heterogenní směs, tvořená kapičkami kapaliny rozptýlenými v plynu.
varianta Leclachéových článků, katodu tvoří MnO2, anodu Zn, elektrolytem je KOH.
uhlovodíky, v jejichž molekulách se vyskytují pouze jednoduché vazby C–C a C–H
uhlovodíky, v jejichž molekulách se vyskytují dvojné vazby C=C
hliníková fólie používaná převážně jako obalový izolační materiál
příprava čistých kovů z jejich oxidů reakcí s elementárním hliníkem. V průběhu reakce se uvolňuje velké množství tepla, proto se tato metoda používá např. ke svařování kolejnic.
slitina, popř. až intermetalická sloučenina rtuti s jiným kovem
látka reagující v kyselém prostředí jako zásada a v zásaditém prostředí jako kyselina.
Látka, která poutá na svém anionty z okolního roztoku, uvolňuje místo nich odpovídající množství aniontů OH–.
Reakce, která je katalyzovaná svými vlastními produkty. Příklad: reakce MnO4– s Fe2+ v kyselém prostředí, katalyzovaná ionty Mn2+.
Látka s proměnlivým složením, poměr počtů atomů v ní nelze vyjárřit pomocí přirozených čísel. Příklady: hydridy Cr, V, Fe.
1856
slitina mědi a cínu v poměru Cu:Sn = 9:1
cyklický ether s větším počtem kyslíkú v kruhu. Tvoří komplexy i s kationty alkalickcýh kovů. Používají se např. k rozpouštění iontových látek v nepolárních rozpouštědlech.
Látka se stálým složením, poměr počtů atomů prvků v jejích molekulách lze vyjádřit pomocí přirozených čísel. Příklady: methan, voda, sulfan.
slitina mědi, hliníku a zinku v poměru Cu:Al:Zn = 10:9:1
Látka, která po vložení do vnějšího magnetického pole toto pole zeslabí.
látka schopná vést elektrický proud – např. roztok soli ve vodě, tavenina soli či hydroxidu apod.
elektrochemický děj, kdy se na elektrody ponořené v elektrolytu přivádí elektrický proud. Přitom dochází na katodě k redukci kationtů a na anodě k oxidaci aniontů obsažených v elektrolytu. Tato metoda se používá k výrobě NaOH, hliníku, čištění mědi apod.
Derivát uhlovodíků obsahující vazby C–O–C. Ethery se používají se jako snadno odpařitelná nepolární rozpouštědla. Příklad: diethylether C2H5–O–C2H5, tetrahydrofuran.
Látka, která po vložení do vnějšího magnetického pole toto pole výrazně zesílí.
elektrofilní substituce (alkylace, acylace) na benzenovém jádře, jsou katalyzovány Lewisovskými kyselinami (AlCl3, FeCl3).
látka používaná na hubení plevelů
zkratka z anglického Highest Occupied Molecular Orbital, nejvyšší obsazený molekulový orbital
chemická reakce, při níž dochází k adici vodíku na násobnou vazbu nenasycených sloučenin. Bývá katalyzována Pt, Ni, apod.
prvek, který ochotně reaguje s chalkogeny (S, Se, Te)
Komplex, v němž je ligand vázaný na centrální atom několika donorovými atomy, přičemž vzniká cyklus. Cheláty bývají zpravidla stabilnější než komplexy se srovnatelnými monodentátními ligandy.
Látka vzniklá vmezeřením atomů či skupin atomů jednoho prvku do krystalové mřížky jiného prvku (nejčastěji kovu). Látky tohoto typu jsou typickými bertholidy.
tepelná úprava kovu, prudké zchlazení žhavého kovu, zvyšuje se jím pružnost materiálu.
Látka, která zvyšuje rychlost reakce. Na konci reakce vychází nezměněna. Snižuje aktivační energii reakce.
Látka, která poutá na svém povrchu kationty z okolního roztoku, uvolňuje místo nich odpovídající množství kationtů H+.
příprava alkalických hydroxidů působením hydroxidu vápenatého na roztoky uhličitanů alkalických kovů
přístroj určený pro přípravu plynů (vodíku, sulfanu, chloru, atd.).
slitina mědi, niklu a manganu v poměru Cu:Ni:Mn = 59:40:1
vazba vzniklá sdílením elektronového páru mezi dvěma atomy, přičemž rozdíl elektronegativit obou partnerů je menší než 1,4 (podle konvence). Dělíme je dále na vazby ο, π a δ.
Suché elektrické články, iobsahující uhlíkovou katodu, zinkovou anodu a elektrolyt – chlorid amonný (salmiak). V jiných variantách článků je chlorid amonný nahrazen chloridem zinečnatým. Obsahují rovněž katodu/depolarizátor tvořenou MnO2, který pohlcuje vznikající vodík.
látka zachycující v jaderném reaktoru volné neutrony; v praxi se používají jako moderátor např. grafitové tyče nebo roztok kyseliny borité.
Stupnice tvrdosti sestavená v roce 1822 Friedrichem Mohsem. Materiálem s vyšším číslem lze udělat vryp do materiálu s číslem nižším. Určení tvrdosti podle Mohsovy stupnice tvrdosti se provádí vrypem do zkoušeného materiálu. viz tvrdost minerálů, prvků a sloučenin.
Slitina mědi a niklu (68 % Ni + 32 % Cu se stopovým množstvím manganu a železa). Je extrémně odolná vůči korozi, nereaguje ani s fluorem
slitina mědi a zinku v poměru Cu:Zn = 7:3
slitina zinku,. mědi a stříbra
Látka, která po vložení do vnějšího magnetického pole toto pole mírně zesílí.
vytvoření ochranné vrtvičky na povrchu materiálu, která zabraňuje další reakci. Např. železo se pasivuje v koncentrované kyselině sírové.
Látka vzniklá řetězovým zřetězením jednodušších molekul, monomerů. Příklady: PVC, polyethylen, polystyren, silikonové kaučuky.
látka, která se na vzduchu samovolně zapaluje
čištění surové látky, např. elektrochemická rafinace mědi, rafinace cukru
Triviální název pro chlorid amonný NH4Cl.
1860
Křemičitan sloužící jako sušící činidlo.
poly(tetrafluorethylen), [CF2–CF2]n, chemicky inertní polymer používaný v konstrukcích aparatur.
roztok slabé či středně silné kyseliny a její soli (např. H3PO4 a NaH2PO4); je schopen do jisté míry udržovat konstantní pH v roztoku
slabé vazebné interakce vznikající mezi vodíkem a silně elektronegativním atomem (F, O, N, Cl). Podíl kovalence u vodíkového můstku může v některých případech dosáhnout až 40 %.
zařízení, v němž se vyrábí železo redukcí uhlíkem (ve formě uhlí či koksu)
1952
Tuky s vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin bývají kapalné. Katalytickou hydrogenací nenasycených vazeb dojde k jejich ztužení – přechodu do pevné fáze.