Úvodní setkání

Úvodní setkání by mělo být zaměřené na seznámení se s klientem - získání informací o něm, prvotní navázání důvěry a vyjasnění si cíle, kterého chce klient dosáhnout, První setkání je pro další průběh důležité. 

Ptejme se: "Jak chcete tento čas využít?" "Co by se mělo stát, abyste odsud odcházel alespoň trochu spokojený?"

Nejčastěji používáme k získání informací rozhovor, který můžeme doplňovat různými dalšími pomůckami a technikami. Někteří klienti potřebují čas a klid na vytvoření odpovědi, nebo se jim lépe odpovědi píší na papír a potom si o nich povídají. Je důležité si při realizaci jakékoliv aktivity všímat, jak na to klient reaguje - jestli je to pro něj komfortní, pokud ne - je dobré to změnit a využít rozhovoru. 

Na úvodním setkání lze použít i různé terapeutické karty, které mohou sloužit jako rozehřívací aktivita, ke zjištění nálady, očekávání ze setkání, atp. Karty nesou sice název terapeutické, ale není podmínkou, že se musí využívat pouze v terapii. 

Terapeutické karty lze použít k: 

• porozumění obrázku - identifikace s ním, nebo něčím na obrázku
• představení se za pomoci obrázku
• rozpoznání problému na obrázku
• porozumění problému

Tipy na karty: 

https://www.b-creative.cz/terapeuticke-pomucky

Karty Stavy (centrum Ceretas). 

Lze využít i karty z deskové hry Dixit.

Zajímavou poznávací technikou je i Profil na jednu stránku. 

Stanovení cíle 

Pro vhodné stanovení cíle je důležité znát klienta a jeho situaci. Klient by si měl cíl nastavovat sám a sociální pracovník by měl klienta podporovat a případně usměrňovat tak, aby byl cíl reálný.

Avšak je možné s klientem vytvářet určité fantazie, které vedou k ideálnímu cíli - tedy k tomu, který pro klienta bývá mnohdy hodně daleký a pokud by byl jediný, tak pravděpodobně u něj nastanou pocity zmaru. Vytvořením tohoto ideálního cíle můžeme zjistit - co opravdu klient chce. Následně pak můžeme cestu k ideálnímu cíli rozfázovat do jednotlivých dílčích cílů (viz níže).

Průběh práce

Zde monitorujeme klientovu situaci, naplňujeme dílčí cíle, případně měníme cíle dle potřeb a aktuální situace klienta. 

Závěr spolupráce a její zhodnocení 

V případě dosažení cíle, či změny klientovi situace může dojít k ukončení spolupráce. Důležité je se zeptat, zdali klient odchází s tím, pro co si přišel a jak hodnotí společný čas a práci. 

V této fázi můžeme s klientem udělat různé zdvojovací techniky, které mu mohou pomoci ve chvílích, kdy se dostane do slepé uličky. Jednou ze zdrojovacích technik je "Jáma a lano". Klient s problémem si napíše k postavičkám, kdo nebo co mu může pomoci v různých tíživých situacích. Obrázek si ponechá a může z něj čerpat právě v tíživých situacích. Stejně tak si tam může psát i jeho silné dovednosti, vlastnosti - které si uvědomil např. při small talku. 

Ke zhodnocení spolupráce můžete používat buď dotazníky, různé pohybové aktivity, karty emocí, atp. 

Práce se skupinou

Při práci se skupinou můžeme využívat podobnou strukturu jako při práci s jednotlivcem. Do jednotlivých aktivit však bude vstupovat více proměnných, které budou tvořit celkovou skupinovou dynamiku. Budujete důvěru nejen se skupinou, ale členové skupiny si musí vybudovat důvěru i mezi s sebou. 

Pro práci se skupinou se mi nevíce osvědčily různé prožitkové hry, které napomáhají k odhození masek a minimalizování kontroly nad svým chováním. Při hře se lidé chovají přirozeně - u dospělých to může trvat déle. 

• Na vraha
• aktivita na uvolnění
• Pravidla:
• Na začátku se tajně určí, kdo je vrah (klienti si zavřou oči a pracovník "vraha" poklepe na rameno, nebo pomocí lístečků). Vrah zabíjí tak, že na někoho mrkne (jedním okem nebo oběma - to je třeba před hrou jasně určit). Háček je v tom, že vrahova oběť se přitom musí na vraha dívat! Jakmile je někdo tímto způsobem připraven o život, tak zkamení. Jestliže někdo zjistí, kdo je vrah (kromě oběti), tak zvedne ruku, čímž dá najevo, že zná vraha. Poté na něj ukáže, anebo řekne jeho jméno. 
• Nikdo kromě vraha nesmí při hře na nikoho mrknout! Jestli má potřebu si mrknou, je nejlepší když se podívá do stropu a pak zamrká - nedojde tak k nepřehlednostem ve hře.
• Fix a klíč
• rozpoznání některých povahových rysů u jedinců ve skupině, podpora soustředění, rozproudění dynamiky ve skupině
• Pravidla: Klienty posadíme do kruhu. Při této hře se používají čtyři slova: fix, klíč, na, co. Pracovník drží v rukou klíč a fix, jako jediný po celou dobu hry ví, co je v kruhu posíláno za předměty ( i přesto, že jej ostatní drželi v rukou).  Pracovník se otočí na klienta po své pravici a řekne mu "Na", klient se zeptá "Co?" a pracovník řekne "klíč" - v  tu chvíli předává klíč do rukou klienta a ten stejným způsobem pokračuje se sousedem, kterého má po své pravici. Ale klient neví, co drží v rukou, proto poté, co se ho soused zeptá "Co?", tak se klient obrátí na pracovníka a zeptá se rovněž "Co?", pracovník řekne klíč a klient sdělení předá svému sousedovi společně s klíčem. Takto to jde pořád dokola. Ve chvíli kdy pracovník na jednu stranu vyšle klíč, tak zároveň na druhou stranu pošle i fix. A vše probíhá stejným způsobem. Správně provedená hra končí tím, že pracovník má předměty v opačné ruce, než na začátku.
• Znamení
  • Pomůcky: papíry, balící papír, papír se znameními
  • Motivace:  Zeptáme se žáků, zdali všichni vědí, co jsou za znamení horoskopu. Pokud někdo nebude vědět, tak jej požádáme, aby se přišel podívat do tabulky a vyhledal si ho, avšak ať ho nikomu neříká. 
  • Instrukce: Poté zadáme žákům úkol, že mají pantomimou předvést svoje znamení a navzájem vytvořit skupinky. Může se stát, že někdo bude sám, ale to vůbec nevadí. Jejich dalším úkolem se potom bude rozřadit do skupin podle živlů. Díky tomu nám vzniknou čtyři skupinky. Tyto skupinky pak mají za úkol na papír napsat, co mají společného – jaké vlastnosti (kladné/záporné), zájmy, atd. 
  • Reflexe: Co jste se dozvěděli nového? Existují pojící prvky mezi lidmi? Mohou být zároveň odlišní? Co to znamená pro vaši třídu?