Pocit bezpečí je pro člověka jednou z nejdůležitějších životních potřeb. Podle A. H. Maslowa následuje pocit bezpečí a jistoty hned po zajištění základních tělesných a fyziologických potřeb. S tím, jak se náš život propojil s kyberprostorem, nemůžeme  ignorovat fakt, že pohyb v něm s sebou nese řadu rizik. 

Pro každého bude informační bezpečnost znamenat nejspíš něco jiného. Bude se lišit pohled rodiče a majitele firmy? Pohled dospívajícího a učitele? Nejspíš ano. 

Obecně bychom mohli říci, že se jedná o takovou rovinu kompetencí či chování, při kterém člověk při práci s informacemi neohrožuje jiné uživatele nebo sám sebe.

O informační bezpečnosti můžeme hovořit z pohledu technického (zahrnuje péči o hardware a software, péči o data) nebo z pohledu sociálního (sem řadíme sociálně patologické jevy, sociální inženýrství, kyberkriminalitu apod.). 

Základem technického zabezpečení je zejména pasivní obrana (a netýká se jen počítačů, ale také chytrých telefonů):

• nainstalovaný a aktualizovaný antivirový program
• aktualizovaný operační systém
• pravidelné zálohování dat
• zamykání obrazovek
• silná hesla - umět je vytvářet a používat bezpečně. (Nejhorší hesla roku 2021 - nefiguruje tam náhodou i to vaše?)
• bezpečné připojení k síti - ideálně skrze VPN

Dále je nutné obezřetné chování:

• umět rozpoznat manipulativní techniky - např. phishingový útok, hoax
• nesdílet zneužitelné informace

Riziko pro wellbeing v této oblasti zahrnuje také nebezpečí sociálně-patologických jevů. Kyberprostor s sebou přináší velkou anonymitu a to nahrává jeho zneužívání. Co se týká samotných rizik při pohybu na síti, lze je rozdělit do těchto skupin:

• Závislosti na internetu
• Sexting - pořizování, šíření a přijímání fotografií, videí či textů se sexuálním obsahem. Problém nastává v případě, kdy jsou fotky zneužity a distribuovány dále.
• Kybergrooming – psychická manipulace dítěte nebo dospívajícího s cílem vylákat ho na schůzku za účelem ublížení
• Kyberstalking - chování, při kterém jedinec, skupina nebo organizace používá informace a komunikační technologii k obtěžování jiného jedince, skupiny nebo organizace. Hrozí na seznamkách, chatech, diskuzních fórech…
• Rizika spojená se sociálními sítěmi - sdílení osobních informací, přístupu aplikací k citlivým údajům apod. Věděli jste, že míra sebevražednosti se u předpubertálních a pubertálních dívek s nástupem sociálních médií do mobilních aplikací v USA zvýšila o 151%? 

Na tyto fenomény upozornil v poslední době hodně diskutovaný dokumentární film V síti. 

Vše výše zmíněné můžeme označit souhrnně jako kyberšikanu (tj. záměrné psychické týrání prostřednictvím internetu a IT). Projevy kyberšikany mohou být velmi různorodé, od méně agresivních forem jako je pomlouvání a urážení, přes zastrašování, ponižování a zesměšňování či vydírání, přes  zveřejňování video záznamů s cílem poškodit oběť (také fenomén happy slapping - nahrávání předem připravených fyzických útoků), krádež identity nebo odhalování cizích tajemství. Na rozdíl od klasické šikany není snadné kyberšikanu odhalit. Oběť se často stydí někomu svěřit a působení agresora, který je často anonymní, může být dlouhodobé a devastující. Psychické následky kyberšikany tedy proto mohou být mnohem závažnější než následky klasické šikany.