Interaktivní osnova

S rozvojem ICT se začaly objevovat i nové druhy trestné činnosti i nová rizika pro společnost a stát. Proto se začaly stále více skloňovat pojmy jako kyberkriminalita, kybernetická bezpečnost a podobně. Kybernetická bezpečnost představuje snahu organizací na různých urovních dosáhnout dostupnosti důvěrnosti a integrity svých informačních systémů aby mohly nerušeně probíhat procesy, ke kterým se tyto systémy využívají. Opatření k zajištění kybernetické bezpečnosti musí zohledňovat nejen rizika dopadů poruch, lidských chyb a podobných neplánovaných události, ale rovněž možnost výskytu úmyslných útoků z venčí. Problematickým je již samotné pojmenování a definice této skupiny protiprávních jednání spočívajících v zneužití počítačů a informačních technologií jako prostředků ke působení závažných škodlivých následků či dosažení neoprávněného prospěchu. Objevují se označení jako počítačová kriminalita, kyberkriminalita, kybernetická kriminalita, high-tech kriminalita, informační či informatická kriminalita apod. Jako kybernetická kriminalita se označují trestné činy zaměřené proti počítačům nebo trestné činy páchané pomocí počítače. Jde o nelegální, nemorální a neoprávněné konání, které zahrnuje zneužití údajů získaných prostřednictvím výpočetní techniky nebo jejich změnu. Počítače v podstatě neumožňují páchat nový typ trestné činnosti, jen poskytují novu technologii a nové způsoby pro páchání už známých trestných činů. 

Tento předmět se bude zabývat pojmy kyberkriminality a kybernetické bezpečnosti a základními momenty právní úpravy těchto fenoménů. Konkrétně se pak zaměříme především na trestní právo hmotné a procesní, mezinárodní spolupráci při potírání kyberkriminality a praktickými problémy boje proti tomuto typu trestné činnosti, na právní úpravu kybernetické bezpečnosti, její institucionální zajištění, mechanismy spolupráce, či postavení a odpovědnost jednotlivých aktérů.

Podmínky zápočtu: