Kombinovaná forma: Obsah kurzu je rozdělen do jednoho společného setkání a samostudia. 

Požadavky pro udělení zkoušky 

Aktivní účast:

Aktivní účast má mnoho podob, nepatří však mezi ně následující:

   

Diskutujte s námi, podělte se o vlastní zkušenost, ptejte se, zkoušejte si věci na vlastní kůži.

Základní osnova

• Všeobecná deklarace lidských práv (1948)
• Úmluva OSN o právech dítěte (1989)
• Prohlášení ze Salamanky a Akční rámec pro speciální vzdělávání (1994)
• Prohlášení OSN o právech osob s postižením (2006)

• Školský zákon 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  • novela 82/2015 Sb.
  • § 16 Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP
  • § 116 Školská poradenská zařízení
• Vyhláška č. 72/2005, ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
• Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných – účinnost od 1.9.2016
  • podpůrná opatření
  • individuální vzdělávací plán (IVP)
  • plán pedagogické podpory (PlPP)
  • asistent pedagoga
  • doporučení (z vyšetření ze školského poradenského zařízení)
  • postup při poskytování podpůrných opatření (PO) 1. st. / 2.-5. st.
  • organizace vzdělávání žáků s přiznanými PO
  • pravidla vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona
  • nadaný a mimořádně nadaný žák
  • její přílohy – pomůcky – hlavně 1. a 2. st., IVP, PlPP
  • a její novela 270/2017 Sb.

• Akční plán inkluzivního vzdělávání 2016-2018
  • Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020
  • 5 strategických cest pro vzdělávací systém
  • detailně popsány vize, plánované aktivity podpory, projekty...
• Národní program vzdělávání (Bílá kniha)
• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
  • část D; kapitola 8 - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
    • vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními (PO)
    • systém péče o žáky s přiznanými PO
    • podmínky vzdělávání žáků s přiznanými PO
  • část D; kapitola 9 - vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných
    • definují podmínky vzdělávání
• Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální  

• proces vytváření optimálních podmínek pro různorodé potřeby žáků prostřednictvím většího zapojení žáků do vzdělávání, kulturního a společenského života a minimalizace vyčlenění (exkluze) v rámci vzdělání a ze vzdělání

• Je to snaha o co možná společnou edukaci postižených a nepostižených žáků
• Je to snaha poskytnout v různých formách výchovu a vzdělání jedinců se speciálními potřebami v co možná nejméně restriktivním prostředí, které optimálně odpovídá jeho potřebám

• Koho se týká inkluzivní vzdělávání?
• Jaké je zastoupení lidí s postižením/znevýhodněním ve veřejném životě?
• Jak se staví většinová populace k lidem s postižením nebo znevýhodněním (včetně etnických, kulturních, náboženských minorit? Odkud informace pro tyto postoje čerpá?
• Jakou roli hraje homogenita české společnosti v přístupu Čechů k diverzitě?
• Jaká je vaše osobní zkušenost? Ovlivňuje nějak vaše postoje a očekávání?

• Školský zákon 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  • novela 82/2015 Sb.
• Vyhláška č. 72/2005, ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
• Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných – účinnost od 1.9.2016
  • novela č. 270/2017 Sb. a č. 416/2017 Sb. - obě novely mění kmenovou vyhlášku č. 27/2016 Sb.
  • doporučuji vyhledat kompletní znění platné od 1.1.2018
• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
• Akční plán inkluzivního vzdělávání 2016-2018

• Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP )
• Kategorizace podle míry podpory --> podpůrná opatření
• Systém vzdělávání --> hlavní vzdělávací proud a speciální vzdělávání
• Náhled na kontinuitu služeb pro osoby se zdravotním postižením

Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)

Kategorizace dle míry podpory

Základní informace

• 5 stupňů podpůrných opatření
  • rozdělení podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti
• Podpůrná opatření 1. stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení
• Podpůrná opatření 2. až 5. stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení
• 5. stupeň – vzdělávání v základní škole speciální
• Nutný písemný informovaný souhlas zákonných zástupců
• Poskytována samostatně, nebo v kombinaci různých druhů a stupňů

• Systémová podpora inkluzivního vzdělávání
• ukázka obecné části Katalogu podpůrných opatření

Systém vzdělávání

• hlavní vzdělávací proud a speciální vzdělávání

• "...přednostně ve škole, která není zřízena pro žáky podle §16 odst. 9 šk. zákona" (podle druhu znevýhodnění) za využití podpůrných opatření ideálně ve škole hlavního vzdělávacího proudu
• pokud by "...podpůrná opatření nepostačovala..." "...doporučí školské poradenské zařízení zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9."
  • --> vzdělávání ve škole pro žáky podle druhu znevýhodnění
• v oddůvodněných případech se zde moou vzdělávat i žáci s jiným druhem znevýhodnění
• maximálně v počtu 1/4 nejvyššího počtu žáků vzdělávající se ve třídě (to je nejméně 4 a nejvíce 14 žáků; za určitých podmínek) --> maximálně 3 žáci.

• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV)
  • část D; kapitola 8 - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
    • vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními (PO)
    • systém péče o žáky s přiznanými PO
    • podmínky vzdělávání žáků s přiznanými PO
  • část D; kapitola 9 - vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných
    • definují podmínky vzdělávání
• Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (RVP ZŠS)

Příklady vzdělávání

• asistent pedagoga, učitel, žáci
• školní poradenští pracovníci
• školská poradenská zařízení
• rodina, rodiče spolužáků

Rodina

• výchovná
• ekonomická
• emocionální
• biologicko-reprodukční

Škola

Učitel

• Vliv jejich kompetencí, dovedností, znalostí, postojů a přijetí filozofie inkluze
  
• Co ovlivňuje postoje učitelů?

Asistent pedagoga

• poskytuje podporu jinému pedagogickému pracovníkovi  v rozsahu podpůrného opatření
• pomáhá při organizaci a realizaci vzdělávání
• podporuje samostatnost a aktivní zapojení žáka do všech činností uskutečňovaných ve škole v rámci vzdělávání
• pracuje podle potřeby se žákem nebo s ostatními žáky třídy, podle pokynů jiného pedagogického pracovníka a ve spolupráci s ním
• asistent pedagoga uvedený v odstavci 3 může za tím účelem zajišťovat i činnosti uvedené v odstavci 4 
• může poskytovat podporu při vzdělávání žákovi nebo více žákům současně, nejvýše však 4 žákům, s ohledem na povahu speciálních vzdělávacích potřeb těchto žáků 
• v případě škol (tříd, oddělení nebo studijních skupin) zřízených podle § 16 odst. 9 zákona může být počet žáků připadajících na asistenta pedagoga vyšší

Asistent pedagoga (dle § 20 odst. 1. zákona o peda. pracovnících) a tím dle Vyhl. 27/2016 Sb. ve znění dalších novel; § 5, odst. 3 vykonává

Žáci

• Postoje třídy vůči spolužákům se SVP
• Jak seznámit žáky s diverzitou spolužáků
• Výuka příběhem – Global story lines
• Využití zpracovaných metodik – chodicilide.cz
• Rytmus.cz http://vzdelavani.rytmus.org/kurz/dilna-pro-zaky--vasi-skoly
• Jak to vidí děti?: http://www.rytmus.org/stranka/inkluze-skola (3:54)
• Projektová výuka, seznamovací aktivity

„Školní poradenské pracoviště“ - Poradenští pracovníci ve škole

• náplň práce definuje vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění vyhl. č. 197/2016 Sb. + Příloha č. 3 - doplňte si náplň činností
• Výchovný poradce
• Školní metodik prevence
• Školní psycholog
• Školní speciální pedagog

Školská poradenská zařízení PPP, SPC

• definuje konsolidované znění školského zákona č. 82/2015 Sb.
• vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění vyhl. č. 197/2016 Sb.

Pedagogicko psychologická poradna

• Přesný obsah: vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění vyhl. č. 197/2016 Sb. + Příloha č. 1
• pracovníci
  • psycholog
  • speciální pedagog
  • sociální pracovník
  • metodik prevence v PPP

Speciálně pedagogické centrum

• Přesný obsah: vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění vyhl. č. 197/2016 Sb. + Příloha č. 2
• pracovníci
  • psycholog
  • speciální pedagog
  • sociální pracovník

Zařízení preventivně výchovné - SVP

Středisko výchovné péče

• definována zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních ve znění z. č. 383/2005 Sb. a z. č. 352/2011 Sb.
• Metodický pokyn upřesňující podmínky činnosti středisek výchovné péče
• Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 21/2007 k činnosti středisek výchovné péče

Společnost

• Pozitivní postoje – jednou z determinant úspěšného inkluzivního vzdělávání
• Vliv na zapojení do života společnosti / třídy
• Vliv fyzické přítomnosti a zapojením do společenského dění

Příklad

Mám žáka… --> kdo se zapojí do řešení?

• … tzv. v riziku (krádeže, záškoláctví)
• … s autismem, zařazeného do 3. st. podpůrných opatření
• … s SPU (specifické poruchy učení)

Video

Pořad České televize - Inkluze - Jak prožívají projekt společného vzdělávání ti, jichž se bezprostředně týká? (52:02)

Poruchy chování 

• neschopnost se učit, pokud ji nemůžeme vysvětlit intelektovými, smyslovými nebo zdravotními problémy,
• neschopnost navazovat uspokojivé sociální vztahy s vrstevníky a s učiteli,
• nepřiměřené chování a emotivní reakce v běžných podmínkách,
• celkový výrazný pocit neštěstí nebo deprese,
• tendence vyvolávat somatické symptomy jako bolest, strach, a to ve spojení se školními problémy.

• reakce na problémy každodenního života,
• reakce na krizové životní situace,
• chování vymykající se očekávání,
• zafixované a opakované nevhodné chování s možností jeho ovlivnění a úpravy,
• zafixované a opakované nevhodné chování, které nelze ovlivnit v běžném prostředí školy a vyžaduje segregované školské prostředí.

• děti bez výraznějších problémů v chování,
• děti v riziku
• děti s problémy chování a s poruchami emocí a chování
• děti s poruchami emocí a chování.

Klasifikace poruchy chování

• poruchy chování vyplývající z konfliktu: záškoláctví, lhaJednní, krádeže,
• poruchy chování spojené s násilím: agrese, šikana, loupeže,
• poruchy chovní související se závislostí: toxikomanie, závislost na automatech apod.

• poruchy chování s externími vlivy: patří sem agrese, hyperaktivita, porucha pozornosti, impulzivita,
• poruchy chování s interními vlivy: strach, komplex méněcennosti, úzkostnost, ztráta zájmu o dění, poruchy spánku,
• nezralé sociální vztahy: snížení schopnosti koncentrace, infantilního chování, snadná unavitelnost, snížená výkonnost,
• socializovaná delikvence: násilnické chování, vznětlivost, nezodpovědnost, poruchy vztahů.

Legislativa

• zákon č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád
  • § 76 definující „pomalé“ předběžné opatření
• zákon č. 292/2013 Sb. Zákon o zvláštních řízeních soudních
  • oddíl 5 Péče soudu o nezletilé
• zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
• zákon č. 109/2002 Sb. Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů
• zákon č. 561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění dalších předpisů

Vymezení etopedie

• optimalizace životních perspektiv jedince s tímto postižením
• jedná se primárně o děti a mládež
• pozornost může být věnována dospělému jedinci, který se dostává do konfliktu se společností v závislosti na svých nežádoucích vzorcích chování.

• prevence
• edukace, případně reedukace
• rehabilitace
• intervence

Optimalizace životních perspektiv

• směřuje především do oblasti vzdělávání (úzký vztah mezi dosaženým stupněm vzdělání a sociálně přijatelným zařazením jedince do společnosti)
  • vyšší dosažené vzdělání poukazuje na širší možnosti pracovního uplatnění, které může zaručit finanční nezávislost a pozitivní životní perspektivy.
• V prvotní fázi dosahování životních perspektiv je vhodné zaměřit pozornost na školní neúspěšnost, která bývá průvodním znakem dětí nebo mládeže s poruchou chování.

• jedná se o reakci na nežádoucí chování ve škole ať už ve vztahu k autoritám nebo vrstevníkům, také to může být označení používané pro nedostatečný školní výkon
• „nálepka“, zjednodušeně „přezdívka“, bývá jakékoliv pojmenování nebo sociální charakterizace, které brání ke změně postoje k jedinci s takovým označením

Dopad na osobnost žáka, jeho psychiku a typické projevy

Žák s poruchou chování (problémovým chováním) se z praktického hlediska dostává do role „nežádoucího žáka“, který může mít jak ze strany spolužáků tak i pedagogů udělenou „nálepku“ (přezdívku, pojmenování jeho typické negativní role, skupinové zařazení apod.). 

Negativně nastavené označení může jen prohlubovat jeho chápání svého zařazení (sebe samotného) a snižovat možnost účinnosti realizované intervence. 

V úrovni vztahů mezi žákem s tímto postižením a pedagogickým pracovníkem tak převládá očekávání negativních projevů chování, přičemž případné pozitivní projevy ustupují do pozadí. 

Možnosti intervence

• eliminovat, popř. odstranit zdroje nežádoucích vlivů,
• probouzet zájem, pohotovost, usměrňovat aktivity,
• vytvářet důvěru, sebeúctu,
• posilovat pozitivní sociální vztahy jedince k sobě samému i k druhým,
• pomáhat jedinci orientovat se ve vlastním chování, v reakcích okolí na něj,
• poznávat a vyhodnocovat chování jedince v přirozených i cíleně vytvořených situacích,
• motivovat dítě k jiným modelům chování,
• posilovat odolnost dítěte vůči negativním vlivům z okolí.

• přerušení,
• zastavení,
• změna nežádoucího trendu v chování těchto žáků.

• součástí je prostředí, ve kterém intervenci realizujeme - prostředí základních a středních škol
• vycházíme především z prevenčního působení (zaměření se na předcházení vzniku poruchy chování)
• je závislé na profesních vlastnostech pedagogů v přímé činnosti, popř. speciálních pedagogů/etopedů nebo psychologů.

• pro děti a mládež s problémovým chováním nebo již s poruchou chování
• dochází (na rozdíl od jiných disciplín speciální pedagogiky) k segregačním intervencím, které jsou založeny na oddělení jedince z jeho původního vzdělávacího prostředí a umístění do specifických zařízení.
• v rámci inkluzivních tendencí speciální pedagogiky se jedná o heterogenní skupiny dětí a mládeže se společným jmenovatelem – problémovým chováním nebo poruchou chování

• středisko výchovné péče (základním předpokladem poskytovaných služeb je dobrovolnost umístění)
• diagnostický ústav
• dětský domovy se školou
• výchovný ústav

Školní intervence

Je tady vhodné narušit „bludný kruh“, který nepodněcuje ke změně chování. 

• Žák s poruchou chování získává „nálepku“, která mu brání v zažívání vlastního úspěchu, čím se jen utvrzuje v tom, že jakákoliv aktivita může být zbytečná a bude postrádat smysl. 
  
• Ve školním prostředí je nutné, aby žák zažíval úspěch a nebyla zviditelňována jen jeho chybovost. 
  
• Při nutném hodnocení používat jen takové sdělení, které je konkrétní a poskytuje žákovi prostor pro změnu.
  

Kroky intervence ve školním prostředí

• zaměřit se na všechno projevy chování žáka, který spadá do kategorie problémového chování/porucha chování – vhodné pozorovat v rámci přirozených vazeb v kolektivu během vyučování nebo přestávek (není vhodné vytvářet „umělé“ situace) 
• správným způsobem interpretovat získané informace – nepodléhat potřebě chování pedagogicky popsat formou odsuzování a kritiky 
• intervenovat v rámci skupiny žáků, ale v případě potřeby využívat i individuálního přístupu 
• využít možnosti komunikace s rodiči, pokud prvotní pokusy intervence selhávají

• nesmí být příliš složitá
• nemělo bych jít být mnoho
• měly by být nastaveny s respektem k osobnosti žáků. 
  

Často žáci pravidlům nerozumějí nebo jsou předávány jen jako pouhé sdělení bez zpětného zjišťování, jak žáci uváděné fakta přijímají a jsou ochotni akceptovat.

• absolutní a relativní školní neúspěšnost
• příčiny školního neúspěchu
• sebedůvěra a její podpora
• podpora žáků ohrožených školním neúspěchem

Školní neúspěšnost

• Při diagnostice příčin je důležitá spolupráce s psychology a PPP
• Je důležité dělit příčiny na vnitřní a vnější, změnitelné a nezměnitelné
• Zároveň je důležité posoudit, zdali se jedná o neúspěch trvalejší, progradující
• Absolutní i relativní školní neúspěšnost vychází z
  • Osobnosti žáka
  • Rodinné výchovy
  • Výkonnosti ve škole
• Školní neúspěšnost má u každého žáka jinou souhru příčin a podmínek, vlastní vývoj i dynamiku

• Dělíme ji na:
  • Absolutní
    • trvalejšího nebo celkového charakteru
    • plyne z nedostatečně rozvinutých intelektových schopností
  • Relativní
    • způsobeno dočasnými nebo dílčími příčinami
    • nesouvisí s intelektovými schopnostmi žáka
    • je reverzibilní

Příčiny relativní školní neúspěšnosti

• sociálně psychologickými faktory školní neúspěšnosti
  • Dítě strádající v neúplné rodině s narušenými interpersonálními vztahy
  • Sociální zanedbanost
  • Velikost rodiny
  • Kulturní úroveň rodiny
  • Názory rodičů na význam vzdělání jejich dítěte
  • Psychické a emoční strádání 
• biologicko-psychologickými faktory školní neúspěšnosti
  • přetrvávající neuropsychická nezralost pro školu
  • nevyhraněná lateralita
  • řečové vady
  • záchvatovité stavy
  • ADHD, ADD
  • Vývojové změny v pubertě
  • Rekonvalescence (zvýšení únavnosti, kolísavá výkonnost)
• intrapsychickými příčinami školní neúspěšnosti
  • záporný vztah žáka k učení
  • nedostatečná školní motivace
  • záporný vztah k učiteli
  • hypobulie
  • intelektuální pasivita

Postup při řešení školní neúspěšnosti

• práce se žákem
• zvýšená spolupráce s rodinou žáky
• práce se sociálním klimatem třídy

Podpora

• důležitá je diagnostika příčin => nastavení vhodných podpůrných opatření:
  • individuální přístup (motivace, akceptování pracovního tempa, vhodné metody a formy práce)
    • např. využívání pomůcek, oznamování zkoušení, zadávání pravidelných úkolů, konzultace, individuální podpo
  • úprava obsahu a rozsahu učiva (dočasně – dlouhodobě) - pomáhá k:
    • připravenosti dětí na vzdělávání v základní škole
    • ukončení základního vzdělání
    • ukončení středního vzdělání
    • zvýšení možnosti uplatnění na trhu práce
• přímá intervence učitele
• poskytování individuálních konzultací a doučování
• vypracování plánu pedagogické podpory
• vypracování IVP

Sebedůvěra a sebehodnocení žáků - jakou roli hraje ve vztahu ke školní práci?

• Kladný vztah k sobě samému výrazně ovlivňuje postoj ke školní práci
• Špatné sebehodnocení a řada neúspěchů často způsobuje, že dítě přestane usilovat o dobré výsledky

Jak podporovat a podněcovat sebedůvěru žáka

Podpora žáků ohrožených školním neúspěchem

„4 B“ – Pocit sounáležitosti

Literatura

Potřeba podpory ve vzdělávání vyplývající z kulturního prostředí žáka a jiných životních podmínek

Žák z jiného kulturního prostředí a jiných životních podmínek

• OMJ – odlišný mateřský jazyk
• Bez dostatečné znalosti vyučovacího jazyka potřebuje děti a žáci s OMJ podporu ve všech případech
• Škola doporučí zákonnému zástupci vyhledání pomoci ŠPZ
• Škole je vydáno doporučení pro práci se žákem s OMJ
• více Inkluzivní škola

Důležité

• Je vhodné být na příchod žáka/dítěte s OMJ dopředu připravený
• Stejně tak je důležité připravit i kolektiv
• Před příchodem:
  • Vyžaduje zapojení školy a rodičů
  • Informační materiál, propojení na organizaci pracující s cizinci
  • Předat informace o vzdělávacím systému
  • Získat informace o dítěti, ideálně mít s ním i pohovor
  • Děti by měly být poučeny o možnostech komunikace s cizincem a kompenzačních strategiích (pomalá mluva, výslovnost, opakování) (stejně tak i učitelé)
  • Děti je vhodné vybavit informacemi o dané zemi – uspořádat přivítání, interkulturní dny (atp.)
  • Důležité je zjistit zájmy nového žáka a vypořádat se se stereotypy
  • Podpora školy za pomoci rodilého mluvčího (externí spolupráce)
• První den
  • Stanovit novému žákovi/dítěti dva tutory – kteří mu budou pomáhat a ukáží, kde co je
  • Pokud žák/dítě neovládá ani základy češtiny je vhodné kombinovat kompenzační strategie
    • Využití obrázků
    • Slovníček základních slov a frází
    • Zjednodušit maximálně komunikaci

Co hraje roli

Literatura

Heterogenní skupina, vedení skupiny a styly vedení, dynamika skupiny, styly učení, modifikace metod a forem učení, aktivity na podporu spolupráce, důvěry, komunikace a vytvoření týmového ducha

Heterogenní/homogenní skupina

Dítě ve skupině

• individualitou se svými specifik
• v rámci skupiny si každý musí najít svoji pozici a místo
• některé děti jsou přirozeně vůdci, jiné jsou naopak na chvostu dané skupiny. To, že jsou na chvostu, neznamená, že jim je ubližováno – je to pro ně bezpečné místo
• přehnané upozorňování na tyto „osamělé“ děti, ale i přehnané upozorňování na chování „mimo normu“ může vést k rizikovému chování jednotlivce/skupiny (vůči dotyčnému, nebo i on sám vůči sobě)
• Pro práci lektora i učitele je vhodné:
  • znát historii dané skupiny (pokud nějaká je)
  • znát/poznat rozdíly mezi jednotlivými žáky (=> lépe přizpůsobujeme aktivity, řešíme konflikty, stanovujeme pravidla)
  • poznat jakou má kdo pozici (většinou se pozná do 2-3 měsíců od vytvoření skupiny)
    • je vhodné s ní co nejvíce pracovat na začátku – tak aby se posílala komunikace, spolupráce a důvěra mezi dětmi
    • v každé třídě jsou čtyři typy žáků (viz psychodynamický model)
  • Vybírat aktivity, ve kterých se nebudou prosazovat stále ti stejní (využít potenciálu i méně oblíbených, slabších => předchází se rizikovému chování)
    • Možnost rozdělování rolí ve skupině
  • Při společných aktivitách je vhodné dávat možnost volby, s kým dotyční budou, ale také (hlavně) náhodného výběru => učí se pracovat a poznávat ostatní
  • Modifikovat vyučovací metody a formy (ve vztahu k jednotlivým dětem a celé skupině)
  • Využití různých pomůcek
  • Vedoucí skupiny by měl využívat různých forem vedení

Psychodynamický model 

Pozice alfa

• Dva až tři žáci
• Šance vypozorovat cca 20 % (nutno využít jiných technik)
• Sociálně zdatné dítě (třída si ho/ji chrání) (pozor – nemusí se jednat o žáka/žákyni s dobrým prospěchem)
• Je vhodné si k nim najít cestu

Pozice beta

• Třídní vědátoři
• Hlídat, aby na něj neútočili
• Nepřetěžovat ho/ji

Pozice gama

• Masa dětí snadno ovlivnitelných alfou
• Žárlivost vs. obdiv
• Tyto žáky potřebujeme dostat na svou stranu (někdy mají nechuť ke změnám)
• Někdy se snaží předvádět a mohou být zaměňovány za alfu

Pozice omega

• Nemá ambice se dostat výš
• Je členem, ale do počtu
• Pozor na přehnanou snahu jej zachránit

Modifikace vyučovacích metod a forem práce

• střídat činnosti a způsoby práce
• měnit pracovní polohu i místo ve třídě
• využívat rozmanitý didaktický materiál
• vypozorovat nastupující únavu
• zaměstnat jiné smysly, relaxační cvičení

• = způsob, jakým jedinec přijímá a zpracovává informace

• vizuální
• auditivní
• verbální
• tělesný-pohybový
• logický
• sociální - interpersonální
• sociální - intrapersonální

Práce s heterogenní skupinou

• znalosti, dovednosti a potřeby dětí/žáků;
• vztahy a klima třídy;
• doporučení poradenských pracovníků;
• limity v jednotlivých aktivitách;
• vnitřní diferenciace aktivity

• bariéry v prostředí (architektonické, materiálně-technické), v komunikaci; v získávání informací; v technické dostupnosti
• podmínky, pomůcky, přístupy (snaha o maximální zapojení) povinnost / nepovinnost neformálního vzdělávání
• postoje pedagogických pracovníků a širšího okolí
• programové bariéry – způsob organizace, metodické pokyny, naplnění podpůrných opatření
• spolupráce s rodiči

• BRAUN, R. a kol. Praktikum školní psychologie. Praha: Portál, 2014.
• HERMOCHOVÁ, S. Skupinová dynamika ve školní třídě. Kladno : AISIS, 2005.
• HERMOCHOVÁ, S. Poznáváme své spolužáky. Praha: Projekt Odyssea, 2007.
• KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 2010. KASÍKOVÁ, H. Učíme (se) spolupráci spoluprací. Kladno : AISIS, 2009.
• KOLAŘÍK, M. a SMÉKALOVÁ, E. Typy třídních kolektivů a typy práce s nimi aneb mocenský, nebo demokratický přístup. Prevence 7. 2011, 9. (2011).
• KOŽNAR, J. Skupinová dynamika (teorie a výzkum). Praha: Univerzita Karlova, 1992. 219 s. ISBN 80-7066-632-3
• KRATOCHVÍL, S. Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén, 1995.
• LOVAŠ, L. Malé sociální skupiny. In: VÝROST, J. a I. SLAMĚNÍK (Eds.) Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. s. 321 - 337.
• MAREŠ, J. Pedagogická psychologie. Praha: Portál, 2013.
• MAŠÁT, V. Vybrané postupy sociální práce se skupinou. Středokluky: Zdeněk Susa, 2012.
• MICHALÍK, J. a kol. Katalog podpůrných opatření: pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015.
• Skupinová práce. Minimetodika VÚP [online]. [2018-09-09]. Dostupné z: https://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/skupinova_prace_-_minimetodika_vup.pdf
• Třída v pohodě aneb aktivity pro podporu dobrých vztahů mezi žáky [online]. [2018-09-09]. Dostupné z: https://www.scio.cz/download/skoly/Zdarma_materialy/Napadnik_pro_podporu_dobrych_vztahu_ve_tride.pdf.
• UHLÍŘOVÁ, V. Vedení rozhovoru s dítětem. Nový Bor: Velký vůz Sever, 2013.

Oftalmopedie, zorné pole, zraková ostrost, slabozrakost, osoby se zbytky zraku, nevidomost, prostorová orientace a samostatný pohyb (POSP), kompenzační pomůcky, Braillovo písmo, bílá hůl, Pichtův psací stroj

Lidé se zrakovým postižením

Různorodá skupina lidí 

• osoby, kterým jejich zraková vada činí obtíže při nejrůznějších činnostech v životě
  
• nedostatečná kvalita (až absence) zrakového vnímání
  

Dle typu vad

• narušení zorného pole (trubicové vidění)
• narušení / ztráta zrakové ostrosti (refrakční vady)
• obtíže při zpracování zrakových informací
• poruchy barvocitu
• okulomotorické obtíže (strabismus)

• osoby slabozraké
• osoby se zbytky zraku,
• osoby nevidomé

Problémové oblasti

• dopad na vzdělávání, pracovní uplatnění, ale i ve využití volného času
• ovlivňuje celou osobnost --> psychický vývoj, fyzický vývoj, poznávací procesy
• vznik tzv. senzorické deprivace
• míra potřebné podpory závisí na: etiologii, době vzniku, závažnosti vady, včasné diagnostice, atp.
  • pokud se jedná o vadu vrozenou, žák může mít výraznější obtíže, např. v chápání některých pojmů = jev se nazývá verbalismus.

• Orientace v prostoru a samostatný pohyb
• Sebeobsluha
• Práce s informacemi

Bartoňová, M., & Vítková, M. (2013). Specifika ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí základní školy: Specific features in teaching pupils with special educational needs in an inclusive learning environment in primary schools. Brno: Masarykova univerzita.

Bartoňová, M., & Vítková, M. (2013). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami VII: Education of pupils with special educational needsVII. Brno: Masarykova univerzita.

Müller, O. (2001). Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole. Olomouc: Univerzita Palackého.

Hájková, V., & Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání: [teorie a praxe]. Praha: Grada.

Vítková, M. (2007). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami I.: Education of pupils with special educational needs I. Brno: Paido.

• obor speciální pedagogiky, který se zabývá výchovou, vzděláváním, rozvojem a podporou osob se zrakovým postižením
• někdy nazývá jako Tyflopedie (Oftalmo - oko; tyflos - slepý)
• Oftalmologie: podstatná součást SP osob se zrakovým postižením v kontextu komplexní diagnostiky a navazující adekvátní intervence
• Multidisciplinární obor

Zrakový orgán - oko

Zrakové funkce

• zraková ostrost 
• zorné pole 
• barvocit 
• adaptace 
• akomodace 
• binokulární vidění 
• citlivost na kontrast
  

• Šedý zákal = katarakta
• Zelený zákal = glaukom
• Poruchy binokulárního vidění: strabismus, tupozrakost
• Refrakční vady: myopie (myopia gravis), hypermetropie
• Albinismus
• Atrofie zrakového nervu

Šedý zákal = Katarakta

• typ vrozený
• zákal čočky
• další přidružené vady: strabismus, nystagmus, atrofie zrakového nervu
• léčba: operativní odstranění čočky

obr.

Zelený zákal = glaukom

• Ve většině případů oboustranný
• Příčina: zvýšený nitrooční tlak
• zhoršení zrakové ostrosti a ztráta periferního vidění

Poruchy binokulárního vidění

• Šilhavost = Strabismus
  • narušené rovnovážné postavení očí
  • náprava - brýlová korekce, okluze
• Tupozrakost = Amblyopie
  • výrazné snížení zrakové ostrosti jednoho oka, u kterého není možná úplná korekce brýlemi
  • útlum oka
  • náprava - okluze, cvičení

Refrakční vady

• Myopie
  • narušené zrakové vnímání do dálky
  • snížení zrakové ostrosti, změny v zorném poli
  • brýlová korekce (rozptýlené čočky)
  • riziko odchlípení sítnice - speciální opatření (omezení otřesů, rychlých změn poloh hlavy, skoky)
  • stupně - levis, gravis
• Hypermetripie
  • narušené zrakové vnímání do blízka
  • brýlová korekce (spojená čočka)
  • může být přítomno narušení vidění také do dálky
  • stupně - levis, gravis

Albinismus

• vrozená, dědičná vada
• nedostatek melaninu v očích a těle
• snížení zrakové ostrosti, nystagmus (mimovolní pohyby očí), světloplachost
• může být přítomna dalekozrakost, krátkozrakost

Atrofie zrakového nervu

• poškození nervové tkáně
• různé příčiny: intoxikace, úraz, zánět, nádor
• různé stupně zrakového postižení: slabozrakost - nevidomost

• kompenzace vady se zaměřuje na další smysly (mj. sluch a hmat), případně na stimulaci zachovaného zrakového vnímání
  
• nutné rozvíjet pozornost, paměť a myšlení především prostřednictvím řeči
  • děti se ZP mohou mít problém s artikulací z důvodu absence vizuální informace o tom, jak mluvidla fungují. Můžeme učit správnou výslovnost skrze hmatové podněty (srov. lidé s hluchoslepotou).
• absence zrakových podnětů má často za následek snížení pozornosti i celkové mozkové aktivity

Inkluzivní vzdělávání

• začíná v raném věku
• Výhody - konfrontace s intaktními dětmi, možnost zapojení do týmové práce, být součastí skupiny
• Cíl - všestranný rozvoj osobnosti (jako u všech), ovšem s ohledem nejen na kompetence dle běžného kurikula (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální), ale i s ohledem na kompetence specifické práce s pomůckami, samostatný pohyb, čtení a psaní v Braillově písmu, senzomotorické dovednosti, aj.

Spolupráce více sektorů:

• děti, žáci a studenti se SVP (podmínkou je přítomnost zrakové vady) od 3 - 26 let
  
• rodiče
  
• pedagogičtí pracovníci
  
  • třídní učitelé, (školní) speciální pedagogové, asistenti pedagoga, výchovní poradci apod.
• medicínské obory
  
• neziskové organizace
  
• Tyfloservis

Nutné sledovat projevy zrakové vady u žáka

• Nápadné přibližování či naopak oddalování k/od pracovní plochy
• Natáčení hlavy
• Sundávání brýlí, časté a výrazné mrkání
• Podhlížení/nadhlížení brýlí
• Narážení do věcí (nábytek ve třídě, při tělesné výchově do spolužáků apod.)
• Snížená prostorová orientace (častý projev v neznámém v prostředí – př. Divadlo, bazén; při změně světelných podmínek – nedostatečné osvětlení prostoru)
• Písemný projev: neschopnost dodržovat linky, nápadně velké písmo, výrazné nepřesnosti, časový stres – žák nestíhá přepsat/opsat/zapsat si informace
• Vyrušování při sezení v zadní lavici, nebo má žák špatné známky, nechápe látku... je třeba ověřit, zda se nemůže jednat ku příkladu o nerozpoznanou zrakovou vadu - pokud žák nedohlédne na tabuli, nemají úplný přístup k informacím
• učitel, žák a ideálně i spolužáci (v rámci průřezových témat, situačních her) by měli být informováni o postižení
• vhodná spolupráce s odborníky, kteří přiblíží možnosti a okolnosti vzdělávání

Rodič v roli „odborníka na vlastní dítě“; tzn. že s dítětem pracují podle doporučených speciálněpedagogických aktivit, předávají informace i škole

Ukázka procesu poskytování poradenských služeb + práce pedagogů

1. vstupní vyšetření (školní dotazník, individuální konzultace)
   
2. návštěva školy před vydáním Doporučení
   (metody, organizace, prohlídka školy a třídy, speciální pedagog, asistent pedagoga... apod.)
3. odeslání Doporučení
   
4. průběžná kontrola poskytování podpůrných opatření (PO)
   
5. vyhodnocení poskytování PO (1x ročně)

Úprava podmínek pro žáky se ZP - Co je důležité dodržet, čeho si všímat

• projev zájmu, znalost a respektování potřeb
• úprava učebních materiálů - reliéfní učebnice
• zvýšená unavitelnost očí
• omezení hluku
• optické pomůcky (lupy)
• neoptické pomůcky
• technologie (PC s hlasovým/hmatovým výstupem – žáci s těžším stupněm postižení)
• bezpečný prostor - úprava prostředí, osvětlení
• úprava tiskových materiálů - zvětšené písmo
• kontrastní prostředí (kontrastní barvy)
• dostatečný popis, komentování
• kognitivní zátěž čtení Braillova písma
• náročnost hmatové zpracování informací vůbec
• formou hry realizujeme zrakovou stimulaci (soubor technik, metod a postupů jak využít i sebemenší zbytky zraku. Zároveň nacvičujeme využití zraku („umět se dívat“)
  

Základní pravidla pro komunikaci

• v případě vrozené vady je nutné co nejdříve najít adekvátní způsob komunikace, aby mohli děti navázat vztah s pečujícími osobami
• Jednat s respektem, neponižovat
  • Není nutné na lidi se ZP mluvit pomalu a nahlas, ale zároveň není možné předpokládat výjimečné rozvinutí ostatních smyslů.
• Mluvit přímo s člověkem ne s průvodcem („Paní, chce si pán sednout?“)
• Pozdravit jako první, představit se, oznámit podání ruky, oznámit odchod z místnosti.
• Mluvit na člověka tváří v tvář.
• Nedotýkat se apod. vodícího psa bez vědomí majitele.
• Nehýbat s věcmi člověka se ZP.
• Není nutné vyhýbat se popisům zrakových vjemů (např. barev) ani slovním obratům tipu „podívat se, mrknout, …“
• Pomoc nabídněte, ale nevnucujte!

Zásady bezpečnosti v prostředí školy - příklady

• volné uličky ve třídě
• nenechávat na chodbách předměty
• označené konce schodišť
• pásky na skleněných dveřích, stěnách
• atd.

• tvořeno kombinací šesti bodů
• písmena tvořena kombinací jednoho až pěti bodů
• soustava – 64 kombinací
• pro psaní – Pichtův psací stroj

1. optické 
   
2. neoptické 
   
3. elektronické

pomucky.png

1. didaktické pomůcky
   
2. speciální didaktické pomůcky
   
3. reedukační a kompenzační pomůcky
   

Didaktické pomůcky

• Účel pomůcek - dosažení daných pedagogických cílů 
• Limity pro výběr 
• Stupeň zrakového postižení 
• Deficity v konkrétních oblastech (př. Ztížená orientace na ploše, v prostoru, narušený proces čtení/psaní aj.)
  

pracovni_listy.jpg

Speciálně didaktické pomůcky

• Zvětšené učebnice
  
• Elektronická verze učebnic a dalších studijních materiálů 
  
• Mapy pro slabozraké 
  
• Ozvučený míč 
  
• Hmatové pexeso, domino, reliéfní knihy 
  
• Rýsovací soupravy pro slabozraké, nevidomé
  

specialni_pomucky.png

Reedukační a kompenzační pomůcky

• Kompenzační pomůcka = nástroj, přístroj nebo zařízení speciálně vyrobené nebo speciálně upravené tak, aby svými vlastnostmi a možnostmi použití alespoň částečně kompenzovalo nedostatečnost způsobenou těžkým zrakovým postižením

Vodící pes

• = kompenzační pomůcka
• Oblast sociálních služeb (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) 
  
• https://www.vycvikvodicichpsu.cz/
• http://www.helppes.cz/
• Vodicí psi (.pdf)

• namazat chleba 
  
• sníst jogurt 
  
• navlékat korálky 
  

Vyzkoušejte si pohyb bez zrakové kontroly 

Pusťe si film a vypište si, kterých pomůcek jste si během dokumentárního filmu všimli? 

• Kategorie 
  
• Využití + konkrétní situace
  

• TyfloCentrum Olomouc, o.p.s.
• 18:59

• 2:39

• Part 1- 0:00 – 1:59
• Part 2- 2:00 - 3:11

• 26 min

• 0- 1:25 – 7:05 - centrum Tereza (obdoba Teiresiás)
• 7:06 – 18:30 – jak zvládnout pohyb doma; Na ruce si nevidím
  • 11:00 – 18:30 ukázka pomůcek
• 18:30 – osobní portrét Martin Svátek
  • postižení zraku – vlivem inkubátoru
  • osobní portrét; muzikant, masér

Pořad České televize z cyklu Jeden společný svět - Nevidomí (16:55) 

 Pořad České televize - Klíč - Tábor pro děti a mládež s těžkým postižením zraku (25:54)

Pořad České televize - Světlo pro Světlušku 2018 - Debbi, Jindra Polák a Benjamin Levíček - Mars a Venuše (3:24)

Předsudky o nevidomých 

TyfloCentrum - Metodické pokyny
O zrakovém postižení a zrakově postižených

• Článek z časopisu Česká oční optika 1/2006

Zdravotní oslabení

• alergická a astmatická onemocnění – astma bronchiale, cystická fibróza, alergie (celiakie)
• kožní onemocnění – psoriáza, ekzémy (atopický ekzém) 
• poruchy metabolických procesů – diabetes mellitus, chronické onemocnění ledvin, infekční onemocnění jater (hepatitida), fenylketonurie
• nádorová onemocnění – nádory zhoubné/nezhoubné, leukemie
• záchvatová onemocnění – epilepsie
• onemocnění trávicího traktu – Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida
• onemocnění krve a kardiologická onemocnění – hemofilie, vrozené srdeční vady
• psychiatrická onemocnění – schizofrenie, psychózy, dětské úzkosti, deprese, poruchy příjmu potravy
• jiná, méně častá onemocnění – Prader-Willy syndrom atp. (In Čadová a kol., 2012)

Tělesné postižení

• vrozené nebo získané (úraz nebo choroba)
• Typy:
  • vadné držení těla
  • obrny, amputace, malformace a deformace končetin
  • degenerativní onemocnění svalstva
  • stavy po úrazech s trvalými následky
  • mozková obrna
  • rozštěpy páteře (In Pipeková, J., 2010) 

• Vrozené nebo získané vady vyznačující se nesprávným tvarem některého orgánu nebo části těla (například skolióza, kyfóza lordóza, deformity lebky…) 
  

Malformace 

• rozumíme patologické vyvinutí různých částí těla, nejčastěji končetin. 
• Video: https://www.youtube.com/watch?v=DpNlvQLgsAc 
  

Amputace 

• Umělé odnětí části končetiny od trupu

• Postižení mozku v raném stadiu vývoje (v těhotenství, během porodu nebo do jednoho roku věku dítěte) 
• Projevuje se poruchou hybnosti a vývojem hybnosti 
• U některých forem se přidružuje snížená inteligence, smyslové vady, epilepsie 
• Příčiny
  
  • Těžký porod, komplikace během porodu 
  • Infekce v průběhu těhotenství 
  • Infekce krátce po porodu 
  • Nedonošenost
    

Žák se zdravotním oslabením

Přejít

Žák s tělesným postižením

Přejít

Úprava prostředí, bariéry a kompenzační pomůcky

Přejít

Podpora žáků s tělesným postižením / zdravotním znevýhodněním

Přejít

Školy při nemocnicích a zdravotnických zařízeních

Přejít

Ukázky praktické pomoci

Přejít

Filmy pro zájemce

Přejít

Literatura:

Katalog podpůrných opatření: Tělesná postižení a závažná onemocnění

Bartoňová, M., Vítková, M. (2013). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami VII: Education of pupils with special educational needs VII. Brno: Masarykova univerzita.

Čadová E. (2012) Metodika práce se žákem s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním [Online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Fialová, I., Opatřilová, D., & Procházková, L. (2012). Somatopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.

Hájková, V., Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání: [teorie a praxe]. Praha: Grada.

Hájková, V. (2008). Podpora speciálních vzdělávacích potřeb žáků se zdravotním znevýhodněním. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.

Informace k postavení škol při zdravotnických zařízeních. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/7-informace-pro-skoly-pri-zdravotnickych-zarizenich

Pipeková a kol. (2010) Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido.

Plevová, M. (1997). Dítě v nemocnici. Brno: Masarykova univerzita v Brně.

Vítková, M. (2007). Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami I. Education of pupils with special educational needs I. Brno: Paido.

Somato-psycho-sociální důsledky znevýhodnění.

Otázky, které by si mělo klást bližší okolí dítěte:

Může se jednat o kombinované postižení, či nikoliv. 

• Častá je kombinace např. mentální postižení a tělesné postižení. 
  
• Určuje se pak primární a sekundární postižení podle toho, které z nich má větší závažnost, hloubku a tím dopad na život daného člověka. 
  
• Ovšem někdy může postižení mást. Ku příkladu mozková obrna může mít vliv na sníženou srozumitelnost řeči, což může na lidi neznalé problematiky působit i jako mentální postižení. „„
  

Vrozené x získané postižení - Jaký může být rozdíl v životní situaci? 

• V případě vrozeného postižení je žákův vývoj sice více omezen, na druhou stranu se mnohdy lépe adaptuje. 
  
• Člověk se získaným postižením se musí vyrovnat s přijetím nové životní situace. „
  

Viditelnost postižení bohužel ovlivňuje jeho přijetí okolím. 

• Viz. dokument Jsme úplně normální, kde jeden účastník vypovídá, že lidé jsou odmítaví, předsudeční, nechtějí komunikovat, nebo jsou lítostiví, příp. úzkostiví a neví jak komunikovat nebo bývají hodně aktivní, možná až příliš? „
  

Mohou být opomíjeny potřeby dítěte psychické, sociální, seberealizace a uznání. 

Oproti tomu biologické/fyzické potřeby často nemá problém okolí naplňovat. 

Proč myslíte že tomu tak je?

• Motivovat a připravovat na školní docházku a následně výuku. 
  
• Mít reálná očekávání. „
• Účastnit se běžných aktivit školy za pomocí úprav prostředí a pomůcek.
  • Dokument Jsme úplně normální, kde dívka vysvětluje, jak okolí často nepřijímá, že chce provozovat běžné aktivity.„
• Zplnomocňovat i žáky s postižením, aby chápali a nesli důsledky svého chování a přijali za ně zodpovědnost. „
• Spolupracovat s rodiči a respektovat jejich právo na volbu výchovného stylu, preferencí spojených s výukou dítěte apod. „
• Je nutné brát v potaz rodinou socioekonomickou situaci, rodinné vztahy, přístup rodičů k dítěti (odmítavý až hyperprotektivní), přístup rodičů ke škole a jejím zaměstnancům, celkovou rodinnou situaci spojenou s handicapem dítěte. 
  • I když jsou rodiče odmítaví ke spolupráci, musíme hledat cesty, jak s nimi komunikovat a kompromisy. 
  • Rodiče jsou primárními vychovateli dítěte a v konečném důsledku s ním tráví nejvíce času, mají na něj největší vliv. 
• Spolupracovat s rodiči na doplňujícím domácím vzdělávání formou domácích úkolů a příprav. 
  • I kdybychom upravili výuku dítěti ideálním způsobem, bez zapojení rodičů se výsledky našich snah ve škole minimalizují. „
• Respektování potřeb dítěte. 
• Samostudiu, sebevzdělávání a seberozvoj učitele (např. rozšiřování vlastních učitelských kompetencí).
  

• je partnerem pro učitele, společně se domlouvají na práci ve třídě; pomáhá s přípravou pomůcek; pokud je třeba, je s žákem mimo třídu; podporuje žáky, kteří to potřebují (pozor na vytvoření závislosti dítěte na pomoci AP) 
  

Rehabilitační, kompenzační a učební pomůcky 

• např. trackbally – alternativní myši, speciální klávesnice (zvětšené klávesy), joystick pro ovládání počítače, vozík, hole apod. 
  

Individuální vzdělávací plán (IVP) / plán pedagogické podpory 

• stanovuje konkrétní podpůrná opatření a specifika ve vzdělávání žáka 
  

Podpora začlenění dítěte do kolektivu třídy 

• přiblížit žáků, jaké je to žít s tělesným postižením 
  
• ukázat, v čem je žák dobrý 
  
• podporovat empatii a vzájemnost - každý máme svá specifika a třeba "táhnout za jeden provaz" 
  

Spolupráce s dalšími organizacemi 

• SPC pro tělesně postižené; neziskové organizace, apod. 
  

Žáci se vzdělávají dle RVP ZV 

• případné konkrétní úpravy jsou uveden v IVP 
  

Úprava obsahu a rozsahu vzdělávání 

• zkrácené úkoly, poskytnutí více času, někdy i změna očekávaných výstupů, místo klasické TV mají zdravotní TV apod. 
  

Přiměřené tempo, individuální přístup k žákovi 

Úprava hodnocení

• počet chyb/správných odpovědí, procenta, slovní hodnocení. To umožní nenadhodnocovat a zároveň přednést hodnocení žákovi přijatelným zohledňujícím způsobem. 
  

Využívat zdravotní tělesnou výchovu, motivace k pohybu! 

Úkoly na motoriku mohou být velice náročné. Je nutná kompenzace, přípravná cvičení, relaxační cvičení, možnost odpočinout si v relaxačním koutku (sedací pytle, polohovací pomůcky…) 

Předmět speciálně pedagogické péče nebo pedagogické intervence

Konvalinka a kol. Zásady správné komunikace s osobami s tělesným postižením (pozn. Nenechte se zmást názvem materiálu)

Podpora hrubé a jemné motoriky Čadová a kol. str. 57-65

Práce s kolektivem a úprava prostředí Čadová a kol. 90 - 99

Možné reakce a postoje dítěte ve škole

• „Děti mohou v důsledku psychické zátěže způsobené závažností postižení neadekvátně reagovat na různé obtížné situace ve škole.
• „Možné způsoby vyrovnání se situací
  • agrese, únik a jejich různé podoby, negativismus.
  • identifikace se silnější osobností, kompenzace v jiné oblasti, 
  • přeceňování svých schopností, upoutávání pozornosti, 
  • hledání viníka, izolace, regrese, únik do nemoci (psychosomatické obtíže)
• „Všechny tyto projevy je nutné sledovat, řešit je a nejlépe jim předcházet.
• Mohou ovlivňovat školní úspěšnost dítěte, třídní klima a celkově edukační proces.
  

Školy při nemocnicích

• Dopoledne se s dětmi učí učitelé (speciální pedagogové) – s každým dítětem pokračují v učivu dle zadání z kmenové školy 
  
• Odpoledne s dětmi tráví čas vychovatelé
  
• Navození denní rutiny, odvedení myšlenek jiným směrem, krácení dlouhého času 
  

Kompetence učitele z kmenové školy

• pokud je hospitalizace delší než 14 dní – škola při nemocnici kontaktuje kmenovou školu
  
• zadat práci pro dítě (udělat plán), komunikovat s dítětem, známky od učitele z nemocnice dítěti uznat jako plnohodnotné
  
• podpora v rámci kolektivu třídy – uspořádat skupinový hovor přes Skype, zorganizovat návštěvu v případě dlouhodobé hospitalizace apod. 
  

Kompetence učitelů ve škole při nemocnici:

• Individuální přístup
  
• Respektováni tempa dítěte – každému je v nemocničním prostředí výuka připravována na míru
  
• Rozsah a organizace edukačního procesu po dohodě s ošetřujícím lékařem – některé děti potřebují odpočívat, proto výuka není vhodná 
  
• Vyučování může probíhat formou: 
  • individuální vyučování u lůžka
  • skupinová výuka na pokoji
  • výuka v učebně na oddělení
    
• Hodnocení klasifikačním stupněm s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu
  
• Po ukončení hospitalizace zaslání zprávy kmenové škole (pokud hospitace trvala déle než 12 dnů) 
  • záznamy o probraném učivu a návrh klasifikace pro konkrétní předměty
    

Školy při ozdravovnách a léčebnách

• Léčebné procedury + vzdělávání
  
• Standartní délka pobytu 4-6 týdnů během školního roku
  
• Především individuální výuka s každým žákem
  
• Podobný princip jako ve školách při nemocnici
  

Pomoc s nastupováním do auta
Skládání mechanického vozíku

První pomoc při epileptickém záchvatu
První pomoc při hypoglykemickém šoku
První pomoc při anafylaktickém šoku

Inkluze v tělesné výchově: 
National Centre on Health, Physical Activity and Disability

Nedotknutelní - o osobní asistenci, vztahu asistenta a klienta a dilematu zda naplnit přání klienta nebo se řídit "nejlepším zájmem".

Přednáška TED - Stella Young

Pořad České televize - Klíč - Mozková obrna (dříve označována jako Dětská mozková obrna)

Dokumentární film: Jsme úplně normální (chodicilide.cz)

Děti / žáci s mentálním postižením 

Mentální postižení x Demence

Přejít

Downův syndrom

Přejít

Možnosti vzdělávání dětí/ žáků s MP

Literatura:

Katalog podpůrných opatření: Mentální postižení nebo oslabení kognitivního výkonu

Valenta, M. (2013). Psychopedie (5., dopl. a upr. vyd). Praha: Parta.

Mentální postižení

• postihuje všechny složky osobnosti (duševní, tělesné, sociální)
• trvale porušená poznávací schopnost
• stav charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností
• vrozené nebo časně získané postižení (do 2 let života)
• lehké
  • nejvýraznější problémy v období školní docházky
    • konkrétní mechanické myšlení,
    • omezená schopnost logického myšlení
    • slabší paměť, vázne analýza a syntéza
    • JM, HM lehce opožděna
    • rozvoj sociálních dovedností zpomalen
    • afektivní labilita, impulzivnost, úzkostnost, zvýšená sugestibilita
• středně těžké
  • rozvoj myšlení a řeči výrazně opožděn - přetrvává do dospělosti
  • řeč - jednoduchá, obsahově chudá, často agramatismy, věty velmi jednoduché
  • trvale celková neobratnost, neschopnost jemných úkonů
  • emocionální labilita, nepřiměřené afektivní reakce
• těžké
• hluboké

Demence

• proces zastavení, rozpadu mentálního vývoje po 2. roce života
• příčiny: 
  • porucha, nemoc, úraz mozku, zánět mozkových blan, poruchy metabolismu, intoxikace, nádory, duševní poruchy
• postupné zhoršování
• nepostihuje všechny složky najednou, ale postupně
• projevy:
• ​poruchy paměti, orientace, úsudku
• schopnosti abstraktního myšlení, pozornosti,
• motivace, emotivity, chování, komunikace
• --> až celková degradace osobnosti

• vrozená chromozomální anomálie
  
• vznik při splynutí vajíčka a spermie, kdy hned v prvotní buňce zůstane chromozom navíc a každá další buňka pak pokračuje v dělení již s touto vadou
  
• přebývá 21. chromozom – každá buňka obsahuje tři 21. chromozomy (běžná buňka má 46 chromozomů, u dítěte s DS 47 chromozomů) • náhodný jev (možný rizikový faktor je věk rodičů – matka nad 35 let a otec nad 50 let)
  

Znaky DS

• Hlava – menší, temeno lehce zploštělé
  
• Obličej – menší plošší nos, obličej kulatý
  
• Oči – užší oční víčka, ve vnitřním koutku oka kolmá kožní řasa
  
• Brushfieldovy skvrny – bíle či nažloutlé tečky po okraji duhovky
  
• Ústa – menší ústa ve srovnání velikostí jazyka
  
• Svalový tonus – celková svalová ochablost i v oblasti obličeje – zhoršená komunikace
  
• Ochablost vazů – volnější klouby
  
• Tělesná váha – porodní váha nižší, od 3 let a hl. v dospělosti nárust hmotnosti, sklony k nadváze
  
• Růst – dospělý muž s DS měří 147–162 cm, dospělá žena 135-155 cm 
  
• …
  

Zdravotní komplikace

• Vrozené srdeční vady (50 %), onemocnění dýchacích cest
  
• Krátkozrakost (40 %), strabismus
  
• Sluchové vady způsobené zúžením zvukovodu a hromaděním ušního mazu ve středouší
  
• 30x vyšší pravděpodobnost výskytu leukemie 
  

Doporučení na film: Yo también

• Asistent pedagoga – dítě má specifické nároky, často zpracovává například jinou látku, nebo jiný obsah stejného tématu než zbytek třídy 
  
• Individuální vzdělávací plán (IVP)
  • škola zpracovává ve spolupráci se školním poradenským zařízením (ŠPZ) - PPP / SPC
  • vymezení všech specifik ve vzdělávání konkrétního dítěte (úprava obsahu, rozsahu, cílů, metod, forem práce, využití kompenzačních pomůcek, způsoby hodnocení apod.)
    
• Úprava očekávaných výstupů
  • dítě na základě svých omezení není schopno dosáhnout stejných výstupů jako intaktní děti 
  • doporučení ŠPZ umožňuje do IVP zakomponovat úpravu očekávaných výstupů (např. dítě ve třetí třídě děla matematiku na úrovni druhé třídy, s některými tématy se jen seznámí apod.)
    
• Možno nahradit např. 2. cizí jazyk jinou vzdělávací oblastí 
  
• Slovní hodnocení 
  
• Větší časová dotace, rozfázování úkolu, ověřovat porozumění
  
• Názorné pomůcky, multisenzoriální přístup
  
• Předmět speciálně pedagogické péče nebo pedagogické intervence
  

• začátek 0:30; prvních 10 min

• 0:30 – cca 8 minut

• 0-4 minuty

Definice PAS, symptomatologie, triáda poruch, klasifikace poruch, etiologie, intervence, video, zdroje

Definice PAS 

• Pervazivní vývojová porucha; pervazivní znamená prostupující celou osobností (zasahuje do všech oblastí života člověka). 
• V průběhu života člověka se mohou zmírňovat symptomy poruchy díky správné intervenci, ale příčiny jsou zpravidla neznámé a tudíž „neléčitelné“. Autismus je porucha, která se doprovází člověka během celého jeho života

Klasifikace poruch

• PAS jsou zařazeny jak v Mezinárodní klasifikaci nemocí, 10. revizi (MKN-10), tak v Diagnostickém statistickém manuálu (DSM-IV).
• DSM-IV klasifikuje 5 těchto poruch autistického spektra: 
  • autistická porucha, 
  • Aspergerův syndrom, 
  • jiná dezintegrační porucha v dětství, 
  • pervazivní vývojová porucha jinak nespecifikovaná, 
  • Rettův syndrom 
• MKN-10 jmenuje pervazivní vývojové poruchy pod kódem F84 a řadí mezi ně: 
  • dětský autismus, 
  • atypický autismus, 
  • Rettův syndrom, 
  • jiná dezintegrační porucha, 
  • hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby, 
  • Aspergerův syndrom, 
  • jiné pervazivní vývojové poruchy, 
  • pervazivní vývojová porucha NS (neurčená)
• Kategorie autismu se rozlišují podle jednotlivých projevů, tedy dle symptomů poruchy (chování).

Etiologie

• Příčina autismu není přesně známá, proto se autismus diagnostikuje na základě jeho projevů.
• Víme, že se jedná o neurologickou poruchu mozku a hovoří se tzv. multifaktoriálních příčinách, mezi než patří genetická predispozice, prenatální ale i perinatální a postnatální obtíže (infekce matky/plodu, obtížný porod). Poslední jmenované jsou však považovány spíše za spouštěče než příčiny poruchy.
• Prevalence PAS v populaci se odhaduje na 77/10 000 případů.
  

Časté kombinace diagnóz s PAS (komorbidita)

• Mentální postižení bývá udáváno jako jedna z komorbidit autismu, avšak jedná se o dvě různé diagnózy a u lidí s PAS nebývá nutně přítomno i mentální postižení. V některých případech je těžké určit míru mentálního postižení, protože nízko-funkční autismus často nedovoluje testovat IQ. Studie ale zároveň naznačují, že snížená míra intelektu může přispívat k intenzitě projevů autismu.
  
• Dalšími častými obtížemi vyskytujícími se u lidí s PAS je problémové chování a psychiatrické obtíže, mezi nimiž se objevuje nejvíce: 
  • porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou (ADHD), 
  • obsesivně-kompulzivní porucha (OCD), 
  • maniodepresivní porucha, 
  • úzkosti a strach. 
    
• Epilepsie bývá rovněž často udávána jako nemoc objevující se ve vyšší míře u lidí s PAS.
  

Literatura

• MATSON, Johny L., 2017. Handbook of Treatments for Autism Spectrum Disorder. New York: Springer. ISBN 978-3-319-61737-4. 
• MATSON, Johny L. a Peter STURMEY, 2011. Autism and Pervasive Developmental Disabilities. New York: Springer. ISBN 978-1-4614-2913-5. 
• Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: MKN-10 : desátá revize : aktualizovaná druhá verze k 1.1.2009 : abecední seznam, 2009. Praha: Bomton Agency, 743 s. ISBN 978-80-904259-1-0. 
• THOROVÁ, Kateřina, 2006. Poruchy autistického spektra: dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, dezintegrační porucha. Praha: Portál. ISBN 80-736-7091-7.
  

Symptomatologie

• Poruchy autistického spektra zahrnují širokou škálu různých symptomů, a proto se jedná o velice heterogenní skupinu osob s touto diagnózou. Z tohoto důvodů mluvíme o spektru poruch.
• PAS můžeme řadit dle míry závažnosti poruchy a možnosti adaptace a inkluze na vysoce funkční až po nízko funkční autismus. 
  • Lidé s vysoce-funkčním autismem vyžadují nižší míru péče a pomoci okolí, a mohou si najít práci, zařadit se plnohodnotně do společnosti, příp. si najít životního partnera a založit rodinu. 
  • Lidé s nízko-funkčním autismem se hůře adaptují na sociální prostředí a mají větší potíže při integraci do běžného života, vyžadují vyšší míru pomoci a podpory.
• Tzv. triáda PAS jsou hlavní průvodní symptomy této poruchy. Jedná se o: 
  • 1) Narušenou komunikaci
  • 2) Narušenou sociální interakci 
  • 3) Repetitivní chování a zájmy.

Triáda poruch

Narušená komunikační schopnost

znamená, že řeč dítěte se nevyvíjí dle normy. Řeč může být opožděná, tzn. že se může objevit později než u neurotypických dětí, nebo se nemusí rozvinout vůbec. 

Lidé s autismem, ale mohou úspěšně využívat jiné komunikační systémy, pokud nemají rozvinutou řeč, např. znak do řeči nebo PECS/VOKS (výměnný obrázkový komunikační systém). 

Řeč není zasažena jen po obsahové stránce, ale také po stránce pragmatické. 

Lidé s PAS mohou mít narušenou např. intonaci řeči, hlasitost či chápání sociálního významu a společenských pravidel jazyka (např. střídání během dialogu). 

Narušená sociální interakce 

se projevuje sníženým zájmem o interakci s okolím běžným způsobem. 

Děti na rozdíl od většinového názoru mohou mít rády přítomnost ostatních osob a fyzický kontakt, avšak tato interakce bývá specifická. Mohou být kupříkladu hypersenzitivní na zvuky (pláč, aj. hlasité zvuky), ale naopak mohou mít rády silné haptické zážitky, např. silné obejmutí. 

Preference a zvláštnosti se liší u konkrétních jedinců. 

Repetitivní chování 

je především důsledkem narušené imaginace. 

Děti s PAS mohou mít kupříkladu obtíže při symbolické hře (předstíraní). 

Jejich zájmy bývají úzce zaměřené a často se týkají neobvyklých oblastí vzhledem k jejich věku. Častým příkladem je doprava (dopravní prostředky a značky), zeměpis a astronomie, aj. 

Pokud u dětí s PAS není více zasažen intelekt, jsou schopny se o tématu zájmu naučit velké množství detailních informací.

• strukturované učení (angl. TEACCH program), 
• behaviorální přístupy (aplikovaná behaviorální analýza), 
• AAK (alternativní a augmentativní komunikace), 
• Sonrise, aj.

Strukturované učení 

• spočívá ve vizualizaci a strukturalizaci prostředí. 
  
• Upravuje prostředí dítěte tak, aby bylo přehledné, 
  
• využívá piktogramy a časový harmonogram dne, což dítěti pomáhá lépe se orientovat v prostředí.
  

Behaviorální přístupy

Existuje množství programů, které jsou založené na Aplikované behaviorální analýze (ABA), některé jsou zaměřené na 

• implementaci ABA ve školách (PaTTAN), 
  
• jiné na implementaci ABA ve specializovaných centrech 
  
• a intenzivních domácích programech (EIBI). 
  

Všechny tyto přístupy ale mají společné to, že jsou založené na behaviorálních principech, které jsou univerzálně platné, a tudíž použitelné pro každé dítě na jakékoliv úrovni. 

Jsou založené na úpravě prostředí a motivaci dětí skrze jejich oblíbené činnosti a předměty, díky které se pak děti lépe učí. ABA má prokazatelně efektivní výsledky u dětí s PAS.

AAK 

• je spíše o různé metody než o ucelenou intervence. 
  
• Ve skutečnosti různé intervence využívají AAK. 
  
• Jedná se podporu nebo náhradu komunikačních dovedností. 
  
• Patří mezi ně různé komunikační systémy: Makaton, Bliss, Znak do řeči, VOKS, aj.
  

Sonrise 

je založen na několika principech, které je možné všeobecně uplatnit u dětí s PAS, nebo s jinými obtížemi

• zapojení dospělého člověka do stereotypních her dítěte, 
• využívání motivace k učení, interaktivní hra, 
• energický přístup, přijetí dítěte a jeho zvláštností, 
• optimistický přístup, 
• rodiče jako nejdůležitější článek terapeutického procesu, 
• bezpečné a co nejméně rozptylující prostředí. 

Děti úplňku: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11825610197-deti-uplnku

• obtíže při získávání základních vzdělávacích dovedností mluvení, čtení, psaní, počítání
• provázeny dalšími příznaky
  • poruchy řeči,
  • obtíže v soustředění,
  • impulzivní jednání,
  • poruchy v oblasti percepce, motoriky (syndrom ADD, ADHD)

• nespecifických poruch učení
• snížené rozumové nadání
• smyslové vady
• nedostatečná motivace ke školní práci
• výchova či výuková zanedbanost dítěte

Přehled SPU

Organizace práce dítěte/žáka s SPU

• speciálně-pedagogické postupy a způsoby práce
• přiměřené tempo,
• individuální přístup,
• redukce učiva
• přístup učitele
• ústní osvojování,
• doplňovací cvičení,
• omezení psaní diktátu
• snížený počet žáků
• individuální práce s žákem
• komunikace školy a rodiny
• přihlédnutí při klasifikaci
• kratší texty,
• kontrola porozumění,
• názorné pomůcky

Co je u dítěte/žáka s SPU jiné

Osobnost žáka s SPU

• vliv na emoční projevy
• pocity úzkosti,
• pracovní úsilí neodpovídá výsledku
• citlivý na kritiku
• problém zvládat situace vyžadující vyšší frustrační toleranci
• na úkoly reagují rezignací, aniž by začal pracovat

• problémy s organizací pracovních činností i volného času
• není schopen bez kontroly dodržovat studijní režim
• není schopen dělat si samostatně zápisky z výkladu učitele
• snadno unavitelný, nesoustředěný
• výkyvy ve školní práci
• neschopen samostatné přípravy na školní práci

Příklady podpůrných opatření

• posadit žáka před sebe, samotného, nebo vedle klidného žáka
• vysvětlovat novou látku krátkými větami a jednoduchými slovy ujišťovat, že to dobře pochopil
• vštěpovat posloupnosti domluva na úkolech – krátké termíny domluva na známkování, počtu možných chyb, zadaných úkolů
• vyhnout se únavě, rychlému tempu
• pomoct žákovi najít si čas na daný počet cvičení
• nechat odpovídat na otázky v přeházeném pořadí,
• podporovat při odpovídání vyhnout se náročné látce po diktátu, nebo náročném úkolu
• pomoc v počátku plnění úkolu trpělivost nad pomalostí
• nechat žáka objevovat své schopnosti a využívat to před třídou
• rozvíjet poznatky o poruchách učení
• vytvořit si vizuální a fonologické pomůcky – „kufřík pomůcek“
• soustavná příprava
• přizpůsobení klasifikace

Komunikace

• schopnost užívat výrazové prostředky pro vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů - verbální/neverbální

Narušená komunikační schopnost (NKS)

• zastřešující pojem pro jednotlivé druhy řečových vad a další komunikační bariéry
• disciplínou je logopedie
  • Logopedie se zabývá vznikem, eliminací a prevencí narušené komunikační schopnosti
• zkoumá příčiny, projevy, následky, možnosti diagnostiky, terapie a prevence

Žák s narušenou komunikační schopností

• může být zařazen do kategorie zdravotně postižených žáků na základě vyšetření v logopedickém SPC
• může mít doporučeno asistenta pedagoga
• může mít narušenou komunikační schopnost
  • ve slovní i psané formě
  • v porozumění čtenému slovu, tak slovní instrukci
• podpora žáka není pouze v jazykových předmětech, ale ve všech, kde je to potřeba (např. při slovních úlohách, v orientaci v prostoru, na mapě, apod.)

1. Co je to logofobie?
   1. Obavy z neúspěchu vlastního řečového projevu
   2. Obavy z lidí s narušenou komunikační schopností
   3. Obavy z neúspěchu vlastního psaného projevu
2. Jedinec s koktavostí od nás při komunikaci potřebuje
   1. Abychom mluvili rychle a skákali mu do řeči
   2. Abychom pomalu, srozumitelně a nejjednodušeji
   3. Abychom mluvili pomalu, srozumitelně a nezjednodušovali slovní zásobu

Literatura

• HANÁKOVÁ, A.; STEJSKALOVÁ, K. Práce s třídním kolektivem ve společném vzdělávání. Soubor pracovních listů I. Praha: Člověk v tísni, 2015. ISBN 978-80-87456-55-2.
• VRBOVÁ, R. a kol. Metodika práce se žákem s narušenou komunikační schopností. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3312-7.
• VRBOVÁ, R. a kol. Katalog podpůrných opatřeních. Dílčí část. Pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu narušené komunikační schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 978-80-244-4546-6.
• http://www.inkluze.upol.cz/portal/velke_publikace/metodiky/NKS_Metodika.pdf
• BYTEŠNÍKOVÁ, I., KLENKOVÁ, J., HORÁKOVÁ, R. Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2007 
• HORÁKOVÁ, R. Surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2011

Mutismus

Dyslálie

Huhňavost

Koktavost

ukázka (od 1:02:32-1:06:25) - Miroslav Sýkora

ukázka (10:11) - Koktavost neboli balbutismus   

Breptavost

Vývojová dysfázie

ukázka (2:39)
 

Dysartrie

• Logopedie
• 9:06

• Film o koktavosti a koktavých, snímek vznikl ve spolupráci s klinikou LOGO
• https://www.youtube.com/watch?v=Pv-5NdEsy-I
  • 5:13
• https://www.youtube.com/watch?v=BLOzqcBy1m0
• https://www.youtube.com/watch?v=BB5YoY7RwLQ

• https://www.youtube.com/watch?v=_EDnuuH4-CY

• https://www.youtube.com/watch?v=v6umk3Kc01c

• Běžná MŠ
• Logopedické třídy při MŠ
  • Vhodné pro zachování běžného prostředí a sociálních vazeb
• MŠ logopedické
  • Děti se závažným typem i stupněm vady, které se vztahuje k postižení centrálních procesů řeči v oblasti vnímání, zpracování a užívání řeči
  • Nutná intenzivní a soustavná logopedická intervence
• ZŠ logopedická, denní i internátní
  • Pro děti s takovým narušením řeči, které vyžaduje každodenní intenzivní logopedickou intervenci a nelze ji v místě bydliště zajistit ambulantně
  • Obsah výuky shodný s běžnou ZŠ, ale navíc jsou hodiny individuální logopedické péče
  • Snížený počet žáků ve třídách, logopedická intervence se prolíná celým vzdělávacím procesem
  • Po ukončení terapie se žáci vrací do svých kmenových škol v místě bydliště.
• Běžná ZŠ s logopedickou třídou
  • Forma skupinové integrace
  • Snížený počet žáků
  • Vyučuje speciální pedagog: logoped
  • Krom učebního plánu učitel zajišťuje i logopedickou intervenci
  • V průběhu vyučování učitel rozvíjí komunikační schopnost žáků po obsahové i formální stránce
• Běžná ZŠ
  • Individuální integrace
  • Musí být zajištěn individuální přístup a edukace podle individuálního vzdělávacího plánu
  • Musí být zajištěna logopedická intervence
  • Pedagogové musí ve všech předmětech, kde se porucha projevuje tento fakt zohlednit při klasifikaci

Ukázka podpory dítěte/žáka s NKS v závislosti na podpůrných opatřeních

Význam sluchu

• Důležitý pro komunikaci a rozvoj sociálních vztahů, slovní zásoby.
• Možnost získávání informací, rozvoj abstraktního myšlení. 
• Orientace v prostoru. 
• Důležitý pro rozvoj řeči. 
• Pojetí sama sebe.
  

Sluchová vada

• Nedoslýchavost 
  • lehká (ztráta 20 – 40 dB) 
  • středně těžká (ztráta 40 – 70 dB)
  • těžká (ztráta 70 – 90 dB) 
• Hluchota 
  • praktická
  • úplná 
• Ušní šelest
  

Ucho

Stavba ucha

zdroj: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/201-stavba-a-popis

Literatura

• HANÁKOVÁ, A.; STEJSKALOVÁ, K. Práce s třídním kolektivem ve společném vzdělávání. Soubor pracovních listů I. Praha: Člověk v tísni, 2015. ISBN 978-80-87456-55-2.
• Metodika práce s žákem s NKS (.pdf)
• BYTEŠNÍKOVÁ, I., KLENKOVÁ, J., HORÁKOVÁ, R. Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2007 
• HORÁKOVÁ, R.Surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2011

Vzdělávání žáků se sluchovým postižením

• Podobně jako u dětí s NKS
• MŠ pro osoby se sluchovým postižením
  • děti od 3 do 6 let s různými stupni SP (sluchové postižení)
• Běžná MŠ (inkluze)
• Třídy při běžné MŠ
• ZŠ pro osoby se sluchovým postižením
  • volba vzdělávacího programu závisí na řediteli
  • volba cesty vzdělávání
    • orální komunikace - orientace na rozvoj mluvené řeči, vzdělávání jejím prostřednictvím
    • totální komunikace - spojení akustických, vizuálních, verbálních, neverbálních a manuálních prostředků
    • bilingvální komunikace - užívání dvou jazyků - českého znakového jazyka a českého jazyka
      • s českým jazykem se žáci nejčastěji seznamují především ve formě grafické (jako čtení a psaní)
      • v případě funkčních zbytků sluchu pak i ve formě zvukové
• Běžná ZŠ (integrace), třídy při běžné ZŠ
• SŠ pro osoby se sluchovým postižením:
  • SOU, OU
  • maturitní studium – dle možností daného jedince

• pomůcky usnadňující vnímání mluvené řeči – sluchadla (příklady), kochleární implantát
• pomůcky usnadňující tvoření mluvené řeči – logopedické pomůcky
• pomůcky motivující ke čtení – teletext, titulky
• pomůcky usnadňující získávání informací – PC, televizní technika
• ostatní pomůcky, které transformují zvukové podněty na vibrace nebo světelné signály – světelný zvonek, vibrační budík

Kochleární implantát

Kochleární implantát

Příklady sluchadel 

Slovní podstaty

• Daktylotika – prstová abeceda - 
  prstova_abeceda.pdf

  ukázka prstové abecedy (jednoruční, dvouruční)
• Pomocné artikulační znaky
• Hand Mund systém
• Mluvená hlásková řeč
• Odezírání
• Psaná forma řeči

Neslovní podstaty

• Znakový jazyk
• Znakovaný jazyk
• Gestuno
• Mimika
• Gestikulace
• Dramatizace
• Pantomima

Manuálně kódovaný mluvený jazyk slovní podstaty

• vizuálně-motorická komunikační forma 
• využívá různých poloh a postavení prstů k vyjádření hlásek 
• jednoruční, dvouruční, dlaňový daktyl hluchoslepých (Lormova abeceda)
  

• manuálně orální systém 
• druh fonetické prstové abecedy, znázorňující činnost té části mluvidel, která je při artikulaci zraku nepřístupná 
• např. poloha jazyka znázorněna zvednutím prstů
  

• gestické pomůcky k podpoře vnímání a produkce hlásek 
• používají se při tvoření, fixaci a automatizaci správné artikulace u S pozdravem
• upozorňují na správnou polohu mluvidel, rezonance mluvidel i charakter výdechového proudu
  

• kontakt s majoritní společností 
• rozvoj řeči v MŠ, ZŠ 
• individuální logopedická péče
  

• vnímání mluvy zrakem a její chápání podle pohybů úst, mimiky, výrazu očí, gestikulace 
• SP vnímá při odezírání kinémy, tzn. mluvně pohybové útvary, odlišitelné od jiných
  

• cílem je rozumět psanému textu a umět vyjadřovat myšlenky psanou formou
  

Manuálně kódovaný mluvený jazyk neslovní podstaty

• umožní první porozumění řeči
  
• podporuje schopnost nápodoby
  
• připravuje půdu pro používání slov
  

• nácvik sociálních dovedností 
  

• kultura neslyšících 
  

• forma mezinárodního znakového jazyka 
  

• vyjadřuje pomocí výrazu obličeje emoce, např. zlé nebo radostné pohledy
  
• mimika může být součástí znaku (tzv. nemanuální faktory) 
  

• znakovou řečí se pro účely zákona č. 155/1998 Sb. rozumí český znakový jazyk a znakovaná čeština 
  

• je umělý jazykový systém, který usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a neslyšícími
  
• využívá gramatické prostředky češtiny
  
• spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány odpovídající znaky českého znakového jazyka 
  

• je základním dorozumívacím jazykem neslyšících v ČR
  
• je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu
  

• před rozhovorem s člověkem se sluchovým postižením navážeme zrakový kontakt
• každého člověka se sluchovým postižením se zeptáme, zda chce mluvit, odezírat, psát, nebo používat znakový jazyk
• odezírání bez pomoci sluchu není spolehlivá metoda vnímání mluvené řeči, dochází při ní často k omylům; úspěšnost odezírání je velmi snížena při fyzické či psychické nepohodě
• při hovoru s nedoslýchavým člověkem nezvyšujeme hlas a nekřičíme
• doprovází-li člověka se sluchovým postižením tlumočník či jiná osoba, vždy oslovujme přímo člověka, se kterým jednáme, nikoliv jeho doprovod
• člověku se sluchovým postižením předem vysvětlíme, jakou spolupráci od něj budeme potřebovat
• důležité dotazy raději opakujeme a neváháme ani použít písemnou formu
• občas požádáme, aby nám člověk se sluchovým postižením svými slovy sdělil, co nám rozuměl (nikdy se neptáme, zda nám rozuměl)
• při neúspěšné komunikaci máme na paměti, že jde o důsledek sluchového postižení
• pro získání potřebných znalostí nestačí tento text, protože komunikační preference každé osoby se sluchovým postižením mohou být jiné

Převzato od Mgr. Věra Strnadová

• Pořad Diagnóza

• Můj příběh: Kochleární implantát může navrátit sluch

• https://www.youtube.com/watch?v=F5fDUVv0X-c
• https://www.youtube.com/watch?v=EW2gsEC3gUI

Dear Hearing People - A Film by Sarah Snow & Jules Dameron (2:45)

Videoklip se znakovým jazykem

• Traband - Vlastovky / Swallows (DVD Neslychane) (4:41)
  
• Glee - Imagine (3:11)
  

Portál Ruce.cz

• shromažďuje dostupné materiály o jazyku a kultuře neslyšících, tlumočení (do) znakového jazyka
• možnost vyzkoušet si jednotlivá slova ve znakovém jazyku