1. Charakteristika osob se sluchovým postižením

Osoby se sluchovým postižením představují heterogenní skupinu s různým stupněm ztráty sluchu. Sluchové postižení může být vrozené nebo získané a ovlivňuje vnímání zvuku a komunikaci. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí ztrátou sluchu více než 466 milionů lidí na světě, přičemž očekává se, že tento počet bude narůstat s nárůstem populace a stárnutím lidí (WHO, 2021). Sluchové postižení lze charakterizovat podle míry ztráty sluchu, která se měří v decibelech (dB), přičemž úplná ztráta sluchu (nad 90 dB) se označuje jako hluboká hluchota (Květoňová & Strnadová, 2016).

Lidé se sluchovým postižením se často potýkají s komunikačními bariérami, které mohou ovlivnit jejich účast ve společnosti. Komunikace může být značně omezena, což vede k problémům ve vzdělávání, zaměstnání i každodenním životě (Zeman & Kubišová, 2014). Na druhé straně správná podpora a dostupnost technologií, jako jsou sluchadla nebo kochleární implantáty, mohou výrazně zlepšit kvalitu jejich života.

 

2. Klasifikace sluchových vad

Sluchové vady se klasifikují na základě stupně ztráty sluchu a typu postiženého místa v systému sluchu. Stupeň sluchové vady se určuje podle prahu slyšení v decibelech:

• Lehká ztráta sluchu (26–40 dB): Osoba má potíže s vnímáním tichých zvuků a obtíže při rozhovoru v hlučném prostředí.
• Střední ztráta sluchu (41–70 dB): Běžná mluva je neslyšitelná bez sluchadel.
• Těžká ztráta sluchu (71–90 dB): Osoba slyší jen velmi hlasité zvuky.
• Hluboká ztráta sluchu (nad 90 dB): Osoba neslyší prakticky nic, ani při zesílených zvucích (WHO, 2021).

Dále se sluchové vady rozlišují na:

• Vodičové (konduktivní): Postižení vnějšího nebo středního ucha, které brání přenosu zvukových vln (Květoňová & Strnadová, 2016).
• Percepční (senzorineurální): Problém ve vnitřním uchu nebo sluchovém nervu (Zeman & Kubišová, 2014).
• Smíšené: Kombinace obou předchozích typů.

(Zdroj: Květoňová, Z., & Strnadová, M. (2016). _Speciální pedagogika sluchového postižení_)

 

3. Komunikační možnosti sluchově postižených

Osoby se sluchovým postižením mohou využívat několik komunikačních metod v závislosti na své situaci a preferencích. Mezi nejčastěji používané patří:

1. Znakový jazyk: Hlavní komunikační prostředek neslyšících osob. V ČR se používá český znakový jazyk, který je uznán jako plnohodnotný jazyk se specifickou gramatikou (Jelínek, 2013).
2. Odezírání: Technika založená na vizuálním sledování rtů mluvčího. Účinnost odezírání je závislá na typu hlásky a kvalitě řeči mluvčího (Zeman & Kubišová, 2014).
3. Orální komunikace: Osoby se sluchovým postižením mohou využívat hlasovou řeč za pomoci asistivních technologií, jako jsou sluchadla nebo kochleární implantáty (Květoňová & Strnadová, 2016).

několik slov ve znakovém jazyce

4.  Technologie napomáhající s komunikací

Mobilní aplikace

• Live Transcribe - automatický přepis mluvené řeči v reálném čase.
• Ava - Aplikace pro skupinovou komunikaci s přepisem dialogů.
• TAM TAM -  organizace, která se dlouhodobě věnuje vývoji a tvorbě didaktických pomůcek a aplikací, které mohou rodiče využít při výchově svých dětí (Centrum pro dětský sluch Tamtam, 2022).

Videohovory se simultánním překladem

• Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet často podporují živé titulky.
• Tichá linka - tlumočení znakového jazyka a přepisu mluvené řeči do textu online (Tichý svět, 2022).

Jak vypadá Tichá linka?

Vizuální notifikace

• Chytré domy mohou využívat vizuální signály, například blikající světla, která upozorňují na zvonění, alarm nebo jiné zvuky.
• Vizuální budíky používají světlo nebo vibrace místo zvuku
• (Loxone, 2022).

Virtuální a rozšířená realita

• Technologie VR a AR mohou zobrazovat titulky a překlady ve virtuálním prostředí.
• AR brýle (např. Envision Glasses) umožňují zobrazovat text nebo překládat řeč v reálném čase přímo na čočkách (Envision Technologies B.V., 2024).

5. Sport sluchově postižených v České republice

Sport poskytuje neslyšícím lidem možnost seberealizace a integrace do společnosti. V ČR se sport neslyšících organizuje zejména prostřednictvím Českého svazu neslyšících sportovců (ČSNS), který zajišťuje širokou škálu sportovních aktivit a soutěží. Mezi nejvýznamnější sportovní události patří Deaflympiáda, která je obdobou olympijských her pro osoby se sluchovým postižením (ČSNS, 2023).

V rámci ČSNS se sportovci zapojují do disciplín, jako je fotbal, atletika, plavání, stolní tenis a další. Činnost svazu se zaměřuje nejen na sportovní výkony, ale i na integraci neslyšících do širší sportovní komunity (Jelínek, 2013).

 

6. Integrace sluchově postižených osob do běžné základní školy

Integrace žáků se sluchovým postižením do běžných základních škol je nedílnou součástí inkluzivního vzdělávání, které má zajistit rovné příležitosti pro všechny děti, bez ohledu na jejich postižení. Pro úspěšnou integraci je zásadní poskytnout těmto žákům specifickou podporu, která jim umožní překonávat komunikační bariéry a úspěšně se zapojit do vzdělávacího procesu.

Podpora školy při integraci

a)     Speciální pomůcky a technologie 

Jednou z hlavních forem podpory jsou asistivní technologie a pomůcky, které pomáhají žákům se sluchovým postižením lépe vnímat mluvenou řeč. Mezi nejčastěji používané pomůcky patří:

o   Sluchadla: Zesilují zvuky, aby je dítě lépe slyšelo, a umožňují mu lepší orientaci v komunikaci s vrstevníky a učiteli (Květoňová & Strnadová, 2016).

o   FM systémy: Tyto systémy přenášejí zvuk přímo z mikrofonu učitele do sluchadla nebo kochleárního implantátu žáka, čímž eliminují rušivé zvuky z prostředí (Jelínek, 2013).

o   Vizualizace a interaktivní tabule: Vizualizace učiva pomocí grafických materiálů a interaktivních tabulí pomáhá žákům lépe pochopit obsah výuky a umožňuje jim sledovat dění ve třídě (Zeman & Kubišová, 2014).

b)    Asistenti pedagoga 

hrají klíčovou roli při podpoře žáků se sluchovým postižením. Jsou přítomni ve třídě, aby pomáhali žákům rozumět probírané látce, koordinovali jejich zapojení do diskusí a řešili případné komunikační problémy. Asistent pedagoga může také pomáhat s překladem informací do znakového jazyka, pokud to žák potřebuje (Květoňová & Strnadová, 2016).

c)     Úpravy metod výuky 

Učitelé mohou přizpůsobit výukové metody, aby byly srozumitelné i pro žáky se sluchovým postižením. To zahrnuje:

o   Důraz na vizuální učení: Používání obrázků, schémat a psaného textu místo pouze mluvené výuky.

o   Zajištění přehledné třídy: Učitelé by měli stát čelem k třídě při výkladu a používat vizuální nástroje, aby žáci mohli odezírat z rtů nebo sledovat prezentace.

o   Opakování a shrnutí: Učitelé by měli shrnout klíčové body a zajistit, že žáci správně rozumějí probíranému učivu.

d)    Individuální vzdělávací plán (IVP) 

je speciálně vytvořený program, který zohledňuje specifické potřeby žáka se sluchovým postižením. IVP zahrnuje přizpůsobení učebních materiálů, způsob hodnocení a metod výuky. Je vytvořen na základě spolupráce učitelů, rodičů a speciálních pedagogů (Zeman & Kubišová, 2014).

e)    Spolupráce s odborníky 

Během integrace žáka se sluchovým postižením do běžné školy je klíčová spolupráce školy s odborníky, jako jsou speciální pedagogové, logopedi a audiologové. Tito odborníci poskytují nejen metodickou podporu učitelům, ale také pravidelně pracují s dítětem na rozvoji komunikačních schopností a řešení problémů, které se mohou ve škole vyskytnout (Květoňová & Strnadová, 2016).

f)    Výchova k toleranci a respektu 

Škola by měla také pracovat na budování prostředí, kde jsou ostatní žáci informováni o specifických potřebách jejich spolužáka se sluchovým postižením. Programy na podporu vzájemného respektu a empatie mohou pomoci vytvořit inkluzivní a podporující prostředí pro všechny žáky.

Integrace sluchově postižených do běžných škol nejenže přispívá k jejich akademickému rozvoji, ale také podporuje jejich sociální začlenění a pomáhá jim získat dovednosti pro život ve společnosti slyšících vrstevníků.

 

7. Pohybové aktivity osob se sluchovým postižením

Pohybové aktivity hrají klíčovou roli v životě osob se sluchovým postižením, neboť přispívají k jejich fyzickému zdraví, psychické pohodě a sociální integraci. Sport a pohybové aktivity nejenže zlepšují fyzickou kondici, ale také nabízejí příležitosti k vytváření sociálních vazeb a rozvoji komunikačních dovedností.

Význam pohybových aktivit

1. Fyzické zdraví: Pravidelný pohyb přispívá ke zlepšení kardiovaskulární kondice, posílení svalstva a zlepšení flexibility. U osob se sluchovým postižením, které mohou být více náchylné k obezitě a dalším zdravotním problémům, je důležité udržovat aktivní životní styl (Schaaf & Haverkampf, 2018).
2. Psychická pohoda: Sportovní aktivity mají pozitivní vliv na psychické zdraví, zlepšují náladu a snižují úzkost a stres. U osob se sluchovým postižením, které se často potýkají s pocity izolace a odlišnosti, může sport sloužit jako důležitý prostředek pro zvyšování sebedůvěry a sociálního začlenění (Cameron & Leavitt, 2018).
3. Sociální integrace: Pohybové aktivity umožňují osobám se sluchovým postižením navazovat vztahy s ostatními a zapojit se do společenských aktivit. Zápasy, tréninky a sportovní akce poskytují prostor pro interakci a rozvoj přátelských vazeb, což může přispět k překonání sociálních bariér (Zeman, 2017).

Typy pohybových aktivit

Osoby se sluchovým postižením se mohou věnovat široké škále sportovních aktivit, které zahrnují:

• Individuální sporty: Aktivity jako plavání, atletika nebo cyklistika jsou oblíbené pro svou flexibilitu a možnost individuálního tréninku (Jelínek, 2013).
• Týmové sporty: Fotbal, basketbal a volejbal jsou sporty, které podporují týmovou spolupráci a komunikaci. S podporou asistentů a trenérů mohou sluchově postižení sportovci dosahovat výborných výsledků v těchto sportech (ČSNS, 2023).
• Zrakové a pohybové hry: Hry jako jsou orientační běh nebo badminton, které kladou důraz na vizuální vnímání a koordinaci, mohou být také přizpůsobeny potřebám sluchově postižených sportovců (Cameron & Leavitt, 2018).

Vzdělávání a osvěta

V rámci podpory pohybových aktivit osob se sluchovým postižením je důležité zvyšovat povědomí o jejich potřebách a možnostech zapojení do sportu. Vzdělávací programy a školení pro trenéry a pedagogy by měly zahrnovat informace o specifických potřebách sluchově postižených a přístupech k efektivnímu učení a trénování (Zeman, 2017).

Dopad pohybové aktivity neslyšících dětí na 1. stupni ZŠ na jejich fyzické i psychické zdraví

Dle studie Ryzhkin et al., 2021 je možné, že děti se sluchovým postižením mohou po vhodně aplikovaném tréninku provádět mnoho forem tělesné kultury a sportovních aktivit, které jsou typické pro ty, kteří touto poruchou netrpí. Díky tomu dojde také k zásadnímu ovlivnění úrovně sociální adaptace a integrace sluchově postižených. 

Vstupem a výstupem výzkumu byla následující testová baterie: člunkový běh 3x10 m (koordinace); zvedání těla z polohy na břiše, paže nahoru po dobu 30s (silové schopnosti); běh na 30 m (rychlost); skok daleký z místa (rychlostně-silové schopnosti). V průběhu výzkumného období probíhaly 2 hodiny tělesné výchovy týdně a nepravidelně pohybové hry venku na čerstvém vzduchu. 

Výsledkem studie jsou některá doporučená cvičení k zařazení do hodin TV pro žáky se sluchovým postižením, která jsou nejúčinnější v rozvoji jejich kondičních schopností a sociální adaptace (Ryzhkin, 2021)

• základní gymnastika
• hry
• pohybově-terapeutická cvičení
• rytmická cvičení a hry

Vždy by měla být aplikace těchto cvičení prováděna ve správném dávkování s ohledem na věk, patologické a psychické vlastnosti jedince. 

 

8. Příprava hodiny tělesné výchovy pro děti se sluchovým postižením

Téma hodiny: Koordinační cvičení a týmové hry

Délka hodiny: 60 minut

Cíl hodiny:

• Zlepšit koordinační dovednosti dětí.
• Podpořit týmovou spolupráci a komunikaci mezi dětmi.
• Vytvořit příjemné a podporující prostředí pro všechny účastníky.

Předmět: Tělesná výchova

Vybavení:

• Kužely (pro vyznačení dráhy a prostorů)
• Míče (např. na fotbal, basketbal, míč na házenou)
• Skákací míče
• Pásky nebo míčky pro přetahovanou
• Zvukový signál (např. píšťalka) pro zahájení a ukončení aktivit

Organizace hodiny:

1. Úvod (10 minut)
• Vítání dětí: Učitel pozdraví děti jednoduchým znakem nebo gestem a ukáže obrázek znaku "dobrý den". Na připravené tabuli vizuálně shrne strukturu hodiny včetně cílů.  
• Motivace: Představení úspěchů v týmových sportech. zdůraznění týmového ducha a spolupráce. 
• Vysvětlení cíle hodiny: Krátké shrnutí, co se dnes bude dělat a důraz na týmovou spolupráci.
• Demonstrace aktivit: Ukázat jednotlivá cvičení a hry, které budou součástí hodiny, pomocí vizuálních ukazatelů (např. ukázat správný pohyb).
2. Rozcvička (10 minut)
• Hra: Barevná dráha: Učitel vytvoří čtyři dráhy označené barevnými kužely. Děti se pohybují po tělocvičně podle vizuálních signálů (učitel zvedne obrázek barvy kužele a děti běží k příslušné dráze.)
• Varianty: Učitel očísluje kužely (1-4), na prstech ukazuje číslo, ke kterému žáci musí doběhnout. 
3. Koordinační cvičení (15 minut)
• Skok přes překážku: pravidla: 
  • překážky tvoří švihadla nebo nízké tyče 
  • děti se střídají ve skocích přes překážku, učitel ukazuje pokyn ke "skokuk" obrázkem nebo gestem
• Překážková dráha: pravidla: 
  • nízké překážky nebo švihadla
  • barevné kužely pro vyznačení běžecké dráhy, pásky na podlaze pro orientaci a vedení pohybu
  • barevné míče pro lepší vizuální orientaci 
4. Týmové hry (20 minut)
• Hra „Kdo je rychlejší?“: Rozdělit děti do dvou týmů. Každý tým si zvolí svého kapitána, který bude signalizovat pomocí ruky nebo barevných karet. Týmy soutěží v rychlosti přenosu míče z jednoho místa na druhé. 
• Přetahovaná: Použití pásku nebo míčku, kde se děti rozdělí do dvou týmů a soutěží v přetahování. Hra podporuje týmovou spolupráci a komunikační dovednosti.
• Hra na orientaci: Vytvořit různé stanoviště a děti se na každém zastaví na pokyn učitele, aby vykonaly určité cvičení
5. Závěr (5 minut)
• Uklidnění: Pomalu přejít do klidového režimu, např. lehkým strečinkem (učitel cviky ukazuje vizuálně a kontroluje jejich provedení)
• Reflexe hodiny: Děti gesty nebo zvednutím palce ukážou, jak se jim hodina líbila. Nebo využívají paletky s barvami (zelená = dobré, červená = prostor pro zlepšení) 
• Odměna: Za každou hodinu tělesné výchovy dostávají žáci razítko do celoroční plánku.

Poznámky pro učitele:

• Využití vizuálních pomůcek: Vždy používejte vizuální pomůcky a gestikulaci k usnadnění komunikace (obrázky, kartičky znázorňující základní pokyny "běž", "stop", "chyť míč", tabule nebo flipchart, barevné body nebo pásky na podlaze pro orientaci) 
• Využití signálních pomůcek: Barvené vlajky nebo šátky pro signalizaci začátku, pauzy a konce aktivit)
• Rozvržení prostoru: jasné vyznačení hracích zón a bezpečnostních okrajů, vymezený prostor pro odkládání pomůcek
• Individuální přístup: Učitel by měl být citlivý k různým potřebám dětí a přizpůsobit aktivity dle jejich schopností a komfortní zóny. Učitel by měl jasně a stručně formulovat úkoly a nechá dítěti prostor, aby mohl pokyny vstřebat a pochopit, důležité pokyny stručně napsat na tabuli). Učitel by měl cvik popsat a poté předvést, ne zároveň. Při vysvětlování stojíme co nejblíže k žáku se sluchovým postižením. 
• Podpora spolupráce: Povzbuzujte děti, aby si navzájem pomáhaly a komunikovaly prostřednictvím posunků a výrazů obličeje.

Tato hodina tělesné výchovy je navržena tak, aby byla zábavná, interaktivní a přístupná pro všechny děti se sluchovým postižením, a zároveň podporovala jejich pohybové dovednosti a týmového ducha. 

Tipy, jak zlepšit sportovní aktivitu pro osoby se sluchovou poruchou

Vypracovali: Nikola Plocová, Daniel Koutný, Jaroslav Blažíček, Jiří Janoušek, Kateřina Macharáčková, Kristýna Tesařová, Patrik Loup, Tomáš Zdražila, Veronika Macková, Vojtěch Číž. 

Spolupráce nás všech na projektu sluchově postižených probíhala efektivně. Tvořili jsme velmi početnou skupinu, proto bylo někdy obtížné se na některých částech práce shodnout. Nakonec vše dobře dopadlo a každý se pokusil přispět vhodnou informací, zkušeností, odborným zdrojem nebo celkovou tvorbou prezentace, kterou jsme si pak po částech rozdělili a odprezentovali. Jako skupina jsme dokázali pracovat v týmu, a získat nové informace a zkušenosti, které nám budou dále pomáhat v naší praxi. 

  

Použité zdroje

1. Cameron, D., & Leavitt, J. (2018). The impact of physical activity on the quality of life of individuals with hearing impairment. Journal of Physical Education and Sport, 18(3), 1673–1679.
2. Centrum pro dětský sluch Tamtam, o. p. s. (2022). Mobilní aplikace. https://www.tamtam.cz/co-delame/mobilni-aplikace/?utm_source=chatgpt.com
3. Český svaz neslyšících sportovců. (2023). O nás. Retrieved from http://www.csnss.cz
4. Envision Technologies B.V. (2024). 
https://www.letsenvision.com/glasses/home
5. Jelínek, P. (2013). Znakový jazyk v ČR: Historie a současnost. Karolinum.
6. Květoňová, Z., & Strnadová, M. (2016). Speciální pedagogika sluchového postižení. Grada.
7. Loxone. (2022). Dům neslyšícího. https://www.loxone.com/cscz/reference/dum-neslysiciho/
8. Ryzhkin, N., Ivanova, A., Brovashova, O., & Tumasyan, T. (2021). The impact of exercises on the physical and psychological health of hearing impaired. In E3S Web of Conferences (Vol. 273, p. 10003). EDP Sciences.
   
9. Schaaf, C. P., & Haverkampf, L. (2018). Physical activity and health-related quality of life in individuals with hearing impairment. Disability and Health Journal, 11(3), 431–436.
10. Světová zdravotnická organizace. (2021). World report on hearing. Geneva: World Health Organization.
11. Tichý svět, o. p. s. (2022). Tichá linka. https://www.tichalinka.cz/
    
12. Zeman, J., & Kubišová, D. (2014). Sluchové postižení v současné společnosti. UPOL.
13. Zeman, J. (2017). Sportovní aktivity pro osoby se sluchovým postižením: možnosti a výzvy. Olomouc: UPOL.