Elektrony (e-) jsou subatomární částice, které nesou záporný náboj. Nacházejí se v elektronovém obalu, který obklopuje atomové jádro. Elektronový obal zabírá většinu prostoru atomu, ale podílí se jen nepatrně na celkové hmotnosti atomu. V elektroneutrálním atomu je počet elektronů roven počtu protonů.
Energie elektronů je kvantována, to znamená, že elektrony se v atomu vyskytují pouze v určitých energetických stavech. Elektrony se v elektronovém obalu rozmísťují do tzv. elektronových vrstev (sfér, slupek). Elektrony ležící ve stejné vrstvě mají přibližně stejnou energii. Energie elektronů ve vrstvách postupně stoupá se zvyšující se vzdáleností od jádra. Uspořádání elektronů v elektronovém obalu se označuje jako elektronová konfigurace a je charakteristické pro každý prvek. Energetickou hladinu, ve které se elektron v základním stavu nachází, udává hlavní kvantové číslo n. Může nabývat hodnot 1, 2, 3, atd, u dosud známých prvků maximálně 7.
Každá elektronová vrstva může být zaplněna pouze určitým počtem elektronů. Např. elektronová vrstva nejbližší jádru může být zaplněna pouze dvěma elektrony, po ní následující vrstva může pojmout maximálně 8 elektronů, plně obsazená vrstva třetí 18 elektronů. Elektrony jsou v obalu rozmístěny vždy tak, že nejprve se zaplňuje vrstva s nejnižší energií a po té vrstvy další. Elektrony v poslední, neúplně zaplněné vrstvě se nazývají valenční. Jsou to elektrony s nejvyšší energií, k jádru jsou nejvolněji poutány a zodpovídají za chemické vlastnosti prvků.
V jednotlivých vrstvách jsou elektrony lokalizovány v tzv. orbitalech.