3 Závislost na internetu

Přestože závislost na internetu není v současnosti diagnózou, plánuje se její zařazení do aktualizovaného vydání příručky psychiatrických diagnóz Diagnostic and Statistical Manual.32 Různé studie 33,34,35,36,37,38,39,40 charakterizují závislost na internetu jako poruchu chování, která je podobná patologickému gamblerství bez toxických příznaků a které může být provázena nápadnými změnami nálad, konfliktním jednáním, apatií nebo naopak prchlivosti, či depresemi.

Pokud jde o typy35 internetových závislostí, patří mezi ně

• kybersex projevující se potřebou navštěvovat webové stránky pro dospělé s erotickým nebo pornografickým obsahem,

• vytváření virtuálních vztahů například prostřednictvím chatovacích místností, diskusních fór apod.,

• nutkavá potřeba hrát online hry, nakupovat, obchodovat apod.,

• surfování po internetu a v databázích kvůli neustálé potřebě informací a

• závislost na počítači ať kvůli programování nebo hraní her.

V roce 2005 byly shrnuty výsledky35,37,38,40 řady výzkumů internetové závislosti, ze kterých vyplývá, že cca 4500 respondentů trávilo průměrně 17 hodin týdně na internetu a že 14,5 % z nich bylo shledáno závislými na internetu. Kromě těchto dílčích výzkumů byly provedeny i dva rozsáhlé, kdy jak v tom prvním s 17 251 respondentem, tak i v tom druhém s 1 302 respondenty bylo shodně 6 % shledáno internetově závislými. V jednotlivých výzkumech byly sledovány osoby obvykle ve věku 18-60 let, přičemž výraznou většinu z nich tvořili mladí lidé s průměrným věkem 22-25 let.

Právě mladí lidé jsou rizikovou skupinou náchylnou k závislosti na internetu. Pro tuto tzv. generaci Y a Z jsou běžnou součástí života nejnovější internetové technologie. Zvláště jsou riziku vystaveni studenti, kteří na jednu stranu užívají svobody internetu bez kontroly rodičů, aby se zároveň vyrovnávali s novým prostředím (školou) a novými vztahy (učitelé, spolužáci). Zde se internet stává nejen nástrojem pro navazování nových vztahů, ale také prostředkem k vyrovnání se s novým okolím, pocity osamění v novém prostředí, stresem z nových povinností ve škole apod.41 Neznamená to však, že by riziku závislosti nebyly vystaveny i starší generace, neboť bylo již zaznamenáno několik případů mezi příslušníky střední generace (43-47 let), kteří trávili až 14 hodin denně u internetu a jejich závislost rozvrátila jejich manželství a celý rodinný život.

Pokud se jedná o odhalení závislosti na internetu, americká psycholožka Kimberly Youngová43 doporučuje položit si osm základních otázek:

1. Cítíte se být posedlí internetem (myslíte na předchozí online aktivitu a zároveň už i na další)?

2. Máte pocit, že s delším pobytem na internetu se cítíte spokojenější?

3. Stalo se vám, že jste se opakovaně neúspěšně pokoušeli regulovat, omezit či ukončit používání internetu?

4. Cítíte se být neklidní, mrzutí, v depresi nebo podráždění, když jste se pokusili omezit nebo ukončit používání internetu?

5. Zůstáváte online na internetu déle, než jste původně zamýšleli?

6. Riskujete ztrátu nebo už jste přišel kvůli internetu o vztah s někým pro vás důležitým, zaměstnání, školu nebo pracovní příležitost?

7. Lhal jste už někdy někomu z rodiny, terapeutovi či komukoliv z vašich blízkých o tom, kolik času ve skutečnosti trávíte na internetu?

8. Používáte internet k tomu, abyste unikli před problémy nebo se zbavili nepříjemných pocitů (bezmocnosti, viny, úzkosti, deprese)?

Zatímco podle Youngové lze za internetově závislého považovat člověka, který zodpoví kladně alespoň na pět z uvedených otázek, panuje také názor,44 že za závislého lze považovat toho, kdo rovněž kladně odpoví alespoň na jednu ze tří posledních otázek. Následně Youngová vypracovala dotazník o dvaceti otázkách, který se v současnosti používá jako jeden z nejčastějších prostředků k průzkumu internetové závislosti u člověka.