Patopsychologie 2

Úzkostné a posttraumatické poruchy

Úzkost x panické ataky

•       jsou charakteristické chronickou nepřiměřenou úzkostí, která se může projevovat vyhrocenými akutními atakami, nebo iracionálním vystupňovaným strachem

•       je to funkční porucha, změněné emoční ladění (dysforie – citové ladění není v pořádku, napětí, nejistota, úzkost, která může přejít až do úzkostnosti)

•       příčiny vzniku poruch – podmíněny multifaktoriálně

•       polygenní dědičnost – podílí se vrozené dispozice

•       změny mozkových funkcí

•       úzkost je spojena s poruchou regulace různých neurotransmiterových systémů

•       vliv temperamentu

•       sociální faktory

 

Úzkostné poruchy a fobie

•       Generalizovaná úzkostná porucha – nepřiměřená úzkostnost, přetrvává po většinu dne, sám si uvědomuje ale nedokáže to zvládnout, má náhled na situaci ale není schopen ovládat své reakce, změny kognitivních procesů, trvalé napětí, neschopnost uvolnit se, přehnané reakce i na běžné podněty, pocity nejistoty a ohrožení – izolace jako projev obrany, tělesné příznaky – zvýšené pocení, bušení srdce, třesy, závratě, zažívací problémy, původně si myslí že jde o somatickou chorobu a chodí po doktorech – ale problém je neuróza

•       Fobická úzkostná porucha – iracionální a nepřiměřený strach z něčeho co z objektivního hlediska není nebezpečné, nedokáže svůj strach zvládnout, vyhýbá se těmto situacím, strach z libí, fobie, má obavy že bude kritizován, zvýšené pocení, blednutí, průjmy, třesy, zvracení, často v období dospívání

•       Agorafobie – strach z velkých otevřených prostor, je spojen s úzkostným neurotickým prožíváním, má strach jít ven;  je doma, když se dostane do takové situace, kde je moc lidí a velký prostor tak dochází až k záchvatům paniky a má problém tuto situaci zvládnout, nejezdí MHD, do obchodu nechodí

•       Panická úzkostná porucha – často se pojí s agorafobií, dochází k záchvatům, jsou nepředvídatelné, nepříjemné, oblast psychická i somatická, člověkovi je velmi špatně, vypadá to jako že má problémy z dýcháním, pocení, bolesti u srdce, třes, zažívací problémy (vypadá jako infarkt, žlučníkový záchvat), jak rychle záchvat přišel tak i odchází

•       Obsedantně kompulzivní porucha - opakovaně se do mysli vtírají myšlenky a představy, nepotlačitelné myšlenky, které nejsou přiměřené, uvědomuje si je, ale nedokáže je ovlivnit a zbavit se jich, nadměrná kontrola zda zavřel, vypnul plyn nebo vodu, zda zamknul, nutkavá potřeba očistných rituálů, potřeba pořádku, nevhodné myšlenky – vykřiknout sprosté slovo na svatbě, smát se při pohřbu aj.

 

Zajímavé odkazy

10 Better Ways to Help an Anxious Child Calm Down

https://www.psychologytoday.com/us/blog/joyful-parenting/201903/10-better-ways-help-anxious-child-calm-down

 

Posttraumatické poruchy

•       Posttraumatická porucha (PTSP/PTSD Posttraumatic Stress Disorder, posttraumatický stresový syndrom (PTSS))

•       reakce na jednorázový traumatizující zážitek nebo na déletrvající stresovou situaci

•       jsou charakteristické znovuprožíváním a přetrváváním této události ve vědomí, spojené s intenzivním strachem, pocity bezmoci, hrůzy

•       každý člověk je jiný, každý reaguje jinak -) dle osobnostních rysů

•       situace, které mohou vzniknout velmi nečekaně – intenzita ohrožení může být velmi vážná

•       výskyt

•       přechodné problémy

•       posttraumatická stresová porucha – vzniká od 4 týdnů do 6 měsíců

•       příčiny – vnější vlivy (extrémně děsivé zážitky)

•       psychické faktory – osobnostní charakteristiky, odolnost jedince

•       sociální faktory – nejbližší sociální okolí, podpora od nejbližších lidí

 

Posttraumatická stresová porucha

•       prodloužená nebo oddálená reakce

•       přetrvávání úzkosti – zvýšené napětí, tenze, přecitlivělost, nepřijatelné reakce na zevní podněty – většinou ty, které připomínají traumatický zážitek

•       sebevražedné situace, deprese, traumatizující situace je stále znovu prožívána

•       může být taky apatický, strnulý a není schopen jakékoliv citového prožívání – obraná reakce organismu

•       změny v oblasti kognitivních funkcí – opakovaně se vrací vzpomínky na prožitou událost, nutkavé myšlenky, flashbacky, potlačení nepříjemných zážitků –disociativní amnézie – ztráta paměti na celou událost nebo jen na nejhorší prožitky, nereaguje přiměřeně -  nesprávná generalizace (černobílé vidění) – nic nemá cenu, nic nemůže být tak jak to bývalo dřív, jeho prožitek je v centru jeho pozornosti, reakce egocentrické a vztahovačné

•       změny v oblasti chování, vyhýbá se společnosti, nejbližšímu sociálnímu okolí, nechce se s nikým stýkat, zvýšené agresivní projevy (na neutrální projevy reaguje vznětlivě)

 

Posttraumatická stresová porucha, reakce na krizi či trauma

•       obranné reakce

•       adaptivní – přijímá, že situace se již změnit nemůže, snaží se své pocity ze sebe dostat a dát je najevo

•       maladaptivní – vše se obrací to typu chování, které nevede ke konstruktivnímu řešení, možnost vzniku závislosti na drogy a alkohol

•       příznaky v oblasti tělesné – špatný spánek, děsivé noční sny, bolesti hlavy, celková únava, vyčerpání, třesy, bušení srdce, pocity nevolnosti, ztráta aktivity

•       může dojít i ke změně osobnosti – nepřátelský, podezíravý, závislost na nějaké jiné osobě, má pocit že je jiný a liší se od ostatních, deperzonalizace, pocity prázdna a beznaděje

•       nutná podpora od okolí, když člověk není postižen sám – potlačuje izolaci a větší schopnost komunikace s podobně postiženými o daném problému diskutovat

•       může se týkat i dětí: reakce je závislá na stupni jeho mentálního a fyziologického věku, významná je emoční podpora – strach, úzkost, generalizované problémy, zvýšená potřeba podpory a opory, kognitivní funkce – nedokáže si vzpomenout na nějaké významné okolnosti a podněty, tendence vyhýbat se podnětům připomínající traumatickou situaci, příznaky i  v tělesné složce

•       záplavy, povodně, výbuch sopky, válečné konflikty – regionální charakter, týrání, znásilnění, brutální útok – individuální