Žijeme v době, kdy se denně setkáváme s velkým množstvím dat a informací. Máme k dispozici více médií, sociálních sítí a informačních objektů než kdy jindy. Pokud nepatříte mezi ty, kteří si řekli „uteču do lesa a odstřihnu se od všech bitů a bajtů“, asi hledáte způsoby, jak se vyhnout informačnímu přetížení a zároveň se dobrat důležitých poznatků. Jak vám v tom pomůže kombinování verbálních a vizuálních informací?

Online komunikace

Začněme u věrně známého příkladu. Pravděpodobně používáte ve své online komunikaci gify, memy nebo emotikony. Zamýšleli jste se někdy nad tím, proč to děláte a jakou ve vašich zprávách sehrávají roli? Možná chcete ukázat, jak se cítíte, nebo trefně ilustrovat to, o čem mluvíte. Bez toho, abyste nad tím dlouze hloubali, organicky spojujete slova a obrazy. Vytváříte si svůj hybridní jazyk a používáte ho s lehkostí. Proč to děláte? Je to pouze módní záležitost, nebo je na takové kombinování verbálních a vizuálních prvků další vysvětlení? 

Ať už pošlete rozvitou větu, nebo gif z Adventure Time, vaším cílem je komunikovat. Chcete poslat zprávu přijímateli, například kamarádce. Tato zpráva se váže k jistému kontextu, je o něčem a je ,,zapsána“ do slov, obrázků, zvuků. K tomu, aby vám kamarádka porozuměla, potřebuje znát kód, ve kterém komunikujete (například pokud neumí anglicky, gif s anglickou hláškou ji moc neřekne) a být s vámi v kontaktu (v online četu, videohovoru, tváří v tvář). 

K samotné komunikaci tedy používáte jazyk, který je funkční - každá jeho součást je k něčemu, i takový na první pohled bezvýznamný smajlík. Podle lingvisty Romana Jakobsona má jazyk šest základních funkcí, které se prolínají a v komunikaci jsou většinou obsaženy všechny. Například pokud přidáte k větě ,,a jéje!“ tuto emotikonu 😃 nebo tuto 😥, vyjádříte tím svoji emoci - doplníte slova pomocí obrazu o klíčovou informaci tak, aby bylo vaše sdělení správně pochopeno. Jakobson by řekl, že jste emotikonem vyjádřili emotivní funkci jazyka. Nebo pokud přidáte ke zprávě ,,pošleš mi prosím zápisky z přednášky?“ tento gif, vyjádříte ním funkci konativní, pomocí které se snažíte adresáta ovlivnit, přesvědčit ho, aby vám pomohl.

Kombinování vizuálních a verbálních informací v komunikaci je tedy v první řadě funkční - doplňujete důležitou informaci obrazem tam, kde vám slova nestačí a naopak. Zároveň vám pomáhá udržet pozornost a snižovat vaši kognitivní zátěž, tedy celkový nápor na vaši krátkodobou (pracovní) paměť. Vizuální prvky překládané mezi verbální informace metaforicky řečeno, slouží jako ,,odpočívadla“, která zmírní vaši únavu a doplní vaše síly tak, abyste mohli soustředěně komunikovat dál. Využijte takového odpočívadla právě teď v tomto videu:

Vizualizace dat

Dalším příkladem smysluplného kombinování verbálních a vizuálních informací je vizualizace dat. Pokud chcete vědět, kolik let je Arnoldu Schwarzenegerovi, nebo jak slovník definuje slovo pertinence, uspokojí vás jednoduchá verbální či numerická odpověď. Nicméně existují i komplexní témata, jako je změna klimatu či účinnost očkování, při kterých se odpovědi na vaše otázky mohou ukrývat ve spleti statistických dat. Ne každého baví "hrabání se" v datasetech, které si můžete představit jako tisíce číselných řádků v Excelu. Jelikož náš mozek zpracovává vizuální vjemy mnohem rychleji než všechny ostatní, nabízí se možnost data vizualizovat, a to třeba formou jednoduché infografiky. 

Infografika

Infografika se využívá napříč odvětvími od žurnalistiky, přes marketing a vzdělávání, až po management. Tento termín se někdy používá synonymně s vizualizací dat, kterou ale v tomto kurzu chápeme jako širší oblast, které je infografika pouze dílčí součástí (více si o vizualizaci dat řekneme v příští lekci). Můžeme říct, že až online prostředí a trend čtení přes mobilní zařízení dali infografice její typickou podobu: vertikální formát, důraz na storytelling a pohodlné sdílení. 

Infografika je vizuální reprezentace dat, nejčastěji kvantitativních. Kombinuje text s grafy, ilustracemi, ikonami, mapami a dalšími vizuálními prvky. Každá infografika stojí na třech pilířích:

• Přitažlivost (appeal) - Infografika by měla upoutat oko, vyvolat zájem a okamžité zapojení čtenáře. Vybízet ho, aby četl dál a zamýšlel se. 

• Porozumění (comprehension) - Reprezentovaná data musí být podána jasně, stručně a srozumitelně. Je tedy důležité nejprve proniknout do tématu a mít jasno v tom, co z dat vyplývá a co chcete prezentovat.

• Setrvání (retention) - Nabyté znalosti by měly čtenáře provádět i poté, co již nemá infografiku před očima. 

Vaše práce s pilíři infografiky se může lišit v závislosti od odvětví, ve kterém působíte. Podívejte se na diagram vlevo. Hodnota, označená číslem 1 je pro odvětví nejvíce důležitá, hodnota s číslem 3 nejméně. Proč marketéři a žurnalisté tolik upřednostňují přitažlivost? Především proto, že se snaží ve velké konkurenci rychle upoutat oko čtenáře. Akademické prostředí je o něco pomalejší a spíše než na rychlém upoutání pozornosti si potrpí na exaktní a srozumitelné prezentaci vědeckých dat. Jak je však na diagramu dobře vidět, tento rozdíl je pouze záležitostí prioritizace - infografika musí být vždy vystavěna na všech třech pilířích, jinak by nebyla funkční. 

Typy infografik

I bez toho, abyste byli zkušení grafičtí designéři, dokážete kombinací textu, čísel a grafických prvků v některém z dostupných nástrojů vytvořit příběh, kterým vtáhnete čtenáře do problematiky. Když už máte promyšlené, co a proč chcete vizualizovat v infografice, zůstává se zamyslet nad otázkou, jakým způsobem?

Existuje mnoho typů infografik a stále vznikají nové. Kdy použít, který typ a proč? Vše můžete vytvořit ve statické verzi, ale také v animované či interaktivní v závislosti na nástroji, který pro tvorbu infografiky zvolíte. Níže najdete přehled několika typů infografik pro svoji inspiraci.

Seznam	Porovnání
Může být organizován od shora dolů, ze strany na stranu, nebo třeba do kruhu. Je postaven hlavně na textových informacích a s vizualizací pracuje spíše střídmě. Typické je použití ikon a graficky upravených číslic či bodů. Pokud máte málo zkušeností s tvorbou infografiky, seznam bude pro vás dobrým odrazovým můstkem.	Skvěle ukáže rozdílnost nebo podobnost věcí. Je vhodná v případech, kdy chcete udělat porovnání komplexních fenoménů a připadá vám, že by bylo pouze v textu příliš těžkopádné nebo nepřehledné. Rozdíl můžete zdůraznit rozčleněním stránky na různě barevné sekce, podobnost například vennovým diagramem.

Vizuální životopis	Proces	Mapa
V posledních letech jsou vizuální životopisy stále populárnější, zejména mezi zájemci o práci v kreativních odvětvích. Ať už se ale ucházíte o jakoukoliv práci, nebojte se svůj životopis zkrášlit a personalizovat. Možností je spousta, od nápaditých vizuálních metafor přes kreslené životopisy až po jednodušší verze doplněné o grafy.	Zvaný také flow chart či rozhodovací strom se hodí pro znázornění složitějších procesů, které se větví a mohou mít více možných výstupů. Potkáte se s ním hlavě v oblasti řízení a managementu, ale využití se meze nekladou.	Ukazuje statistická data na geografickém podkladu. Typicky mapová infografika ukazuje rozdíly mezi státy, regiony nebo kulturami. Je dobré po ní sáhnou v případě, že je pro vás geografická dimenze prezentovaných informací stěžejní.

Časová osa	Návod
Je vhodná pro zobrazení evoluce, ukázání prvků vyvíjejících se v čase. Podívejte se třeba, jak se měnily hračky, cenzurované knížky v různých zemích, nebo jak se vyvíjela firma.	Zobrazuje jednotlivé fáze a konkrétní  kroky procesu. Typicky se používá pro znázornění  receptů, funkcionality přístroje či různé instruktáže.

Teorie duálního kódování

Nyní víte, že kombinování verbálních a vizuálních informací můžete použít například v online komunikaci, nebo ve vizualizaci dat pomocí infografiky. Řekněme si ještě více o tom, proč má smysl o této kombinaci vůbec uvažovat. Podívejte se na video:

Autorem teorie duálního kódování je psycholog Allan Paivio. Jak jste mohli vidět ve videu, asociování vizuální a verbální informace k objektu má za následek, že si daný objekt dokážeme snadněji zapamatovat a později rychleji vybavit v mysli. Pro objekt si vytvoříme tzv. mentální reprezentaci, která může mít podobu slova nebo třeba obrazu, či vůně. Podle Paivia se v mysli vizuální a verbální mentální reprezentace kódují, organizují, uchovávají a vybavují pomocí dvou oddělených systémů. Proto se nám stane, že si někdy dříve vybavíme tvář osoby, než její jméno - jednoduše saháme v mysli do jiného ,,šuplíku“. 

Nicméně tyto dva systémy dovedou vzájemně komunikovat, a pokud se nám daří vytvářet mezi nimi relevantní spojení, může to mít blahé účinky na naši paměť a učení. Vzpomeňte si na hodinu biologie, kde jste se učili lidskou anatomii pomocí obrázků i slovních pojmenování, nebo třeba na autoškolu, kde vám instruktor slovně vysvětlil principy dávání přednosti na křižovatce a pak vám ukázal animaci situací, které mohou na silnici nastat. To vše vaši vzdělavatelé dělali proto, aby co nejlépe využili potenciál vašeho mozku k zapamatování si nových informací. Na stejném principu je vystavěna i infografika vlevo, seznamující s početnými směry moderního umění.

Co si z toho odnést?

Kombinování verbálních a vizuálních informací může být užitečné v online komunikaci, ale také ve vizualizaci dat, digitální tvorbě nebo při učení. Aby bylo takové kombinování smysluplné, verbální a vizuální prvky musí být funkční - plnit nějakou úlohu, být k něčemu. Na škodu vám bude, pokud se vydáte cestou samoúčelné estetizace. Pokud si dokážeme k jistému poznatku vytvořit verbální i vizuální asociaci, může to zvýšit naši šanci na zapamatování si a rychlejší vybavení si tohoto poznatku. Tento princip využívají mnohé kreativní techniky práce s informacemi, mezi které patří například sketchnoting, myšlenkové mapy, bullet journal či koláže.