Účelem této kapitoly je nabídnout vám alternativní seznam kvalitních zdrojů, které pro psaní vašich prací na univerzitě lze použít, aniž byste slevili z požadavků na kvalitu textů. 

Wikipedie? Google? A ti další?

Někdo by vám řekl, že v souvislosti s psaním odborného textu je Google či Wikipedie sprosté slovo, ale nezatracujme je hned. Za určitých podmínek vám mohou dobře posloužit. 

Během studia se lehce ocitnete v situaci, kdy o tématu mnoho nevíte a přesto se s tím musíte poprat a nějaký text vytvořit. Wikipedie je v tomto případě vhodný nástroj pro prvotní orientaci. Užitečná je sekce Odkazy, kde často narazíte na kvalitní zdroje, které už můžete ve své práci (na rozdíl od Wikipedie) i citovat. 

Vyhledávač Google zajisté není nutné představovat, ale umíte s ním pracovat skutečně efektivně? Google používá řadu nástrojů, které jsme si ukázali už v předchozím tématu EIZ.

Využít lze také rozšířené vyhledávání (najdete po rozkliknutí ikony ozubeného kola ve výsledcích), kde můžete výsledky zúžit podle několika kritérií. 

Ať už používáte pro vaše vyhledávání kterýkoli z klasických vyhledávačů, nemusí to být jen Google, uvědomte si, že vlivem personalizace je výpis výsledků přizpůsoben konkrétně vám a vašim preferencím. To vás může udržovat v informační bublině, která vám brání vidět problematiku z jiného úhlu pohledu. Pokud chcete z této bubliny vystoupit, vyzkoušejte jiný vyhledávač, než jste běžně zvyklí, nebo DuckDuckGo. 

Google je schopný najít velké množství informací, ale jsou to opravdu ty, které můžete použít pro psaní odborné práce? Právě nízká kvalita a odbornost může být kámen úrazu. Existuje ale nástroj, který prohledává pouze zdroje akademické povahy: Google Scholar , který prochází odborné články a knihy, diplomky, patenty atd. U mnoha zdrojů se dostanete k plnému textu, navíc pokud se hlásíte ze sítě MU (máte nastavenou VPN), nabídne vám Scholar rovnou prolink do databáze v rámci e-zdrojů MU. Doporučuji využít rozšířeného vyhledávání. 

U zdrojů také vidíte, kolikrát byly citovány. To může fungovat jako vodítko, které ze zdrojů jsou kvalitnější. Hodit se vám může také generování citací.

Přínosem pro vás může být také Google Books, který indexuje digitalizované knihy. U novějších titulů nelze zpřístupnit z hlediska autorskoprávní ochrany celý obsah, proto najdete jen jejich části. Převážně jsou k dispozici knihy v angličtině, dají se ale nalézt i české tituly. 

Zvláštním typem vyhledávače je pak WolframAlpha. Tato služba se na rozdíl od jiných vyhledávačů nesnaží nabídnout uživateli seznam odkazů na zadaný dotaz, ale kompletní odpověď. Dokáže provádět matematické výpočty, využívá statistická data apod. Dokáže pracovat i otázku v přirozeném jazyce (ovšem v angličtině). 

Obrazové informace

Nejen pro práce odborného charakteru můžete často potřebovat obrazový materiál. Zajisté můžete opět využít Googlu, ale je potřeba dát pozor na licenci, pod jakou je obrázek publikován. 

Existuje ale množství free fotobank, nabízejících obrázky ve vysoké kvalitě s licencí CC0, tedy bez nutnosti uvádět autora. Patří mezi ně např. Pexels, Unsplash nebo Pixabay.

Open Access 

V posledních letech se dostává do popředí trend Open Access (=otevřený přístup). Jedná o alternativu k tradičnímu modelu publikování výsledků vědecké práce skrze odborné časopisy, ve kterých se za přístup k obsahu platí a okruh uživatelů je tedy tímto omezen. Hlavní myšlenkou je, že výsledky výzkumu by měly být dostupné on-line okamžitě a bez jakýchkoli omezení všem bez rozdílu. 

Existují dva způsoby, jak může vědec v OA režimu publikovat. Tzv. zlatá cesta (gold OA) je cestou publikování skrze otevřené časopisy. Náklady jsou v tomto případě přesunuty ze čtenáře na autora – ten totiž za publikování svého textu v tomto časopisu platí; články procházejí recenzním řízením a zajišťují tedy jakousi záruku kvality. Zelená cesta (green OA) je bezplatná a staví na autoarchivaci textu v repozitáři. 

Přínosů OA přístupu je hned několik:

• uživatele to nic nestojí
• vědecký pokrok se urychlí
• zmenšování digitální propasti ( vědci a studenti z rozvojových zemí si kvůli vysokým nákladům přístup k tradičním vědeckým časopisům nemohou dovolit – k OA zdrojům ano)
• širší zviditelnění výsledků vědeckého výzkumu
• zvýšení citovanosti jednotlivých autorů

Nevýhody:

• poplatky za publikování v režimu gold jsou poměrně vysoké (stovky až tisíce $ či €), financování tedy může být problém
• texty zveřejňované v režimu green OA mají různou úroveň kvality (nejsou recenzované)

Masarykova univerzita se tento trend snaží také podporovat. Náklady na přístup k odborným databázím totiž neustále rostou a hrozí, že si tak v budoucnosti bude moci dovolit financovat méně zdrojů za vyšší ceny.