Patopsychologie 2

Duševní zdraví a duševní onemocnění

Zdraví jako bio-psycho-sociálně-spirituální koncept

  •  zdraví jako „stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody a nikoli pouhé nepřítomnosti nemoci či vady"(WHO)
  •  bio-psycho-sociálně-spirituální koncept -  snaha chápat zdraví jako systém schopný rovnováhy, odolnosti a reakce na různé druhy nároků a podnětů

Složky obecného zdraví

  • zdraví ovlivněno různými faktory a dosažení celkového zdraví je spojeno se stavem pohody závislým na jednotlivých složkách zdraví

propojenost jednotlivých složek a jejich vzájemné ovlivňování tvoří celkové zdraví

  •  každá složka vyžaduje péči a cílenou pozornost - celková vnitřní rovnováhanapomáhá k odolnosti a možnosti reagovat na nepříznivé podněty - "zdraví se dá trénovat"

Tělesná zdatnost

  • jedná se o biologické a somatické hodnoty
  •  pohybové dovednosti, fyziologické a anatomické změny, krevní tlak nebo hladiny určitých látek v těle
  • prevence zahrnuje aktivní styl života, životosprávu a spánkovou hygienu

Psychická zdatnost

  • subjektivní částí - naše pocity, osobnost, energii, vitalitu, spokojenost, stabilitu, emoce, sebedůvěru a motivace
  •  můžeme zlepšovat svoji rovnováhu a odolnost vůči stresovým situacím - cílené aktivity a návyky - např. mindfullnes, imaginace, meditace, psaní deníků, appky

Sociální zdatnost

  •  například pracovní výkon, vzdělání, finanční zdraví, soběstačnost, volný čas, rekreace, mobilita, sociální interakce, uplatnění
  •  naše interakce se světem kolem nás ať už v podobě vztahů, práce nebo našeho zařazení do společnosti má vliv na nás pocit štěstí, ale i na naše celkové zdraví

Spirituální zdatnost

  • nad rámec klasického pojetí náboženství či víry - můžeme to být pocit, že jsme nedílnou součástí něčeho, co nás přesahuje
  •  vztah k přírodě, nebo k rituálům a tradicím, které nám symbolicky dávají pocit sounáležitosti s vyšším celkem

 

Duševní zdraví

  • schopnost kognitivně, emočně a společensky fungovat
  • to jak přemýšlíme, cítíme a navazujeme vztahy je tak lepším ukazatelem duševního zdraví
  • víc než nepřítomnost duševního onemocnění
  • nedílnou součástí celkového zdraví (viz výše)
  • je ovlivňováno řadou faktorů - mnohé mimo naši kontrolu (genetická zátěž, politická a společenská situace)

Well-being

  • stav, kdy si jedinec uvědomuje vlastní schopnosti, vypořádává se se stresem každodenního života, dokáže pracovat produktivně a plodně a je přínosem pro svou komunitu
  • mentální well-being bývá někdy překládán jako “duševní pohoda” 
  • často se člověk musí snažit, aby mohl čelit psychickým nárokům, se kterými se v životě setkává
  • duševní well-being nám napomáhá zvládat stresující situace, které život přináší - učíme se strategie a způsoby, jak také situace využít ve svůj prospěch (koncept odolnosti/resilience)


Kompas duševního zdraví (podle Opatruj.se)

Duševní zdraví není opakem duševní nemoci. Proto je možné přirovnat ho k oblasti na mapě, která je rozdělena dvěma osami. Čtyři základní směry a čtyři oblasti nám tak naznačují, že duševní zdraví je dynamické a může mít různé podoby





Převzato z Opatruj.se (20023)


                                                                                                                                         (převzato z webu Opatruj.se)


Oblast severovýchodní

 

vyznačuje území, kde se člověk nachází, když nemá žádné diagnostikované duševní onemocnění a zároveň se psychicky cítí a funguje dobře.

Oblast jihovýchodní

 

vyznačuje území, kde se nachází člověk, který má diagnostikované duševní onemocnění, díky léčebnému procesu se však cítí a funguje dobře. Může to být například člověk s psychotickým onemocněním, který v léčbě nachází novou rovnováhu fungování.

Oblast jihozápadní

 

vyznačuje území, kde se nachází člověk, který má diagnostikované duševní onemocnění a zároveň se psychicky necítí a/nebo nefunguje dobře. Může to být například člověk v akutní fázi psychotického onemocnění. Například člověk v mánii, který se sice cítí skvěle, ale nefunguje dobře.

Oblast severozápadní

vyznačuje území, kde se nachází člověk, který nemá diagnostikované duševní onemocnění a zároveň se psychicky necítí a/nebo  nefunguje dobře. Může to být člověk, který se vyrovnává s nějakou obtížnou životní situací. Tento stav může být přechodný, někdy ale může naznačovat počáteční fázi duševního onemocnění.


Ať už se podle kompasu nacházíte kdekoliv, v kontextu duševního zdraví je za každých okolností možné směřovat na východ, tedy k optimálnímu well-beingu. Mnoho lidí po celém světě absolvovalo cestu z míst, kdy byli “psychicky na dně”, a třeba se i pokusili si ublížit, ale dnes žijí šťastný a naplněný život, cítí se a fungují dobře. Další lidé na sobě museli pracovat, aby změnili své prožívání, cítění a myšlení, a tím zlepšili svoji kvalitu života. Zvládnete to taky. Možná budete překvapeni, jak velké změny mohou někdy přinést i docela malé věci – např. dodržování pravidel zdravého spánku. (Opatruj.se, 2023)


Duševní onemocnění

  •  problémy v oblasti duševního zdraví, které závažným způsobem omezují schopnost jedince dobře se cítit a dobře fungovat v souladu se sebou samým a se svým okolím
  •  více než 25 % dospělých za svůj život projde duševní nemocí a přibližně 20 % dětí čelí potížím v oblasti duševního zdraví.
  •  minimálně 70 % problémů v oblasti duševního zdraví se poprvé projeví v dětství nebo dospívání
  • mnoho různých rizikových faktorů -  osobnostní predispozice, společenské faktory a faktory prostředí, v němž jedinec žije

Zdroje a odkazy

WHO 

https://www.who.int/health-topics/mental-health#tab=tab_1

Otestuj se - užitečné standardizované testy, které se běžně používají pro screening problémů v oblasti duševního zdraví

https://www.opatruj.se/otestujte-se

Tipy na články, brožury a metodiky nejen pro učitele/učitelky a rodiče



Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše