Každý člověk má jinou startovní pozici, každý se narodí do určitého prostředí, které ho formuje a otiskuje do něj určitý přístup k životu. To jak celý život bude zvládat souvisí s mnoha faktory (frustrační tolerance, resilience, atp.). V práci s klienty se můžeme setkat s tím, že pro někoho popisovaná situace může být téměř život ohrožující a jiný klient ji zvládne vyřešit jenom po prvotní konzultaci. Proto je nezapomínejte na ten často zmiňovaný individuální přístup a zkuste při jednání a komunikaci s klientem brát v potaz jeho aktuální naladění, jeho příběh a jeho možnosti. 

Klient vyhledává službu z různých důvodů - avšak většinou mají tyto důvody společného jmenovatele a to obtížná situace. 

V obtížných stresujících situacích klienti nemají a mnohdy ani nemohou mít zabezpečeny základní potřeby, a proto se dost často v pyramidě potřeb nejsou schopni posunout dál. Zkuste rozrušeného klienta zabezpečit - nabídněte vodu, sušenky, prostě zabezpečte pohodlí, které usnadní se klientovi cítit lépe a umožní lépe začít navázat vztah. 

Vztah  s klientem a hranice ve vztahu

Vztah s klientem by měl být založený na důvěře a vzájemném respektu. Je důležité mít i vymezené hranice, které je důležité si navzájem připomínat. Udržet hranice ve vztahu s klientem může být náročné, ale je to důležité pro nás jako sociální pracovníky a pro naši pracovní, ale i osobní pohodu. Každý vztah mezi pracovníkem a klientem můžeme nazvat profesionální, pokud je pevně stanoven rámec i obsah daného vztahu. To jak se bude pak vztah vyvíjet nezáleží jenom na sociálním pracovníkovi, ale i na klientovi - na jejich touze po pokračování a prohlubování vztahu (Mikuláštík, 2003; Matoušek, 2003; Úlehla, 2007).