Inkluzivní speciální pedagogika

Dítě / žák se zrakovým postižením

kompenzace vady se zaměřuje na další smysly (mj. sluch a hmat), případně na stimulaci zachovaného zrakového vnímání
nutné rozvíjet pozornost, paměť a myšlení především prostřednictvím řeči
- děti se ZP mohou mít problém s artikulací z důvodu absence vizuální informace o tom, jak mluvidla fungují. Můžeme učit správnou výslovnost skrze hmatové podněty (srov. lidé s hluchoslepotou).
absence zrakových podnětů má často za následek snížení pozornosti i celkové mozkové aktivity

Inkluzivní vzdělávání

začíná v raném věku
Výhody - konfrontace s intaktními dětmi, možnost zapojení do týmové práce, být součastí skupiny
Cíl - všestranný rozvoj osobnosti (jako u všech), ovšem s ohledem nejen na kompetence dle běžného kurikula (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální), ale i s ohledem na kompetence specifické práce s pomůckami, samostatný pohyb, čtení a psaní v Braillově písmu, senzomotorické dovednosti, aj.

děti, žáci a studenti se SVP (podmínkou je přítomnost zrakové vady) od 3 - 26 let
rodiče
pedagogičtí pracovníci
- třídní učitelé, (školní) speciální pedagogové, asistenti pedagoga, výchovní poradci apod.
medicínské obory
neziskové organizace
Tyfloservis

Nápadné přibližování či naopak oddalování k/od pracovní plochy
Natáčení hlavy
Sundávání brýlí, časté a výrazné mrkání
Podhlížení/nadhlížení brýlí
Narážení do věcí (nábytek ve třídě, při tělesné výchově do spolužáků apod.)
Snížená prostorová orientace (častý projev v neznámém v prostředí – př. Divadlo, bazén; při změně světelných podmínek – nedostatečné osvětlení prostoru)
Písemný projev: neschopnost dodržovat linky, nápadně velké písmo, výrazné nepřesnosti, časový stres – žák nestíhá přepsat/opsat/zapsat si informace
Vyrušování při sezení v zadní lavici, nebo má žák špatné známky, nechápe látku... je třeba ověřit, zda se nemůže jednat ku příkladu o nerozpoznanou zrakovou vadu - pokud žák nedohlédne na tabuli, nemají úplný přístup k informacím
učitel, žák a ideálně i spolužáci (v rámci průřezových témat, situačních her) by měli být informováni o postižení
vhodná spolupráce s odborníky, kteří přiblíží možnosti a okolnosti vzdělávání

Rodič v roli „odborníka na vlastní dítě“; tzn. že s dítětem pracují podle doporučených speciálněpedagogických aktivit, předávají informace i škole

vstupní vyšetření (školní dotazník, individuální konzultace)
návštěva školy před vydáním Doporučení
(metody, organizace, prohlídka školy a třídy, speciální pedagog, asistent pedagoga... apod.)
odeslání Doporučení
průběžná kontrola poskytování podpůrných opatření (PO)
vyhodnocení poskytování PO (1x ročně)

projev zájmu, znalost a respektování potřeb
úprava učebních materiálů - reliéfní učebnice
zvýšená unavitelnost očí
omezení hluku
optické pomůcky (lupy)
neoptické pomůcky
technologie (PC s hlasovým/hmatovým výstupem – žáci s těžším stupněm postižení)
bezpečný prostor - úprava prostředí, osvětlení
úprava tiskových materiálů - zvětšené písmo
kontrastní prostředí (kontrastní barvy)
dostatečný popis, komentování
kognitivní zátěž čtení Braillova písma
náročnost hmatové zpracování informací vůbec
formou hry realizujeme zrakovou stimulaci (soubor technik, metod a postupů jak využít i sebemenší zbytky zraku. Zároveň nacvičujeme využití zraku („umět se dívat“)

v případě vrozené vady je nutné co nejdříve najít adekvátní způsob komunikace, aby mohli děti navázat vztah s pečujícími osobami
Jednat s respektem, neponižovat
- Není nutné na lidi se ZP mluvit pomalu a nahlas, ale zároveň není možné předpokládat výjimečné rozvinutí ostatních smyslů.
Mluvit přímo s člověkem ne s průvodcem („Paní, chce si pán sednout?“)
Pozdravit jako první, představit se, oznámit podání ruky, oznámit odchod z místnosti.
Mluvit na člověka tváří v tvář.
Nedotýkat se apod. vodícího psa bez vědomí majitele.
Nehýbat s věcmi člověka se ZP.
Není nutné vyhýbat se popisům zrakových vjemů (např. barev) ani slovním obratům tipu „podívat se, mrknout, …“
Pomoc nabídněte, ale nevnucujte!