Průvodce začínajícího učitele

Dysortografie

Dysortografie je specifická porucha aplikace gramatických pravidel. Žák je často schopen je řádně slovně zdůvodnit, ale chybuje v jejich použití v psaném projevu.


Na 1. stupni se dysortografie projevuje problémy v rozlišování dlouhých a krátkých slabik, tvrdých/měkkých slabik, rozlišováním sykavek či neudržováním hranice slov v písmu (žák v písemném spojuje slova za sebou stojící – u lesa = ulesa).

Zároveň se u těchto žáků mohou projevovat problémy v identifikaci písmem a jejich zaměňování – tím je dysortografie podobná dyslexii.

Ukázka diktátu
Monika, 9 let ř měsíců, 3. třída ZŠ logopedická, listopad 2012)

Zásadní problémy však přetrvávají v oblasti gramatiky a to jak českého, tak také cizího jazyka.;

Špatně osvojené základy gramatiky v českém či cizím jazyce na 1. stupni znesnadňují osvojování složitější látky na 2. stupni.

Úkol

Jak je možné napomoci žákovi s dysortografií v osvojování gramatických pravidel? Jaké postupy – pomůcky byste zvolili?


Zásady práce s žáky s dysortografií

  • Respektování pracovního tempa žáka.
  • Preference kvality před kvantitou.
  • Střídání aktivit k upevňování gramatických jevů + využití PC her.
  • Reflexe chyb s vysvětlením.
  • Tolerování specifických dysortografických chyb.
  • Využívání gramatických přehledů.
  • Projevují se i v cizím jazyce


Zdroje k inspiraci

  • ZELINKOVÁ, O. 2015. Poruchy učení. Praha: Portál.
  • KREJČOVÁ, L. & HLADÍKOVÁ, Z. 2019. Zvládáme specifické poruchy učení. Brno: Edika.
  • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. 2007. Dysortografie. Nakladatelství D&H.
  • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. 2009. Reedukace specifických poruch učení u dětí. Praha: Portál.