Online kurz francouzského jazyka online

1 Spojková spojení se subjonktivem (locutions conjonctives avec subjonctif)

Spojková spojení se subjonktivem (locutions conjonctives avec subjonctif) 

Subjoktiv musíme použít také po některých spojkách čí spíše spojkových spojeních.
 
a) Účel (but)
Používáme například spojková spojení pour que a afin que. Obě uvozují účelové věty. Pokud mají obě věty stejný podmět, použijeme pouze spojku pour a afin de + infinitiv.

Je t’ai acheté ce dictionnaire pour que tu puisses mieux apprendre le français. > Koupil jsem ti ten slovník, abys mohl lépe studovat francouzštinu.
Réveille-moi à six heures pour que j’aie assez de temps pour me préparer au  voyage. >  Probuď mne v šest hodin, abych se lépe mohl připravit na cestu.
Dis-le moi afin que je sois au courant. > Řekni mi to, abych byl věci znalý.
J’ai marché vite pour y être à temps. >   Šel jsem rychle, abych přišel včas.
Il a fini vite son travail afin de pouvoir partir se baigner. >  Rychle dodělal svou práci, aby se mohl jít koupat.
  
b) Čas (temps)
Používáme například spojková spojení avant que a jusqu’à que. Pokud mají obě věty stejný podmět, použijeme spojku avant+de+infinitiv a jusqu’à+infinitiv. Pozor, velmi často se setkávám s chybnou analogií v použití spojkového spojení après que+subjonctiv (dříve než x poté co). Protože minulost je známa a proto „jistá“, použití subjonktivu (možnost, pravděpodobnost) je chybné.   
 
Tu dois faire sa connaissance avant qu’il parte à jamais. > Musíš se s ním seznámit dříve, než odjede navždy.
Je vais attendre jusqu’à ce que les enfants s’endorment. >   Počkám, dokud děti neusnout.
 
c) sans que+subjonktiv nebo sans+infinitiv
Jean l’a fait sans que ses parents le sachent. > Jean to udělal bez vědomí svých rodičů.
Il lui a promis sans hésiter. > Slíbil to bez váhání.
 
d) Přípustka (concession) quoique, bien que, v připadě stejného podmětu se nepoužívají infinitivní věty.   
 
Bien qu’il soit déjà adulte, il se comporte comme un enfant. > I když už je dospělý, chová se jako dítě.
Je suis d’accord même si je devrais le réfuser. > Souhlasím, i když bych to měl odmítnout.