Ve světě výživy se nám rozmohl takový nešvar. Vědci z kalifornské univerzity zjistili, že... Takto začíná každá druhá zpráva v médiích, která přináší senzační informace ze světa výživy, jelikož je všechno jinak, než jsme si doteď mysleli, a ještě k tomu nám ideálně všichni lhali (s výjimkou těchto kalifornských vědců). V realitě to funguje asi takto:

The Science News Cycle

Není studie jako studie

Základním kamenem jakýchkoli postupů, které v medicíně označujeme jako lege artis (tedy postupů, které se zakládají na nejvyšší dosažené úrovni vědeckého poznání), je kvalitní výzkum. Výzkum samotný je však k ničemu, pokud o něm výzkumníci nedají vědět světu. To se děje nejčastěji prostřednictvím vědeckých článků, které se objevují ve vědeckých časopisech, jejichž hlavním úkolem je informace o vědě zprostředkovávat veřejnosti (zejm. odborné).

Ve vědě, a obzvláště v té o výživě, je však velmi náročné provést studii, která bude svou metodikou natolik precizní, aby dokázala ukázat přesně to, po čem pátráme, a přitom nebyla ovlivněna spoustou vedlejších faktorů. Nejdůležitějším materiálem této kapitoly bude následující materiál serveru Examine.com (překlad vyhotovila Česká asociace nutričních terapeutů):

Kde informace vyhledávat?

1. Vědecké články

Nejsložitější, ale zároveň nejlepší cestou k tomu, abychom si ověřili nějakou informaci nebo zaujali stanovisko k nějakému problému, je podívat se na recentní vědeckou literaturu k tématu. Vyhledávání vědecké literatury a její zpracování však není zrovna nejjednodušší. O tom, jak využívat elektronické informační zdroje, které má univerzita předplacené, a jak efektivně vyhledávat, se můžete dozvědět na následujících místech:

2. Stanoviska odborných společností

Ke konkrétním tématům, která jsou aktuální či zásadní, se často vyjadřují také odborné společnosti. Ty dané stanovisko vydají na základě kritického zhodnocení dostupné literatury nejčastěji ve formě různých practice papers, position papers či guidelines, které pak mohou být často vnímány jako standardy nutriční péče v dané oblasti.

Sledovat se vyplatí:

• evropské instituce
  • EFSA – European Food Safety Authority
  • EUFIC – European Food Information Council – jeden z nejlepších zdrojů informací pro veřejnost, které lze sehnat (Instagram @eufic, Twitter @eufic)
• organizace nutričních terapeutů
  • ICDA, EFAD
  • domácí scéna – ČANT, SNT ČAS
  • zahraniční scéna – AND (Academy of Nutrition and Dietetics – USA), BDA (British Dietetic Association – UK), DAA (Dietitians Association of Australia)
• odborné lékařské společnosti
• ESPEN – European Society for Parenteral and Enteral Nutrition – tvůrce spousty klinických guidelines
• SKVIMP – Společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče – český ekvivalent ESPEN
• ESPGHAN – European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition

3. Knihy, články a další

Nejsrozumitelnějším a nejpřístupnějším zdrojem informací jsou samozřejmě zdroje, které již někdo přeložil z "vědečtiny" do "lidštiny". Během tohoto překladu však může mnohdy dojít ke ztrátě informací, kontextu nebo k překladu jen části znalostí, které k danému tématu existují. Proto je potřeba vždy velmi bedlivě sledovat kvalitu daného zdroje.

1. Nečtěte pouze titulky. Informace často není kompletní, je vytržena z kontextu a každý se navíc snaží u svého článku zajistit co největší množství čtenářů.
2. Ověřujte původ knihy nebo článku. Jedná se o důvěryhodný server / seriózní nakladatelství / influencera se vzděláním v oboru? Článku od nutričního terapeuta na Národním zdravotnickém informačním portálu věřit lze. Článku od výživového poradce se školou života na soukromém blogu bohužel většinou ne.
3. Buďte zdravě skeptičtí. Dává informace smysl? Pokud úplně vybočuje ze známých faktů, čím autor svá tvrzení dokládá? Nevynechal autor nějaké limity, které autor původní literatury uváděl? A nenechte se zmást – kniha podložená studiemi ještě nic neříká o tom, jak s danými studiemi bylo nakládáno (více o cherry-pickingu v dokumentu výše).
4. Jeden zdroj je málo. Základní kámen vědy je opakovatelnost výsledků. Pokud někdo přijde s výzkumem, jehož závěry při vší snaze není schopen nikdo zopakovat, pak byla v daném výzkumu nejspíše chyba. Pokud tedy čtete článek pojednávající o to, že někdo někde konečně zjistil, že je všechno jinak, a pak zjistíte, že se jedná o jednu jedinou studii (ideálně na myších), článek zavřete.
5. Všímejte si motivace autora. Má daný autor obchod s doplňky stravy? Nabízí low carb jídelníčky? Vyrábí paleo-friendly potraviny? Pokud ano, je dost možné, že texty, které uveřejňuje, budou tendenční a budou inklinovat k takové verzi informací, která bude v souladu s byznysem. Ve studiích hledejte zmínku o střetu zájmů v sekci Acknowledgments.