Osudy římského práva po roce 476 n. l.

PRIMÁRNÍ RECEPCE

Vliv římského práva na právo barbarských – germánských kmenů (národů) je neustále žijícím předmětem vědeckých studií a debat. Při řešení této otázky, při hledání vlivu římského práva na barbarské právo, je důležité skloubit historické, právně-romanistické a právně-historické metody práce. Při hledání vhodného skloubení metod se můžeme inspirovat Polybiem, který dějepisci vytyčil tři úkoly: I. sbírat prameny ve starých zápisech a třídit a pořádat sebraný materiál; II. poznat z osobní zkušenosti polohu, měst, krajů, řek i přístavů a vůbec všeliké vzdálenosti na zemi i na vodě; III. vyznat se v praktické politice. K těmto třem úkolům můžeme ještě přidat orientaci v lidských vlastnostech, které zajisté patří k základním hybným silám vývoje.

Při řešení otázky primární recepce římského práva u barbarů musíme u zákoníků jako celku i u jeho jednotlivých ustanovení či institutech (titulech) nemít jako základní paradigma objevení vlivu římského práva a jeho míry, ale také, zda určité ustanovení není:

• vyústěním přirozeného vývoje,
• zda římské právo také mohlo sloužit jen jako inspirační vzor, který byl přizpůsoben místním potřebám a podmínkám nebo
• zda jde o doslovné přebrání jeho institutů.

Páté a šesté století našeho letopočtu je z pohledu právních dějin obdobím sepisování práva, jehož cílem bylo nové uspořádání práva, sebrání roztříštěné právní úpravy do jednoho díla, přizpůsobení práva požadavkům doby. První snahy – soukromé soupisy – na území římského impéria vznikají již ve 4. století n. l. v podobě Gregorianova a Hermogenianova kodexu.  V následujících třech stoletích vznikají u např. Gótů, Burgundů, Franků a i u samotných Římanů pozoruhodné právní sbírky (Edictum Theodorici, Lex Visigothorum, Lex Burgundiorum, Codex Theodosianus, Lex Salica, Tri volumina aj.)

Ukázky k zamyšlení:

Účel trestu

• Cicero I.11 De off.: Je totiž třeba zachovávat míru v pomstě  i v trestu; myslím, že stačí, když útočník pyká za spáchané bezpráví tak, že by se sám podruhé už ničeho takového nedopustil a i jiní by ztratili chuť křivdit
• ust. § 23 odst. 1 Trestního zákona: Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti.

Správa obce  -  veřejný zájem

• Cicero I.25 De off.: Jako soukromé poručnictví, tak i správa obce se má vykonávat k prospěchu těch, kteří jsou svěřeni její ochraně, a nikoli k prospěchu těch, jimž je obec sama svěřena.
• Ust. čl. 23 odst. 3  Ústavy: Slib poslance a senátora zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."