvky, jakými jsou Cd, Hg a Pb, nemají užitečnou funkci v těle. Jejich koncentraci v potravinách, prostředí i těle bychom si přáli nulovou, ale reálně to není dosažitelné. Jsou totiž přirozenou součástí prostředí. Člověk jich ale svou činností mobilizuje do prostředí větší množství než příroda v rámci přirozených cyklů.
Teď se zaměřne na rtuť, která je velice názorným prvkem; její formy se chovají velice rozdílně. Zatímco methylrtuť, vyskytující se v rybách, je velmi toxickou záležitostí, kovová rtuť – pokud však neuvažujeme její páry! – příliš vstřebatelná není. Představíme si taky na analýzu vlasů a nehtů jako užitečný nástroj biologického monitoringu.
Ve videu odkazuji na tříminutový dokument o tragédii v japonské Minamatě, kdy desítky lidí zemřely na otravu methylrtutí z konzumace ryb. Video obsahuje drsné záběry otrávených osob i kočiček, na kterých se otrava projevila nejdřív. Dlouho se proto mělo za to, že jde o nemoc získanou od koček, na což spousta z nich doplatila.
Studijní materiály
Všechny důležité (i z hlediska závěrečného testu) informace jsou obsaženy ve videích. Pro nadšence do problematiky nabízím další studijní zdroje:
6 - Alergie
6.1 - Výukový text
Obsah přednášky máte shrnutý ve výukovém textu ke stažení
6.2 - Komentovaná přednáška
Toto je přehled slajdů přednášky, doplněných komentáři ve stejném formátu
6.3 - Video nad slajdy o samotných alergiích
7 - Osteoporóza
Ke dnešnímu tématu mátew velmi podrobnou komentovanou sérii slajdů. Měla by stačit k pokrytí potřebné látky. Pozor na jednu věc: Partie o vitamínu D a vápníku uplatníte též v některých otázkách výživy.
Za zvláštní vypíchnutí si zasluhuje fakt, že dlouhodobá saturace Ca z jiných zdrojů než je mléko a výrobky s obsahem kaseinu jsou zpravidla spojeny s vyšším příjmem energie, než který je v těchto zdrojích, a tudíž i s vyšším rizikem vzniku nadváhy či obezity. A pokusy o redukci energie z jiných zdrojů mohou být spojeny s nechtěnou redukcí příjmu jiných esenciálních nutrientů.