Zdraví a životní styl

Zdraví člověka je složitě podmíněno kladným i záporným působením nejrůznějších faktorů – determinant zdraví. Lze je rozdělit na faktory vnitřní a vnější. Dle relativního vlivu na zdraví lze seřadit determinanty následujícím způsobem: nejvýrazněji je zdraví lidí ovlivňováno životním stylem, méně životním prostředím a genetickým základem a jen z 10 % úrovní zdravotnictví (Liba, 2005, Kubátová, Machová, 2006, 2009, Kotulán 1991 aj.).

Z rozboru příčin chorob vyplývá, že zdraví nejvíce poškozuje kouření, nadměrná konzumace alkoholu, zneužívání drog, nesprávná výživa, nízká pohybová aktivita, nadměrná psychická zátěž a rizikové sexuální chování (Kubátová, 2009 a další).

 

 

 

· Životní styl (50 %)

Životní styl je nejdůležitějším determinantem zdraví. Lze ho definovat jako „ souhrn dobrovolného chování a životní situace. Zahrnuje formy dobrovolného chování v daných životních situacích, které jsou založené na individuálním výběru z různých možností .“ (Kubátová, 2009, s.16).

Liba (2005, s. 5) ho definuje jako „vyváženost psychické a fyzické zátěže, o cílevědomou pohybovou aktivitu, racionální výživu, harmonické vztahy mezi lidmi, zodpovědný pohlavní život, odmítání návykových látek, zodpovědnost v oblasti práce a života, osobní a pracovní hygienu atd.“

Rozhodování člověka závisí mimo jiné na jeho věku, temperamentu, vzdělání, zaměstnání, příjmu, pohlaví a hodnotové orientaci, postojích a dalších faktorech. Člověk se může správně rozhodnout tehdy, má-li dostatečné znalosti o tom, co zdraví podporuje a také o tom, ho ovlivňuje negativně (je zdravotně gramotný). Vzhledem k zásadnímu významu životního styl je nutné, aby poskytování odpovídajících znalostí, včetně rozvíjení dovedností a návyků a formování postojů, bylo součástí výchovy dětí od útlého věku v rodině i ve škole a aby bylo spojováno s výchovou k odpovědnosti za vlastní zdraví. (Kubátová, 2009).

 

· Genetický základ (20 %)

 

 

Dalším faktorem ovlivňujícím naše zdraví je genetický základ, který determinuje zdraví z 20 %. Jednoznačně určujícím činitelem nejsou většinou geny ani prostředí, jedná se o interakci genů s faktory životního prostředí. Řidčeji se setkáváme s chorobami, které mají 100 % podíl dědičnosti. Tento případ např. nastává u Downovy choroby nebo fenylketonurie. Většina chorob má etiologii smíšenou, to znamená, že se na jejich vzniku podílí jak geny, tak multifaktorová účast zevních podmínek např. hypertenze, diabetes, alergie aj. S vnější etiologií poškození zdraví se setkáváme u otrav, úrazů a infekcí (Kotulán, 1991).

 

Životní prostředí (kulturní, ekonomické, sociální aj.) determinuje zdraví z 20 %

Do faktorů životního prostředí patří například znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, chemizace prostředí, zdraví škodlivé fyzikální faktory (hluk, záření aj.) Ze společenských faktorů mají rozhodující vliv postoje veřejnosti, politika a aktivita odborníků.

 

Péče o zdraví a zdravotnictví (10 %)

 

 

Jako hlavní problémy v oblasti zdravotnictví byli determinováni činitelé jako nedostatečná prevence, neuspokojivá časnost a efektivita diagnostiky a léčení. (Kotulán,1991, s. 116).