Krizová intervence dle legislativy

• krizová pomoc vzniká po 1.sv. válce – Evropa, po 2.sv. USA (prevence sebevražd, pomoc veteránům)
  
• ​ ​40. a 50. léta první linky důvěry, u nás 60.léta
  
• ​od r. 2007 – zákon o sociálních službách č. 108/2006 sb. – vymezuje telefonickou krizovou intervenci a krizovou pomoc jako sociální službu
  
• ​krizová centra (různá cílová skupina, zřizovatel, provoz např. ambulantní x lůžkové)
  

i​nspirace: pro svou cílovou skupinu, ale šířeji si sepište krizové kontakty – můžete dávat K i blízkým

Krize jako výzva

• ​krize – v psychosociální oblasti jako důsledek střetu s překážkou, kterou nejsme schopni vlastními silami a běžnými strategiemi zvládnout v přijatelném čase
  
• ​situace, kt. způsobuje změnu v navyklém způsobu života a vyvolává stav nerovnováhy x krize jako příležitost pro změnu – ztráta i zisk, výzva „Kdy jindy než teď?“
• spouštěče – ztráta, změna, volba
• projevy v somatických, psychických i sociálních symptomech
• řešenízáležínaindividuálníchadaptačníchschopnostechacopingstrategiích (jaké máte/znáte?)
  

​Průběh krize

•​ ​akutní stav do 72 hodin

• ​ztráta psychické rovnováhy – je-li do 4 až 6 týdnů zvládnut, je to signál, že K nalezl nové vyrovnávající strategie

•​ ​krizové stavy mohou samy odeznít, chronifikovat či vyvolat poruchu nebo nemoc

•​ ​krize jako proces – fáze a stádia (trvají hodiny až dny) –​ Caplanův model krize

1. Pocit ohrožení – napětí, úzkost, snaha používat naučené mechanismy (trvá krátce, vteřiny)

2. Plné uvědomění nepohody, zranitelnosti a neschopnosti zvládnout situaci, ztráta kontroly – metoda náhodných pokusů (trvá hodiny až dny) (řešení nebo do 3.fáze)

3. Selhání, neschopnost řešení nastalé situace, snaha o inovaci metod řešení – největší ochota a přístupnost pro pomoc z vnějšku ​– čas pro KI – vyhledání odborné pomoci (hodiny až dny) (lze dostat stav na „předkrizovou“ úroveň) 

              4. Závažný stav psychického ohrožení, celková dezorganizace a dekompenzace – chybí síla zvládnout i vyhledat             

                  pomoc – nezbytná odborná pomoc – nutnost aktivity blízkých (dny až týdny)

Typologie krizí dle Baldwina

1.​K situační – jako problematická situace, budí dojem neodkladnosti, ztráta a její hrozba (rozchod), změna a její anticipace (rozvod, stěhování, vyhazov v práci), volba (dva partneři)

     KI: osvětlení spouštěčů, služby a podpora

2.k​ tranzitorní – z očekávaných životních změn, překážky dané vývojovými nároky - předvídatelný proces růstu a vývoje (jedinec i rodina) (puberta, odchod dětí/rodičů, důchod) 

     KI: projít úskalí změn, prozkoumání a porozumění – jaký mají význam

3. k​ pramenící z náhlého traumatizujícího stresu - spouštěčem mocný, vnější neočekáváný stresor, není kontrola, zdrcení, ochromení (náhlá smrt, katastrofa, znásilnění)

      KI: poskytnutí mobilizace a podpory, bezpečný rámec pro emoční prožívání a autentické vyjádření (vztek, smutek,       

            bezmoc), hledání nových metod vyrovnání se se změnami, kt. Jsou důsledkem

4. k​ zrání - vývojové – vyplývají z psychodynamiky jedince – pramení z neúčinných pokusů řešit mezilidské situace, dosáhnout citové zralosti, nedořešené a nedokončené vývojové otázky (závislost, boj o moc, hodnotové konflikty, intimita, sexuální identita – např. zneužívání), objevují se opakované vzorce obtíží ve vztazích

      KI: přijmout krizi jako vývojovou výzvu a porozumět jí, rozvíjet vyrovnávací strategie k řešení vývojového konfliktu  

            (pokračování PST)

5. k​ pramenící z psychopatologie - kontinuum předchozí třídy – poklad v nedořešených nebo provizorně řešených vývojových otázkách – spouštěč neřešené vnitřní otázky, kt. oživují událostmi v rámci vztahového kontextu- předchozí patologie může krizi předurčovat nebo ztěžovat její řešení (hraniční osobnost, závažné neurózy, závislosti)

       KI: reakce na aktuální problém, řešení současného stavu rozvíjením dovednosti a kompetence K s cílem stabilizovat  

             co nejvyšší úroveň jeho fungování, zapojujeme rodinný systém, po odeznění akutní k další dlouhodobá péče

6. ​psychiatrické neodkladnosti – akutní stavy (může i nemusí provázet duševní onemocnění), zhoršuje se celkové fungování, K. nejsou zodpovědni za své chování (akutní psychózy, intoxikace, suicidiální ch., agrese)

       KI: velmi obtížná, K schopen poskytnout omezené informace, služba musí být poskytnuta urgentně, rychlá a učinná 

            stabilizace a redukce nebezpečí pro K i okolí, rychlý zásah v situacích ohrožující život

Krizová intervence jako ustálený způsob podpory klientů*tek

• algoritmy, strategie, selektivně užívané při práci s lidmi, kt. nejsou nemocní x ocitli se v krizi – mají umožnit okamžité a efektivní zacházení s akutními reakcemi
  

  Principy a znaky KI

• Včasná, krátkodobá, časově ohraničená, časově flexibilní (průměrný hovor TKI 15 až 20 minut) •Snadno dosažitelná a kontinuální
• Uvědomění si možností limitů, důležitá je aktivita K
• Aktivní, direktivní přístup – strukturovanost, vedení
• Zaměření na abreakci emocí – volný průběh, podpora, ohraničení •Zaměření na vznik současné situace
• Účelné řešení aktuálního problému„tady a teď“
• Podpora sebejistoty K
• Zaměření na krátkodobé plány – krokování
• Zaměření na systém
• Prevence zhoršování situace

Proces a fáze KI

Příklady otázek pro KI

• Čím ta krizová situace začala? Co spustilo a jak dlouho trvá?

• Už jste v minulosti zažil něco podobného? Co vám tenkrát pomohlo? V čem je to dnes jiné?

• Co vám obvykle pomáhá v těžkých životních situacích?

• Kdo je všechno v krizi? Koho se všeho týká?

• V situaci, kde je více zátěžových věcí: pojďme vybrat, co je nyní nejaktuálnější, nejtěžší, co nejdříve potřebuje vyřešit.

• Co už jste s tou situací zkusil dělat, jakou to mělo odezvu?

• Kdo všechno o vaši situaci ví? Jaké jsou reakce nejbližšího okolí? Kdo vám pomáhá?

• Ptáme se po tělesných, psychických, sociálních změnách v krizovém prožívání s ezaměřením na poslední hodiny, dny a týdny: máte nějaké tělesné potíže? Jak spíte? Kdy jste pil a jedl naposledy? Jak se soustředíte?

• Už jste se obrátil na nějakou odbornou pomoc?

• Jak to celé prožíváte? Co cítíte, když o tom mluvíte? Pláčete, zlobíte se...?

• Co byste si přál, aby se ve vaší situaci stalo?

• Co vám pomáhá tu situaci vydržet? Naopak, co vám v té situaci brání věci změnit?

• Vnímáte v té situaci nějaký pozitivní přínos? Naopak, co s tou situací ztrácíte?

• Co by se mohlo stát nejhoršího?

• Být dobrým posluchačem je základ

  
  

  
  

  Aktivní naslouchání

• ​u TKI kompenzace absence neverbální roviny – verbálně reflektovat a projevovat empatii – hmmm, aha, ano..

•​ ​soustředěné naslouchání (tady a teď)

•​ ​nespěchat, využít pomlky a pauzy

• ​Nereagovat unáhleně, nedávat hned řešení, připravit si odpověď ( než vám odpovím, potřebuji ještě vědět)

• ​Verbálně i neverbálně dávat najevo, že rozumím – opakovat, parafrázovat, rekapitulovat – „ Říkáte, že..., Jestli tomu dobře rozumím ..., Pokusím se shrnout, co jste říkala...

•​ ​Nekritizovat, raději klást otázky

•​ I​nstrukce rozčlenit – jednoduché věty, ověřit pochopení, zopakovat

• ​Reflektovat tělesné změny, které na K vidím – vidím, že těžce dýcháte..., Teď jste zbledla v obličeji...