Inkluzivní speciální pedagogika
PhDr. Lenka Gajzlerová, Ph.D.
Inkluzivní speciální pedagogika
Kapitola obsahuje:
2
Obrázek
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
3
Obrázek
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 20. 2. 2020.
Kapitola obsahuje:
2
Obrázek
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 5. 3. 2020.
Kapitola obsahuje:
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 27. 3. 2020.
Kapitola obsahuje:
2
Obrázek
1
Studijní text
Učitel doporučuje studovat od 1. 3. 2020.
Kapitola obsahuje:
1
Obrázek
1
Studijní text




Organizační informace

Předmět je zaměřen na práci s  heterogenní skupinou žáků převážně v prostředí školy a při mimoškolních výchovných a vzdělávacích aktivitách. Cílem předmětu je připravit studenty na práci s dětmi, žáky, studenty a dospělými s různými typy speciálních vzdělávacích potřeb. Předmět si klade za cíl vybavit studenty znalostí základních východisek a principů inkluzivního vzdělávání, možností práce s heterogenní skupinou a individuálního přístupu k žákům se SVP.

Organizace:

Kombinovaná forma: Obsah kurzu je rozdělen do jednoho společného setkání a samostudia. 

Požadavky pro udělení zkoušky 

1) aktivní účast na výuce
2) úspěšné splnění závěrečného testu

Aktivní účast:

Aktivní účast má mnoho podob, nepatří však mezi ně následující:

Výsledek obrázku pro student reading mobile phone in class    Výsledek obrázku pro sleeping student

Diskutujte s námi, podělte se o vlastní zkušenost, ptejte se, zkoušejte si věci na vlastní kůži.


Vnímání postižení a inkluze z historického hlediska, inkluzivní vzdělávání, legislativní rámec

Základní osnova

Hlavní mezinárodní dokumenty v oblasti lidských práv, inkluze a inkluzivního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:
  • Všeobecná deklarace lidských práv (1948)
  • Úmluva OSN o právech dítěte (1989)
  • Prohlášení ze Salamanky a Akční rámec pro speciální vzdělávání (1994)
  • Prohlášení OSN o právech osob s postižením (2006)
 
Existuje samozřejmě velké množství dalších mezinárodních úmluv a prohlášení, např. Úmluva o právech osob s mentálním postižením, atd.
 
Aktuální legislativa v České republice:
  • Školský zákon 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů
    • novela 82/2015 Sb.
    • § 16 Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP
    • § 116 Školská poradenská zařízení
  • Vyhláška č. 72/2005, ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
  • Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných – účinnost od 1.9.2016
    • podpůrná opatření
    • individuální vzdělávací plán (IVP)
    • plán pedagogické podpory (PlPP)
    • asistent pedagoga
    • doporučení (z vyšetření ze školského poradenského zařízení)
    • postup při poskytování podpůrných opatření (PO) 1. st. / 2.-5. st.
    • organizace vzdělávání žáků s přiznanými PO
    • pravidla vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona
    • nadaný a mimořádně nadaný žák
    • její přílohy – pomůcky – hlavně 1. a 2. st., IVP, PlPP
    • a její novela 270/2017 Sb.
 
Aktuální národní dokumenty
  • Akční plán inkluzivního vzdělávání 2016-2018
    • Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020
    • 5 strategických cest pro vzdělávací systém
    • detailně popsány vize, plánované aktivity podpory, projekty...
  • Národní program vzdělávání (Bílá kniha)
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
    • část D; kapitola 8 - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
      • vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními (PO)
      • systém péče o žáky s přiznanými PO
      • podmínky vzdělávání žáků s přiznanými PO
    • část D; kapitola 9 - vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných
      • definují podmínky vzdělávání
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální  

Koho se inkluze týká v celosvětovém kontextu?

Groups excluded from/or marginalised within education (UNESCO, 2009, p.7)
 

Medicinský a sociální model postižení


















 


Inkluze (UNESCO, 2005)
  • proces vytváření optimálních podmínek pro různorodé potřeby žáků prostřednictvím většího zapojení žáků do vzdělávání, kulturního a společenského života a minimalizace vyčlenění (exkluze) v rámci vzdělání a ze vzdělání
Definic inkluze je asi tolik, co pohledů na ni. Můžete se podívat také do Indexu inkluze od Bootha a Ainscowa, knih prof. Lechty, doc. Hájkové, prof. Vítkové, atd.
 
Inkluze ve školním prostředí
  • Je to snaha o co možná společnou edukaci postižených a nepostižených žáků
  • Je to snaha poskytnout v různých formách výchovu a vzdělání jedinců se speciálními potřebami v co možná nejméně restriktivním prostředí, které optimálně odpovídá jeho potřebám
Výzkumy ukazují, že osobní postoje a přesvědčení učitelů ve značné míře ovlivňují způsob výuky, očekávání od žáků a komunikaci s nimi. Každý pedagog by si měl být vědom toho, jaké jsou jeho postoje a jakým způsobem mohou jeho pedagogickou práci ovlivňovat. Proto nabízíme několik otázek k zamyšlení.
  • Koho se týká inkluzivní vzdělávání?
  • Jaké je zastoupení lidí s postižením/znevýhodněním ve veřejném životě?
  • Jak se staví většinová populace k lidem s postižením nebo znevýhodněním (včetně etnických, kulturních, náboženských minorit? Odkud informace pro tyto postoje čerpá?
  • Jakou roli hraje homogenita české společnosti v přístupu Čechů k diverzitě?
  • Jaká je vaše osobní zkušenost? Ovlivňuje nějak vaše postoje a očekávání?
Pro zajímavost:
TED Talk Jeníka Tyla o životě s bipolární poruchou a osvětová kampaň osob s psychiatrickým onemocněním
 
Dylan Alcott – paralympijský reprezentant Austrálie s nadsázkou hovoří o svém životě s postižením a střetu s názorem „zdravé“ většiny.
 

Disability Sensitivity Training Video: https://www.youtube.com/watch?v=Gv1aDEFlXq8&t=143s

Budu chodit do stejné školy… https://www.youtube.com/watch?v=HKmn9FmH6So&list=PL3Wv3QI6zULd3sUPLzsC6jkwql8bR0aod
 
Integrace x Inkluze - https://www.youtube.com/watch?v=PqZE9WRoOrI&list=PL3Wv3QI6zULd3sUPLzsC6jkwql8bR0aod&index=5
0:44 – 1:30
































Platné pro rok 2013
  • Školský zákon 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů
    • novela 82/2015 Sb.
  • Vyhláška č. 72/2005, ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
  • Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných – účinnost od 1.9.2016
    • novela č. 270/2017 Sb. a č. 416/2017 Sb. - obě novely mění kmenovou vyhlášku č. 27/2016 Sb.
    • doporučuji vyhledat kompletní znění platné od 1.1.2018
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
  • Akční plán inkluzivního vzdělávání 2016-2018

Žák se speciálními vzdělávacími potřebami, podpůrná opatření

Klíčové pojmy
  • Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP )
  • Kategorizace podle míry podpory --> podpůrná opatření
  • Systém vzdělávání --> hlavní vzdělávací proud a speciální vzdělávání
  • Náhled na kontinuitu služeb pro osoby se zdravotním postižením

Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)

dítě/žák se speciálními vzdělávacími potřebami dle zákona č.561/2004 Sb. (původní znění) = dítě/žák se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním a dítě/žák mimořádně nadaný 
S novelou školského zákona č. 82/2015 Sb. -->
žák se SVP je...
  „…osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností potřebuje poskytnutí podpůrných opatření…“


  Žáky tak pro vzdělávací účely nečleníme podle původních diagnostických kategorií, ale hodnotíme jen potřebu úpravy podmínek jejich vzdělávání.

§ 16 odst. 9 šk. zákona
„Pro děti, žáky a studenty…
...s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením,...
...závažnými vadami řeči,...
...závažnými vývojovými poruchami učení,...
...závažnými vývojovými poruchami chování,...
...souběžným postižením více vadami nebo autismem…
...lze zřizovat školy, ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny.
Zařazení je možné,
"...shledá-li poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích poteb dítěte, žáka nebo studenta... ... by samotná podpůrná optaření... ...nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností..." Definice podle MPSV - zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.
Změněná pracovní schopnost
Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením.
Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány
a) invalidními ve třetím stupni (dále jen „osoba s těžším zdravotním postižením“),
b) invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo
c) zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoba zdravotně znevýhodněná“).

Kategorizace dle míry podpory

§ 16, zákon č. 82/2015 Sb.
"Podpůrnými optařeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta."
Jsou poskytována bezplatně školou a školským zařízením.

Podpůrná opatření spočívají v… DOPLŇTE SI podle novely školského zákona č. 82/2015 Sb.

Základní informace

  • 5 stupňů podpůrných opatření
    • rozdělení podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti
  • Podpůrná opatření 1. stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení
  • Podpůrná opatření 2. až 5. stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení
  • 5. stupeň – vzdělávání v základní škole speciální
  • Nutný písemný informovaný souhlas zákonných zástupců
  • Poskytována samostatně, nebo v kombinaci různých druhů a stupňů

KATALOGY PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ – UPOL Vyhláška č. 27/2015 Sb. včetně příloh + její novela

Systém vzdělávání

  • hlavní vzdělávací proud a speciální vzdělávání
Pravidla vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 šk. zákona definuje vyhláška č. 27/2016 Sb. - § 19
  • "...přednostně ve škole, která není zřízena pro žáky podle §16 odst. 9 šk. zákona" (podle druhu znevýhodnění) za využití podpůrných opatření ideálně ve škole hlavního vzdělávacího proudu
  • pokud by "...podpůrná opatření nepostačovala..." "...doporučí školské poradenské zařízení zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9."
    • --> vzdělávání ve škole pro žáky podle druhu znevýhodnění
  • v oddůvodněných případech se zde moou vzdělávat i žáci s jiným druhem znevýhodnění
  • maximálně v počtu 1/4 nejvyššího počtu žáků vzdělávající se ve třídě (to je nejméně 4 a nejvíce 14 žáků; za určitých podmínek) --> maximálně 3 žáci.

  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV)
    • část D; kapitola 8 - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
      • vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními (PO)
      • systém péče o žáky s přiznanými PO
      • podmínky vzdělávání žáků s přiznanými PO
    • část D; kapitola 9 - vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných
      • definují podmínky vzdělávání
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (RVP ZŠS)

Příklady vzdělávání

Aktéři školní inkluze - spolupráce v multidisciplinárním týmu

 Klíčové pojmy
  • asistent pedagoga, učitel, žáci
  • školní poradenští pracovníci
  • školská poradenská zařízení
  • rodina, rodiče spolužáků

Rodina

Funkce rodiny
  • výchovná
    • ekonomická
    • emocionální
    • biologicko-reprodukční

    Škola

    Učitel

    • Vliv jejich kompetencí, dovedností, znalostí, postojů a přijetí filozofie inkluze
    • Co ovlivňuje postoje učitelů?

    Asistent pedagoga

    • Pozici definuje zákon o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb.
      • poslední novela č. 379/2015 Sb. 
      • § 20 odst. 1
      • § 20 odst 2.
    Dle vyhlášky č. 27/2016 Sb., § 5 ve znění dalšícho novel
    • poskytuje podporu jinému pedagogickému pracovníkovi  v rozsahu podpůrného opatření
    • pomáhá při organizaci a realizaci vzdělávání
    • podporuje samostatnost a aktivní zapojení žáka do všech činností uskutečňovaných ve škole v rámci vzdělávání
    • pracuje podle potřeby se žákem nebo s ostatními žáky třídy, podle pokynů jiného pedagogického pracovníka a ve spolupráci s ním
    • asistent pedagoga uvedený v odstavci 3 může za tím účelem zajišťovat i činnosti uvedené v odstavci 4 
    • může poskytovat podporu při vzdělávání žákovi nebo více žákům současně, nejvýše však 4 žákům, s ohledem na povahu speciálních vzdělávacích potřeb těchto žáků 
    • v případě škol (tříd, oddělení nebo studijních skupin) zřízených podle § 16 odst. 9 zákona může být počet žáků připadajících na asistenta pedagoga vyšší

    Asistent pedagoga (dle § 20 odst. 1. zákona o peda. pracovnících) a tím dle Vyhl. 27/2016 Sb. ve znění dalších novel; § 5, odst. 3 vykonává

    • přímou pedagogickou činnost při vzdělávání a výchově podle přesně stanovených postupů a pokynů učitele 
    • zaměřenou na individuální podporu žáků a práce související s touto přímou pedagogickou činností, 
    • podporu žáka v dosahování vzdělávacích cílů při výuce a při přípravě na výuku
    • žák je veden k nejvyšší možné míře samostatnosti, 
    • výchovné práce zaměřené na vytváření základních pracovních, hygienických a jiných návyků a další činnosti spojené s nácvikem sociálních kompetencí

    Asistent pedagoga (dle § 20 odst. 2. zákona o peda. pracovnících) a tím dle Vyhl. 27/2016 Sb. ve znění dalších novel; § 5, odst. 4 vykonává

    • pomocné výchovné práce zaměřené na podporu pedagoga zvláště při práci se skupinou žáků se SVP, 
    • pomocné organizační činnosti při vzdělávání skupiny žáků se SVP, 
    • pomoc  při adaptaci žáků se SVP na školní prostředí, 
    • pomoc při komunikaci se žáky, zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází; 
    • nezbytnou pomoc žákům při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo školu; 
    • pomocné výchovné práce spojené s nácvikem sociálních kompetencí žáků se SVP. 

    Žáci

    „Školní poradenské pracoviště“ - Poradenští pracovníci ve škole

    • náplň práce definuje vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění vyhl. č. 197/2016 Sb. + Příloha č. 3 - doplňte si náplň činností
    • Výchovný poradce
    • Školní metodik prevence
    • Školní psycholog
    • Školní speciální pedagog

    Školská poradenská zařízení PPP, SPC

    • definuje konsolidované znění školského zákona č. 82/2015 Sb.
    • vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění vyhl. č. 197/2016 Sb.

    Pedagogicko psychologická poradna

    • Přesný obsah: vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění vyhl. č. 197/2016 Sb. + Příloha č. 1
    • pracovníci
      • psycholog
      • speciální pedagog
      • sociální pracovník
      • metodik prevence v PPP

    Speciálně pedagogické centrum

    • Přesný obsah: vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění vyhl. č. 197/2016 Sb. + Příloha č. 2
    • pracovníci
      • psycholog
      • speciální pedagog
      • sociální pracovník
     

    Zařízení preventivně výchovné - SVP

    Středisko výchovné péče

    • definována zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních ve znění z. č. 383/2005 Sb. a z. č. 352/2011 Sb.
    • Metodický pokyn upřesňující podmínky činnosti středisek výchovné péče
    • Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 21/2007 k činnosti středisek výchovné péče

    Společnost

    • Pozitivní postoje – jednou z determinant úspěšného inkluzivního vzdělávání
    • Vliv na zapojení do života společnosti / třídy
    • Vliv fyzické přítomnosti a zapojením do společenského dění

    Příklad

    Mám žáka… --> kdo se zapojí do řešení?

    • … tzv. v riziku (krádeže, záškoláctví)
    • … s autismem, zařazeného do 3. st. podpůrných opatření
    • … s SPU (specifické poruchy učení)

    Video

    Pořad České televize - Inkluze - Jak prožívají projekt společného vzdělávání ti, jichž se bezprostředně týká? (52:02)

    Podpora žáků s poruchou chování a v riziku poruch chování

    Klíčové pojmy
    Etopedie, životní perspektivy, školní neúspěšnost, nálepkování, charakteristiky podle Bowera, poruchy chování a emocí, intervence

    Poruchy chování 

    Jedná se o termín velmi podobný výrazu „porucha chování a emocí“ (z anglického názvu „Emotional Behavior Disorder“), který zohledňuje emoční pozadí a neoddělitelnost prožívání od projevů chování, ať už na straně jedince s tímto postižením, ale také u osob vnímající nebo přímo posuzující takové chování (jedná se především o pedagogické autority, ale také to můžou být vrstevníci).

    Projevy poruchy chování a jejich charakteristiky (v etopedické literatuře definováno jako charakteristiky „podle Bowera“)
    • neschopnost se učit, pokud ji nemůžeme vysvětlit intelektovými, smyslovými nebo zdravotními problémy,
    • neschopnost navazovat uspokojivé sociální vztahy s vrstevníky a s učiteli,
    • nepřiměřené chování a emotivní reakce v běžných podmínkách,
    • celkový výrazný pocit neštěstí nebo deprese,
    • tendence vyvolávat somatické symptomy jako bolest, strach, a to ve spojení se školními problémy.
    Jako poruchu chování lze považovat takové projevy, které jsou popsatelné alespoň podle jedné charakteristiky po určitou dobu.

    Stupně vývoje poruchy chování a jejich charakteristiky „podle Bowera“ 
    • reakce na problémy každodenního života,
    • reakce na krizové životní situace,
    • chování vymykající se očekávání,
    • zafixované a opakované nevhodné chování s možností jeho ovlivnění a úpravy,
    • zafixované a opakované nevhodné chování, které nelze ovlivnit v běžném prostředí školy a vyžaduje segregované školské prostředí.
    Podle uvedené charakteristiky a vývoje poruchy chování je vhodné také rozlišit základní cílové skupiny etopedie
    • děti bez výraznějších problémů v chování,
    • děti v riziku
    • děti s problémy chování a s poruchami emocí a chování
    • děti s poruchami emocí a chování.
    Žák s poruchou chování zpravidla nepociťuje vinu ve vztahu k důsledkům vlastního jednání, s požadovanými normami není v konfliktu – nepřijímá je, popř. je ignoruje. Normy jsou porušovány dlouhodobě, vývojová specifika morálního vývoje způsoby nežádoucího chování prohlubují. Náprava vyžaduje speciální péči.


    Klasifikace poruchy chování

    Pro účely práce s heterogenními skupinami lze použít především takové klasifikace, které se týkají přímo školního prostřední nebo školských zařízení zaměřených na poruchu chování.

    Školská klasifikace poruch chování podle charakteru, kterým se porucha projevuje:
    • poruchy chování vyplývající z konfliktu: záškoláctví, lhaJednní, krádeže,
    • poruchy chování spojené s násilím: agrese, šikana, loupeže,
    • poruchy chovní související se závislostí: toxikomanie, závislost na automatech apod.
    Klasifikace dle Myschkera
    • poruchy chování s externími vlivy: patří sem agrese, hyperaktivita, porucha pozornosti, impulzivita,
    • poruchy chování s interními vlivy: strach, komplex méněcennosti, úzkostnost, ztráta zájmu o dění, poruchy spánku,
    • nezralé sociální vztahy: snížení schopnosti koncentrace, infantilního chování, snadná unavitelnost, snížená výkonnost,
    • socializovaná delikvence: násilnické chování, vznětlivost, nezodpovědnost, poruchy vztahů.

    Legislativa

    pro etopedického působení mimo rámec běžného vzdělávání, které upravují zákonem definované omezení pro děti a mládež nebo jené specifika výchovy:
    • zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád
      • § 76 definující „pomalé“ předběžné opatření
    • zákon č. 292/2013 Sb. Zákon o zvláštních řízeních soudních
      • oddíl 5 Péče soudu o nezletilé
    • zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
    • zákon č. 109/2002 Sb. Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů
    • zákon č. 561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění dalších předpisů





    Etopedie

    Vymezení etopedie

    Zabývá se podporou žáků s poruchou chování a v riziku poruch chování.
    Jedná se o specifickou speciálně pedagogickou disciplínu, která se zaměřuje na rozvoj, výchovu a vzdělávání dětí a mládeže s poruchou chování (respektive v riziku poruch chování nebo problémovým chováním, viz dále).

    Hlavní úkol etopedie
    • optimalizace životních perspektiv jedince s tímto postižením
    • jedná se primárně o děti a mládež
    • pozornost může být věnována dospělému jedinci, který se dostává do konfliktu se společností v závislosti na svých nežádoucích vzorcích chování.
    Procesní aktivity etopedie (v závislosti na závažnosti poruchy chování) 
    • prevence
    • edukace, případně reedukace
    • rehabilitace
    • intervence
    Použití konkrétní uvedené fáze záleží na formách projevů chování jedince a také na prostředí, ve kterém k etopedickému působení dochází.

    Optimalizace životních perspektiv

    • směřuje především do oblasti vzdělávání (úzký vztah mezi dosaženým stupněm vzdělání a sociálně přijatelným zařazením jedince do společnosti)
      • vyšší dosažené vzdělání poukazuje na širší možnosti pracovního uplatnění, které může zaručit finanční nezávislost a pozitivní životní perspektivy.
    • V prvotní fázi dosahování životních perspektiv je vhodné zaměřit pozornost na školní neúspěšnost, která bývá průvodním znakem dětí nebo mládeže s poruchou chování.
    Školní neúspěšnost odrazuje jedince od studia (nebo navazujícího studia v dalším stupni vzdělávání), neboť nedochází celkově k pozitivnímu prožitku z úspěchu, který zaručuje posilování získaných zkušeností ve vzdělávacím procesu.

    S tím souvisí termín „nálepkování“, kdy jednotlivým žákům (pokud se jedná o školní prostředí) bývá uděleno slovní označení související případně s negativním popisem některých vlastností nebo projevů chování
    • jedná se o reakci na nežádoucí chování ve škole ať už ve vztahu k autoritám nebo vrstevníkům, také to může být označení používané pro nedostatečný školní výkon
    • „nálepka“, zjednodušeně „přezdívka“, bývá jakékoliv pojmenování nebo sociální charakterizace, které brání ke změně postoje k jedinci s takovým označením

    Dopad na osobnost a Intervence

    Dopad na osobnost žáka, jeho psychiku a typické projevy

    Žák s poruchou chování (problémovým chováním) se z praktického hlediska dostává do role „nežádoucího žáka“, který může mít jak ze strany spolužáků tak i pedagogů udělenou „nálepku“ (přezdívku, pojmenování jeho typické negativní role, skupinové zařazení apod.). 

    Negativně nastavené označení může jen prohlubovat jeho chápání svého zařazení (sebe samotného) a snižovat možnost účinnosti realizované intervence. 

    V úrovni vztahů mezi žákem s tímto postižením a pedagogickým pracovníkem tak převládá očekávání negativních projevů chování, přičemž případné pozitivní projevy ustupují do pozadí. 


    Možnosti intervence

    Jedná se především o takové aktivity, které vedou k následujícím přístupům:
    • eliminovat, popř. odstranit zdroje nežádoucích vlivů,
    • probouzet zájem, pohotovost, usměrňovat aktivity,
    • vytvářet důvěru, sebeúctu,
    • posilovat pozitivní sociální vztahy jedince k sobě samému i k druhým,
    • pomáhat jedinci orientovat se ve vlastním chování, v reakcích okolí na něj,
    • poznávat a vyhodnocovat chování jedince v přirozených i cíleně vytvořených situacích,
    • motivovat dítě k jiným modelům chování,
    • posilovat odolnost dítěte vůči negativním vlivům z okolí.
    Základní cíle intervence - projevy v chování:
    • přerušení,
    • zastavení,
    • změna nežádoucího trendu v chování těchto žáků.
    Intervenční působení
    • součástí je prostředí, ve kterém intervenci realizujeme - prostředí základních a středních škol
    • vycházíme především z prevenčního působení (zaměření se na předcházení vzniku poruchy chování)
    • je závislé na profesních vlastnostech pedagogů v přímé činnosti, popř. speciálních pedagogů/etopedů nebo psychologů.
    Ryze etopedické působení
    • pro děti a mládež s problémovým chováním nebo již s poruchou chování
    • dochází (na rozdíl od jiných disciplín speciální pedagogiky) k segregačním intervencím, které jsou založeny na oddělení jedince z jeho původního vzdělávacího prostředí a umístění do specifických zařízení.
    • v rámci inkluzivních tendencí speciální pedagogiky se jedná o heterogenní skupiny dětí a mládeže se společným jmenovatelem – problémovým chováním nebo poruchou chování
    Zařízení, které zaručují další vzdělávání a intervenční činnost
    • středisko výchovné péče (základním předpokladem poskytovaných služeb je dobrovolnost umístění)
    • diagnostický ústav
    • dětský domovy se školou
    • výchovný ústav


    Školní intervence

    Je tady vhodné narušit „bludný kruh“, který nepodněcuje ke změně chování. 

    • Žák s poruchou chování získává „nálepku“, která mu brání v zažívání vlastního úspěchu, čím se jen utvrzuje v tom, že jakákoliv aktivita může být zbytečná a bude postrádat smysl. 
    • Ve školním prostředí je nutné, aby žák zažíval úspěch a nebyla zviditelňována jen jeho chybovost. 
    • Při nutném hodnocení používat jen takové sdělení, které je konkrétní a poskytuje žákovi prostor pro změnu.

    Kroky intervence ve školním prostředí

    • zaměřit se na všechno projevy chování žáka, který spadá do kategorie problémového chování/porucha chování – vhodné pozorovat v rámci přirozených vazeb v kolektivu během vyučování nebo přestávek (není vhodné vytvářet „umělé“ situace) 
    • správným způsobem interpretovat získané informace – nepodléhat potřebě chování pedagogicky popsat formou odsuzování a kritiky 
    • intervenovat v rámci skupiny žáků, ale v případě potřeby využívat i individuálního přístupu 
    • využít možnosti komunikace s rodiči, pokud prvotní pokusy intervence selhávají
    Intervenci provádíme především tam, kde jsou jasně definované pravidla chování

    • nesmí být příliš složitá
    • nemělo bych jít být mnoho
    • měly by být nastaveny s respektem k osobnosti žáků. 

    Často žáci pravidlům nerozumějí nebo jsou předávány jen jako pouhé sdělení bez zpětného zjišťování, jak žáci uváděné fakta přijímají a jsou ochotni akceptovat.

    Potřeba podpory vyplývající ze zvýšeného rizika školního neúspěchu

    Klíčové pojmy
    • absolutní a relativní školní neúspěšnost
    • příčiny školního neúspěchu
    • sebedůvěra a její podpora
    • podpora žáků ohrožených školním neúspěchem

    Školní neúspěšnost

    • Při diagnostice příčin je důležitá spolupráce s psychology a PPP
    • Je důležité dělit příčiny na vnitřní a vnější, změnitelné a nezměnitelné
    • Zároveň je důležité posoudit, zdali se jedná o neúspěch trvalejší, progradující
    • Absolutní i relativní školní neúspěšnost vychází z
      • Osobnosti žáka
      • Rodinné výchovy
      • Výkonnosti ve škole
    • Školní neúspěšnost má u každého žáka jinou souhru příčin a podmínek, vlastní vývoj i dynamiku
    (Kohoutek, 1996)
    • Dělíme ji na:
      • Absolutní
        • trvalejšího nebo celkového charakteru
        • plyne z nedostatečně rozvinutých intelektových schopností
      • Relativní
        • způsobeno dočasnými nebo dílčími příčinami
        • nesouvisí s intelektovými schopnostmi žáka
        • je reverzibilní

    Příčiny relativní školní neúspěšnosti

    • sociálně psychologickými faktory školní neúspěšnosti
      • Dítě strádající v neúplné rodině s narušenými interpersonálními vztahy
      • Sociální zanedbanost
      • Velikost rodiny
      • Kulturní úroveň rodiny
      • Názory rodičů na význam vzdělání jejich dítěte
      • Psychické a emoční strádání 
    • biologicko-psychologickými faktory školní neúspěšnosti
      • přetrvávající neuropsychická nezralost pro školu
      • nevyhraněná lateralita
      • řečové vady
      • záchvatovité stavy
      • ADHD, ADD
      • Vývojové změny v pubertě
      • Rekonvalescence (zvýšení únavnosti, kolísavá výkonnost)
    • intrapsychickými příčinami školní neúspěšnosti
      • záporný vztah žáka k učení
      • nedostatečná školní motivace
      • záporný vztah k učiteli
      • hypobulie
      • intelektuální pasivita

    Postup při řešení školní neúspěšnosti

    • práce se žákem
    • zvýšená spolupráce s rodinou žáky
    • práce se sociálním klimatem třídy

    Podpora

    • důležitá je diagnostika příčin => nastavení vhodných podpůrných opatření:
      • individuální přístup (motivace, akceptování pracovního tempa, vhodné metody a formy práce)
        • např. využívání pomůcek, oznamování zkoušení, zadávání pravidelných úkolů, konzultace, individuální podpo
      • úprava obsahu a rozsahu učiva (dočasně – dlouhodobě) - pomáhá k:
        • připravenosti dětí na vzdělávání v základní škole
        • ukončení základního vzdělání
        • ukončení středního vzdělání
        • zvýšení možnosti uplatnění na trhu práce
    • přímá intervence učitele
    • poskytování individuálních konzultací a doučování
    • vypracování plánu pedagogické podpory
    • vypracování IVP

    Sebedůvěra a sebehodnocení žáků - jakou roli hraje ve vztahu ke školní práci?

    • Kladný vztah k sobě samému výrazně ovlivňuje postoj ke školní práci
    • Špatné sebehodnocení a řada neúspěchů často způsobuje, že dítě přestane usilovat o dobré výsledky

    Jak podporovat a podněcovat sebedůvěru žáka

    Z pohledu intelektuálního vývoj Z pohledu citového vývoje Z pohledu duševního vývoje
    Klást přiměřené nároky /nepřekračujeme schopnosti/ Oceňujeme jeho jedinečnost Podporujeme zvídavost
    Zdůrazňovat jeho pozitivní stránky Pomáháme dítěti s přijetím sebe sama, tím, že ho sami přijímáme Aktivitu dítěte chápeme jako projev tvůrčí fantazie
    Být nápomocný a radovat se z jeho úspěchů Oceňujeme jeho schopnost empatie Umožňujeme dítěti vysvětlovat vlastní názory
    Pomáhat nacházet alternativní řešení   Motivujeme ke školní práci
    • Brát neúspěch jako možnost nového přístupu
    • Nebrat úspěch jako dosavadní záruku
    Posilovat strategie pro lepší zvládání problémů    

    Podpora žáků ohrožených školním neúspěchem

    „4 B“ – Pocit sounáležitosti


    Literatura

    FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 2003.
    KOHOUTEK, R. a kol. Základy pedagogické psychologie.Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 1996.
    MATĚJČEK, Z.; DYTRICH Z. Děti, rodina a stres.Praha: Galén, 1994.
    VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: Karolinum, 1998. 
    VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese.Praha: Portál, 2002.


    Etnická rozmanitost a sociální znevýhodnění ve vzdělávání

    Klíčové pojmy
    obecné definování, opatření a možnosti v ČR, odlišný mateřský jazyk (OMJ), příprava kolektivu, faktory ovlivňující dítě s OMJ


    Potřeba podpory ve vzdělávání vyplývající z kulturního prostředí žáka a jiných životních podmínek

    Žák z jiného kulturního prostředí a jiných životních podmínek

    • OMJ – odlišný mateřský jazyk
    • Bez dostatečné znalosti vyučovacího jazyka potřebuje děti a žáci s OMJ podporu ve všech případech
    • Škola doporučí zákonnému zástupci vyhledání pomoci ŠPZ
    • Škole je vydáno doporučení pro práci se žákem s OMJ
    • více Inkluzivní škola

    Důležité

    • Je vhodné být na příchod žáka/dítěte s OMJ dopředu připravený
    • Stejně tak je důležité připravit i kolektiv
    • Před příchodem:
      • Vyžaduje zapojení školy a rodičů
      • Informační materiál, propojení na organizaci pracující s cizinci
      • Předat informace o vzdělávacím systému
      • Získat informace o dítěti, ideálně mít s ním i pohovor
      • Děti by měly být poučeny o možnostech komunikace s cizincem a kompenzačních strategiích (pomalá mluva, výslovnost, opakování) (stejně tak i učitelé)
      • Děti je vhodné vybavit informacemi o dané zemi – uspořádat přivítání, interkulturní dny (atp.)
      • Důležité je zjistit zájmy nového žáka a vypořádat se se stereotypy
      • Podpora školy za pomoci rodilého mluvčího (externí spolupráce)
    • První den
      • Stanovit novému žákovi/dítěti dva tutory – kteří mu budou pomáhat a ukáží, kde co je
      • Pokud žák/dítě neovládá ani základy češtiny je vhodné kombinovat kompenzační strategie
        • Využití obrázků
        • Slovníček základních slov a frází
        • Zjednodušit maximálně komunikaci

    Co hraje roli

    Literatura

    BURYÁNEK, J. Interkulturní vzdělávání. Příručka nejen pro středoškolské pedagogy. Praha: Člověk v tísni – společnost při ČT, o.p.s., 2002.
    FELCMANOVÁ, L. a kol. Katalog podpůrných opatření. Dílčí část. Pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015.
    Inkluzivní škola. [online]. [2018-09-09]. Dostupné z: https://www.inkluzivniskola.cz/deti-zaci-s-omj
    PUNČOCHÁŘ, M. Začlenění a vzdělávání dětí cizinců. Metodická příručka pro pedagogy. [online]. [2018-09-09]. Dostupné z: https://docplayer.cz/317911-Zacleneni-a-vzdelavani-deti-cizincu.html





    Práce s heterogenní skupinou

    Klíčové pojmy

    Heterogenní skupina, vedení skupiny a styly vedení, dynamika skupiny, styly učení, modifikace metod a forem učení, aktivity na podporu spolupráce, důvěry, komunikace a vytvoření týmového ducha


    Heterogenní/homogenní skupina

    Heterogenní skupina Homogenní skupina
    • Členové se nějakým způsobem odlišují
      • věk, pohlaví, životní zkušenost, zážitek, sociální vrstva, rasa, víra, apod.)
    • Členové se nějakým způsobem odlišují
    • Heterogennost umožňuje větší stimulaci jednotlivců
    • Riziko spočívá v tom, že vymizí tenze díky přílišné kohezi
    • Je zde větší možnost pro testování reality
    • Vzniká zde méně konfliktů, jsou soudržnější
    • Umožňuje širší variabilitu interakcí
    • Pravděpodobně setrvá na povrchu a bude méně efektivní

    Dítě ve skupině

    • individualitou se svými specifik
    • v rámci skupiny si každý musí najít svoji pozici a místo
    • některé děti jsou přirozeně vůdci, jiné jsou naopak na chvostu dané skupiny. To, že jsou na chvostu, neznamená, že jim je ubližováno – je to pro ně bezpečné místo
    • přehnané upozorňování na tyto „osamělé“ děti, ale i přehnané upozorňování na chování „mimo normu“ může vést k rizikovému chování jednotlivce/skupiny (vůči dotyčnému, nebo i on sám vůči sobě)
    • Pro práci lektora i učitele je vhodné:
      • znát historii dané skupiny (pokud nějaká je)
      • znát/poznat rozdíly mezi jednotlivými žáky (=> lépe přizpůsobujeme aktivity, řešíme konflikty, stanovujeme pravidla)
      • poznat jakou má kdo pozici (většinou se pozná do 2-3 měsíců od vytvoření skupiny)
        • je vhodné s ní co nejvíce pracovat na začátku – tak aby se posílala komunikace, spolupráce a důvěra mezi dětmi
        • v každé třídě jsou čtyři typy žáků (viz psychodynamický model)
      • Vybírat aktivity, ve kterých se nebudou prosazovat stále ti stejní (využít potenciálu i méně oblíbených, slabších => předchází se rizikovému chování)
        • Možnost rozdělování rolí ve skupině
      • Při společných aktivitách je vhodné dávat možnost volby, s kým dotyční budou, ale také (hlavně) náhodného výběru => učí se pracovat a poznávat ostatní
      • Modifikovat vyučovací metody a formy (ve vztahu k jednotlivým dětem a celé skupině)
      • Využití různých pomůcek
      • Vedoucí skupiny by měl využívat různých forem vedení

    Psychodynamický model 

    (Kožnar, 1992)

    Pozice alfa

    • Dva až tři žáci
    • Šance vypozorovat cca 20 % (nutno využít jiných technik)
    • Sociálně zdatné dítě (třída si ho/ji chrání) (pozor – nemusí se jednat o žáka/žákyni s dobrým prospěchem)
    • Je vhodné si k nim najít cestu

    Pozice beta

    • Třídní vědátoři
    • Hlídat, aby na něj neútočili
    • Nepřetěžovat ho/ji

    Pozice gama

    • Masa dětí snadno ovlivnitelných alfou
    • Žárlivost vs. obdiv
    • Tyto žáky potřebujeme dostat na svou stranu (někdy mají nechuť ke změnám)
    • Někdy se snaží předvádět a mohou být zaměňovány za alfu

    Pozice omega

    • Nemá ambice se dostat výš
    • Je členem, ale do počtu
    • Pozor na přehnanou snahu jej zachránit

    Modifikace vyučovacích metod a forem práce

    Prevence únavy a podpora koncentrace pozornosti
    • střídat činnosti a způsoby práce
    • měnit pracovní polohu i místo ve třídě
    • využívat rozmanitý didaktický materiál
    • vypozorovat nastupující únavu
    • zaměstnat jiné smysly, relaxační cvičení
    Podpora motivace žáka
    Kooperativní učení
    Individuální práce s žákem
    Strukturalizace výuky – vizualizace času a prostoru, změn
    Pravidelná kontrola pochopení osvojovaného učiva

    Metody aktivního učení
    • = způsob, jakým jedinec přijímá a zpracovává informace
    Katalog podpůrných opatření - obecná část
    Konkrétnější příklady - podle druhu postižení

    Styly učení

    • vizuální
    • auditivní
    • verbální
    • tělesný-pohybový
    • logický
    • sociální - interpersonální
    • sociální - intrapersonální

    Práce s heterogenní skupinou

    Ovlivňují
    • znalosti, dovednosti a potřeby dětí/žáků;
    • vztahy a klima třídy;
    • doporučení poradenských pracovníků;
    • limity v jednotlivých aktivitách;
    • vnitřní diferenciace aktivity
    Co ovlivňuje práci
    • bariéry v prostředí (architektonické, materiálně-technické), v komunikaci; v získávání informací; v technické dostupnosti
    • podmínky, pomůcky, přístupy (snaha o maximální zapojení) povinnost / nepovinnost neformálního vzdělávání
    • postoje pedagogických pracovníků a širšího okolí
    • programové bariéry – způsob organizace, metodické pokyny, naplnění podpůrných opatření
    • spolupráce s rodiči

    UDL At A Glance: https://www.youtube.com/watch?time_continue=117&v=bDvKnY0g6e4

    Flexible Classrooms: Providing the Learning Environment That Kids Need: https://www.youtube.com/watch?v=4cscJcRKYxA Literární zdroje
    • BRAUN, R. a kol. Praktikum školní psychologie. Praha: Portál, 2014.
    • HERMOCHOVÁ, S. Skupinová dynamika ve školní třídě. Kladno : AISIS, 2005.
    • HERMOCHOVÁ, S. Poznáváme své spolužáky. Praha: Projekt Odyssea, 2007.
    • KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 2010. KASÍKOVÁ, H. Učíme (se) spolupráci spoluprací. Kladno : AISIS, 2009.
    • KOLAŘÍK, M. a SMÉKALOVÁ, E. Typy třídních kolektivů a typy práce s nimi aneb mocenský, nebo demokratický přístup. Prevence 7. 2011, 9. (2011).
    • KOŽNAR, J. Skupinová dynamika (teorie a výzkum). Praha: Univerzita Karlova, 1992. 219 s. ISBN 80-7066-632-3
    • KRATOCHVÍL, S. Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén, 1995.
    • LOVAŠ, L. Malé sociální skupiny. In: VÝROST, J. a I. SLAMĚNÍK (Eds.) Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. s. 321 - 337.
    • MAREŠ, J. Pedagogická psychologie. Praha: Portál, 2013.
    • MAŠÁT, V. Vybrané postupy sociální práce se skupinou. Středokluky: Zdeněk Susa, 2012.
    • MICHALÍK, J. a kol. Katalog podpůrných opatření: pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015.
    • Skupinová práce. Minimetodika VÚP [online]. [2018-09-09]. Dostupné z: https://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/skupinova_prace_-_minimetodika_vup.pdf
    • Třída v pohodě aneb aktivity pro podporu dobrých vztahů mezi žáky [online]. [2018-09-09]. Dostupné z: https://www.scio.cz/download/skoly/Zdarma_materialy/Napadnik_pro_podporu_dobrych_vztahu_ve_tride.pdf.
    • UHLÍŘOVÁ, V. Vedení rozhovoru s dítětem. Nový Bor: Velký vůz Sever, 2013.

    Podpora žáků se zrakovým postižením

    Klíčové pojmy:

    Oftalmopedie, zorné pole, zraková ostrost, slabozrakost, osoby se zbytky zraku, nevidomost, prostorová orientace a samostatný pohyb (POSP), kompenzační pomůcky, Braillovo písmo, bílá hůl, Pichtův psací stroj

    Lidé se zrakovým postižením

    Různorodá skupina lidí 

    • osoby, kterým jejich zraková vada činí obtíže při nejrůznějších činnostech v životě
    • nedostatečná kvalita (až absence) zrakového vnímání

    Dle typu vad

    • narušení zorného pole (trubicové vidění)
    • narušení / ztráta zrakové ostrosti (refrakční vady)
    • obtíže při zpracování zrakových informací
    • poruchy barvocitu
    • okulomotorické obtíže (strabismus)
    • osoby slabozraké
    • osoby se zbytky zraku,
    • osoby nevidomé

    Problémové oblasti

    • dopad na vzdělávání, pracovní uplatnění, ale i ve využití volného času
    • ovlivňuje celou osobnost --> psychický vývoj, fyzický vývoj, poznávací procesy
    • vznik tzv. senzorické deprivace
    • míra potřebné podpory závisí na: etiologii, době vzniku, závažnosti vady, včasné diagnostice, atp.
      • pokud se jedná o vadu vrozenou, žák může mít výraznější obtíže, např. v chápání některých pojmů = jev se nazývá verbalismus.

    • Orientace v prostoru a samostatný pohyb
    • Sebeobsluha
    • Práce s informacemi
    Snížení dopadu postižení

    • využití kompenzačních pomůcek
    • rozvoj zbylých zrakových funkcí



     Literární zdroje

    Bartoňová, M., & Vítková, M. (2013). Specifika ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí základní školy: Specific features in teaching pupils with special educational needs in an inclusive learning environment in primary schools. Brno: Masarykova univerzita.

    Bartoňová, M., & Vítková, M. (2013). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami VII: Education of pupils with special educational needsVII. Brno: Masarykova univerzita.

    Müller, O. (2001). Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole. Olomouc: Univerzita Palackého.

    Hájková, V., & Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání: [teorie a praxe]. Praha: Grada.

    Vítková, M. (2007). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami I.: Education of pupils with special educational needs I. Brno: Paido.

    Úvod do Oftalmopedie

    • obor speciální pedagogiky, který se zabývá výchovou, vzděláváním, rozvojem a podporou osob se zrakovým postižením
    • někdy nazývá jako Tyflopedie (Oftalmo - oko; tyflos - slepý)
    • Oftalmologie: podstatná součást SP osob se zrakovým postižením v kontextu komplexní diagnostiky a navazující adekvátní intervence
    • Multidisciplinární obor

    Zrakový orgán - oko


    Zrakové funkce

    • zraková ostrost 
    • zorné pole 
    • barvocit 
    • adaptace 
    • akomodace 
    • binokulární vidění 
    • citlivost na kontrast



    Příklady zrakových vad objevujících se v dětském věku

    • Šedý zákal = katarakta
    • Zelený zákal = glaukom
    • Poruchy binokulárního vidění: strabismus, tupozrakost
    • Refrakční vady: myopie (myopia gravis), hypermetropie
    • Albinismus
    • Atrofie zrakového nervu

    Šedý zákal = Katarakta

    • typ vrozený
    • zákal čočky
    • další přidružené vady: strabismus, nystagmus, atrofie zrakového nervu
    • léčba: operativní odstranění čočky

    obr.

    Zelený zákal = glaukom

    • Ve většině případů oboustranný
    • Příčina: zvýšený nitrooční tlak
    • zhoršení zrakové ostrosti a ztráta periferního vidění

    Poruchy binokulárního vidění

    • Šilhavost = Strabismus
      • narušené rovnovážné postavení očí
      • náprava - brýlová korekce, okluze
    • Tupozrakost = Amblyopie
      • výrazné snížení zrakové ostrosti jednoho oka, u kterého není možná úplná korekce brýlemi
      • útlum oka
      • náprava - okluze, cvičení

    Refrakční vady

    • Myopie
      • narušené zrakové vnímání do dálky
      • snížení zrakové ostrosti, změny v zorném poli
      • brýlová korekce (rozptýlené čočky)
      • riziko odchlípení sítnice - speciální opatření (omezení otřesů, rychlých změn poloh hlavy, skoky)
      • stupně - levis, gravis
    • Hypermetripie
      • narušené zrakové vnímání do blízka
      • brýlová korekce (spojená čočka)
      • může být přítomno narušení vidění také do dálky
      • stupně - levis, gravis

    Albinismus

    • vrozená, dědičná vada
    • nedostatek melaninu v očích a těle
    • snížení zrakové ostrosti, nystagmus (mimovolní pohyby očí), světloplachost
    • může být přítomna dalekozrakost, krátkozrakost

    Atrofie zrakového nervu

    • poškození nervové tkáně
    • různé příčiny: intoxikace, úraz, zánět, nádor
    • různé stupně zrakového postižení: slabozrakost - nevidomost

    Dítě / žák se zrakovým postižením

    • kompenzace vady se zaměřuje na další smysly (mj. sluch a hmat), případně na stimulaci zachovaného zrakového vnímání
    • nutné rozvíjet pozornost, paměť a myšlení především prostřednictvím řeči
      • děti se ZP mohou mít problém s artikulací z důvodu absence vizuální informace o tom, jak mluvidla fungují. Můžeme učit správnou výslovnost skrze hmatové podněty (srov. lidé s hluchoslepotou).
    • absence zrakových podnětů má často za následek snížení pozornosti i celkové mozkové aktivity

    Inkluzivní vzdělávání

    • začíná v raném věku
    • Výhody - konfrontace s intaktními dětmi, možnost zapojení do týmové práce, být součastí skupiny
    • Cíl - všestranný rozvoj osobnosti (jako u všech), ovšem s ohledem nejen na kompetence dle běžného kurikula (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální), ale i s ohledem na kompetence specifické práce s pomůckami, samostatný pohyb, čtení a psaní v Braillově písmu, senzomotorické dovednosti, aj.

    Spolupráce více sektorů:

    • děti, žáci a studenti se SVP (podmínkou je přítomnost zrakové vady) od 3 - 26 let
    • rodiče
    • pedagogičtí pracovníci
      • třídní učitelé, (školní) speciální pedagogové, asistenti pedagoga, výchovní poradci apod.
    • medicínské obory
    • neziskové organizace
    • Tyfloservis

    Nutné sledovat projevy zrakové vady u žáka

    • Nápadné přibližování či naopak oddalování k/od pracovní plochy
    • Natáčení hlavy
    • Sundávání brýlí, časté a výrazné mrkání
    • Podhlížení/nadhlížení brýlí
    • Narážení do věcí (nábytek ve třídě, při tělesné výchově do spolužáků apod.)
    • Snížená prostorová orientace (častý projev v neznámém v prostředí – př. Divadlo, bazén; při změně světelných podmínek – nedostatečné osvětlení prostoru)
    • Písemný projev: neschopnost dodržovat linky, nápadně velké písmo, výrazné nepřesnosti, časový stres – žák nestíhá přepsat/opsat/zapsat si informace
    • Vyrušování při sezení v zadní lavici, nebo má žák špatné známky, nechápe látku... je třeba ověřit, zda se nemůže jednat ku příkladu o nerozpoznanou zrakovou vadu - pokud žák nedohlédne na tabuli, nemají úplný přístup k informacím
    • učitel, žák a ideálně i spolužáci (v rámci průřezových témat, situačních her) by měli být informováni o postižení
    • vhodná spolupráce s odborníky, kteří přiblíží možnosti a okolnosti vzdělávání

    Rodič v roli „odborníka na vlastní dítě“; tzn. že s dítětem pracují podle doporučených speciálněpedagogických aktivit, předávají informace i škole

    Ukázka procesu poskytování poradenských služeb + práce pedagogů

    1. vstupní vyšetření (školní dotazník, individuální konzultace)
    2. návštěva školy před vydáním Doporučení
      (metody, organizace, prohlídka školy a třídy, speciální pedagog, asistent pedagoga... apod.)
    3. odeslání Doporučení
    4. průběžná kontrola poskytování podpůrných opatření (PO)
    5. vyhodnocení poskytování PO (1x ročně)

    Úprava podmínek pro žáky se ZP - Co je důležité dodržet, čeho si všímat

    • projev zájmu, znalost a respektování potřeb
    • úprava učebních materiálů - reliéfní učebnice
    • zvýšená unavitelnost očí
    • omezení hluku
    • optické pomůcky (lupy)
    • neoptické pomůcky
    • technologie (PC s hlasovým/hmatovým výstupem – žáci s těžším stupněm postižení)
    • bezpečný prostor - úprava prostředí, osvětlení
    • úprava tiskových materiálů - zvětšené písmo
    • kontrastní prostředí (kontrastní barvy)
    • dostatečný popis, komentování
    • kognitivní zátěž čtení Braillova písma
    • náročnost hmatové zpracování informací vůbec
    • formou hry realizujeme zrakovou stimulaci (soubor technik, metod a postupů jak využít i sebemenší zbytky zraku. Zároveň nacvičujeme využití zraku („umět se dívat“)

    Základní pravidla pro komunikaci

    • v případě vrozené vady je nutné co nejdříve najít adekvátní způsob komunikace, aby mohli děti navázat vztah s pečujícími osobami
    • Jednat s respektem, neponižovat
      • Není nutné na lidi se ZP mluvit pomalu a nahlas, ale zároveň není možné předpokládat výjimečné rozvinutí ostatních smyslů.
    • Mluvit přímo s člověkem ne s průvodcem („Paní, chce si pán sednout?“)
    • Pozdravit jako první, představit se, oznámit podání ruky, oznámit odchod z místnosti.
    • Mluvit na člověka tváří v tvář.
    • Nedotýkat se apod. vodícího psa bez vědomí majitele.
    • Nehýbat s věcmi člověka se ZP.
    • Není nutné vyhýbat se popisům zrakových vjemů (např. barev) ani slovním obratům tipu „podívat se, mrknout, …“
    • Pomoc nabídněte, ale nevnucujte!

    Zásady bezpečnosti v prostředí školy - příklady

    • volné uličky ve třídě
    • nenechávat na chodbách předměty
    • označené konce schodišť
    • pásky na skleněných dveřích, stěnách
    • atd.

    Braillovo písmo

    • tvořeno kombinací šesti bodů
    • písmena tvořena kombinací jednoho až pěti bodů
    • soustava – 64 kombinací
    • pro psaní – Pichtův psací stroj

     


    Brailova abeceda
    Jak čtou a píší nevidomí


    Příklady pomůcek

    Základní rozdělení: Keblová (2001) in Hamadová (2007)
    1. optické 
    2. neoptické 
    3. elektronické

    Rozdělení dle Katalogu podpůrných opatření
    1. didaktické pomůcky
    2. speciální didaktické pomůcky
    3. reedukační a kompenzační pomůcky

    Didaktické pomůcky

    • Účel pomůcek - dosažení daných pedagogických cílů 
    • Limity pro výběr 
      • Stupeň zrakového postižení 
      • Deficity v konkrétních oblastech (př. Ztížená orientace na ploše, v prostoru, narušený proces čtení/psaní aj.)

    Speciálně didaktické pomůcky

    • Zvětšené učebnice
    • Elektronická verze učebnic a dalších studijních materiálů 
    • Mapy pro slabozraké 
    • Ozvučený míč 
    • Hmatové pexeso, domino, reliéfní knihy 
    • Rýsovací soupravy pro slabozraké, nevidomé


    Reedukační a kompenzační pomůcky

    • Kompenzační pomůcka = nástroj, přístroj nebo zařízení speciálně vyrobené nebo speciálně upravené tak, aby svými vlastnostmi a možnostmi použití alespoň částečně kompenzovalo nedostatečnost způsobenou těžkým zrakovým postižením

    Vodící pes

    Aktivity na doma :-)

    Vyzkoušejte si doma každodenní aktivity bez kontroly zrakem 

    • namazat chleba 
    • sníst jogurt 
    • navlékat korálky 

    Vyzkoušejte si pohyb bez zrakové kontroly 

    Pusťe si film a vypište si, kterých pomůcek jste si během dokumentárního filmu všimli? 

    • Kategorie 
    • Využití + konkrétní situace

    Videa a zajímavosti

    Výlet bez bariér
    • TyfloCentrum Olomouc, o.p.s.
    • 18:59
    Co slabozrakým usnadňuje život
    • 2:39
    Mazaný Filip – ukázka filmu s audio-popisem
    • Part 1- 0:00 – 1:59
    • Part 2- 2:00 - 3:11
    Konzervatoř Jana Deyla
    • 26 min
    TV pořad Klíč: Centrum TEREZA — Kniha Na ruce si nevidím — Martin Svátek
    • 0- 1:25 – 7:05 - centrum Tereza (obdoba Teiresiás)
    • 7:06 – 18:30 – jak zvládnout pohyb doma; Na ruce si nevidím
      • 11:00 – 18:30 ukázka pomůcek
    • 18:30 – osobní portrét Martin Svátek
      • postižení zraku – vlivem inkubátoru
      • osobní portrét; muzikant, masér

    Pořad České televize - Klíč - Chráněné bydlení v Kolíně -Instruktoři nevidomých (25:44)

    Pořad České televize z cyklu Jeden společný svět - Nevidomí (16:55) 

     Pořad České televize - Klíč - Tábor pro děti a mládež s těžkým postižením zraku (25:54)

    Pořad České televize - Světlo pro Světlušku 2018 - Debbi, Jindra Polák a Benjamin Levíček - Mars a Venuše (3:24)


    Desatero pro kontakt s nevidomým
    Tyfloservis

    Předsudky o nevidomých 

    TyfloCentrum - Metodické pokyny

    • Článek z časopisu Česká oční optika 1/2006


    Podpora žáků s tělesným postižením a zdravotním oslabením

    Klíčové pojmy:
    zdravotní oslabení, tělesné postižení, primární vs. sekundární, vrozené vs. získané tělesné postižení, bezbariérové prostředí, kompenzační pomůcky, ICT 

    Zdravotní oslabení

    • alergická a astmatická onemocnění – astma bronchiale, cystická fibróza, alergie (celiakie)
    • kožní onemocnění – psoriáza, ekzémy (atopický ekzém) 
    • poruchy metabolických procesů – diabetes mellitus, chronické onemocnění ledvin, infekční onemocnění jater (hepatitida), fenylketonurie
    • nádorová onemocnění – nádory zhoubné/nezhoubné, leukemie
    • záchvatová onemocnění – epilepsie
    • onemocnění trávicího traktu – Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida
    • onemocnění krve a kardiologická onemocnění – hemofilie, vrozené srdeční vady
    • psychiatrická onemocnění – schizofrenie, psychózy, dětské úzkosti, deprese, poruchy příjmu potravy
    • jiná, méně častá onemocnění – Prader-Willy syndrom atp. (In Čadová a kol., 2012)

    Tělesné postižení

    • vrozené nebo získané (úraz nebo choroba)
    • Typy:
      • vadné držení těla
      • obrny, amputace, malformace a deformace končetin
      • degenerativní onemocnění svalstva
      • stavy po úrazech s trvalými následky
      • mozková obrna
      • rozštěpy páteře (In Pipeková, J., 2010) 
    Deformace 

    • Vrozené nebo získané vady vyznačující se nesprávným tvarem některého orgánu nebo části těla (například skolióza, kyfóza lordóza, deformity lebky…) 

    Malformace 

    Amputace 

    • Umělé odnětí části končetiny od trupu
    Mozková obrna

    • Postižení mozku v raném stadiu vývoje (v těhotenství, během porodu nebo do jednoho roku věku dítěte) 
    • Projevuje se poruchou hybnosti a vývojem hybnosti 
    • U některých forem se přidružuje snížená inteligence, smyslové vady, epilepsie 
    • Příčiny
      • Těžký porod, komplikace během porodu 
      • Infekce v průběhu těhotenství 
      • Infekce krátce po porodu 
      • Nedonošenost

    Literatura:

    Katalog podpůrných opatření: Tělesná postižení a závažná onemocnění

    Bartoňová, M., Vítková, M. (2013). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami VII: Education of pupils with special educational needs VII. Brno: Masarykova univerzita.

    Čadová E. (2012) Metodika práce se žákem s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním [Online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

    Fialová, I., Opatřilová, D., & Procházková, L. (2012). Somatopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.

    Hájková, V., Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání: [teorie a praxe]. Praha: Grada.

    Hájková, V. (2008). Podpora speciálních vzdělávacích potřeb žáků se zdravotním znevýhodněním. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.

    Informace k postavení škol při zdravotnických zařízeních. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/7-informace-pro-skoly-pri-zdravotnickych-zarizenich

    Pipeková a kol. (2010) Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido.

    Plevová, M. (1997). Dítě v nemocnici. Brno: Masarykova univerzita v Brně.

    Vítková, M. (2007). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami I. Education of pupils with special educational needs I. Brno: Paido.

    Žák se zdravotním oslabením

    Somato-psycho-sociální důsledky znevýhodnění.

    • Jakým způsobem jsou jednotlivé aspekty života dítěte ovlivněny?
    • Somatický aspekt – časté hospitalizace, zdravotní péče, oslabení organizmu, únava, apod.
    • Psychický aspekt – uvědomění znevýhodnění ovlivňuje psychiku. Ovlivňuje vnímání sebe sama, sebevědomí aj.
    • Sociální aspekt – dítě může být vyloučené z kolektivu, mohou se zpřetrhávat se rodinné vazby vlivem pobytů v léčebnách, lázních, atp.
    „Žáci se vzdělávají v běžné škole hlavního vzdělávacího proudu.
    „Ovlivněná je dynamika vztahů žák-učitel-spolužáci.
    „Nejlepší je chápající empatický přístup a co nejvyšší míra zapojené do školních aktivit s ohledem na omezení žáka.
    „

    Otázky, které by si mělo klást bližší okolí dítěte:

    1) Co je příčinou onemocnění a kdy se objevilo?
    2) Jaká je prognóza?
    3) Jaké jsou příznaky onemocnění?
    4) Jaké úpravy probíhají v životosprávě?
    • dietní omezení, pohybový režim, edukační program, zařazení do kolektivu aj.

    5) Jaké mohou nastat komplikace a krizové situace?
    • Rodiče by měli zvážit, které osobní informace o zdravotním stavu dítěte učiteli sdělí a jaké bude mít případné následky jejich nesdělení. Např.: krizová situace na školním výletě.

    Žák s tělesným postižením

    Široká heterogenní skupina žáků s různými projevy a mírou potřebné podpory. 

    Může se jednat o kombinované postižení, či nikoliv. 

    • Častá je kombinace např. mentální postižení a tělesné postižení. 
    • Určuje se pak primární a sekundární postižení podle toho, které z nich má větší závažnost, hloubku a tím dopad na život daného člověka. 
    • Ovšem někdy může postižení mást. Ku příkladu mozková obrna může mít vliv na sníženou srozumitelnost řeči, což může na lidi neznalé problematiky působit i jako mentální postižení. „„

    Vrozené x získané postižení - Jaký může být rozdíl v životní situaci? 

    • V případě vrozeného postižení je žákův vývoj sice více omezen, na druhou stranu se mnohdy lépe adaptuje. 
    • Člověk se získaným postižením se musí vyrovnat s přijetím nové životní situace. „

    Viditelnost postižení bohužel ovlivňuje jeho přijetí okolím. 

    • Viz. dokument Jsme úplně normální, kde jeden účastník vypovídá, že lidé jsou odmítaví, předsudeční, nechtějí komunikovat, nebo jsou lítostiví, příp. úzkostiví a neví jak komunikovat nebo bývají hodně aktivní, možná až příliš? „

    Mohou být opomíjeny potřeby dítěte psychické, sociální, seberealizace a uznání. 

    Oproti tomu biologické/fyzické potřeby často nemá problém okolí naplňovat. 

    Proč myslíte že tomu tak je?

    Úprava prostředí, bariéry a kompenzační pomůcky

    • Motivovat a připravovat na školní docházku a následně výuku. 
    • Mít reálná očekávání. „
    • Účastnit se běžných aktivit školy za pomocí úprav prostředí a pomůcek.
      • Dokument Jsme úplně normální, kde dívka vysvětluje, jak okolí často nepřijímá, že chce provozovat běžné aktivity.„
    • Zplnomocňovat i žáky s postižením, aby chápali a nesli důsledky svého chování a přijali za ně zodpovědnost. „
    • Spolupracovat s rodiči a respektovat jejich právo na volbu výchovného stylu, preferencí spojených s výukou dítěte apod. „
    • Je nutné brát v potaz rodinou socioekonomickou situaci, rodinné vztahy, přístup rodičů k dítěti (odmítavý až hyperprotektivní), přístup rodičů ke škole a jejím zaměstnancům, celkovou rodinnou situaci spojenou s handicapem dítěte. 
      • I když jsou rodiče odmítaví ke spolupráci, musíme hledat cesty, jak s nimi komunikovat a kompromisy. 
      • Rodiče jsou primárními vychovateli dítěte a v konečném důsledku s ním tráví nejvíce času, mají na něj největší vliv. 
    • Spolupracovat s rodiči na doplňujícím domácím vzdělávání formou domácích úkolů a příprav. 
      • I kdybychom upravili výuku dítěti ideálním způsobem, bez zapojení rodičů se výsledky našich snah ve škole minimalizují. „
    • Respektování potřeb dítěte. 
    • Samostudiu, sebevzdělávání a seberozvoj učitele (např. rozšiřování vlastních učitelských kompetencí).

    Podpora žáků s tělesným postižením / zdravotním znevýhodněním

    Asistent pedagoga 

    • je partnerem pro učitele, společně se domlouvají na práci ve třídě; pomáhá s přípravou pomůcek; pokud je třeba, je s žákem mimo třídu; podporuje žáky, kteří to potřebují (pozor na vytvoření závislosti dítěte na pomoci AP) 

    Rehabilitační, kompenzační a učební pomůcky 

    • např. trackbally – alternativní myši, speciální klávesnice (zvětšené klávesy), joystick pro ovládání počítače, vozík, hole apod. 

    Individuální vzdělávací plán (IVP) / plán pedagogické podpory 

    • stanovuje konkrétní podpůrná opatření a specifika ve vzdělávání žáka 

    Podpora začlenění dítěte do kolektivu třídy 

    • přiblížit žáků, jaké je to žít s tělesným postižením 
    • ukázat, v čem je žák dobrý 
    • podporovat empatii a vzájemnost - každý máme svá specifika a třeba "táhnout za jeden provaz" 

    Spolupráce s dalšími organizacemi 

    • SPC pro tělesně postižené; neziskové organizace, apod. 

    Žáci se vzdělávají dle RVP ZV 

    • případné konkrétní úpravy jsou uveden v IVP 

    Úprava obsahu a rozsahu vzdělávání 

    • zkrácené úkoly, poskytnutí více času, někdy i změna očekávaných výstupů, místo klasické TV mají zdravotní TV apod. 

    Přiměřené tempo, individuální přístup k žákovi 

    Úprava hodnocení

    • počet chyb/správných odpovědí, procenta, slovní hodnocení. To umožní nenadhodnocovat a zároveň přednést hodnocení žákovi přijatelným zohledňujícím způsobem. 

    Využívat zdravotní tělesnou výchovu, motivace k pohybu! 

    Úkoly na motoriku mohou být velice náročné. Je nutná kompenzace, přípravná cvičení, relaxační cvičení, možnost odpočinout si v relaxačním koutku (sedací pytle, polohovací pomůcky…) 

    Předmět speciálně pedagogické péče nebo pedagogické intervence


    Konvalinka a kol. Zásady správné komunikace s osobami s tělesným postižením (pozn. Nenechte se zmást názvem materiálu)

    Podpora hrubé a jemné motoriky  str. 57-65

    Práce s kolektivem a úprava prostředí Čadová a kol. 90 - 99


    Možné reakce a postoje dítěte ve škole

    • „Děti mohou v důsledku psychické zátěže způsobené závažností postižení neadekvátně reagovat na různé obtížné situace ve škole.
    • „Možné způsoby vyrovnání se situací
      • agrese, únik a jejich různé podoby, negativismus.
      • identifikace se silnější osobností, kompenzace v jiné oblasti, 
      • přeceňování svých schopností, upoutávání pozornosti, 
      • hledání viníka, izolace, regrese, únik do nemoci (psychosomatické obtíže)
    • „Všechny tyto projevy je nutné sledovat, řešit je a nejlépe jim předcházet.
    • Mohou ovlivňovat školní úspěšnost dítěte, třídní klima a celkově edukační proces.

    Školy při nemocnicích a zdravotnických zařízeních

    Školy při nemocnicích

    • Dopoledne se s dětmi učí učitelé (speciální pedagogové) – s každým dítětem pokračují v učivu dle zadání z kmenové školy 
    • Odpoledne s dětmi tráví čas vychovatelé
    • Navození denní rutiny, odvedení myšlenek jiným směrem, krácení dlouhého času 

    Kompetence učitele z kmenové školy

    • pokud je hospitalizace delší než 14 dní – škola při nemocnici kontaktuje kmenovou školu
    • zadat práci pro dítě (udělat plán), komunikovat s dítětem, známky od učitele z nemocnice dítěti uznat jako plnohodnotné
    • podpora v rámci kolektivu třídy – uspořádat skupinový hovor přes Skype, zorganizovat návštěvu v případě dlouhodobé hospitalizace apod. 

    Kompetence učitelů ve škole při nemocnici:

    • Individuální přístup
    • Respektováni tempa dítěte – každému je v nemocničním prostředí výuka připravována na míru
    • Rozsah a organizace edukačního procesu po dohodě s ošetřujícím lékařem – některé děti potřebují odpočívat, proto výuka není vhodná 
    • Vyučování může probíhat formou: 
      • individuální vyučování u lůžka
      • skupinová výuka na pokoji
      • výuka v učebně na oddělení
    • Hodnocení klasifikačním stupněm s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu
    • Po ukončení hospitalizace zaslání zprávy kmenové škole (pokud hospitace trvala déle než 12 dnů) 
      • záznamy o probraném učivu a návrh klasifikace pro konkrétní předměty

    Školy při ozdravovnách a léčebnách

    • Léčebné procedury + vzdělávání
    • Standartní délka pobytu 4-6 týdnů během školního roku
    • Především individuální výuka s každým žákem
    • Podobný princip jako ve školách při nemocnici

    Ukázky praktické pomoci

    Filmy pro zájemce


    Nedotknutelní - o osobní asistenci, vztahu asistenta a klienta a dilematu zda naplnit přání klienta nebo se řídit "nejlepším zájmem".

    Přednáška TED - Stella Young

    Pořad České televize - Klíč - Mozková obrna (dříve označována jako Dětská mozková obrna)

    Dokumentární film: Jsme úplně normální (chodicilide.cz)

    Podpora žáků s mentálním postižením

    Děti / žáci s mentálním postižením 

    Klíčové pojmy:
    mentální postižení, lehké mentální postižení, středně těžké mentální postižení, sociálně podmíněné mentální postižení, demence, Downův syndrom, demence, autismus, úprava prostředí, výukových metod, podpůrná opatření

    Možnosti vzdělávání dětí/ žáků s MP















    Literatura:

    Katalog podpůrných opatření: Mentální postižení nebo oslabení kognitivního výkonu

    Valenta, M. (2013). Psychopedie (5., dopl. a upr. vyd). Praha: Parta.

    Mentální postižení x Demence

    Mentální postižení

    • postihuje všechny složky osobnosti (duševní, tělesné, sociální)
    • trvale porušená poznávací schopnost
    • stav charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností
    • vrozené nebo časně získané postižení (do 2 let života)
    • lehké
      • nejvýraznější problémy v období školní docházky
        • konkrétní mechanické myšlení,
        • omezená schopnost logického myšlení
        • slabší paměť, vázne analýza a syntéza
        • JM, HM lehce opožděna
        • rozvoj sociálních dovedností zpomalen
        • afektivní labilita, impulzivnost, úzkostnost, zvýšená sugestibilita
    • středně těžké
      • rozvoj myšlení a řeči výrazně opožděn - přetrvává do dospělosti
      • řeč - jednoduchá, obsahově chudá, často agramatismy, věty velmi jednoduché
      • trvale celková neobratnost, neschopnost jemných úkonů
      • emocionální labilita, nepřiměřené afektivní reakce
    • těžké
    • hluboké

    Demence

    • proces zastavení, rozpadu mentálního vývoje po 2. roce života
    • příčiny: 
      • porucha, nemoc, úraz mozku, zánět mozkových blan, poruchy metabolismu, intoxikace, nádory, duševní poruchy
    • postupné zhoršování
    • nepostihuje všechny složky najednou, ale postupně
    • projevy:
      • poruchy paměti, orientace, úsudku
      • schopnosti abstraktního myšlení, pozornosti,
      • motivace, emotivity, chování, komunikace
      • --> až celková degradace osobnosti

    Downův syndrom

    • vrozená chromozomální anomálie
    • vznik při splynutí vajíčka a spermie, kdy hned v prvotní buňce zůstane chromozom navíc a každá další buňka pak pokračuje v dělení již s touto vadou
    • přebývá 21. chromozom – každá buňka obsahuje tři 21. chromozomy (běžná buňka má 46 chromozomů, u dítěte s DS 47 chromozomů) • náhodný jev (možný rizikový faktor je věk rodičů – matka nad 35 let a otec nad 50 let)

    Znaky DS

    • Hlava – menší, temeno lehce zploštělé
    • Obličej – menší plošší nos, obličej kulatý
    • Oči – užší oční víčka, ve vnitřním koutku oka kolmá kožní řasa
    • Brushfieldovy skvrny – bíle či nažloutlé tečky po okraji duhovky
    • Ústa – menší ústa ve srovnání velikostí jazyka
    • Svalový tonus – celková svalová ochablost i v oblasti obličeje – zhoršená komunikace
    • Ochablost vazů – volnější klouby
    • Tělesná váha – porodní váha nižší, od 3 let a hl. v dospělosti nárust hmotnosti, sklony k nadváze
    • Růst – dospělý muž s DS měří 147–162 cm, dospělá žena 135-155 cm 

    Zdravotní komplikace

    • Vrozené srdeční vady (50 %), onemocnění dýchacích cest
    • Krátkozrakost (40 %), strabismus
    • Sluchové vady způsobené zúžením zvukovodu a hromaděním ušního mazu ve středouší
    • 30x vyšší pravděpodobnost výskytu leukemie 

    Doporučení na film: Yo también

    Podpora žáků s MP

    (v inkluzi se nejčastěji setkáte s jedinci s lehkým mentálním postižením)

    • Asistent pedagoga – dítě má specifické nároky, často zpracovává například jinou látku, nebo jiný obsah stejného tématu než zbytek třídy 
    • Individuální vzdělávací plán (IVP)
      • škola zpracovává ve spolupráci se školním poradenským zařízením (ŠPZ) - PPP / SPC
      • vymezení všech specifik ve vzdělávání konkrétního dítěte (úprava obsahu, rozsahu, cílů, metod, forem práce, využití kompenzačních pomůcek, způsoby hodnocení apod.)
    • Úprava očekávaných výstupů
      • dítě na základě svých omezení není schopno dosáhnout stejných výstupů jako intaktní děti 
      • doporučení ŠPZ umožňuje do IVP zakomponovat úpravu očekávaných výstupů (např. dítě ve třetí třídě děla matematiku na úrovni druhé třídy, s některými tématy se jen seznámí apod.)
    • Možno nahradit např. 2. cizí jazyk jinou vzdělávací oblastí 
    • Slovní hodnocení 
    • Větší časová dotace, rozfázování úkolu, ověřovat porozumění
    • Názorné pomůcky, multisenzoriální přístup
    • Předmět speciálně pedagogické péče nebo pedagogické intervence

    Videa a zajímavosti

    Pořad Diagnóza - Downův syndrom 
    • začátek 0:30; prvních 10 min
    Pořad Diagnóza - Autismus u malých dětí
    • 0:30 – cca 8 minut
    Pořad Diagnóza - Autismus – u dospělého 21 let
    • 0-4 minuty

    Podpora žáků s poruchou autistického spektra (PAS)

    Klíčové pojmy:

    Definice PAS, symptomatologie, triáda poruch, klasifikace poruch, etiologie, intervence, video, zdroje

    Definice PAS 

    • Pervazivní vývojová porucha; pervazivní znamená prostupující celou osobností (zasahuje do všech oblastí života člověka). 
    • V průběhu života člověka se mohou zmírňovat symptomy poruchy díky správné intervenci, ale příčiny jsou zpravidla neznámé a tudíž „neléčitelné“. Autismus je porucha, která se doprovází člověka během celého jeho života

    Klasifikace poruch

    • PAS jsou zařazeny jak v Mezinárodní klasifikaci nemocí, 10. revizi (MKN-10), tak v Diagnostickém statistickém manuálu (DSM-IV).
    • DSM-IV klasifikuje 5 těchto poruch autistického spektra: 
      • autistická porucha, 
      • Aspergerův syndrom, 
      • jiná dezintegrační porucha v dětství, 
      • pervazivní vývojová porucha jinak nespecifikovaná, 
      • Rettův syndrom 
    • MKN-10 jmenuje pervazivní vývojové poruchy pod kódem F84 a řadí mezi ně: 
      • dětský autismus, 
      • atypický autismus, 
      • Rettův syndrom, 
      • jiná dezintegrační porucha, 
      • hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby, 
      • Aspergerův syndrom, 
      • jiné pervazivní vývojové poruchy, 
      • pervazivní vývojová porucha NS (neurčená)
    • Kategorie autismu se rozlišují podle jednotlivých projevů, tedy dle symptomů poruchy (chování).

    Etiologie

    • Příčina autismu není přesně známá, proto se autismus diagnostikuje na základě jeho projevů.
    • Víme, že se jedná o neurologickou poruchu mozku a hovoří se tzv. multifaktoriálních příčinách, mezi než patří genetická predispozice, prenatální ale i perinatální a postnatální obtíže (infekce matky/plodu, obtížný porod). Poslední jmenované jsou však považovány spíše za spouštěče než příčiny poruchy.
    • Prevalence PAS v populaci se odhaduje na 77/10 000 případů.

    Časté kombinace diagnóz s PAS (komorbidita)

    • Mentální postižení bývá udáváno jako jedna z komorbidit autismu, avšak jedná se o dvě různé diagnózy a u lidí s PAS nebývá nutně přítomno i mentální postižení. V některých případech je těžké určit míru mentálního postižení, protože nízko-funkční autismus často nedovoluje testovat IQ. Studie ale zároveň naznačují, že snížená míra intelektu může přispívat k intenzitě projevů autismu.
    • Dalšími častými obtížemi vyskytujícími se u lidí s PAS je problémové chování a psychiatrické obtíže, mezi nimiž se objevuje nejvíce: 
      • porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou (ADHD), 
      • obsesivně-kompulzivní porucha (OCD), 
      • maniodepresivní porucha, 
      • úzkosti a strach. 
    • Epilepsie bývá rovněž často udávána jako nemoc objevující se ve vyšší míře u lidí s PAS.

      Literatura

      • MATSON, Johny L., 2017. Handbook of Treatments for Autism Spectrum Disorder. New York: Springer. ISBN 978-3-319-61737-4. 
      • MATSON, Johny L. a Peter STURMEY, 2011. Autism and Pervasive Developmental Disabilities. New York: Springer. ISBN 978-1-4614-2913-5. 
      • Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: MKN-10 : desátá revize : aktualizovaná druhá verze k 1.1.2009 : abecední seznam, 2009. Praha: Bomton Agency, 743 s. ISBN 978-80-904259-1-0. 
      • THOROVÁ, Kateřina, 2006. Poruchy autistického spektra: dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, dezintegrační porucha. Praha: Portál. ISBN 80-736-7091-7.

      Symptomatologie a Triáda poruch

      Symptomatologie

      • Poruchy autistického spektra zahrnují širokou škálu různých symptomů, a proto se jedná o velice heterogenní skupinu osob s touto diagnózou. Z tohoto důvodů mluvíme o spektru poruch.
      • PAS můžeme řadit dle míry závažnosti poruchy a možnosti adaptace a inkluze na vysoce funkční až po nízko funkční autismus. 
        • Lidé s vysoce-funkčním autismem vyžadují nižší míru péče a pomoci okolí, a mohou si najít práci, zařadit se plnohodnotně do společnosti, příp. si najít životního partnera a založit rodinu. 
        • Lidé s nízko-funkčním autismem se hůře adaptují na sociální prostředí a mají větší potíže při integraci do běžného života, vyžadují vyšší míru pomoci a podpory.
      • Tzv. triáda PAS jsou hlavní průvodní symptomy této poruchy. Jedná se o: 
        • 1) Narušenou komunikaci
        • 2) Narušenou sociální interakci 
        • 3) Repetitivní chování a zájmy.

      Triáda poruch

      Narušená komunikační schopnost

      znamená, že řeč dítěte se nevyvíjí dle normy. Řeč může být opožděná, tzn. že se může objevit později než u neurotypických dětí, nebo se nemusí rozvinout vůbec. 

      Lidé s autismem, ale mohou úspěšně využívat jiné komunikační systémy, pokud nemají rozvinutou řeč, např. znak do řeči nebo PECS/VOKS (výměnný obrázkový komunikační systém). 

      Řeč není zasažena jen po obsahové stránce, ale také po stránce pragmatické. 

      Lidé s PAS mohou mít narušenou např. intonaci řeči, hlasitost či chápání sociálního významu a společenských pravidel jazyka (např. střídání během dialogu). 


      Narušená sociální interakce 

      se projevuje sníženým zájmem o interakci s okolím běžným způsobem. 

      Děti na rozdíl od většinového názoru mohou mít rády přítomnost ostatních osob a fyzický kontakt, avšak tato interakce bývá specifická. Mohou být kupříkladu hypersenzitivní na zvuky (pláč, aj. hlasité zvuky), ale naopak mohou mít rády silné haptické zážitky, např. silné obejmutí. 

      Preference a zvláštnosti se liší u konkrétních jedinců. 


      Repetitivní chování 

      je především důsledkem narušené imaginace

      Děti s PAS mohou mít kupříkladu obtíže při symbolické hře (předstíraní). 

      Jejich zájmy bývají úzce zaměřené a často se týkají neobvyklých oblastí vzhledem k jejich věku. Častým příkladem je doprava (dopravní prostředky a značky), zeměpis a astronomie, aj. 

      Pokud u dětí s PAS není více zasažen intelekt, jsou schopny se o tématu zájmu naučit velké množství detailních informací.

      Intervence

      Mezi známé a často užívané intervence pro děti s autismem patří např: 
      • strukturované učení (angl. TEACCH program), 
      • behaviorální přístupy (aplikovaná behaviorální analýza), 
      • AAK (alternativní a augmentativní komunikace), 
      • Sonrise, aj.

      Strukturované učení 

      • spočívá ve vizualizaci a strukturalizaci prostředí. 
      • Upravuje prostředí dítěte tak, aby bylo přehledné, 
      • využívá piktogramy a časový harmonogram dne, což dítěti pomáhá lépe se orientovat v prostředí.

      Behaviorální přístupy

      Existuje množství programů, které jsou založené na Aplikované behaviorální analýze (ABA), některé jsou zaměřené na 

      • implementaci ABA ve školách (PaTTAN), 
      • jiné na implementaci ABA ve specializovaných centrech 
      • a intenzivních domácích programech (EIBI). 

      Všechny tyto přístupy ale mají společné to, že jsou založené na behaviorálních principech, které jsou univerzálně platné, a tudíž použitelné pro každé dítě na jakékoliv úrovni. 

      Jsou založené na úpravě prostředí a motivaci dětí skrze jejich oblíbené činnosti a předměty, díky které se pak děti lépe učí. ABA má prokazatelně efektivní výsledky u dětí s PAS.

      AAK 

      • je spíše o různé metody než o ucelenou intervence. 
      • Ve skutečnosti různé intervence využívají AAK. 
      • Jedná se podporu nebo náhradu komunikačních dovedností. 
      • Patří mezi ně různé komunikační systémy: Makaton, Bliss, Znak do řeči, VOKS, aj.

      Sonrise 

      je založen na několika principech, které je možné všeobecně uplatnit u dětí s PAS, nebo s jinými obtížemi

      • zapojení dospělého člověka do stereotypních her dítěte, 
      • využívání motivace k učení, interaktivní hra, 
      • energický přístup, přijetí dítěte a jeho zvláštností, 
      • optimistický přístup, 
      • rodiče jako nejdůležitější článek terapeutického procesu, 
      • bezpečné a co nejméně rozptylující prostředí. 
      Ačkoliv všechny zmíněné principy jsou užitečné pro interakci s dětmi s PAS, neposkytují ucelenou metodiku práce s dítětem.

      Videa

      Podpora žáků se specifickými poruchami učení (SPU)

      Klíčová slova
      dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspinxie, dyspraxie, dysmuzie, podpůrná opatření

      Projevy
      • obtíže při získávání základních vzdělávacích dovedností mluvení, čtení, psaní, počítání
      • provázeny dalšími příznaky
        • poruchy řeči,
        • obtíže v soustředění,
        • impulzivní jednání,
        • poruchy v oblasti percepce, motoriky (syndrom ADD, ADHD)
      nutné odlišit od
      • nespecifických poruch učení
      • snížené rozumové nadání
      • smyslové vady
      • nedostatečná motivace ke školní práci
      • výchova či výuková zanedbanost dítěte

      Definice
      „Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruchy, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání. Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci centrálního nervového systému…“


      Přehled SPU














      Organizace práce dítěte/žáka s SPU

      • speciálně-pedagogické postupy a způsoby práce
      • přiměřené tempo,
      • individuální přístup,
      • redukce učiva
      • přístup učitele
      • ústní osvojování,
      • doplňovací cvičení,
      • omezení psaní diktátu
      • snížený počet žáků
      • individuální práce s žákem
      • komunikace školy a rodiny
      • přihlédnutí při klasifikaci
      • kratší texty,
      • kontrola porozumění,
      • názorné pomůcky

      Co je u dítěte/žáka s SPU jiné

      Osobnost žáka s SPU

      • vliv na emoční projevy
      • pocity úzkosti,
      • pracovní úsilí neodpovídá výsledku
      • citlivý na kritiku
      • problém zvládat situace vyžadující vyšší frustrační toleranci
      • na úkoly reagují rezignací, aniž by začal pracovat
      Vliv na oblast pracovní a studijní
      • problémy s organizací pracovních činností i volného času
      • není schopen bez kontroly dodržovat studijní režim
      • není schopen dělat si samostatně zápisky z výkladu učitele
      • snadno unavitelný, nesoustředěný
      • výkyvy ve školní práci
      • neschopen samostatné přípravy na školní práci

      Příklady podpůrných opatření

      • posadit žáka před sebe, samotného, nebo vedle klidného žáka
      • vysvětlovat novou látku krátkými větami a jednoduchými slovy ujišťovat, že to dobře pochopil
      • vštěpovat posloupnosti domluva na úkolech – krátké termíny domluva na známkování, počtu možných chyb, zadaných úkolů
      • vyhnout se únavě, rychlému tempu
      • pomoct žákovi najít si čas na daný počet cvičení
      • nechat odpovídat na otázky v přeházeném pořadí,
      • podporovat při odpovídání vyhnout se náročné látce po diktátu, nebo náročném úkolu
      • pomoc v počátku plnění úkolu trpělivost nad pomalostí
      • nechat žáka objevovat své schopnosti a využívat to před třídou
      • rozvíjet poznatky o poruchách učení
      • vytvořit si vizuální a fonologické pomůcky – „kufřík pomůcek“
      • soustavná příprava
      • přizpůsobení klasifikace

      Podpora žáků s na narušenou komunikační schopností

       Klíčové pojmy

      Komunikace

      • schopnost užívat výrazové prostředky pro vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů - verbální/neverbální

      Narušená komunikační schopnost (NKS)

      • zastřešující pojem pro jednotlivé druhy řečových vad a další komunikační bariéry
      • disciplínou je logopedie
        • Logopedie se zabývá vznikem, eliminací a prevencí narušené komunikační schopnosti
      • zkoumá příčiny, projevy, následky, možnosti diagnostiky, terapie a prevence

      Žák s narušenou komunikační schopností

      • může být zařazen do kategorie zdravotně postižených žáků na základě vyšetření v logopedickém SPC
      • může mít doporučeno asistenta pedagoga
      • může mít narušenou komunikační schopnost
        • ve slovní i psané formě
        • v porozumění čtenému slovu, tak slovní instrukci
      • podpora žáka není pouze v jazykových předmětech, ale ve všech, kde je to potřeba (např. při slovních úlohách, v orientaci v prostoru, na mapě, apod.)
      Otázky
      1. Co je to logofobie?
        1. Obavy z neúspěchu vlastního řečového projevu
        2. Obavy z lidí s narušenou komunikační schopností
        3. Obavy z neúspěchu vlastního psaného projevu
      2. Jedinec s koktavostí od nás při komunikaci potřebuje
        1. Abychom mluvili rychle a skákali mu do řeči
        2. Abychom pomalu, srozumitelně a nejjednodušeji
        3. Abychom mluvili pomalu, srozumitelně a nezjednodušovali slovní zásobu


      Literatura

      • HANÁKOVÁ, A.; STEJSKALOVÁ, K. Práce s třídním kolektivem ve společném vzdělávání. Soubor pracovních listů I. Praha: Člověk v tísni, 2015. ISBN 978-80-87456-55-2.
      • VRBOVÁ, R. a kol. Metodika práce se žákem s narušenou komunikační schopností. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3312-7.
      • VRBOVÁ, R. a kol. Katalog podpůrných opatřeních. Dílčí část. Pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu narušené komunikační schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 978-80-244-4546-6.
      • http://www.inkluze.upol.cz/portal/velke_publikace/metodiky/NKS_Metodika.pdf
      • BYTEŠNÍKOVÁ, I., KLENKOVÁ, J., HORÁKOVÁ, R. Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2007 
      • HORÁKOVÁ, R. Surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2011

      Vybrané druhy NKS

      Mutismus

      tzv. oněmění je často spojováno s velkou životní změnou dítěte, např. začátek školní docházky. Většinou se projevuje nemluvností ve školní prostředí, doma potom dítě mluví normálně.

      Dyslálie

      se projevuje chybnou výslovností některých hlásek, nebo skupin hlásek. Porozumění u těchto dětí bývá nenarušené.

      Huhňavost

      jsou dva typy. Otevřená huhňavost bývá často přítomna u dětí s rozštěpovou vadou, kdy vzduch při řeči nepřirozeně uniká do nosu. Naopak zavřená huhňavost se projevuje tzv. rýmovitým zvukem řeči a bývá často přítomna u dětí se zvětšenou nosní mandlí.

      Koktavost

      funkční porucha řeči, která se nejnápadněji projevuje nedobrovolným přerušováním plynulosti procesu mluvení. Projevuje se tedy neplynulou řečí. Osoba tyto neplynulosti často nedokáže ovlivnit vůlí. Neplynulosti vznikají zejména na začátku slova či věty opakováním prvního písmene či slabiky. Tato NKS bývá pro děti velmi stresující.

      ukázka (od 1:02:32-1:06:25) - Miroslav Sýkora

      ukázka (10:11) - Koktavost neboli balbutismus   

      Breptavost

      projevuje se překotným tempem mluvy. Může ústit až ve vynechávání některých písmen či slov ve větě. Obtíže se projevují i ve volném písemném projevu žáků, který je překotný a chaotický.

      Vývojová dysfázie

      projevuje se narušením jak expresivní tak senzorické složky řeči. Vyznačuje nerovnoměrným vývojem všech složek řečového projevu. U těchto dětí se může projevit porucha hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky, paměti, gramatické stránky jazyka, výslovnosti, porozumění, zrakového vnímání, sluchového vnímání, …

      ukázka (2:39)
       

      Dysartrie

      tato NKS bývá často přidružena u dětí s mozkovou obrnou. Projevuje se oslabeným svalstvem v orofaciální oblasti (porucha motoriky mluvidel) a tím bývá komplexně narušena artikulace. Mohou být současně přítomny i poruchy polykání, nadměrné slinění apod.


      Videa a zajímavosti

      Možnosti vzdělávání žáků s NKS

      • Běžná MŠ
      • Logopedické třídy při MŠ
        • Vhodné pro zachování běžného prostředí a sociálních vazeb
      • MŠ logopedické
        • Děti se závažným typem i stupněm vady, které se vztahuje k postižení centrálních procesů řeči v oblasti vnímání, zpracování a užívání řeči
        • Nutná intenzivní a soustavná logopedická intervence
      • ZŠ logopedická, denní i internátní
        • Pro děti s takovým narušením řeči, které vyžaduje každodenní intenzivní logopedickou intervenci a nelze ji v místě bydliště zajistit ambulantně
        • Obsah výuky shodný s běžnou ZŠ, ale navíc jsou hodiny individuální logopedické péče
        • Snížený počet žáků ve třídách, logopedická intervence se prolíná celým vzdělávacím procesem
        • Po ukončení terapie se žáci vrací do svých kmenových škol v místě bydliště.
      • Běžná ZŠ s logopedickou třídou
        • Forma skupinové integrace
        • Snížený počet žáků
        • Vyučuje speciální pedagog: logoped
        • Krom učebního plánu učitel zajišťuje i logopedickou intervenci
        • V průběhu vyučování učitel rozvíjí komunikační schopnost žáků po obsahové i formální stránce
      • Běžná ZŠ
        • Individuální integrace
        • Musí být zajištěn individuální přístup a edukace podle individuálního vzdělávacího plánu
        • Musí být zajištěna logopedická intervence
        • Pedagogové musí ve všech předmětech, kde se porucha projevuje tento fakt zohlednit při klasifikaci

      Ukázka podpory dítěte/žáka s NKS v závislosti na podpůrných opatřeních


      Podpora žáků se sluchovým postižením

      Význam sluchu

      • Důležitý pro komunikaci a rozvoj sociálních vztahů, slovní zásoby.
      • Možnost získávání informací, rozvoj abstraktního myšlení. 
      • Orientace v prostoru. 
      • Důležitý pro rozvoj řeči. 
      • Pojetí sama sebe.

      Sluchová vada

      • Nedoslýchavost 
        • lehká (ztráta 20 – 40 dB) 
        • středně těžká (ztráta 40 – 70 dB)
        • těžká (ztráta 70 – 90 dB) 
      • Hluchota 
        • praktická
        • úplná 
      • Ušní šelest

      Ucho

      Stavba ucha
      zdroj: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/201-stavba-a-popis


      Literatura

      • HANÁKOVÁ, A.; STEJSKALOVÁ, K. Práce s třídním kolektivem ve společném vzdělávání. Soubor pracovních listů I. Praha: Člověk v tísni, 2015. ISBN 978-80-87456-55-2.
      • Metodika práce s žákem s NKS (.pdf)
      • BYTEŠNÍKOVÁ, I., KLENKOVÁ, J., HORÁKOVÁ, R. Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2007 
      • HORÁKOVÁ, R.Surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2011

      Možnosti vzdělávání žáků se sluchovým postižením

      Vzdělávání žáků se sluchovým postižením

      • Podobně jako u dětí s NKS
      • MŠ pro osoby se sluchovým postižením
        • děti od 3 do 6 let s různými stupni SP (sluchové postižení)
      • Běžná MŠ (inkluze)
      • Třídy při běžné MŠ
      • ZŠ pro osoby se sluchovým postižením
        • volba vzdělávacího programu závisí na řediteli
        • volba cesty vzdělávání
          • orální komunikace - orientace na rozvoj mluvené řeči, vzdělávání jejím prostřednictvím
          • totální komunikace - spojení akustických, vizuálních, verbálních, neverbálních a manuálních prostředků
          • bilingvální komunikace - užívání dvou jazyků - českého znakového jazyka a českého jazyka
            • s českým jazykem se žáci nejčastěji seznamují především ve formě grafické (jako čtení a psaní)
            • v případě funkčních zbytků sluchu pak i ve formě zvukové
      • Běžná ZŠ (integrace), třídy při běžné ZŠ
      • SŠ pro osoby se sluchovým postižením:
        • SOU, OU
        • maturitní studium – dle možností daného jedince

      Pomůcky pro osoby se sluchovým postižením

      • pomůcky usnadňující vnímání mluvené řeči – sluchadla (příklady), kochleární implantát
      • pomůcky usnadňující tvoření mluvené řeči – logopedické pomůcky
      • pomůcky motivující ke čtení – teletext, titulky
      • pomůcky usnadňující získávání informací – PC, televizní technika
      • ostatní pomůcky, které transformují zvukové podněty na vibrace nebo světelné signály – světelný zvonek, vibrační budík

      Kochleární implantát

      Příklady sluchadel 

      Komunikační formy osob se sluchovým postižením

      Slovní podstaty

      • Daktylotika – prstová abeceda - 
        prstova_abeceda.pdf
        ukázka prstové abecedy (jednoruční, dvouruční)
      • Pomocné artikulační znaky
      • Hand Mund systém
      • Mluvená hlásková řeč
      • Odezírání
      • Psaná forma řeči

      Neslovní podstaty

      • Znakový jazyk
      • Znakovaný jazyk
      • Gestuno
      • Mimika
      • Gestikulace
      • Dramatizace
      • Pantomima

      Manuálně kódovaný mluvený jazyk slovní podstaty

      Daktyl (prstová abeceda)
      • vizuálně-motorická komunikační forma 
      • využívá různých poloh a postavení prstů k vyjádření hlásek 
      • jednoruční, dvouruční, dlaňový daktyl hluchoslepých (Lormova abeceda)
      Hand Mund systém
      • manuálně orální systém 
      • druh fonetické prstové abecedy, znázorňující činnost té části mluvidel, která je při artikulaci zraku nepřístupná 
      • např. poloha jazyka znázorněna zvednutím prstů
      Pomocné artikulační znaky
      • gestické pomůcky k podpoře vnímání a produkce hlásek 
      • používají se při tvoření, fixaci a automatizaci správné artikulace u S pozdravem
      • upozorňují na správnou polohu mluvidel, rezonance mluvidel i charakter výdechového proudu
      Mluvená hlásková řeč
      • kontakt s majoritní společností 
      • rozvoj řeči v MŠ, ZŠ 
      • individuální logopedická péče
      Odezírání 
      • vnímání mluvy zrakem a její chápání podle pohybů úst, mimiky, výrazu očí, gestikulace 
      • SP vnímá při odezírání kinémy, tzn. mluvně pohybové útvary, odlišitelné od jiných
      Psaná forma řeči
      • cílem je rozumět psanému textu a umět vyjadřovat myšlenky psanou formou


      Manuálně kódovaný mluvený jazyk neslovní podstaty

      Gestikulace
      • umožní první porozumění řeči
      • podporuje schopnost nápodoby
      • připravuje půdu pro používání slov
      Dramatizace
      • nácvik sociálních dovedností 
      Pantomima
      • kultura neslyšících 
      Gestuno
      • forma mezinárodního znakového jazyka 
      Mimika
      • vyjadřuje pomocí výrazu obličeje emoce, např. zlé nebo radostné pohledy
      • mimika může být součástí znaku (tzv. nemanuální faktory) 
      Znaková řeč
      • znakovou řečí se pro účely zákona č. 155/1998 Sb. rozumí český znakový jazyk a znakovaná čeština 
      Znakovaná čeština
      • je umělý jazykový systém, který usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a neslyšícími
      • využívá gramatické prostředky češtiny
      • spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány odpovídající znaky českého znakového jazyka 
      Český znakový jazyk
      • je základním dorozumívacím jazykem neslyšících v ČR
      • je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu

      Zásady komunikace s osobami se sluchovým postižením

      • před rozhovorem s člověkem se sluchovým postižením navážeme zrakový kontakt
      • každého člověka se sluchovým postižením se zeptáme, zda chce mluvit, odezírat, psát, nebo používat znakový jazyk
      • odezírání bez pomoci sluchu není spolehlivá metoda vnímání mluvené řeči, dochází při ní často k omylům; úspěšnost odezírání je velmi snížena při fyzické či psychické nepohodě
      • při hovoru s nedoslýchavým člověkem nezvyšujeme hlas a nekřičíme
      • doprovází-li člověka se sluchovým postižením tlumočník či jiná osoba, vždy oslovujme přímo člověka, se kterým jednáme, nikoliv jeho doprovod
      • člověku se sluchovým postižením předem vysvětlíme, jakou spolupráci od něj budeme potřebovat
      • důležité dotazy raději opakujeme a neváháme ani použít písemnou formu
      • občas požádáme, aby nám člověk se sluchovým postižením svými slovy sdělil, co nám rozuměl (nikdy se neptáme, zda nám rozuměl)
      • při neúspěšné komunikaci máme na paměti, že jde o důsledek sluchového postižení
      • pro získání potřebných znalostí nestačí tento text, protože komunikační preference každé osoby se sluchovým postižením mohou být jiné

      Převzato od Mgr. Věra Strnadová

      Videa a zajímavosti

      Poruchy sluchu TV medicína - Kochleární implantát Výuka u dětí s SP a NKS  - Valašské Meziříčí

      Dear Hearing People - A Film by Sarah Snow & Jules Dameron (2:45)

      Videoklip se znakovým jazykem

      Portál Ruce.cz

      • shromažďuje dostupné materiály o jazyku a kultuře neslyšících, tlumočení (do) znakového jazyka
      • možnost vyzkoušet si jednotlivá slova ve znakovém jazyku