V ruštině existují dvě slova, pro něž v češtině existuje jen jeden ekvivalent „ruský“: „русский“ a „российский“. První výraz se váže k ruskému národu neboli etniku, zatímco druhý výraz vztahujeme ke všem národům žijícím na území Ruské federace. V ruštině pomocí těchto adjektiv velice snadno rozlišíme, jaké oblasti nebo symboly se pojí s konkrétním (v daném případě s ruským) národem (např. русская кухня, русские народные песни, Русское радио), a které ke všem národům RF (např. российский рубль, российское гражданство, российские радиостанции). Vznik přídavného jména „russkij“ je spojen s Kyjevskou a Moskevskou Rusí, zatímco výraz „rossijskij“ vznikl později, v době Ruské říše. K omezení významového pole sledovaných výrazů došlo v sovětském období.

Tímto ruským etymologickým okénkem se oklikou dostáváme k položené otázce: v češtině (stejně tak ruštině) můžeme mluvit o kultuře celého státu, Ruské federace, tedy o kultuře Ruska / RF (о культуре России / РФ), nebo o kultuře ruského etnika, tj. ruské kultuře. V našem předmětu se budeme věnovat dějinám a kultuře Ruska, přičemž často se zaměříme na ruský národ a aspekty s ním spojené, které vychází zejména z nejtradičnějšího náboženství na sledovaném území, kterým je pravoslaví.

Zapamatujte si: označení „русский“ se používá v souvislosti s ruským národem a „российский“ pro prostor celé Ruské federace a všechny národy RF.