Na areál určitého druhu můžeme nahlížet jako na prostorové promítnutí jeho ekologické niky. Pokud by nějaký druh nebyl limitován bariérami v šíření, mohli bychom jej teoreticky očekávat ve všech vhodných environmentálních podmínkách. Některé mezidruhové interakce však mohou druh omezit, potom je nika označována jako realizovaná, která je pouze podsložkou té původní základní niky (bez mezidruhových interakcí). Analogicky tak můžeme definovat realizovanou distribuci druhu, která je podsložkou základní (potenciální) distribuce.

Touto problematikou se zabýval Joseph Connell (1961), když zkoumal environmentální limity rozšíření vilejše (Chthamalus stellatus) na skalnatém pobřeží Isle of Cumbrae ve Skotsku. Jeho studie se staly průkopnickými v ekologii a vysvětlovaly jak základní faktory, jako např. vystavení druhu kompetici s jinými druhy, nebo zhoubné řádění některých predátorů, může ovlivňovat rozšíření a velikost populací druhů. Druhy, které Connell studoval, žijí v přílivové zóně ostrova a jsou omezeny pouze na úzký pruh pobřeží. Jednoduchými terénními experimenty Connell charakterizoval důležité proměnné niky druhu C. stellatus a tím vysvětlil jeho distribuci v horní části přílivové zóny. Ukázal, že horní hranice rozšíření řady druhů je dána schopností vilejšů tolerovat fyziologický stres vyschnutí při odlivu. Spodní hranice je naopak dána interakcemi s ostatními organismy přílivové zóny, především kompeticí s dalšími druhy vilejšů (Balanus balanoides) a také predací nachovcem obecným (Nucella lapillus). Experiment J. Connella spočíval v odstranění B. balanoides z malých ploch na pobřeží, a právě na těchto plochách kde kompetitor B. balanoides chyběl, nachovec C. stellatus expandoval do nižších částí přílivové zóny. Tato studie je tedy dobrým příkladem toho, jak tři proměnné – vystavení vysychání, kompetice s dalšími vilejši a predace nachovcem obecným – mohou vysvětlit omezené rozšíření druhu Chthamalus stellatus na pobřeží Isle of Cumbrae. Je však třeba upozornit, že se pravděpodobně nejedná o jediné proměnné, které ovlivňují distribuci tohoto vilejše. Např. některý další faktor (nebo více faktorů) může mít vliv na absenci C. stellatus na písčitých a bahnitých substrátech, které se v rámci Connellovy studie vyskytovaly pouze na malé ploše.

Obr. 15: Grafické znázornění efektu mezidruhové kompetice a dalších faktorů na distribuci vilješe (Chthamalus stellatus) v přílivové zóně skalnatého pobřeží Isle of Cumbrae. Diagram vlevo ukazuje distribuci C. stellatus; šířka každého pásu ukazuje populační hustotu vzhledem k výšce nad hladinou moře. Larvální stadium je rozšířeno po celé přílivové zóně, ale mnoho z nich zemře ještě před dosažením dospělosti. Dospělci se proto vyskytují v mnohem užší zóně. Diagramy vpravo ukazují efekt tří faktorů, které jsou příčinou mortality C. stellatus - (A) vysychání mezi přílivy, které ustanovuje horní hranici distribuce; (B) predace nachovcem obecným (Nucella lapillus) a (C) kompetice s Balanus balanoides, které ustanovují spodní hranici distribuce C. stellatus. Šířka každého pásu ukazuje sílu efektu vzhledem k výšce nad hladinou moře (Connell 1961, Lomolino et al. 2006, fotografie převzaty z http://commons.wikimedia.org/).

<< Předchozí | Nahoru | Následující >>

Zdroje:

CONNELL, J.H. (1961): The influence of interspecific competition nad other factors on the distribution of the barnacle Chthalamus stellatus. Ecology 42: 710-723.

LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0

MACDONALD, G.M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8

http://commons.wikimedia.org/