Sloučeniny mědi

Hydrid měďný CuH (červenohnědý) vzniká v nečisté formě redukcí vodného roztoku síranu měďnatého kyselinou fosfornou.

Acetylid měďný Cu₂C₂ je v suchém stavu výbušný, působením kyselin se z něj uvolňuje acetylen. Snadno se tvoří i stejně nestabilní azid měďný CuN₃.

Ve vodě nerozpustný oxid měďný Cu₂O (žlutý nebo červený) vzniká redukcí sloučenin měďnatých slabšími redukovadly (hydrazinem nebo cukry) a jeho vznik je podstatou Fehlingovy zkoušky na přítomnost cukrů. Ve zředěných minerálních kyselinách snadno disproporcionuje

Oxid měďnatý CuO (černý) se připravuje termickým rozkladem dusičnanu nebo hydroxidu měďnatého. Rozpouští se v kyselinách na soli měďnaté a v hydroxidech na tetrahydroxoměďnatany M₂^I[Cu(OH)₄]. Při vyšších teplotách (1000 °C) se rozkládá na oxid měďný a kyslík. Koordinace kationtů měďnatých v jeho mřížce je deformovaně oktaedrická.

Sulfid měďný Cu₂S (v důsledku defektní krystalové struktury jeho složení lépe vystihuje vzorec Cu₉S₅) vzniká přímou reakcí prvků nebo redukcí sulfidu měďnatého vodíkem.

Sulfid měďnatý CuS je černá nerozpustná látka, která se z vodných roztoků měďnatých solí sráží sulfánem a na vlhkém vzduchu se pomalu oxiduje na síran. Ve skutečnosti nejde o jednoduchou sloučeninu, ale o sulfid-disulfid diměďno-měďnatý Cu₂^ICu^II(S₂)S).

Fluorid CuF₂ (v bezvodé formě bílý), chlorid CuCl₂ (žlutohnědý) a bromid měďnatý CuBr₂ (černý) se z vodných roztoků vylučují jako modře až zeleně zbarvené dihydráty CuX₂.2H₂O. Jodid měďnatý CuI₂ není schopen existence, protože jodidy redukují Cu^II na Cu^I (přídavek jodidu alkalického kovu do roztoku měďnaté soli způsobí vznik nerozpustného jodidu měďného a jodu).

Ve vodě prakticky nerozpustné halogenidy měďné CuX (X = Cl, Br, I; fluorid měďný není znám) se srážejí z roztoků měďnatých solí účinkem redukovadel. Halogenidům jsou blízce příbuzné kyanid a thiokyanatan měďný.

Modrá sraženina amfoterního hydroxidu měďnatého Cu(OH)₂ se tvoří působením hydroxidů alkalických kovů na roztoky měďnatých solí. Snadno se rozpouští v kyselinách za vzniku příslušných solí i v nadbytku hydroxidu za vzniku tetrahydroxoměďnatanů M₂^I[Cu(OH)₄]. Ve vodném roztoku amoniaku přechází na hydroxid tetraamminměďnatý [Cu(NH₃)₄](OH)₂ (Schweizerovo činidlo) používaný k rozpouštění celulosy.

Dusičnan měďnatý Cu(NO₃)₂ se v bezvodé formě připravuje obtížně, jeho hydráty snadno. Pentahydrát síranu měďnatého CuSO₄.5H₂O (modrá skalice) lze dehydratovat na bezbarvý hygroskopický bezvodý síran měďnatý. Z měďných solí oxokyselin je nejběžnější síran měďný Cu₂SO₄.