Pro paní učitelku Danu bylo však zajímavým zjištěním to, co by si měla uvědomit, aby právě nedošlo ke vzteku a křiku na žáky, ale aby dokázala uchopit jejich negativní energii a umět s ní pracovat ve prospěch celé třídy.
Průvodce začínajícího učitele
Jak (ne)jednat
Nevhodné chování žáků umí pěkně prozkoušet učitelovu/učitelčinu trpělivost a schopnost zachovat si “chladnou hlavu”. Věřte, že málokdy to pedagogové vydrží ve všech případech, kdy žáci vyrušují. Důležité je však za své chování umět převzít zodpovědnost a když naše trpělivost přeteče, tak po vypuštění energie být schopný/á situaci zreflektovat a přiznat, že takto by to nemělo vypadat.
Základ můžete najít v tomto obrázku, který si dále více popíšeme:
Když se před námi objeví nečekaná/náročná situace, tak můžeme reagovat VĚDOMĚ, anebo NEVĚDOMĚ.
Nevědomé jednání všichni známe - je to útok, strnutí a únik. Toto jednání v řešení krizové/náročné situace nevede nikam a mnohdy ji může ještě zhoršit. Takto nereagují jenom děti(.pdf), ale i mnoho dospělých.
Ideálním přístupem v řešení náročné situace je jednat VĚDOMĚ. Což v praxi znamená, že já jako pedagog vnímám situaci (svými smysly) a uvědomuji si, co to dělá s mým prožíváním, dále o tom začnu přemýšlet a na základě toho zvolím, jak budu jednat. Ta chvíle, kdy vnímám své tělo, mi umožňuje ihned nepřejít do útoku/úniku/strnutí a napomáhá mi najít vhodné jednání, které samosebou může být vzhledem k situaci zvládnuté, ale i nezvládnuté (cítím nespokojenost).
Zvládnuté jednání vede k souhře /připojení v interakci s dítětem/žákem/klientem. A umožňuje nám být s celou situací spokojený/á a zmírnit náročnou situaci na obou stranách a začít o situaci diskutovat a hledat řešení.
Krize/trauma u dítěte má charakter v krátkém čase se vyostřující situace, kterou již žák/žákyně není schopn/a překonat a pomocí vlastní strategie zvládnout vnitřní nebo vnější zátěž. Neobvyklá zátěž u jinak vyrovnaného jedince k projevům psychiatrického pacienta. U dětí za takové chování může často posttraumatická stresová porucha.
Je důležité situaci u dětí se změněným chováním NEBAGATELIZOVAT a JEDNAT NEODKLADNĚ.
Krize/trauma může mít u žáků ve škole tuto podobu:
- úzkost;
- strach;
- smutek, deprese, ztráta;
- bolest, nemoc;
- afekt, hyperaktivita, poruchy chování;
- suicidální myšlenky;
- nejistota;
- útěk.
Úkolem pedagoga není krizi vyřešit, ale udělat vše proto, aby ji neprohluboval svým nevhodným chováním (např. zesměšňováním žáka, bagatelizováním, křikem na nevhodné chování, atp.). Úkolem pedagoga je situaci začít řešit a předat dítě do rukou odborníků.
NEZAPOMEŇTE, ŽE NÁROČNÁ SITUACE JEDNOHO DÍTĚTE OVLIVNILA I OSTATNÍ ŽÁKY. JE DŮLEŽITÉ REVITALIZOVAT VZTAHY A DŮVĚRU VE TŘÍDĚ, KTEROU JSTE OD ZAČÁTKU ŠKOLNÍHO ROKU BUDOVALI.