• právní norma = obecně závazné pravidlo chování, které má předepsanou formu a jeho dodržení je  vynutitelné státní mocí
• obsahuje hypotézu (H), dispozici (D) a sankci (S) -> dispozice je přítomna vždy
• právní norma je součástí právního předpisu
• právní norma tedy sama o sobě není pramenem práva
• jeden právní předpis může obsahovat jednu (výjimečně) až několik právních norem
• právní norma může být obsažena jako celek v rámci jednoho ustanovení (článku, paragrafu), případně její jednotlivé součásti (H, D, S) mohou být roztříštěny do více ustanovení
• POZOR! právní normy jsou obsaženy pouze v právních předpisech, tj. pramenech normativního charakteru -> nikoliv v právních knihách soukromé (nezávazné) povahy!
• Příklady:
  • § 406 odst. c) zák. č. 946/1811 ř. z. „Vznikne-li uprostřed vody ostrov, jsou vlastníci pozemků, které na obou březích podél ostrova leží, výlučně oprávněni přivlastniti si vzniklý ostrov dvěma stejnými díly a rozděliti sobě podle délky svých pozemků. Vznikne-li ostrov v jedné polovici vody, má naň vlastník bližšího břehu sám nárok. Ostrovy ve splavných řekách zůstávají vyhrazeny státu.“ = právní norma
  • Čl. 61 Příručky práva městského: „Qui bona fide a non vero domino, quem dominum esse credebat, fundum emerit vel aliquit aliud ex iusta causa vel donacione bona fide acceperit, placuit naturali racione fructus, quos perceperit, eius esse pro cultura et cura. Et ideo, si postea dominus supervenerit et fundum vendicet, de fructibus ab eo consumptis agere non potest. Ei vero, qui sciens fundum alienum possederit, non idem concenssum est; eciam itaque fructus cum fundo, licet consumpti sint, cogitur restituere.“ = v tomto případě se o právní normu nejedná, protože Příručka práva městského byla pouze právní knihou, tedy soukromým sepsáním práva a neměla povahu právního předpisu!!!

• právní předpis = je písemným pramenem práva, který obsahuje jednu, případně několik právních norem
• normativní právní akt x individuální právní akt (pozor také na záměnu těchto pojmů!!! Zatímco NPA je ve své podstatě totéž, co právní předpis, jako IPA označujeme soudní nebo správní rozhodnutí)
• má normativní, tj. státem vynutitelný charakter -> nedodržení je sankciováno
• moderní právní teorie považuje za právní předpisy:
  • ústavní zákony
  • zákony a zákonná opatření
  • nařízení – vlády, územních samosprávných celků (obec, kraj)
  • vyhlášky – ústředních orgánů státní správy, územních samosprávných celků (obec, kraj)
• Příklady:
  • Ústavní zákon
    • Současnost: Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
    • Historie: Obnovené zřízení zemské z r. 1627
  • Zákon
    • Současnost: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích; Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
    • Historie: Práva městská království českého (Koldín); Constitutio criminalis Theresiana; ABGB
  • Nařízení
    • Současnost: Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 342/2016 Sb.,
      o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem činnosti právnických osob zabývajících se těžbou uhlí nebo uranu, ve znění nařízení vlády
      č. 491/2020 Sb.
    • Historie: Nařízení Min. Vnitra č. 101/1868 ř. z., kterým se obnovuje Okresní hejtmanství v Těšíně
  • Vyhláška
    • Současnost: Vyhláška č. 272/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů
    • Historie: Vyhláška Min. vnitra č. 11/1946 Sb., o otištění smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik, podepsané v Moskvě dne 12. prosince 1943

• předmětem zápůjčky jsou věci genericky (druhově) určené -> zpravidla peníze
• u peněžitého plnění lze dohodnout úroky (= odměna věřitele x úroky z prodlení)
• u nepeněžitého plnění je možné sjednat, že dlužník vrátí věřiteli věc téhož druhu, jakého je předmět půjčky, a to ve větším množství -> př. půjčeno bylo 80 kg obilí, věřitel s dlužníkem se dohodnou, že dlužník věřiteli vrátí 85 kg obilí, atd…
• ve středověku bylo půjčování na úrok považováno za lichvu (usura)
• lat. „mutuum“ (obecně), ve středověkých pramenech se objevuje také ekvivalent „census“

• pojmovým znakem výpůjčky je bezplatné užívání věci
• nelze po vypůjčiteli požadovat úroky či vrácení většího množství
• předmětem výpůjčky je věc individuálně (konkrétně) určená -> např. obraz, archiválie, kniha atd.
• je ovšem možné sjednat smluvní pokutu (stejně jako u zápůjčky)
• institut pochází z římského práva (stejně jako v případě „mutua“), v latinských pramenech je tento smluvní typ označován termínem „commodatum“

• titulem pro přiznání úroků z prodlení je právní předpis, příp. smlouva
• výše úroků z prodlení je upravena v platném znění nařízení vlády (soukromoprávní záležitosti) -> od toho se lze smluvně odchýlit
• současný právní řád nově povoluje vymáhání tzv. úroků z úroků (anatocismus) – platí nově od 1.1.2014 (předchozí občanský zákoník toto neumožňoval!)
• takové ujednání bylo přípustné již v římském právu
• ve středověku zásadně zakázáno, zákaz upraven např. ve sbírce kanonického práva Corpus iuris canonici,
  v domácím prostředí zákaz vymáhání úroků z úroků stanovují Arnoštova provinciální statuta z roku 1349

• bylo možné přiznat pouze na základě zákonem stanovených případů
• příklad -> 2,5 promile denně, minimálně však 25,-Kč denně
• v současnosti se jedná o institut historický -> v platném právní úpravě zakotven není

• titulem je smlouva
• smluvní pokuta nemusí být dle platné právní úpravy sjednána písemně (x předchozí občanskoprávní úprava)
• v případě prodlení se zaplacením smluvní pokuty lze z výše neuhrazené smluvní pokuty vymáhat úroky z prodlení

• ve všech případech se jedná o protiprávní jednání, které je postihováno (sankciováno)
• přestupky jsou v současné době projednávány v přestupkovém řízení, jiný správní delikt je projednáván ve správním řízení, zatímco projednávání trestných činů je předmětem trestního řízení
• o spáchání přestupku a jiného správního deliktu rozhodují správní orgány, pravomoc k projednávání trestných činů náleží pouze soudům
• přestupky a jiné správní delikty se vyznačují menší společenskou závažností než trestné činy
• POZOR!!! na používání termínu „trestný čin“ pro starší období – např. ve středověku neměla většina deliktů povahu trestného činu, jak tento institut známe dnes

                                                                                           Kontrolní otázky

 
1) Vlastními slovy vysvětlete rozdíl mezi právním předpisem a právní normou.

2) Uveďte min. tři další historické právní prameny, které měly povahu právních předpisů. Zdůvodněte.

3) Mezi tzv. zdánlivá synonyma patří také vlastnické právo a držba. Pomocí odborné literatury vymezte skutečnou podstatu těchto dvou institutů.

4) Uveďte další možný příklad odcizení.

5) Dohledejte vhodný latinský ekvivalent pro termín "právní předpis".

                                                                                                      Úkol

Milé kolegyně,

abyste si ověřily, že shora uvedené problematice rozumíte, bude Vaším úkolem určit, zda ukázky, které naleznete níže
v příloze, mají charakter právní normy či nikoliv. Opět očekávám, že svá rozhodnutí řádně zdůvodníte a podrobně rozvedete, proč jste se rozhodly tímto způsobem. Pod zadáním domácího úkolu naleznete naskenované články, které se problematice synonymie, resp. zdánlivé synonymie v právu, týkají. Jedná se o texty dvou předních českých právních historiků (romanistů) dr. Bubelové a doc. Dostalíka. Doporučuji, abyste si oba texty prostudovaly.

Termín odevzdání je stanoven na neděli 24.10.2021 vč. Své texty vkládejte do tohoto data do níže uvedené odevzdávárny.
S výsledky se budete moci následně seznámit ve stejnojmenném poznámkovém bloku.