Interpretace historických právních textů

Procvičování III.

Zvláštní sociální skupinu v rámci středověké společnosti tvořili Židé, kteří žili převážně ve větších městech a živili se zde obchodem. Pro Židy platila zvláštní pravidla, která upravovala jejich soužití v majoritní, křesťanské společnosti. Tato pravidla pro ně přinášela řadu omezení, později však také výhody, která jim poskytovala určitou právní jistotu. S různými nařízeními, jež se týkala židovského obyvatelstva, tedy jejich práv a zejména povinností, se setkáváme již v antice, později v raném středověku. Římské právo Židům zakazovalo smíšená manželství, účast na veřejném životě společnosti (tj. vykonávání úřadů), výstavbu a zvelebování synagog. Uvedená nařízení byla později recipována do kanonického (a rovněž církevního) práva a v domácím prostředí se s nimi lze setkat například v dobře známé kodifikaci církevního práva, kterou představují Arnoštova provinciální statuta z roku 1349.

Do soužití Židů a křesťanů nicméně ve středověku nezasahovala pouze církev. Lze si povšimnout, že právní úprava postavení židovského obyvatelstva je upravena v řadě pramenů, mezi něž patří zejména právní knihy městského a zemského práva, případně panovnická privilegia. Právě privilegium českého krále Přemysla Otakara II., známé pod názvem Statuta Judaeorum, alespoň částečně právní postavení Židů posiluje.



Vaším úkolem proto v rámci posledního procvičování bude vybrané výsady, které uvádím níže, přeložit a interpretovat.

Čl. 1 De testibus
Primum quidem statiumus, ut pro pecunia mobili aut pro re immobili aut in causa criminali, que tangit personam aut res Iudei, nullus Christianus contra Iudeum nisi cum Christiano et Iudeo in testimonium admittatur.
 
Čl. 9 De vulneribus
Si Christianus Iudeo vulnus qualecumque inflixerit, reus regi sive duci solvet duodecim marcas auri sue camere deferendas et vulnerato duodecim marcas argenti et expensas, quas pro suimet curacione impedenderit medicine.
 
Čl. 10 De homicidio
Si Christianus Iudeum occiderit, digno iudicio puniatur et omnia rei mobilia et immobilia in regis transeant potestatem.
 
Čl. 24 De hospitibus
Nullum in domo Iudei volumus hospitari.