Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity

Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity je k dispozici ve verzích:

Výklad studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity (platný od 1. 9. 2017).

  1. Článek 1 - Úvodní ustanovení
  2. Článek 2 - Obecné zásady organizace studia
  3. Článek 3 - Časové rozvržení akademického roku
  4. Článek 4 - Studijní katalog
  5. Článek 5 - Meziuniverzitní studium
  6. Článek 6 - Kreditový systém
  7. Článek 7 - Evidence studia
  8. Článek 8 - Předměty a jejich bloky
  9. Článek 9 - Výuka
  10. Článek 10 - Zápis do studia a opětovný zápis do studia
  11. Článek 11 - Registrace a zápis předmětů
  12. Článek 12 - Zápis do semestru
  13. Článek 13 - Přerušení studia
  14. Článek 14 - Uznávání absolvovaných částí studia
  15. Článek 15 - Ukončení studia
  16. Článek 16 - Ukončení předmětu
  17. Článek 17 - Klasifikační stupnice
  18. Článek 18 - Zápočet
  19. Článek 19 - Kolokvium a zkouška
  20. Článek 20 - Opakování předmětů
  21. Článek 21 - Oprava úspěšného hodnocení ukončení předmětu
  22. Článek 22 - Státní zkouška ve studiu v bakalářském a magisterském programu
  23. Článek 23 - Státní závěrečná zkouška v jednooborovém studiu
  24. Článek 24 - Státní závěrečná zkouška ve víceoborovém studiu a státní rigorózní zkouška v oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství
  25. Článek 25 - Zkušební komise
  26. Článek 26 - Hodnocení státní zkoušky a řádně ukončeného studia
  27. Článek 27 - Oborové rady
  28. Článek 28 - Školitel
  29. Článek 29 - Doba studia
  30. Článek 30 - Průběh studia a řádné plnění podmínek studia
  31. Článek 31 - Disertační práce
  32. Článek 32 - Státní doktorská zkouška
  33. Článek 33 - Obhajoba disertační práce
  34. Článek 34 - Zkušební komise
  35. Článek 35 - Zvláštní ustanovení pro studium uskutečňované ve spolupráci se zahraniční institucí
  36. Článek 36 - Rigorózní řízení
  37. Článek 37 - Státní rigorózní zkouška
  38. Článek 38 - Rigorózní práce a její obhajoba
  39. Článek 39 - Zkušební komise
  40. Článek 40 - Zveřejňování, kontrola a archivace závěrečných prací
  41. Článek 41 - Revize hodnocení
  42. Článek 42 - Rozhodování o právech a povinnostech studentů
  43. Článek 43 - Mimořádné prostředky
  44. Článek 44 - Zvláštní ustanovení o studiu osob se zvláštními nároky
  45. Článek 45 - Zvláštní ustanovení o studiu osob pečujících o děti
  46. Článek 46 - Řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce
  47. Článek 47 - Přechodná ustanovení
  48. Článek 48 - Závěrečná ustanovení

  1. Článek 1 - Úvodní ustanovení

    1. Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity (dále jen „Řád”) stanoví pravidla studia ve studijních programech (dále jen „program”) uskutečňovaných na Masarykově univerzitě (dále jen „MU”), jakož i pravidla konání státních rigorózních zkoušek, jimiž se neukončuje studium v programu.

    2. Řád vychází zejména ze zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon”) a Statutu MU (dále jen „Statut”).

    3. Řád je závazný pro MU, její součásti, studenty a zaměstnance, jakož i pro jiné osoby, o nichž to ustanovení tohoto Řádu stanoví.

    (ad 1) Všechny studijní programy jsou, v souladu se zákonem, akreditovány na vysoké škole, tj. na Masarykově univerzitě. Uskutečňovány však jsou na fakultách uvedených v rozhodnutí o akreditaci. Zákon umožňuje, aby program uskutečňovala přímo vysoká škola. V současnosti na MU žádný takový program akreditován není.

  2. Článek 2 - Obecné zásady organizace studia

    1. Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v programech odpovídá na fakultě děkan. Děkan může tuto odpovědnost nebo její část ve své působnosti přenést na určené proděkany. Může také pověřit odpovědností za organizaci studia nebo její vymezenou část určené akademické pracovníky.

    2. Informace, jejichž zveřejnění Řád ukládá, se zveřejňují prostřednictvím Informačního systému MU (dále jen „IS MU”), nestanoví-li Řád jinak.

    3. V případech, kdy tak stanoví příslušné předpisy, jsou informace zveřejňovány také prostřednictvím

      1. nepřetržitě přístupné elektronické úřední desky MU, případně elektronických úředních desek fakult (dále jen „úřední deska“),

      2. elektronických studijních katalogů fakult (dále jen „studijní katalog“) nebo

      3. veřejné části internetových stránek MU/fakult.

    4. Studenti zapsaní v programech uskutečňovaných v cizím jazyce podle § 58 odst. 4 zákona mají právo, aby se výuka, ukončování studijních předmětů (dále jen „předmět”) i ukončování studia, jakož i jednání se studenty ve věcech správy studijních záležitostí, konaly v jazyce, v němž je v souladu se svým obsahem uskutečňován příslušný program.

    (ad 1) Odpovědností za organizaci, administrativu a kontrolu studia je děkanem pověřen obvykle  proděkan pro studium, který rozhoduje o žádostech studentů týkajících se studia. Administrativní agendu spojenou se studiem vede studijní oddělení. Evidenci mezifakultního studia daného studenta vede fakulta, na které je student zapsán (kmenová fakulta). V řadě záležitostí mají fakulty vlastní a specifické postupy, student je povinen řídit se vnitřními předpisy fakulty a v případě nejasností se informovat se na studijním oddělení své fakulty - viz https://is.muni.cz/studijni/.

    Obsahové otázky studijních programů (např. charakteristika programu, studijní plán, posuzování ekvivalence při uznávání absolvovaných předmětů, stanovování podmínek v Katalogu předmětů) zpravidla řeší garant studijního programu. Garant odpovědný za studijní program, resp. studijní obor, popřípadě předmět, je uveden v Katalogu oborů.

    (ad 2) Pojednání o aplikacích IS MU důležitých pro studenty lze najít v IS MU pod

    Nápověda → Začínáme s is.muni.cz pro studenty

    Úřední desky fakult jsou součástí Dokumentového serveru IS MU v sekci Dokumenty

    Osobní administrativa → Dokumenty

  3. Článek 3 - Časové rozvržení akademického roku

    1. Akademický rok trvá dvanáct měsíců a člení se na podzimní a jarní semestr se začátky 1. září a 1. února. Semestr zahrnuje nejméně jeden týden období stanoveného pro zápis do semestru, nejméně tři týdny období pro zápis předmětů, nejméně dvanáct a nejvýše patnáct týdnů výuky a nejméně šest týdnů zkouškového období tak, aby

      1. se zkouškové období nepřekrývalo s výukou a předcházelo poslednímu dni období pro zápis do následujícího semestru,

      2. období pro zápis do semestru končilo nejpozději uplynutím pátého pracovního dne po dni zahájení výuky v semestru,

      3. období pro zápis předmětů končilo uplynutím třináctého kalendářního dne po dni zahájení výuky v semestru, s možnou výjimkou zápisu předmětů s blokovou výukou nebo zvláštním časovým režimem; pravidla pro zápis takových předmětů zveřejní děkan ve veřejné části internetových stránek,

      4. období registrace předcházelo období pro zápis předmětů.
      Zbývající část semestru tvoří období prázdnin. Harmonogram akademického roku dále stanoví semestrální období pro konání státních zkoušek (čl. 22 až 23) tak, aby se období stanovená pro jednotlivé semestry nepřekrývala.

    2. Časové rozvržení akademického roku je dáno harmonogramy MU a fakult. Harmonogramy stanoví rektor po projednání s děkany tak, aby výuka v semestru byla na všech fakultách zahájena k témuž datu, aby zápis do studia v semestru začínal na všech fakultách k témuž datu a aby byl zajištěn nejméně třítýdenní souběh zkouškových období na všech fakultách. Harmonogramy musí obsahovat vymezení semestrálních období registrace předmětů (čl. 11).

    3. Týdenní rozvrh zveřejní fakulta před prvním dnem období pro zápis předmětů příslušného semestru. Rozvrhy pro blokovou výuku a výuku se zvláštním časovým rozvrhem zveřejní fakulta nejméně s týdenním předstihem před konáním této výuky.
    (ad 1) Semestrální výuka trvá obvykle 13 týdnů. Pojmy "zápis předmětů" a "zápis do semestru" mají odlišný význam a liší se také od pojmů "zápis do studia" a "opětovný zápis do studia". Budou vysvětleny postupně.

    1. Zkouškové období:
      Zkouškovým obdobím se rozumí časový interval, pro který jsou učitelé povinni vypisovat termíny pro ukončení předmětů. (Nesmí se stát, že by ve zkouškovém období nebyl vypsán žádný termín ukončení předmětu.) Začátek a konec zkouškového období jsou explicitně stanoveny harmonogramem akademického roku v souladu s ustanovením čl. 3, odst. 1, písm. a). Možnost uzavírání předmětů i mimo zkouškové období stanovené harmonogramem není vyloučena, závisí však na časových možnostech zkoušejícího. Zkoušející může vypsat termíny ukončení předmětu jak před začátkem, tak po ukončení zkouškového období, podle pravidel stanovených v čl. 16, není to však jeho povinností.

    2. Zápis do semestru:
      Zápis do dalšího semestru se provádí ve stanoveném období elektronicky prostřednictvím příslušné aplikace v Informačním systému MU (IS MU), přičemž se student nedostavuje na studijní oddělení.

      Podávání žádostí o zápis do dalšího semestru a jejich potvrzování může probíhat ještě po zahájení výuky v dalším semestru. Začíná-li výuka v pondělí, je dnem po dni zahájení výuky úterý. Pátým pracovním dnem po dni zahájení výuky je pondělí následujícího týdne, kdy je možné podat žádost o zápis do semestru až do půlnoci.

      Pozn.: Při souběhu dvou nebo více studií se zápis do dalšího semestru provádí v každém studiu odděleně, a to i přes to, že podmínky pro zápis do semestru jsou univerzální. Nejde o zbytečnou byrokracii, ale o nutnost, aby student prostřednictvím žádosti o zápis do dalšího semestru vyjádřil svou vůli v daném studiu pokračovat.

      Zápis do studia v semestru začíná na všech fakultách k témuž datu.
    3. Zápis předmětů:
      Ve stanoveném období (období registrace předmětů a období pro zápis předmětů - viz též čl. 11) podává student pomocí aplikace v IS MU elektronickou žádost o možnost absolvovat v daném studiu v následujícím semestru předměty, které si zvolil - registruje si je. Po kontrole podmínek, které musí být pro zápis jednotlivých předmětů splněny, a po odstranění nedostatků, potvrdí IS MU automaticky zápis předmětů (automatické potvrzování provádí IS MU každodenně). Student se nedostavuje na studijní oddělení osobně.

      Pozn.: Při pokusu o registraci předmětu se mohou vyskytnout problémy, které by mohly překážet zápisu (např. nesplněné prerekvizity, tj. požadavky pro zápis předmětu, překročený kapacitní limit, zápis předmětu není pro dané studium (program --> obor --> směr) povolen apod.). Kliknutím na položku " Podrobné informace " může žadatel tyto problémy prostřednictvím příslušné aplikace IS MU zjistit. V období zápisu může elektronicky podat žádost o výjimku při zápisu předmětu (žádost o výjimku musí obsahovat zdůvodnění). Povolí-li výjimku učitel (nebo garant či jiná zodpovědná osoba), je překážka bránící zápisu předmětu automaticky odstraněna.

      Pozn.: Při souběhu dvou nebo více studií se zápis předmětů vztahuje ke každému z nich zvlášť. Student musí provést zápis předmětů zvlášť do každého ze svých souběžných studií.

      Podávání žádostí o zápis předmětů a jejich potvrzování může probíhat ještě po zahájení výuky v dalším semestru. Začíná-li výuka v pondělí, je dnem po dni zahájení výuky úterý. Třináctým kalendářním dnem po dni zahájení výuky je pak neděle následujícího týdne, kdy je možné podat žádost o zápis do semestru až do půlnoci.

      V průběhu období pro zápis předmětů může student svou žádost o zápis měnit, tj. registraci předmětu zrušit.

  4. Článek 4 - Studijní katalog

    1. Nejpozději k 31. květnu zadá každá fakulta v IS MU obsah těchto položek studijního katalogu pro příští akademický rok:

      1. harmonogram akademického roku pro MU nebo fakultu,

      2. úplný soubor předmětů, které mohou studenti v následujícím akademickém roce zapsat, včetně počtu kontaktních hodin výuky, kreditové hodnoty (čl. 6 odst. 2), předepsaných způsobů ukončení a jmen vyučujících,

      3. ¨charakteristiku předmětů,

      4. podmínky pro případné omezení zápisu předmětů (čl. 11 odst. 5), především požadavky vyplývající z návaznosti předmětů v programu (povinnost předchozího absolvování vybraných předmětů), a označení povinných a povinně volitelných předmětů (čl. 8 odst. 3),

      5. pravidla pro sestavování studijních plánů v každém z programů nebo oborů, v nichž budou v příštím akademickém roce zapsáni nebo evidováni studenti, včetně podmínek pro zápis předmětů uvedených v písmenu b),

      6. studijní plán pro každý z programů nebo oborů, v nichž budou v příštím akademickém roce zapsáni nebo evidováni studenti, jako obsahově podložený návrh časové posloupnosti studia v průběhu standardní doby,

      7. úplné znění Řádu a všech navazujících předpisů fakulty nebo odkaz na jejich umístění,

      8. seznam garantů programů, popřípadě oborů, a dalších osob odpovídajících za korektní obsahovou a formální realizaci jednotlivých programů a za řešení případných kolizí při studiu.

        Údaje podle písmen b) až d) se zadávají prostřednictvím aplikace Katalog předmětů v IS MU.

    2. Případné změny studijního katalogu učiněné po 31. květnu se zobrazují pouze v elektronické verzi studijního katalogu. Fakulta je povinna ve veřejné části svých internetových stránek udržovat soupis těchto změn v daném akademickém roce.

    3. Studium v programu se uskutečňuje formou prezenční, kombinovanou nebo jejich kombinací.

    (ad 2) Údaje v elektronické verzi studijního katalogu se ve zdůvodněných případech mohou změnit podle aktuální situace (například konání přednášek hostujících profesorů apod.).

  5. Článek 5 - Meziuniverzitní studium

    Pro studenty meziuniverzitního studia platí pravidla vyplývající z tohoto Řádu, pokud jiný předpis nebo smlouva nestanoví jinak.

  6. Článek 6 - Kreditový systém

    1. Plnění požadavků studia v programu (dále jen „studium”) se eviduje prostřednictvím kreditového systému založeného na zásadách Evropského systému převodu kreditů (dále „ECTS”).

    2. Základní jednotkou studia je předmět jednoznačně identifikovaný kódem. Objem studijní aktivity nutné k absolvování předmětu se vyjadřuje přiděleným počtem kreditů (dále jen „kreditová hodnota”).

    3. Kreditová hodnota každého předmětu nebo bloku předmětů nebo etapy studia se stanoví v souladu se zásadami ECTS a podle pravidel nezávislých na programu, respektive oboru, v jehož rámci je předmět absolvován, a nezávislých na formě studia. Kreditová hodnota předmětu se váže k jeho kódu bez ohledu na to, v kterém studiu je předmět zapisován a absolvován. Kreditová hodnota předmětu musí být stanovena tak, aby odpovídala standardní týdenní zátěži průměrného studenta a aby jednomu kreditu odpovídala zátěž 25 až 30 hodin.

    4. Podmínkou absolvování studia v každém programu nebo oboru je získání kreditů za absolvování předmětů podle studijního plánu v celkové hodnotě představující alespoň minimální kreditovou hodnotu studia, která činí třicetinásobek standardní doby studia v programu vyjádřené v semestrech.

    5. Pro posouzení, zda bylo dosaženo minimální kreditové hodnoty daného studia, se započítávají kredity

      1. získané za předměty absolvované v daném studiu,

      2. uznané pro dané studium podle čl. 14,

      3. automaticky zaznamenané podle čl. 14 odst. 8,
      4. uznané pro dané studium podle § 60 odst. 2 zákona z kreditů získaných za předměty absolvované v rámci celoživotního vzdělávání.

    6. Do kreditové hodnoty studia nelze započítat kredity za předměty, jejichž obsah je totožný nebo se podstatně překrývá s obsahem předmětů, za které student již kredity v tomto studiu získal. Děkan nebo rektor přiměřeně omezí právo studentů na registraci, zápis nebo uznávání kreditů v překrývajících se předmětech.
    (ad 2) Předměty vyučované na MU a fakultách MU jsou opatřeny kódy, které je jednoznačně identifikují.I když jsou některé předměty obsahově velmi podobné, jsou z hlediska evidence studia považovány za různé.

    (ad 3) Předmět s daným kódem může být předepsán pro studenty různých studijních programů realizovaných třeba i na různých fakultách. Jeho kreditová hodnota se však nemůže měnit podle toho, v jakém programu jej student absolvuje (jedinou možnost odchylek kreditové hodnoty dává různý způsob ukončení předmětu, je-li přípustný - i zde jsou však stanovena pevná pravidla).

    Doporučený postup při stanovení kreditové hodnoty K předmětu je dán vzorcem K = Ax+B, kde x je počet kontaktních týdenních hodin výuky předmětu, A je konstanta respektující zátěž studenta v předmětu související s jeho obtížností a její hodnota je nejméně 0,5 (pouze při nulové zátěži při přípravě na kontaktní výuku) a nejvýše 3,0, B je konstanta respektující způsob ukončení předmětu, přičemž B = 0 v případě ukončení zápočtem, B = 1 v případě ukončení kolokviem, B = 2 v případě ukončení zkouškou u předmětu s méně než 5 kontaktními hodinami týdně a B = 3 v případě ukončení zkouškou u předmětu s 5 a více kontaktními hodinami týdně.

    (ad 4) Skladba souboru předmětů nutných pro splnění podmínek řádného ukončení studia je předepsána studijním programem a je součástí akreditačních materiálů. Studentům je k dispozici ve Studijním katalogu a v kontrolních šablonách pro průchod studiem v IS MU.

    Programy v kombinované formě jsou v některých případech akreditovány s delší standardní dobou než obsahově shodné či odpovídající programy prezenčního studia. Minimální kreditová hodnota takových programů je však shodná a rovna minimální kreditové hodnotě programu s prezenční formou studia, popřípadě minimální kreditové hodnotě studia vypočtené podle dolní hranice standardní doby stanovené pro příslušný typ programu zákonem. Je-li například magisterský program v kombinované formě akreditován jako tříletý a ve formě prezenční jako dvouletý, je minimální kreditová hodnota obou rovna 120.

    (ad 5) Všechny předměty zapsané a absolvované, předměty uznané, nebo automaticky zaznamenané jsou v rámci úspěšně ukončeného studia spolu se získanými, nebo uznanými kredity uvedeny v Dodatku k diplomu. (Dodatek k diplomu podle § 57 odst. 1 písm. f) se vydává pro každé z úspěšně ukončených studií samostatně.) O předmětech absolvovaných, uznaných, nebo automaticky zaznamenaných v rámci neúspěšně ukončeného studia vydá příslušné studijní oddělení doklad o vykonaných zkouškách, resp. výpis známek a doklad o studiu podle § 57 odst. 5.

  7. Článek 7 - Evidence studia

    1. Průběh studia každého studenta MU je zaznamenáván ve studijní evidenci vedené v IS MU. Pro účely této evidence se studiem rozumí

      1. studium studenta v programu včetně případného evidenčního zařazení do oboru,

      2. studium studenta v programu včetně případného evidenčního zařazení v oborech víceoborového studia.

      Evidence každého takového studia studenta je vedena samostatně. Je-li student zapsán současně ve více studiích, jedná se o souběžná studia. Součástí evidence každého studia je příslušná šablona umožňující kontrolu plnění požadavků studia. Tato šablona je ke studiu přiřazena do 30 dnů od data zápisu do tohoto studia.

    2. MU vydá studentovi nebo bývalému studentovi na jeho žádost výkaz o studiu podle § 57 odst. 1 písm. b) a § 57 odst. 3 zákona, a to formou výpisu ze studijní evidence vedené podle odstavce 1. Výkaz o studiu může vydat studentovi studijní oddělení příslušné fakulty i z vlastního rozhodnutí.

    3. Zkoušející (čl. 16 odst. 2) nebo předseda zkušební komise (čl. 25 odst. 1) nebo jiná pověřená osoba zodpovídá za to, že výsledek ukončení předmětu každého studenta bude zaznamenán do IS MU nejpozději do sedmi pracovních dnů po dni ukončení předmětu, a to v případě, že ukončení předmětu obsahuje písemnou část, která je poslední součástí ukončení předmětu, nebo je-li formou výuky předmětu kurz (čl. 9 odst. 1). V případě ústní zkoušky je výsledek hodnocení zaznamenán nejpozději v pracovní den následující po dni ukončení.

    (ad 1) Po úspěšném ukončení každého studia je vydán diplom, s výjimkou souběhu dvou studijních oborů lišících se pouze směrem. V takovém případě je vydán pouze jeden diplom. V případě, že při studiu jednooborového studia splní student ještě požadavky některého oboru určeného pro víceoborové kombinace, spadajícího ať již do téhož, nebo do odlišného programu, nejedná se o souběh studií. Absolvent v takovém případě obdrží jeden diplom s uvedením všech absolvovaných oborů (příklad: navazující magisterský program Fyzika --> obor Teoretická fyzika a astrofyzika + obor Učitelství fyziky pro střední školy- je vydán pouze jeden diplom s uvedením programu a obou oborů).

    (ad 2) Na žádost studenta musí studijní oddělení vyhotovit doklad o vykonaných zkouškách kdykoli během semestru. Pochybnost o správnosti údajů je třeba písemně oznámit studijnímu oddělení příslušné fakulty.

    (ad 3) Formulace "do sedmi pracovních dnů po ukončení" znamená, že zkoušející musí zadat hodnocení nejpozději v sedmém pracovním dni následujícím po termínu ukončení. Při ukončení formou ústní zkoušky, musí být výsledek ukončení zadán nejpozději pracovní den následující po dni ukončení.

    Příklad: Písemná zkouška se koná ve čtvrtek, hodnocení musí být zadáno nejpozději v pondělí přespříštího týdne do půlnoci.

  8. Článek 8 - Předměty a jejich bloky

    1. Pro účely tohoto Řádu se předměty a jejich bloky, které jsou součástí programů uskutečňovaných na MU a fakultách, dělí na povinné, povinně volitelné a volitelné. Tato vlastnost se předmětu nebo bloku přisuzuje vždy ve vztahu ke konkrétnímu studiu (čl. 7 odst. 1). Předměty vypisované na fakultách nebo vysokoškolských ústavech nad rámec programů jsou volitelné.

    2. Předmět může být uskutečňován v jiném jazyce, než je jazyk programu, stanoví-li tak charakteristika předmětu. Tímto jiným jazykem nemůže být jazyk český.

    3. Povinným se rozumí předmět, jehož absolvování, včetně předepsaného způsobu ukončení, je pro studium závazné. Povinně volitelným se rozumí předmět, který je součástí povinného bloku. Povinným blokem se rozumí soubor předmětů, z něhož je závazně předepsáno absolvování minimálního počtu předmětů včetně předepsaného způsobu ukončení, případně minimálního počtu kreditů. Ostatní předměty jsou ve vztahu ke studiu volitelné.

    4. Příprava práce, jejíž obhajoba je součástí státní závěrečné, státní rigorózní nebo státní doktorské zkoušky předepsané v příslušném programu, je v příslušném programu povinným předmětem. Přípravu jedné bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce (dále jen „závěrečná práce”) a její obhajobu nelze započíst do více souběžných studií.

    5. Pro konkrétní volitelné předměty, ve kterých se obsah studijních aktivit při každé realizaci předmětu podstatně liší, může děkan fakulty uskutečňující program povolit možnost jejich opakovaného absolvování a kumulaci takto získaných kreditů. Toto opakované absolvování předmětu není opakováním ve smyslu čl. 20.

    (ad 1) Předmět X může být pro studium A povinným, pro studium B povinně volitelným a jeho vztah ke studiu C není specifikován, je tedy pro toto studium předmětem volitelným.

    (ad 4 ) Výjimku z obecného pravidla absolvovat závěrečnou práci představuje na MU pouze studium v některých programech LF MU.

    (ad 4) Není přípustné, aby docházelo ke kumulaci kreditů za obsahově shodné předměty. Omezení práva studentů na registraci a zápis takových předmětů se děje prostřednictvím tzv. prerekvizit. Aplikace v IS MU neumožní studentovi zapsat předmět X, pokud je v souboru jeho prerekvizit zakódována informace, že překážkou zápisu předmětu X je předchozí absolvování předmětu Y.

    Předmět jednou absolvovaný na MU není možné zapsat podruhé. Student může požádat o uznání předmětu do svého dalšího (jiného) studia na MU.

    (ad 5) Typickým příkladem takové situace jsou katedrové či ústavní semináře, předměty tělesné výchovy apod.

  9. Článek 9 - Výuka

    1. Výuka předmětů na fakultách MU se uskutečňuje prostřednictvím přednášek, cvičení, seminářů, praktik, laboratorních cvičení, praxí, exkurzí, stáží, terénních cvičení, kurzů, konzultací a přípravy závěrečných prací. Výukou v přednáškách jsou pověřováni profesoři a docenti, výjimečně odborní asistenti a lektoři. Vedením závěrečných prací jsou zpravidla pověřováni akademičtí pracovníci. Výukou v přednáškách nebo vedením závěrečných prací mohou být pověřeni také odborníci splňující pravidla schválená vědeckou radou fakulty nebo další odborníci schválení vědeckou radou fakulty.

    2. Účast ve výuce je pro studenty prezenční formy studia povinná s výjimkou přednášek a konzultací.

    3. Podmínka účasti v jiných formách výuky podle odstavce 1 může být nahrazena jinými požadavky v případě, že tak stanoví charakteristika předmětu (čl. 4 odst. 1 písm. c)). Povinnost účasti ve výuce pro studenty kombinovaného studia vyplývá z charakteristiky programu nebo předmětu.

    4. Výuka v semestru je organizována podle týdenních rozvrhů s výjimkou předmětů, které vyžadují blokovou výuku nebo výuku se zvláštním časovým průběhem a jsou v obsahu programu z tohoto hlediska vyznačeny. Týdenní rozvrh stanoví fakulta tak, aby respektoval doporučené studijní plány programů a oborů a omezil překrývání výuky předmětů, které si jednotliví studenti současně registrovali.

    5. Informace týkající se požadavků na ukončení předmětu (například metody hodnocení a způsob ukončení předmětu) je vyučující povinen studentům zapsaným v předmětu oznámit minimálně 5 pracovních dní před zahájením výuky v daném semestru prostřednictvím příslušné aplikace v IS MU.

    6. Studenti mají během jednoho semestru právo na minimálně jednu neomluvenou absenci v povinné výuce daného předmětu; toto neplatí v případě předmětů, které vyžadují blokovou výuku nebo výuku se zvláštním časovým průběhem (čl. 9 odst. 4). Pokud student využije právo uvedené ve větě první, musí splnit požadavky průběžných kontrol nebo jiné podmínky výuky předmětu, pokud jsou pro daný předmět předepsány. Vyučující může stanovit i vyšší počet absencí, pokud to umožňují podmínky výuky a studia daného předmětu.

    7. Student je povinen písemně omluvit na studijním oddělení fakulty svou neúčast do 5 pracovních dnů od termínu konání výuky, jež je omlouvána.

    (ad 6) Neomluvené absence nelze využít tehdy, kdy má student konat průběžnou kontrolu v předmětu nebo splnit jinou povinnost, kterou nelze opakovat nebo nahradit. V takovém případě může být student pouze řádně omluven.

    (ad 5) Smyslem tohoto opatření je, aby vyučující byl schopen při případném následném sporu doložit, že určitý organizační pokyn vydal též elektronicky. Vyučující mohou používat nástroje dle svého uvážení; zasílat e-maily (kopie se ukládá do studijních materiálů), vpisovat do interaktivní osnovy či diskusního fóra; pokyny trvalého charakteru vyplnit do anotace předmětu. Pokud se vyučující rozhodne během semestru nástroj (interaktivní osnovu či diskusní fórum) použít nově poprvé, je vstřícné vůči studentům je e-mailem upozornit, že je mají sledovat.

  10. Článek 10 - Zápis do studia a opětovný zápis do studia

    1. Zápisem do studia a opětovným zápisem do studia se v tomto článku rozumí zápis ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 a § 54 odst. 4 zákona. Uchazeči přijatému do programu uskutečňovaného na některé fakultě MU nebo na MU vzniká sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu právo na zápis do studia a zápis do prvního semestru. Uchazeč se stává studentem MU zapsaným na příslušné fakultě dnem zápisu do studia.

    2. Osobě, jíž bylo studium přerušeno (čl. 13), vzniká právo opětovného zápisu do tohoto studia a právo zápisu do následujícího semestru (čl. 12) dnem ukončení přerušení studia. Osoba se stává studentem MU zapsaným na příslušné fakultě dnem opětovného zápisu do studia.

    3. Období pro zápis do semestru (čl. 12) je stanoveno harmonogramem akademického roku. Zápis do studia je nutné provést osobně na fakultě, která uskutečňuje program. Zájem o opětovný zápis do studia student oznamuje elektronicky studijnímu oddělení fakulty. Osoba, která nemůže provést zápis ve stanoveném období, může požádat o náhradní termín, a to nejpozději poslední den v období stanoveném pro zápis. V případě, že osoba neprovede zápis ve stanoveném termínu, respektive stanoveném náhradním termínu, a neprokáže-li do 5 pracovních dnů závažné důvody, které jí provedení zápisu znemožnily, její právo na zápis zaniká a studium je jí ukončeno. O relevanci důvodů rozhodne děkan.

    4. V případě pochybností děkan rozhodne, zda osoba má, respektive nemá, právo na zápis do studia nebo na opětovný zápis do studia.

    (ad 1) Student přestal být dnem přerušení svého jediného studia studentem vysoké školy (čl. 13, odst. 6), je tedy třeba po ukončení přerušení statut studenta obnovit. K tomu slouží opětovný zápis do studia. Při přerušení některého ze souběžných studií zůstává osoba studentem VŠ, pokud alespoň jedno ze souběžných studií zůstalo nepřerušeno.

    (ad 3) Pro opětovný zápis do studia se využívá aplikace Úřadovna v IS MU. Opětovný zápis lze provést i osobně na studijním oddělení příslušné fakulty.

  11. Článek 11 - Registrace a zápis předmětů

    1. V období stanoveném pro registraci předmětů pro následující semestr podle čl. 3 odst. 1 písm. d) provede student do každého svého studia v IS MU výběr předmětů, které hodlá v tomto semestru ve studiu absolvovat. Zápis předmětů provede automaticky IS MU, neexistuje-li překážka zápisu předmětu stanovená tímto řádem nebo v souladu s ním.

    2. Student má právo na registraci předmětů v maximální hodnotě 60 kreditů v jednom semestru každého svého studia.

    3. Pro konkrétní předměty může děkan stanovit povinnost registrace v dostatečném předstihu před termínem zápisu předmětů tak, aby údaje z registrace mohly sloužit jako podklad pro sestavení rozvrhu nebo pro rozhodování o tom, které předměty budou skutečně nabídnuty k zápisu. Tato povinnost se netýká registrace předmětů pro semestr bezprostředně následující po zápisu, respektive opětovném zápisu do daného studia.

    4. Počet studentů, kteří budou zapsáni do předmětu, může děkan v odůvodněných případech omezit. V těchto případech musí určit podmínky stanovení přednosti studentů při zápisu tak, aby přednost byla dána studentům, kteří podali žádost o zápis předmětů v období registrace, a studentům, pro něž je tento předmět povinný nebo povinně volitelný nebo opakovaný podle čl. 20 odst. 1. Další podmínky pro stanovení přednosti při zápisu předmětů platné pro všechny studenty může vyhlásit před zahájením registrace rektor.

    5. Při zápisu předmětů je student povinen řídit se pravidly pro sestavování studijních plánů v programu (oboru). Zápis registrovaných předmětů lze podmínit předchozím úspěšným absolvováním jiných předmětů podle pravidel vyplývajících z charakteristiky programu.

    6. Děkan může předem stanovit další podmínky pro zápis volitelných předmětů, jejichž povaha takový postup vyžaduje.

    7. Studentovi zapsanému v daném semestru vzniká zápisem předmětu právo účastnit se všech součástí jeho výuky a dalších studijních aktivit potřebných pro jeho absolvování. Student do semestru nezapsaný toto právo nemá.

    8. Student může zápis předmětu změnit pouze v období stanoveném pro zápis a změnu zápisu předmětů, s výjimkou zápisu předmětů s blokovou výukou nebo zvláštním časovým režimem, pro něž stanoví zvláštní pravidla děkan fakulty, která je uskutečňuje.

    9. Děkan je oprávněn zrušit konání předmětu, pokud se do něj zapsalo nebo registrovalo méně studentů, než činí předem stanovený počet. Tento limit stanoví děkan před zahájením období registrace. Studentům, kterým byl takto zápis předmětu zrušen, vzniká právo dodatečného zápisu předmětů v příslušné kreditové hodnotě.

    10. Studentovi, kterému vznikla povinnost zápisu opakovaného předmětu podle čl. 20, musí být umožněno takový předmět registrovat a zapsat nebo umožnit jiné splnění podmínek studia.

    (ad 1) Obsahem programu může být pro první semestry studia upravena povinnost studentů zapisovat určité předměty podle doporučeného studijního plánu. Zápis předmětů je platný jen tehdy, je-li potvrzen příslušnou aplikací IS MU. Zápis i potvrzování se děje elektronicky, bez osobní návštěvy studenta na studijním oddělení. Není-li zápis potvrzen, není zkoušející povinen přijmout studenta k termínu ukončení předmětu. Zápis předmětů potvrzuje IS MU automaticky každodenně, nejpozději však v prvním dni po ukončení termínu tohoto zápisu stanoveného harmonogramem akademického roku.

    (ad 2) Registrace předmětů pro daný semestr, realizovaná v IS MU speciální aplikací, slouží k vyjádření přání studenta absolvovat a ukončit v daném semestru určité předměty. Včasná registrace především umožňuje studentovi zajistit si "místo" v předmětech, jejichž kapacita je omezena a o něž lze očekávat velký zájem. Studijnímu oddělení, učitelům a rozvrhářům fakulty dává informaci o počtu studentů, kteří budou ve zkouškovém období daného semestru ukončovat předměty, popřípadě se během semestru účastnit jejich výuky. Sestavování rozvrhu je jedním z nezanedbatelných důvodů, proč probíhá registrace a proč její začátek předchází období zápisu předmětů. Student snadno postřehne, že nesplnění povinnosti registrace není sankcionováno a že může o zápis předmětů žádat až v samotném období zápisu. "Sankci" si tím však může udělit sám, neboť u předmětů s omezenou kapacitou (viz odst. 5 - údaje o kapacitě obsahuje rovněž IS MU) se mu nemusí podařit zápis realizovat: Zápis nebude potvrzen z důvodu překročení kapacity pro zápis předmětu a student nemůže předmět v daném semestru absolvovat. Proto doporučujeme všem studentům, aby ve vlastním zájmu registraci prováděli.

    (ad 1, 2) "Období stanovené pro zápis předmětů" je v IS MU přesněji upraveno takto:

    Harmonogram semestru obsahuje období registrace, období zápisu a období změn v zápisu. Ve všech třech obdobích si student smí volit (registrovat) a rušit (odregistrovávat) předměty. Vybere si předměty vyhledáním dle kódu předmětů nebo z nabídky v šabloně. Zaregistrovat si lze libovolný předmět vypsaný pro daný semestr na MU (na kterékoli fakultě). Registrace probíhá na jednotlivých fakultách obecně v odlišných termínech, podle fakultních harmonogramů semestru. Splní-li student podmínky popsané v Katalogu předmětů, je registrace konkrétního předmětu bezproblémová (označena bíle), jinak je problémová (označena červeně). V období zápisu a změn v zápisu jsou každou noc potvrzovány - tj. zapisovány - bezproblémové předměty (rozdíl mezi obdobím zápisu a změn v zápisu je pouze didaktický, všechny změny probíhají typicky před začátkem semestru a první dva týdny v semestru). Zápisem student získává právo a povinnost předmět studovat.

    Systém předměty zapíše (potvrdí) pouze u aktivních studií (aktivním se rozumí to studium, které například není přerušeno). Registrovat předměty však student může i do studia, které je přerušeno. Studijní oddělení může registrovat i zapisovat předměty do libovolného studia bez ohledu na jeho stav.

    Vybírat (registrovat/zapisovat) si lze pouze předměty vypsané pro to období harmonogramu akademického roku, do kterého se student registruje/zapisuje. (Student například nemůže registrovat/zapsat předmět M1100 Matematická analýza při zápisu předmětů do jarního semestru akademického roku, neboť tento předmět je vyučován pouze v podzimních semestrech.)

    (ad 3) V případě, že by se pro daný předmět zaregistrovalo málo studentů, může se stát, že se výuka předmětu nebude konat. U některých předmětů, zejména těch, jejichž realizace je technicky náročná (speciální praktika a laboratoře, výuka vedená placenými externisty, předměty tělesné výchovy vyžadující pronájem drahých prostor, apod.) je třeba mít informaci o zájmu studentů s předstihem. Povinnost registrace se nevztahuje na studenty zapisující předměty prvního semestru studia a studenty zapisující předměty bezprostředně po opětovném zápisu do studia po přerušení. Tito studenti rovnou předměty zapisují.

    (ad 4) O dalších podmínkách pro stanovení přednosti při zápisu předmětů, platných pro všechny studenty MU, rozhoduje výhradně rektor. Aktuálně platná pravidla, vyhlášená rektorem MU 6. listopadu 2003, jsou následující:

    Pro stanovení pořadí se používá mechanismus registrační vlna. Systém si klade za cíl preferovat při výběru předmětů studenty s vyšším objemem absolvované části studia.
    Princip rozložení registrace:

    Začátek registrace je pro jednotlivé studenty rozložen do pěti vln, kdy se postupně může registrovat stále více studentů. V první vlně je registrace povolena studentům, kteří jsou (dle počtu kreditů, které jim chybějí k dosažení minimální kreditové hodnoty studia) nejblíže k dokončení svého studia (viz kritérium níže), ve druhé vlně také studentům, kterým zbývá zhruba dvojnásobek k dokončení studia, atd. První vlna studentů se může začít registrovat v den zahájení registrace od 17:00 hodin. Studenti spadající do druhé vlny mohou začít o dva pracovní dny později, opět od 17:00 hodin. Studenti dalších vln vždy o další dva pracovní dny později. (Nadále tedy nebudou registrace začínat o půlnoci, či v jinou denní/noční hodinu.)

    Kritérium pro zařazení studenta do registrační vlny:

       Použije se tzv. zbytkový objem kreditů (ZOK) definovaný takto:

    Zbytkový objem kreditů pro studium v programu je rozdíl minimální kreditové hodnoty studia (standardní doba studia v semestrech krát 30) a počtu kreditů, které student ve studiu dosud získal a má je do studia započítány, včetně kreditů za uznané předměty (pokud je výsledek záporný, považuje se za nulu).

    Od okamžiku zahájení registrace na dané fakultě v daném semestru se registrují studenti do studií, ve kterých dosáhli zbytkového objemu kreditů menšího než 61 kreditů a všichni studenti doktorských studijních programů.

    Od okamžiku následujícího dva pracovní dny po zahájení registrace (druhá vlna) se registrují navíc studenti se zbytkovým objemem kreditů 61 < ZOK < 121.

    Od okamžiku následujícího čtyři pracovní dny po zahájení registrace (třetí vlna) se registrují navíc studenti se zbytkovým objemem kreditů 121 < ZOK < 181.

    Od okamžiku následujícího šest pracovních dní po zahájení registrace (čtvrtá vlna) se registrují navíc studenti se zbytkovým objemem kreditů 181 < ZOK < 241 kreditů.

    Od okamžiku následujícího osm pracovních dní po zahájení registrace (pátá vlna) se registrují všichni studenti.

        Další pravidla:

    Při určování pořadí mají nadále přednost studenti těch oborů, kterým je předmět přednostně určen, studenti tzv. mateřských oborů. V praxi to znamená, že se sestavují dva seznamy žadatelů o předmět a každý seznam se uvnitř seřazuje dle časové známky. Studenti z prvního seznamu (mateřské obory) mají přednost před studenty z druhého seznamu.

    Studuje-li student souběžně ve více programech (studiích), posuzuje se zbytkový objem kreditů pro každé studium zvlášť, protože se také student registruje do každého svého studia zvlášť.

    Datum a čas, od kterého je možné se na základě jeho zbytkového objemu kreditů registrovat, jsou každému studentu individuálně sděleny v IS MU.

    (ad 6) Pravidla obsahově podmiňující zápis předmětů se nazývají prerekvizity. Popisují studijní povinnosti, které musí být splněny, aby mohl být předmět zapsán. Bez splnění prerekvizit nemůže student předmět P zapsat. Typickou prerekvizitou je úspěšné absolvování obsahově předcházejícího předmětu. K dalším prerekvizitám patří: povinnost současného zápisu určitých předmětů (může jít například o zákaz zápisu předmětu vyučovaného formou přednášky a ukončeného zkouškou bez současného zápisu odpovídajícího předmětu vyučovaného formou cvičení a ukončeného zápočtem); zákaz zápisu určitého předmětu, byl-li již absolvován nebo uznán obsahově ekvivalentní předmět, zákaz současného zápisu obsahově ekvivalentních předmětů; zákaz zápisu určitého předmětu, není-li dosaženo předepsaného počtu kreditů, apod. Zvláštní prerekvizita "souhlas" vyžaduje získat explicitní souhlas vyučujícího (prostřednictvím udělení výjimky v registračním systému).

    Prerekvizita u předmětů celouniverzitní tělesné výchovy: zákaz zápisu tělesné výchovy studentům bakalářských nebo pěti (šesti) letých magisterských programů, kteří již získali z tělesné výchovy dva semestrální zápočty (studenti těchto programů mají nárok pouze na dva semestry tělesné výchovy, studenti navazujících magisterských programů nemají nárok na zápis tělesné výchovy); je povoleno souběžné zapsání pouze jednoho sportu (nelze paralelně více sportů).

    (ad 8) Pozor: Toto právo vznikne teprve okamžikem, kdy je potvrzen zápis do dalšího semestru (čl. 12).

    (ad 9) Student může kdykoli v období registrace, v období pro zápis předmětů a v období změn v zápisu předmětů měnit svou žádost o možnost absolvování předmětu v daném semestru. Může do své elektronické žádosti předměty jak přidávat, tak rušit. V samotném období pro zápis předmětů a změn v zápisu předmětů, kdy již probíhá potvrzování zápisu, může student navíc měnit i předměty v potvrzeném zápisu. Kromě přidání a rušení předmětu se u některých předmětů uplatní i požadavek na změnu typu ukončení předmětu Předmět je např. vypsán jako ukončený zkouškou, ale dovoluje i ukončení pouze zápočtem - lze požádat o změnu ukončení. (Rozdíl mezi obdobím zápisu a změn v zápisu je pouze didaktický - změny v zápisu typicky probíhají první dva týdny výuky, kdy už jsou studenti obvykle zapsaní do dalšího semestru a mění svůj zápis předmětů jen minimálně.) Veškeré změny končí posledním dnem období pro změny zápisů předmětů o půlnoci. Absolvování zapsaných předmětů se stává pro studenta závazným.

    Pozor: Student, který provede změnu na samém konci období pro zápis předmětů, riskuje, že v případě, že zápis nebude moci být potvrzen vinou obsahových či formálních překážek (např. nesplněné prerekvizity), nebude již moci místo nepotvrzeného předmětu zapsat předmět jiný.

    Předměty, které mají při zápisu jiný režim, musí být specifikovány. Tato charakteristika každého předmětu se zvláštním režimem, popř. předmětu s blokovou výukou, musí být uvedena v IS MU.

    Shrnutí pojmů a postup při zápisu předmětů:

    • Student podává žádost o zápis předmětů na další semestr elektronicky, prostřednictvím aplikace v IS MU. Možnosti podání této žádosti:

      1. v období registrace předmětů - doporučujeme využívat v co největší míře,

      2. v období zápisu předmětů a změn v zápisu předmětů.

    • V těchto obdobích lze žádost jakkoli měnit. Doporučujeme však studentům, aby si žádosti o zápis předmětů dobře promysleli a měnili ji co nejméně. Změny, především ke konci období zápisu, představují riziko, že zápis nebude potvrzen (např. u předmětů s omezenou kapacitou).

    • Zápis předmětů bude potvrzen v případě, že IS MU nesignalizuje problémy. V opačném případě je třeba, aby student problémy vyřešil buď s učitelem nebo garantem studijních programů (žádost o výjimku z prerekvizit - e-mailem), popřípadě na studijním oddělení. Po odstranění problémů bude zápis potvrzen. Potvrzování zápisu se děje pouze v období pro zápis předmětů a změn v zápisu předmětů.

    Celá procedura se děje elektronicky, student nemusí navštívit studijní oddělení. Procedura zápisu předmětů je nezávislá na zápisu do semestru.

    Pozn.: Úspěšné provedení zápisu předmětů na další semestr (potvrzený zápis předmětů) znamená, že student bude moci v dalším semestru tyto předměty absolvovat a ukončit, pokud "do dalšího semestru postoupí" (tj. získá právo zápisu do dalšího semestru podle čl.12).

  12. Článek 12 - Zápis do semestru

    1. Student bakalářského nebo magisterského programu získává právo na zápis do následujícího semestru v daném studiu, jestliže současně

      1. úspěšně ukončil všechny opakované předměty (čl. 20 odst. 1) zapsané v aktuálním semestru,

      2. splnil podmínku zápisu do následujícího semestru podle odstavce 2,

      3. nepřekročil dvojnásobek standardní doby studia určené pro tento program.

        Student doktorského programu získává právo na zápis do následujícího semestru v daném studiu, jestliže řádně plní podmínky studia dle čl. 30 odst. 1.

    2. Podmínku pro zápis do následujícího semestru ve smyslu odstavce 1 písm. b) splňuje student, který splňuje některou z těchto podmínek:

      1. získal v daném studiu alespoň 20 kreditů za předměty zapsané v aktuálním semestru, přičemž kredity získané za týž předmět zapsaný ve více souběžných studiích se pro účely splnění této podmínky započítávají do všech takových studií,

      2. získal v daném studiu alespoň 45 kreditů za předměty zapsané v bezprostředně předcházejícím a aktuálním semestru, přičemž kredity získané za týž předmět zapsaný ve více souběžných studiích se pro účely splnění této podmínky započítávají do všech takových studií,

      3. dovršil minimální kreditovou hodnotu daného studia a doba studia nepřesáhla jeho standardní dobu, přičemž do celkového počtu kreditů získaných v daném studiu se započítávají kredity získané za všechny předměty v tomto studiu absolvované, uznané nebo automaticky zaznamenané,

      4. získal počet kreditů odpovídající alespoň třicetinásobku počtu již absolvovaných semestrů daného studia a doba studia nepřesáhla standardní dobu, přičemž do celkového počtu kreditů získaných v daném studiu se započítávají kredity získané za všechny předměty v tomto studiu absolvované, nikoliv uznané a automaticky zaznamenané.

    3. Charakteristika programu může pro zápis do dalšího semestru studia stanovit další specifické požadavky související se zaměřením daného programu.

    4. Student se zapisuje elektronicky do následujícího semestru prostřednictvím aplikace IS MU a v termínech daných harmonogramem akademického roku fakulty.

    5. Student, který nemůže provést zápis ve stanoveném období, může požádat o náhradní termín, a to nejpozději poslední den v období stanoveném pro zápis. V případě, že student neprovede zápis ve stanoveném termínu, respektive stanoveném náhradním termínu, a neprokáže-li do 5 pracovních dnů závažné důvody, které mu provedení zápisu znemožnily, jeho právo na zápis zaniká a studentovi je ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. O relevanci důvodů rozhodne děkan.

    6. Studentovi, jemuž v daném studiu nevzniklo právo na zápis podle odstavců 1 až 3 do následujícího semestru k poslednímu dni termínu pro tento zápis, je ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.

    Příklad 1: Pokud má student, který studuje v jediném studiu, zapsány v daném semestru opakované předměty (čl. 20, odst. 1) a některý z nich úspěšně neukončí k poslednímu dni termínu stanoveného pro zápis do dalšího semestru, nesplnil podmínku odst. 1, písm. a) a nemůže být zapsán do dalšího semestru. Jeho studium bude úředně ukončeno.

    Příklad 2: Pro případ souběhu studií je uplatňována následující interpretace odst. 1 písm. a): Studentovi budou po uplynutí posledního dne termínu pro zápis do dalšího semestru úředně ukončena ta studia, v nichž nesplnil některý ze zapsaných opakovaných předmětů. Předtím však bude posouzeno splnění podmínky zisku kreditů podle odst. 2, písm. a) nebo b) nebo c) nebo d).

    V souladu s novým zněním čl. 12 odst. 2 SZŘ nejsou do počtu kreditů nutných pro postup do dalšího semestru započteny kredity ze souběžného studia v celoživotním vzdělávání v rámci akreditovaných programů.

    Student, který překračuje standardní dobu studia, musí pro zápis do dalšího semestru splnit všechny podmínky stanovené v odst. 1, i kdyby již dovršil minimální kreditovou hodnotu studia. Musí absolvovat další předměty, i když je pro své studium již nepotřebuje. Cílem tohoto opatření je neumožnit studentům překračujícím standardní dobu studia, aby stále měli statut studenta a nestudovali. Student může vážnou osobní situaci znemožňující aktivní studium s předstihem řešit přerušením studia.

    (ad 4) V IS MU existuje aplikace, která studentovi umožní elektronicky požádat o zápis do dalšího semestru. Student žádá o tento zápis v každém svém studiu. Svou žádostí vyjadřuje student vůli v daném studiu pokračovat. Pokud žádost v daném studiu nepodá, bude mu toto studium úředně ukončeno po uplynutí posledního dne termínu pro zápis do dalšího semestru. Jsou-li zápisu podmínky splněny, studijní oddělení zápis potvrdí.

    (ad 5) Studentovi, který nepožádá ve stanoveném termínu o zápis do dalšího semestru, nevyužije možnosti náhradního termínu, popřípadě nepožádá o zápis do dalšího semestru ani v náhradním termínu, je studium úředně ukončeno.

    (ad 6) Studentovi, který nesplnil podmínky pro zápis do dalšího semestru do půlnoci posledního dne termínu zápisu do semestru, bude úředně ukončeno studium.

  13. Článek 13 - Přerušení studia

    1. Studentovi lze na jeho žádost přerušit studium. Děkan žádosti vyhoví,

      1. splnil-li student podmínky pro zápis do následujícího semestru (čl. 12 odst. 1 a 2) a úspěšně ukončil alespoň jeden semestr studia, nebo
      2. je-li období, na něž se žádost vztahuje, částí uznané doby rodičovství studenta (§ 21 odst. 1 písm. f) zákona a § 54 odst. 2 zákona).

      V jiných případech rozhodne děkan na základě posouzení odůvodnění žádosti. Rozhodne-li děkan o žádosti kladně, stanoví současně datum začátku a ukončení přerušení. Děkan také může stanovit další podmínky pro zápis do semestru bezprostředně následujícího po opětovném zápisu do studia. Děkan vyhoví žádosti osoby v uznané době rodičovství o opětovný zápis do studia i v dřívějším termínu, než uplyne doba, na kterou bylo toto studium přerušeno.
    2. Děkan může studentovi přerušit studium podle čl. 22 odst. 8, čl. 32 odst. 8 nebo čl. 33 odst. 9.

    3. Studium se přerušuje na dobu celých semestrů zvětšenou o zbývající část semestru, v němž byla žádost podána. Celková doba přerušení nesmí překročit standardní dobu daného studia. Součet celkové doby daného studia (tj. doby, v níž je osoba studentem tohoto studia) a období přerušení tohoto studia nesmí překročit dvojnásobek standardní doby stanovené pro toto studium v programu, jinak se toto studium ukončí podle čl. 15 odst. 1 písm. b). Do celkové doby se nezapočítává doba přerušení studia podle čl. 22 odst. 8, respektive podle čl. 32 odst. 8 a čl. 33 odst. 9. Dále se nezapočítává doba, po kterou bylo studium přerušeno z vážných zdravotních důvodů nebo z důvodů mateřské či rodičovské dovolené.

    4. V souvislosti s přihláškou ke státní závěrečné, státní rigorózní (v oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství) nebo státní doktorské zkoušce nebo její poslední části a povinnostmi, které musí student před podáním této přihlášky splnit, může být datum ukončení přerušení studia stanoveno na počátek zkouškového období posledního semestru doby přerušení.

    5. Osoba, které bylo přerušeno studium podle odstavce 1, se do studia znovu zapisuje podle čl. 10.

    6. Dnem přerušení studia nebo posledního ze souběžných studií přestává být osoba studentem MU.

    (ad 1) Student, který hodlá přerušit studium z vlastní vůle, musí o to požádat. Pokud však splňuje podmínky uvedené v tomto odstavci, děkan jeho žádosti vyhoví, Pokud podmínky splněny nejsou, děkan žádost posoudí a rozhodnutí zdůvodní. Na kladné rozhodnutí nemá student nárok. Při přerušení studia děkan explicitně stanoví datum začátku a datum konce přerušení studia.

    (ad 2) Jedná se o přerušení "z moci úřední", nezávisle na vůli studenta. Používá se v období mezi termíny opakované státní závěrečné zkoušky.

    (ad 3) Smysl první věty odstavce je následující: opětovný zápis do studia musí být proveden v době zápisu do nadcházejícího semestru tak, aby student měl možnost řádného zápisu předmětů.

    Celková doba studia se počítá jako součet počtu dnů, v nichž je osoba studentem tohoto studia, a počtem dnů, ve kterých bylo toto studium přerušeno z důvodů jiných než UDR nebo z vážných zdravotních důvodů. Celková doba studia nesmí překročit dvojnásobek standardní doby stanovené pro toto studium. U studií zahájených od jarního semestru 2012 se do celkové doby studia zahrnuje/započítává i jeho přerušení, vyjma přerušení z důvodu UDR a nebo vážných zdravotních důvodů. Přerušení studia u studií zahájených dříve, tj. před JS 2012, se řídí čl. 13 odst. 3 SZŘ ve znění účinném do 31. 12. 2012.

    (ad 6) V době přerušení svého jediného studia, popř. v době, kdy jsou přerušena všechna souběžná studia, ztrácí student všechna práva a status studenta vysoké školy, s výjimkou práva na opětovný zápis do studia, zápis do semestru po opětovném zápisu a s výjimkou práce na DP/BP, která však musí být stanovena v rozhodnutí o přerušení studia. Může také registrovat předměty v období registrace pro ten semestr, v němž hodlá dále studovat po opětovném zápisu do studia.

  14. Článek 14 - Uznávání absolvovaných částí studia

    1. Děkan může studentovi na jeho žádost uznat pro studium předměty absolvované

      1. v předchozím nebo souběžném studiu na MU,

      2. v předchozím nebo souběžném studiu na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, popřípadě během studia na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí,

      3. v předchozím nebo souběžném studiu v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí,

      4. v předchozím nebo souběžném vzdělávání v rámci celoživotního vzdělávání (§ 60 odst. 2 zákona).

      Uznat lze pouze předměty, které jsou ve vztahu ke studiu, pro něž jsou uznávány, povinné nebo povinně volitelné, popřípadě další předměty, které stanoví děkan, avšak s výjimkou předmětů specifikovaných v čl. 8 odst. 4. Předchozím studiem se rozumí studium, které bylo ukončeno podle § 55 nebo 56 zákona. Místo předmětu nebo bloku předmětů předepsaných pro studium může děkan uznat také skupinu předmětů absolvovaných podle písmen a) až d), jestliže jejich obsah zahrnuje požadavky předepsaného předmětu.

    2. K žádosti o uznání částí studia absolvovaných mimo MU student doloží

      1. úplný výpis ze studijní evidence, tj. úřední potvrzení o úspěšném absolvování každého předmětu včetně klasifikace, počtu kreditů a počtu neúspěšných ukončení předmětu, a

      2. úředně potvrzenou osnovou každého předmětu s popisem jeho začlenění do programu nebo oboru, v jehož rámci byl absolvován.

    3. Uznání předmětu může být podmíněno složením rozdílové zkoušky, případně splněním jiných rozdílových požadavků. Zkoušejícího nebo způsob kontroly splnění rozdílových požadavků určí děkan. Původní hodnocení předmětu je nahrazeno hodnocením úspěšné rozdílové zkoušky nebo rozdílových požadavků.

    4. Současně s předmětem je uznána i jeho klasifikace, včetně evidence neúspěšných pokusů o ukončení předmětu. Nebyl-li uznaný předmět hodnocen kredity, je kreditová hodnota stanovena podle pravidel použitých pro program, do nějž je předmět uznán. V případě ustanovení odstavce 1 písm. d) lze kredity uznat pouze do výše 60 % minimální kreditové hodnoty studia, pro něž jsou předměty uznávány.

    5. Předměty nebo skupiny předmětů z předchozího řádně ukončeného studia (§ 55 zákona) mohou být uznány s kredity pouze ve výši, o kterou počet získaných kreditů v tomto studiu překročil hodnotu získanou jako třicetinásobek doby ukončeného studia vyjádřené v semestrech. Nebyl-li uznaný předmět hodnocen kredity, uznává se předmět s nulovou kreditovou hodnotou.

    6. Kreditová hodnota předmětů uznaných podle ustanovení odstavce 1 se nezapočítává do počtu kreditů rozhodujícího pro posouzení splnění podmínek pro zápis do následujícího semestru podle čl. 12 odst. 2 písm. a), b) a d), započítává se však pro účely posouzení, zda bylo dosaženo minimální kreditové hodnoty studia, a to i z hlediska posouzení podmínky pro zápis do následujícího semestru podle čl. 12 odst. 2 písm. c).

    7. Z předchozího nebo souběžného studia nelze uznat žádnou ze součástí státní závěrečné zkoušky nebo v oblasti všeobecného a zubního lékařství státní rigorózní zkoušky podle čl. 22 odst. 2 nebo státní doktorské zkoušky podle čl. 32.

    8. Do studia jsou za účelem posouzení splnění podmínek studia automaticky zaznamenány všechny ve vztahu k danému studiu povinné a povinně volitelné předměty (čl. 8 odst. 3) absolvované na MU z předchozích neúspěšných studií včetně jejich kreditové hodnoty, od jejichž absolvování neuplynulo ve vztahu k zápisu do daného studia více než tři roky.

    9. Při uznávání předmětů ze zahraničních mobilitních programů se postupuje podle směrnice rektora MU „Pravidla pro uznávání výsledků zahraničních studijních a pracovních pobytů studentů Masarykovy univerzity”.

    (ad 1) Namísto předmětu X lze žádat o uznání předmětu ekvivalentního, Y. Ekvivalence předmětů je buď definována studijním programem, nebo o ní rozhodne garant studijního programu.

    Uznání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, státní doktorské zkoušky, jednotlivých součástí těchto zkoušek, obhajoby disertační práce z předchozího studia nebo souběžného studia na jiné vysoké škole je nepřípustné.

    (ad 2) Student nedokládá dokumentaci o uznávaných předmětech, které jsou dostupné studijnímu oddělení v IS MU.

    (ad 3) Je-li například rozdílová zkouška klasifikována C, zatímco původní klasifikace uznávaného předmětu byla A, zapisuje se do evidence nová klasifikace C.

    (ad 4) Je-li předmět uznán bez rozdílové zkoušky nebo rozdílových požadavků, zahrnuje se do evidence jeho původní klasifikace.

    (ad 5) Ustanovení čl. 14 odst. 5 nezakládá nárok na uznání předmětů s kredity. O uznání rozhoduje děkan (popř. jím pověřený proděkan) standardně na základě žádosti studenta.

    "Třicetinásobkem doby ukončeného studia vyjádřené v semestrech" se rozumí třicetinásobek počtu semestrů, během nichž student v daném studiu aktivně studoval. Nezapočítává se doba přerušení studia.

    Ustanovení čl. 14 odst. 5 bylo formulováno zejména pro studenty, kteří studují v navazujícím magisterském programu a v předchozím, řádně ukončeném, programu bakalářském, získali více kreditů než je minimální hodnota. Tyto přebytečné kredity jim mohou být na základě žádosti o uznání příslušných předmětů převedeny do navazujícího programu. Při aplikaci ustanovení však musí být dodrženy (oba) následující požadavky:

    • Požadavek ustanovení čl. 14 odst. 1, podle kterého mohou být uznány pouze předměty (s kredity, nebo bez kreditů) které jsou ve vztahu ke studiu, pro něž jsou uznávány, povinné nebo povinně volitelné, popřípadě další předměty, které stanoví děkan.
    • Ustanovení čl. 6 odst. 4, definují minimální kreditovou hodnotu studia. Do následujícího (např. navazujícího magisterského) studia tedy může být převedeno jen tolik kreditů, o kolik počet kreditů získaný studentem v předchozím studiu převyšuje minimální kreditovou hodnotu tohoto předchozího studia.

    Příklad 1: Minimální kreditová hodnota studia v bakalářském programu je 180 kreditů. Student ukončil studium během standardní doby a v rámci studia absolvoval předměty X (6 kreditů), Y (8 kreditů), Z (4 kredity), které jsou předepsány jako povinné v navazujícím magisterském programu. Celkem dosáhl v bakalářském studiu 190 kreditů. Může si do navazujícího magisterského programu nechat uznat všechny tři předměty X, Y, Z, avšak do minimální kreditové hodnoty magisterského studia mu bude za ně "převedeno" pouze 10 kreditů, nikoli 18, které za ně ve skutečnosti získal. Lze to interpretovat také tak, že předměty X a Z byly uznány s jejich kreditovou hodnotou, předmět Y byl uznán s nulovou kreditovou hodnotou.

    Příklad 2: Minimální kreditová hodnota studia v bakalářském programu je 180 kreditů. Student ukončil studium po 7 semestrech (studoval o semestr déle než je standardní doba studia) a získal 200 kreditů. Tento zisk nepřevyšuje hodnotu 7 x 30 = 210, předepsanou ustanovením čl. 14 odst. 5. Studentovi nelze převést do navazujícího magisterského studia žádné kredity. Pokud však absolvoval některé předměty, které jsou povinné nebo povinně volitelné pro navazující magisterské studium, do něhož je zapsán, mohou mu být pro toto studium uznány bez kreditů.

    Příklad 3: Minimální kreditová hodnota studia v bakalářském programu je 180 kreditů. Student ukončil studium po 5 semestrech (potřeboval o semestr méně než je standardní doba studia) a získal 200 kreditů. Žádá o převedení předmětů v hodnotě (200 – 5 x 30) = 50 kreditů do navazujícího magisterského studia s odkazem na ustanovení čl. 14 odst. 5. Uznat předměty za 50 kreditů však nelze, i kdyby šlo o předměty povinné nebo povinně volitelné v navazujícím studiu. Po jejich odečtení by se totiž kreditová hodnota připadající na předchozí bakalářské studium snížila na 200 – 50 = 150 kreditů a klesla by tak pod minimální kreditovou hodnotu studia. Uznat tedy lze pouze 20 kreditů, eventuální další předměty lze uznat bez kreditů.

    Ustanovení čl. 14 odst. 5 se týká i studentů, kteří řádně ukončili jakékoli studium a nechají si z něj uznávat předměty do dalšího studia. Pokud by tedy student měl například bakalářský diplom z matematiky a studoval v dalším studiu bakalářský program Fyzika, mohou se mu do tohoto dalšího programu z obsahového hlediska uznat všechny matematické předměty, které absolvoval při studiu matematiky. Pokud však v bakalářském studiu matematiky získal právě minimální kreditovou hodnotu studia (180 kreditů), budou mu předměty uznány s nulovou kreditovou hodnotou. Věcně to znamená, že student v podstatě nemůže získat další diplom za předměty uznané z obsahově blízkého studia. Musí znovu získat minimální kreditovou hodnotu studia.

    Pozor: Tato situace je odlišná od souběžných studií, do nichž lze získávat kredity souběžně.

    (ad 6) Kreditová hodnota uznaných předmětů se nezapočítává z hlediska posouzení práva na zápis do následujícího semestru podle čl. 12 odst. 2 písm. a), b) a d).

    Příklad 1: Student si na začátku JS nechá uznat předměty v hodnotě 10 kreditů. Nesmí se mylně domnívat, že mu ke splnění podmínky čl. 12, odst. 2, písm. a) postačí pouze zisk dalších 10 kreditů. Musí úspěšně ukončit předměty za 20 kreditů bez ohledu na to, kolik kreditů mu bylo uznáno.

    Kreditová hodnota předmětů uznaných z předchozího studia se naopak započítává do minimální kreditové hodnoty studia, pro které byly tyto předměty uznány s kredity, a to i z hlediska posouzení práva studenta na zápis do následujícího semestru podle ustanovení čl. 12 odst. 2 písm. c).

    Příklad 2: Student dosáhl v bakalářském studiu 200 kreditů. Předmět X ohodnocený 8 kredity mu byl i s kredity uznán do navazujícího magisterského studia podle čl. 14 odst. 5. V navazujícím magisterském studiu je student povinen dosáhnout minimální kreditové hodnoty 120 kreditů, z nichž však musí za předměty v tomto studiu nově zapsané získat alespoň 112.

  15. Článek 15 - Ukončení studia

    1. Studium se ukončuje

      1. úspěšným složením státní závěrečné zkoušky podle § 45 odst. 3 zákona, státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky podle § 46 odst. 3 zákona nebo složením státní doktorské zkoušky a obhajobou disertační práce podle § 47 odst. 4 zákona (dále jen ”řádné ukončení studia”),i
      2. nevzniknutím práva zápisu podle čl. 10 nebo čl. 12 nebo nesplněním podmínek podle čl. 22 a čl. 23, čl. 24, čl. 32 nebo čl. 33 (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona),
      3. zanecháním studia (§ 56 odst. 1 písm. a) zákona),
      4. vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo § 67 zákona (§ 56 odst. 1 písm. h) zákona),
      5. na základě důvodů souvisejících s oprávněním uskutečňovat program vyjmenovaných v § 56 odst. 1 písm. c) až f) zákona,
      6. na základě důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. g) zákona.
    2. Dnem ukončení studia

      1. podle odstavce 1 písm. a) je den vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky nebo v oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství poslední části státní rigorózní zkoušky; v doktorském programu den vykonání obhajoby disertační práce,
      2. podle odstavce 1 písm. b) nebo d) je den, kdy příslušné rozhodnutí nabylo právní moci,
      3. podle odstavce 1 písm. c) je den doručení písemného oznámení o zanechání studia fakultě,
      4. podle odstavce 1 písm. e) je den stanovený § 56 odst. 2 zákona,
      5. podle odstavce 1 písm. f) je den, kdy nabude účinnosti pravomocné rozhodnutí o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia v programu nebo její součásti podle § 47e odst. 1 zákona.
    3. Dnem ukončení svého studia nebo dnem ukončení posledního ze svých souběžných studií přestává být osoba studentem MU.

    4. Osobám, jejichž studium bylo ukončeno podle odstavce 1 písm. e), zajistí děkan dnem ukončení tohoto studia zápis do studia obsahově obdobného programu uskutečňovaného na fakultě, MU nebo jiné vysoké škole.

    5. Dokladem o ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. Absolventu studia uskutečňovaného v českém jazyce je diplom vydán v českém jazyce, absolventu studia uskutečňovaného v cizím jazyce je diplom vydán v tomto jazyce. Fakulta vydá absolventu na jeho žádost překlad diplomu do anglického nebo českého jazyka potvrzený razítkem fakulty a podpisem odpovědné úřední osoby. Dodatek k diplomu je vydáván ve dvojjazyčné podobě v českém a anglickém jazyce.

    (ad 5) Studijní oddělení vytiskne na žádost studenta Překlad diplomu do anglického nebo českého jazyka z IS MU s příslušnou doložkou, která stanoví, že tento překlad diplomu s číslem xy je platný pouze při předložení s originálem diplomu. Studijní oddělení překlad potvrdí razítkem fakulty a podpisem.

  16. Článek 16 - Ukončení předmětu

    1. Ukončením předmětu se rozumí splnění jeho požadavků jedním z těchto způsobů:

      1. zápočtem,
      2. kolokviem,
      3. zkouškou.
    2. O výsledku ukončení předmětu podle odstavce 1 rozhoduje osoba, jíž toto rozhodnutí náleží podle Řádu (dále jen „zkoušející”).

    3. Termíny pro ukončení předmětů podle odstavce 1 zveřejňuje zkoušející nebo jiný zaměstnanec uvedený v IS MU. Počet řádných a opravných termínů pro ukončení předmětu musí odpovídat formě ukončení předmětu, počtu zapsaných studentů a charakteristice předmětu vyplývající z požadavků pro jeho ukončení. Řádné termíny a opravné termíny, které musí být vypsány tak, aby umožňovaly naplnit ustanovení čl. 18. odst. 2, čl. 19 odst. 2, jsou zveřejněny vyučujícím nejméně 2 týdny před zahájením zkouškového období v IS MU.

    4. Řádné termíny pro ukončení předmětů jsou zařazovány do zkouškového období, případně i do posledních dvou týdnů semestrální výuky. Výjimku tvoří předměty s blokovou výukou a předměty se zvláštním časovým režimem, jejichž řádné termíny ukončení mohou být vypisovány již v průběhu semestrální výuky. Řádný termín zápočtu lze na žádost studenta vypsat kdykoli v průběhu výuky předmětu, pokud student splnil požadavky pro jeho ukončení. Opravné termíny jsou zařazovány do zkouškového období. U kolokvia nebo zkoušky může zkoušející stanovit opravné termíny také

      1. na období výuky v následujícím semestru, nejpozději však na třináctý kalendářní den po dni zahájení výuky; tyto termíny mohou využít pouze studenti, kteří splnili podmínku zápisu do dalšího semestru,
      2. na zkouškové období následujícího semestru, pokud toto období předchází zahájení výuky téhož předmětu; této možnosti může student využít pouze u předmětů zapsaných poprvé.
    5. V kombinované formě studia v bakalářském a magisterském programu a ve všech formách studia v doktorském programu může děkan stanovit období pro ukončení předmětů i mimo zkouškové období. Ustanovením odstavce 4 přitom není vázán.

    6. K termínům ukončení předmětů kolokviem nebo zkouškou je student povinen se přihlásit prostřednictvím IS MU. Děkan stanoví postup (zpravidla zařazení studenta na určitý termín) pro případ, kdy student tuto povinnost ve stanoveném termínu nesplní.

    7. Nedostaví-li se student k ukončení či k některé z částí ukončení předmětu v termínu, na který je přihlášen nebo zařazen (odstavec 6), a neomluví-li řádně svou neúčast do 5 pracovních dnů po uplynutí termínu, je hodnocen, jako by u ukončení předmětu neuspěl a byl hodnocen stupněm „nevyhovující” (čl. 17 odst. 1).

    8. Jsou-li pro ukončení předmětu předepsány v semestru průběžné kontroly, jejichž výsledky jsou započítávány do závěrečného hodnocení, nemusí být stanoveny opravné možnosti plnění těchto kontrol s výjimkou opravných termínů splnění průběžných kontrol pro řádně omluvené studenty.
    9. Vyučující je povinen studentovi sdělit výsledky nebo hodnocení průběžných kontrol do 10 pracovních dnů od konání takové průběžné kontroly a nejpozději do posledního dne, který předchází začátku zkouškového období.

    10. Pokud se student nedostaví bez omluvy k plnění průběžných kontrol nebo tyto kontroly nesplní nebo nenaplní požadavky v průběhu semestrální výuky, vyučující zaznamená do IS MU hodnocení X. Toto hodnocení znemožňuje studentovi přihlášení k ukončení předmětu.

    11. Student má právo nahlédnout do hodnocení písemných prací a elektronických testů rozhodných pro ukončení předmětu, a to do 15 pracovních dnů od data sdělení hodnocení písemné práce, respektive elektronického testu. Vyučující má povinnost uchovat písemné práce nebo elektronické testy po dobu 6 měsíců od konce zkouškového období příslušného semestru.

    (ad 4) Ustanovení je obecné, nespecifikuje konkrétní počty vypsaných termínů. Jestliže ale předmět má alespoň jeden student zapsán poprvé, je pro naplnění ustanovení čl. 18. odst. 2 a čl. 19 odst. 2 potřebné vypsat alespoň jeden řádný a dva opravné termíny. Pokud se student domnívá, že počet termínů není dostatečný, má právo kontaktovat garanta daného oboru. Termíny podle ustanovení odst. 4 písm. a) mohou využít studenti do posledního dne pro zápis do dalšího semestru (do té doba mají právo plnit podmínky postupu do dalšího semestru). V období mezi koncem zápisu do semestru a třináctým kalendářním dnem po zahájení výuky mohou konat zkoušky už pouze studenti zapsaní do aktuálního semestru.

    (ad 5) U předmětů ukončených zápočtem je studijní zátěž studenta soustředěna do období semestrální výuky. Student může požadavky předmětu splnit ještě před ukončením výuky v semestru a požádat zkoušejícího o vypsání termínu ukončení ještě před zkouškovým obdobím. Zkoušející může, ale nemusí, žádosti vyhovět.

    (ad 5) V kombinované formě všech typů studijních programů a ve všech formách doktorských studijních programů lze, na základě rozhodnutí děkana (obvykle opatřením děkana) vypisovat termíny ukončení předmětů bez vazby na ustanovení odst. 5. Rozhodnutí děkana má tedy v takových případech přednost před studijním řádem. (ad 7) Doporučuje se následující postup: Nepřihlásí-li se student, který má nárok na řádný termín, k žádnému z vypsaných řádných termínů, je zařazen na poslední z nich. (ad 8) Student, který využije povolené absence podle čl. 9 odst. 6 nemá právo na opravný termín splnění průběžných kontrol pro řádně omluvené studenty.

    Omlouvání probíhá následujícím způsobem: student co nejdříve písemně či telefonicky ohlásí studijnímu oddělení (u doktorských studijních programů oddělení pověřené správou studijní evidence DSP) svou nepřítomnost. Omluvenka pro určitý termín se zadává do příslušné aplikace v IS MU k osobě pouze jednou, studuje-li tedy na více fakultách, stačí se omluvit libovolnému studijnímu oddělení. Přehled omluvenek najdete v IS pod odkazy

    Student → Kdy jsem omluven

    Poté, co student doloží důvod své nepřítomnosti, studijní oddělení rozhodne, zda je omluven, a v aplikaci toto rozhodnutí vyznačí. Učitel má nástroje, jak si omluvy zkontrolovat, není tedy nutné ani vhodné se omlouvat každému učiteli zvlášť. Učitel využije aplikaci:

    Učitel → Omluvenky/neschopenky

    Pozn. 1: Využitím řádného termínu se rozumí situace, kdy student byl k řádnému termínu přihlášen nebo zařazen, k termínu se nedostavil a svou neúčast neomluvil, pak se aplikuje ustanovení odst. 7. Pokud student neuspěje ani v prvním opravném termínu, (hodnocení "FF", nebo "F-", nebo "-F" nebo "--"), může v daném zkouškovém období využít práva druhého opravného termínu pouze tehdy, jsou-li ještě další opravné termíny vypsány. Nejsou-li již termíny vypsány, nemůže student právo na opravný termín v tomto zkouškovém období uplatňovat. Možnost opravného termínu má pak pouze v případě, že zkoušející využil ustanovení odst. 4 písm. b) a vypsal termíny na zkouškové období následujícího semestru.

  17. Článek 17 - Klasifikační stupnice

    1. Klasifikační stupnice odpovídá zásadám ECTS a má tyto stupně:
      Stupeňoznačeníhodnota
      VýborněA1
      Velmi dobřeB1.5
      DobřeC2
      UspokojivěD2.5
      VyhovujícíE3
      NevyhovujícíF/-/X4

      Klasifikace se zaznamenává do IS MU písmenným označením. Číselná hodnota slouží pro stanovení průměrné klasifikace. Zkoušející má povinnost zaznamenat do IS MU hodnocení „-” (pomlčka) v případě čl. 16 odst. 7. Při stanovení průměrné klasifikace má pomlčka hodnotu 4.

    2. Průměrná klasifikace studenta je určena odděleně pro každé jeho studium jako vážený průměr číselných hodnot ze všech termínů klasifikovaných ukončení předmětů, které se studentovi do studia započítávají, včetně hodnocení nevyhovujících a hodnocení „-” (pomlčka). Váha číselné hodnoty klasifikace předmětu je dána jeho kreditovou hodnotou.

    3. Hodnocení předmětů, u nichž je povoleno je neopakovat v daném studiu, se nezapočítává do průměrné klasifikace (čl. 20 odst. 3).

    (ad 2) Příklad: Předpokládejme, že student k datu výpočtu průměrné klasifikace absolvoval N klasifikovaných předmětů Pi, jejichž kreditové hodnoty jsou ki. Hodnota daná součtem klasifikací všech absolvovaných pokusů ukončení předmětu Pi nechť je zi (například z1 pro první předmět: 4 + 4 + 3 = 11, tj. student neuspěl u řádného ani prvního opravného termínu, využil druhého opravného termínu a získal známku "E") a počet pokusů o ukončení předmětu Pi označme ni (tj.počet pokusů u prvního předmětu n1 = 3). Vážený studijní průměr je dán vzorcem

    (k1z1 + k2z2 + ... + kNzN) / (n1k1 + n2k2 + ... nNkN)

    (ad 3) Hodnocení zadaná v září 2017, tj. po zahájení účinnosti nového SZŘ, avšak patřící ještě do zkouškového období jaro 2017, se započítávají do průměrné klasifikace, jinak by studenti, kteří konali zkoušky v prodlouženém zkouškovém období toho semestru, byli zvýhodněni. Ustanovení odst. 3 se aplikuje až na hodnocení předmětů absolvovaných v semestru podzim 2017 a později.

  18. Článek 18 - Zápočet

    1. Zápočtem se ukončují předměty, jejichž požadavky jsou plněny průběžně především v době jejich výuky stanovené týdenním nebo blokovým rozvrhem. Zkoušející je povinen zveřejnit požadavky pro ukončení předmětu nejméně 5 pracovních dnů před zahájením týdenní výuky nebo před zahájením blokové výuky.

    2. Nesplní-li student v řádném termínu požadavky zápočtu, má právo splnit je v opravném termínu vypsaném ve zkouškovém období téhož semestru, a to nejvýše dvakrát v případě předmětu zapsaného poprvé, nejvýše jednou v případě opakovaného předmětu (čl. 20).

    3. Zápočet se hodnotí slovy „započteno”, nebo „nezapočteno” (v IS MU písmeny Z nebo N).

    4. Ustanovení čl. 19 odst. 3 se použije u předmětů ukončených zápočtem obdobně.

    (ad 2) Povinnost účasti ve výuce předmětu podle čl. 9, odst. 2 je stanovena apriori, tj. mimo požadavky zápočtu ve smyslu čl. 18, odst. 2. Pokud student nemá splněnu podmínku účasti ve výuce, ať již prostřednictvím přímé účasti nebo prostřednictvím jiných požadavků podle čl. 9, odst. 2, nezískává právo na opravné termíny ukončení předmětu (předmět se tak pro něj stane předmětem opakovaným podle čl. 20). Ustanovením odst. 2 se dále rozumí, že opravný termín, v němž má student právo splnit požadavky zápočtu (s výjimkou účasti nebo jiných požadavků účast nahrazujících) musí být zařazen na zkouškové období téhož semestru.

  19. Článek 19 - Kolokvium a zkouška

    1. Kolokviem nebo zkouškou se ukončují předměty, u nichž je podstatná část zátěže studenta soustředěna mimo dobu jejich výuky stanovenou týdenním nebo blokovým rozvrhem. Zkoušející je povinen zveřejnit požadavky pro ukončení předmětu minimálně 5 pracovních dnů před zahájením týdenní výuky nebo před zahájením blokové výuky.

    2. Neuspěje-li student u kolokvia nebo zkoušky v řádném termínu, může ji opakovat v opravném termínu podle ustanovení čl. 16 odst. 5, a to nejvýše dvakrát v případě předmětu zapsaného poprvé a nejvýše jednou v případě opakovaného předmětu (čl. 20).

    3. Podmínkou přihlášky ke kolokviu nebo zkoušce může být splnění požadavků v průběhu semestrální výuky. Výsledky hodnocení průběžných kontrol mohou být zahrnuty do hodnocení zkoušky. Pro zveřejnění takových požadavků platí ustanovení odstavce 1.

    4. Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu nebo vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu, případně obojím způsobem. Kolokvium se hodnotí slovy „prospěl(a)”, nebo „neprospěl(a)” (v IS MU písmeno P, nebo N).

    5. Zkouška může být písemná nebo ústní, popřípadě písemná a ústní. Všechny části zkoušky se konají zpravidla v jednom dni, v opačném případě musí být data všech částí předem zveřejněna. Výsledek zkoušky se hodnotí podle klasifikační stupnice (čl. 17 odst. 1).

  20. Článek 20 - Opakování předmětů

    1. Jestliže student neukončil zapsaný předmět úspěšně, je mu tento automaticky zapsán v nejbližším semestru, kdy se uskuteční jeho výuka (dále jen ”opakovaný předmět”).

    2. Studentovi, který ani po vyčerpání možností podle čl. 18 odst. 2, respektive čl. 19 odst. 2, neukončil opakovaný předmět úspěšně, nevzniká právo zápisu do následujícího semestru (čl. 12).

    3. Povinnost opakování podle odstavce 1 může student z vlastního rozhodnutí nenaplnit u předmětů, které jsou ve vztahu k danému studiu volitelné, a to nejvýše v celkovém rozsahu jedné desetiny minimální kreditové hodnoty tohoto studia. Po splnění požadavků povinného bloku se další zapisované předměty tohoto bloku posuzují jako volitelné.

    (ad 3) Je-li například minimální kreditová hodnota daného studia 120 kreditů, může student takto zrušit potenciální opakované předměty v celkové kreditové hodnotě 12 kreditů.

    Pozor: U souběžných studií: Nechť má student například souběžná studia A – bakalářské a B - magisterské. Do obou zapíše předmět X s hodnotou 6 kreditů, který je z hlediska obou volitelný. Předmět úspěšně neukončí a ten se má stát předmětem opakovaným. Student se rozhodne jej zrušit. Z každého ze studií A a B tedy „odčerpá“ 6 z povolených kreditů pro rušení. Ve studiu A mu tedy pro rušení zbývá (18-6 = 12) kreditů a ve studiu B (12 - 6 = 6) kreditů. Počty zbývajících kreditů najdete pod odkazy

    Student → Žádost o zrušení povinnosti opakovat předmět

    Příklad 1: Předpokládejme, že povinný blok obsahuje předměty X, Y a Z – tyto předměty jsou tedy z hlediska programu povinně volitelné a jednotlivě se na ně ustanovení o rušení opakovaných předmětů nevztahuje. V obsahu programu je však například stanoveno, že student musí absolvovat alespoň jeden předmět tohoto bloku. Student zapíše předměty X a Y. Předmět X ukončí úspěšně, předmět Y nikoli. Předmět Y by se tedy měl stát opakovaným. Protože je však z povinného bloku zvolen navíc, bude z hlediska ustanovení čl. 20 odst. 3 interpretován jako volitelný a může se zrušit (pokud nebyla vyčerpána povolená kreditová hodnota pro rušení opakovaných volitelných předmětů).

    Příklad 2: Předpokládejme, že program stanoví absolvování alespoň 6 kreditů z povinného bloku. Student zapíše předmět X za 6 kreditů a předmět Y za 4 kredity. Předmět X úspěšně ukončí, předmět Y nikoli. S ohledem na ustanovení čl. 20 odst. 3 jej může zrušit (pokud ještě nebyla vyčerpána povolená kreditová hodnota pro rušení opakovaných volitelných předmětů). Pokud student naopak úspěšně ukončí předmět Y a X nikoli, zrušit X nemůže (neabsolvoval dostatek kreditů z povinného bloku).

  21. Článek 21 - Oprava úspěšného hodnocení ukončení předmětu

    1. Student má právo využít možnosti opravy úspěšného hodnocení ukončení předmětu pouze jednou za semestr u jednoho vybraného předmětu. V případě využití možnosti opravy je student povinen využít stávající nabídku zkušebních termínů a přebírá riziko za případné horší hodnocení, než jakého dosáhl původně.

    2. Hodnocení, k jehož opravě student přistoupil, je z evidence IS MU smazáno k okamžiku přihlášení ke zkušebnímu termínu a není možné žádat o jeho znovuobnovení.

    3. V případě, že se student k opravě hodnocení nedostaví, je hodnocen pomlčkou (čl. 16 odst. 7)

    4. Oprava úspěšného hodnocení součásti státní závěrečné zkoušky a státní doktorské zkoušky není povolena.

    (ad 1) Student má právo na opravu úspěšného hodnocení pouze u předmětů zapsaných v aktuálním semestru.
  22. Článek 22 - Státní zkouška ve studiu v bakalářském a magisterském programu

    1. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou (§ 45 odst. 3 a § 46 odst. 3 zákona) nebo státní rigorózní zkouškou v oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství (§ 46 odst. 3 zákona) před zkušební komisí (dále „státní zkouška”). Průběh a vyhlášení výsledku státní zkoušky jsou veřejné. O celém průběhu státní zkoušky pořizuje komise písemný zápis.

    2. Státní zkouška sestává z odděleně klasifikovaných součástí.

      1. Součástí státní zkoušky v bakalářském programu je obhajoba bakalářské práce, je-li v bakalářském programu předepsána. Součástí státní závěrečné zkoušky v magisterském programu je obhajoba diplomové práce. Bakalářská, respektive diplomová práce je psána v jazyce, v němž je uskutečňován program, nebo v jazyce, který je pro tento účel stanoven v charakteristice programu. V programu uskutečňovaném v českém jazyce může fakulta předpisem stanovit možnost předložit bakalářskou, respektive diplomovou práci ve slovenském jazyce nebo jiném jazyce. Bakalářská, respektive diplomová práce může být vždy předložena v anglickém jazyce, není-li to výslovně zapovězeno charakteristikou programu.

      2. Dalšími součástmi státní závěrečné zkoušky jsou součásti výslovně stanovené charakteristikou programu (dále jen „předměty státní zkoušky”).

      Státní rigorózní zkouška v oblasti lékařství a zubního lékařství sestává pouze z předmětových částí. Jednotlivé součásti státní zkoušky mohou proběhnout v různých dnech. Předměty jakékoliv v tomto Řádu upravené státní zkoušky nejsou předměty ve smyslu ustanovení čl. 8.
    3. Podmínkou přístupu k obhajobě bakalářské nebo diplomové práce je její předchozí odevzdání a zveřejnění podle čl. 40. Odevzdáním bakalářské nebo diplomové práce se rozumí její uložení stanoveným způsobem do IS MU. Fakulta může svým předpisem pro daný program stanovit i další formy odevzdání bakalářské nebo diplomové práce.

    4. Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce je ústní. Zkouška z předmětů státní zkoušky je písemná nebo ústní, popřípadě písemná a ústní. Úspěšná obhajoba bakalářské nebo diplomové práce není podmínkou pro přístup k dalším součástem státní zkoušky.

    5. Řádné a opravné termíny státních zkoušek pro každý program a obor stanoví děkan v souladu s harmonogramem akademického roku (čl. 3 odst. 1). Děkan dále stanoví lhůtu pro podávání přihlášek k řádným i opravným termínům státní zkoušky pro daný semestr. Termíny státní zkoušky a složení zkušebních komisí jsou zveřejněny v IS MU a na úřední desce fakulty nejméně 2 týdny před zahájením státních zkoušek v daném semestru. Lhůty pro podávání přihlášek ke státní zkoušce jsou součástí harmonogramu akademického roku.

    6. V případě, že se student přihlášený nebo zařazený k součásti státní zkoušky nemůže ze závažných důvodů ve stanoveném termínu dostavit, je povinen písemně omluvit svou neúčast do 5 pracovních dnů po uplynutí termínu na studijním oddělení fakulty. Neučiní-li tak, je u této součásti státní zkoušky hodnocen stupněm „nevyhovující”. Posouzení relevance důvodů je v kompetenci děkana.

    7. Je-li student hodnocen u součásti státní zkoušky stupněm „nevyhovující”, má právo tuto součást opakovat

      1. v jednom opravném termínu, jedná-li se o státní závěrečnou zkoušku,
      2. ve dvou opravných termínech, jedná-li se o státní rigorózní zkoušku v oblasti lékařství a zubního lékařství, a to vždy v období stanoveném pro státní zkoušky v bezprostředně následujícím semestru. Stanoví-li tak fakulta svým předpisem, má student možnost opakovat neúspěšnou součást státní zkoušky již v tomtéž semestru.
    8. Do termínu opakované státní zkoušky může děkan přerušit studentovi studium. Děkan může stanovit další podmínky pro organizaci opravných termínů a přihlašování k nim.

    9. Poslední součást státní zkoušky v daném studiu musí student úspěšně vykonat nejpozději v semestru, po jehož ukončení uplyne od doby zápisu do tohoto studia dvojnásobek standardní doby studia zvětšený o dobu přerušení studia podle odstavce 8 a případnou dobu, po kterou bylo studium přerušeno z vážných zdravotních důvodů nebo z důvodu mateřské či rodičovské dovolené. Studentovi, který v této lhůtě státní zkoušku úspěšně nevykoná nebo který vyčerpá neúspěšně všechny termíny státní závěrečné zkoušky, je ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

    10. Jsou-li v případě souběžných studií některé předměty státní zkoušky (odstavec 2 písm. b)) společné, popřípadě zastupitelné, přičemž je tato skutečnost výslovně uvedena v charakteristice programů, může student, který splnil podmínky k podání přihlášky ke státní zkoušce v obou těchto souběžných studiích a ke státním zkouškám v těchto studiích se přihlásil pro zkušební období téhož semestru, absolvovat zkoušku z takto definovaných předmětů pouze jednou. Přípravu jedné závěrečné práce a její obhajobu nelze započíst do více souběžných studií (čl. 8 odst. 4).

    (ad 2) Povinnou součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském studiu je obhajoba bakalářské práce, je-li tato práce programem předepsána, v magisterském studiu pak obhajoba diplomové práce (ustanovení čl. 22 odst. 2 písm. a) studijního řádu MU). Další součásti státní závěrečné zkoušky a součásti státní rigorózní zkoušky se v terminologii studijního řádu MU nazývají „předměty“ (čl. 22 odst. 2 písm. b)). Většina studijních programů na MU je ukončena státní závěrečnou zkouškou (státní rigorózní zkouška se týká některých programů Lékařské fakulty MU). Státní rigorózní zkouška má pouze předměty.

    Uznání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky, státní doktorské zkoušky, jednotlivých součástí těchto zkoušek, obhajoby disertační práce z předchozího studia nebo souběžného studia na jiné vysoké škole je nepřípustné.

    Problematika státních zkoušek v souběžných studiích je řešena takto: Studuje-li student v souběžných studiích, k jejichž řádnému ukončení jsou předepsány státní zkoušky, které nemají společné nebo zastupitelné součásti, ukončuje jednotlivá souběžná studia v souladu s ustanoveními tohoto řádu pro každé z nich nezávisle. V případě souběžných studií, k jejichž ukončení jsou předepsány státní zkoušky, jejichž některé součásti jsou společné, nebo zastupitelné a současně je jejich shodnost, nebo zastupitelnost deklarována v akreditaci, lze postupovat buď rovněž nezávisle, nebo takto: Má-li student splněny všechny podmínky pro podání přihlášky ke státní zkoušce ve dvou nebo více souběžných studiích a podá-li přihlášku ke státní zkoušce ve všech těchto studiích současně, absolvuje společné, resp. zastupitelné součásti všech těchto státních zkoušek pouze jednou. Bakalářskou nebo diplomovou práci odevzdává student pro každé studium zvlášť, pokud není v akreditaci k danému studijnímu programu deklarováno, že je bakalářská nebo diplomová práce zastupitelná. Zastupitelností se rozumí: Součást X státní zkoušky ve studiu A (program → obor → směr, nebo program → obory víceoborového studia) je zastupitelná součástí Y ve studiu B, je-li v souladu s akreditací možné vykonat součást Y studia B namísto součásti X studia A. Pozor: zastupitelnost obecně není vzájemná. V případě vzájemné zastupitelnosti se jedná o ekvivalenci.

    Příklad: X – Obhajoba diplomové práce z fyziky ve studiu A: program Fyzika → obory Učitelství fyziky pro střední školy, Učitelství matematiky pro střední školy bude zastupitelná Y – obhajobou diplomové práce z fyziky ve studiu B: program Fyzika → obor Teoretická fyzika a astrofyzika → směr Teoretická fyzika, bude-li to uvedeno v akreditaci odpovídající studiu A. Pokud v akreditaci studia B nebude uvedeno, že obhajoba diplomové práce je zastupitelná obhajobou práce z fyziky ve studiu A, není možné diplomovou práci obhajovanou ve studiu A použít pro studium B.

    (ad 3) V souladu s čl. 23 odst. 3 resp. čl. 24 odst. 5 je odevzdání a zveřejnění bakalářské nebo diplomové práce podmínkou přístupu k státní zkoušce. Práce se povinně odevzdává elektronicky v souladu s ustanoveními čl. 40. Děkan dále může stanovit např. povinnost odevzdat práci v tištěné podobě v předepsaném počtu výtisků.

    (ad 7) Na jeden opravný termín má student nárok u každého předmětu státní závěrečné zkoušky. Jestliže je student při řádném zápisu státní závěrečné zkoušky klasifikován stupněm „nevyhovující“ např. z obhajoby a z dalších dvou předmětů A a B, při opakovaném zápisu státní závěrečné zkoušky vykonává znovu obhajobu a zkoušky z předmětů A a B. Jestliže při opakovaném zápise je znovu hodnocen stupněm „nevyhovující“ např. z předmětu A, je celkový výsledek státní závěrečné zkoušky „nevyhovující“. Analogické ustanovení se vztahují na státní rigorózní zkoušku v oblasti lékařství s tím rozdílem, že student má nárok na dva opravné termíny.

    (ad 8) Děkan by měl využít možnosti stanovení jiného termínu opravy, než uvádí odst. 8 pouze výjimečně a v odůvodněných případech. Zejména možnosti delšího odkladu opravného termínu, než jaký uvádí odst. 7, by mělo být využíváno výhradně v případech, kdy jsou k tomu skutečně závažné důvody, například zdravotní důvody, nebo mateřská dovolená.

    (ad 9) Pojem celkové doby a maximální délky celkové doby studia je definován ustanovením čl. 13 odst. 3. Poslední součást státní zkoušky v daném studiu musí být vykonána před uplynutím maximální doby tohoto studia.

    Na studia započatá před jarním semestrem 2012 se vztahují ustanovení čl. 13 odst. 3 Studijního a zkušebního řádu ve znění účinném do 31. 1. 2012. Na studia započatá v jarním semestru 2012 nebo později se vztahují ustanovení novelizovaného SZŘ s účinností od 1. 2. 2012.

  23. Článek 23 - Státní závěrečná zkouška v jednooborovém studiu

    1. Podmínkami přístupu studenta ke státní závěrečné zkoušce v daném jednooborovém studiu (dále jen „stanovené podmínky“) jsou:

      1. splnění všech požadavků daného studia stanovených charakteristikou programu a současně
      2. dosažení minimální kreditové hodnoty daného studia.

      Další podmínky přístupu ke státní zkoušce, jakož i jejím jednotlivým součástem, včetně požadavků a návazností stanoví charakteristika programu. Student je povinen přihlásit se ke státní zkoušce, tj. k jejímu řádnému termínu, buď na období vymezené pro státní zkoušky v semestru, v němž splnil všechny stanovené podmínky, nebo na období vymezené pro státní zkoušky v semestru bezprostředně následujícím. Děkan stanoví další postup pro případy, kdy student tuto povinnost nesplní (zpravidla zařazení studenta na určitý termín nebo ukončení studia pro nesplnění požadavků).

    2. V případě řádného termínu státní zkoušky je student povinen přistoupit ke všem jejím součástem v období stanoveném pro státní zkoušky toho semestru, pro který podal přihlášku ke státní zkoušce. Pro opravné termíny součástí státní zkoušky platí ustanovení čl. 22 odst. 7.

    3. Student odevzdává závěrečnou práci v souladu s harmonogramem stanoveným fakultou, a to tak, aby student odevzdal závěrečnou práci nejpozději před přístupem k první části státní zkoušky.

    4. Jestliže student před termínem první součásti státní zkoušky, k níž se přihlásil, nemá splněny požadavky přístupu k této zkoušce, jeho přihláška se anuluje.

    5. Pokud se student přihlásí ke státní zkoušce v semestru následujícím po semestru, v němž splnil podmínky studia, avšak neodevzdá závěrečnou práci stanoveným způsobem, je mu studium ukončeno pro nesplnění podmínky podle odstavce 1 tohoto článku.

    (ad 2) Podáním přihlášky ke státní zkoušce se student hlásí ke všem jejím součástem. Obhajobu práce a zkoušky ze všech předmětů musí vykonat v období stanoveném pro státní zkoušky semestru, pro který podal přihlášku. Jednotlivé zkoušky, resp. obhajoba, se mohou konat v různé dny. Jestliže se student k některé součásti nedostaví (a svou neúčast neomluví dle čl. 22 odst. 6), je hodnocen stupněm „nevyhovující“. Při opakovaném zápisu státní zkoušky vykonává student zkoušku ze všech součástí, u kterých byl v řádném termínu hodnocen stupněm „nevyhovující“.

    Příklad: Student podal přihlášku k řádnému termínu státní zkoušky v semestru n. Státní zkouška sestává z obhajoby a ze dvou předmětů X a Y. Student je u obhajoby hodnocen stupněm „nevyhovující“, u předmětu X stupněm A a ke zkoušce z předmětu Y se nedostavil a svou neúčast řádně omluvil (např. zdravotní důvody). V semestru n+1 bude vykonávat zkoušku z předmětu Y v řádném termínu a obhajobu v opravném termínu. V případě, že u obhajoby je opět hodnocen stupněm „nevyhovující“, je celkový výsledek státní zkoušky „nevyhovující“. V případě, že u obhajoby uspěje, ale u zkoušky z předmětu Y je hodnocen stupněm „nevyhovující“, má nárok na opravný termín zkoušky z předmětu Y.

  24. Článek 24 - Státní závěrečná zkouška ve víceoborovém studiu a státní rigorózní zkouška v oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství

    1. Podmínkami přístupu studenta ke státní zkoušce ve víceoborovém studiu, respektive ke státní rigorózní zkoušce v oblasti všeobecného a zubního lékařství, jsou

      1. splnění všech požadavků daného oboru víceoborového studia, respektive požadavků ucelené části programu v oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství, výslovně specifikovaných v charakteristice programu, a současně
      2. dosažení alespoň dvou třetin minimální kreditové hodnoty studia.

      Případné další podmínky stanoví charakteristika programu.

    2. Podmínkami přístupu studenta ke zbývajícím součástem státní zkoušky jsou

      1. splnění všech požadavků daného studia stanovených charakteristikou programu a současně
      2. dosažení minimální kreditové hodnoty daného studia.
    3. Student, který splnil podmínky odstavce 2, je povinen přihlásit se k řádnému termínu všech zbývajících součástí státní zkoušky buď na období vymezené pro státní zkoušky v semestru, v němž uvedené podmínky splnil, nebo na období vymezené pro státní zkoušky v semestru bezprostředně následujícím.

    4. Pro opravné termíny součástí státní zkoušky platí ustanovení č. 22 odst. 7.

    5. Nejpozději současně s přihláškou k první ze všech zbývajících součástí státní zkoušky podle odstavce 2 odevzdává student bakalářskou, respektive diplomovou práci. Pokud student tuto podmínku nesplní, je mu ukončeno studium.

    6. Student je povinen přistoupit k obhajobě závěrečné práce a k ostatním součástem státní zkoušky z oboru, na němž zpracovává závěrečnou práci, současně v jednom období pro státní zkoušky.

    (ad 1) Student je povinen přistoupit ke všem součástem státní závěrečné zkoušky toho studijního oboru, k jehož státní závěrečné zkoušce se v daném zkouškovém období přihlásil.

    (ad 1 - 6) Student bakalářského studijního oboru Matematika pro víceoborové studium, Chemie pro víceoborové studium splnil ve 4. semestru požadavky oboru Matematika pro víceoborové studium a získal celkově 120 kreditů. V případě, že to umožňují podmínky stanovené děkanem, využije možnost a přihlásí se k předmětům státní závěrečné zkoušky z oboru Matematika. U zkoušky z jednoho předmětu neuspěl, a proto tuto zkoušku musí vykonat v opravném termínu v semestru n+1. V semestru n+2 student získal celkově 180 kreditů a zároveň splnil všechny požadavky daného studia. Vzniká mu povinnost přihlásit se ke všem zbývajícím součástem státní závěrečné zkoušky a to buď v semestru n+2, anebo v semestru bezprostředně následujícím. Nejpozději s přihláškou ke zbývajícím součástem musí odevzdat svou bakalářskou práci.

    Děkan svým opatřením stanoví, kdy student odevzdává závěrečnou práci, tj. zda student závěrečnou práci odevzdává při přihlášení k první součásti SZk nebo až při přihlášení, ke zbývajícím součástem. Pokud děkan toto nestanoví, platí ustanovení odst. 5.

  25. Článek 25 - Zkušební komise

    1. Každá ze součástí státní zkoušky se koná před zkušební komisí (dále jen „komise”). Členy komise jsou

      1. profesoři a docenti jmenovaní děkanem podle § 53 odst. 2 zákona, popřípadě i
      2. další odborníci jmenovaní děkanem po schválení vědeckou radou fakulty podle § 53 odst. 2 zákona,

      přičemž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo”) může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru (§ 53 odst. 3 zákona).

      Předsedu komise jmenuje na návrh děkana rektor. Předsedou komise je vždy profesor nebo docent nebo odborník schválený vědeckou radou fakulty. Předseda komise řídí její jednání a odpovídá za její činnost. Komise a její členové jsou jmenováni na dobu neurčitou.

      Předseda a členové komise jmenovaní podle písmena a), nebo b) mohou být se souhlasem příslušné vědecké rady odvoláni orgánem, který je jmenoval.

    2. Komise je způsobilá se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři její členové včetně předsedy. Komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. V případě rovnosti hlasů je při rozhodování o výsledku rozhodující hlas předsedy komise.

    3. Je-li pro obor, který se dále nečlení, nebo pro program, který zahrnuje jediný obor, jmenováno více komisí, rozhodne o zařazení studentů ke komisím děkan. Rozdělení musí být zveřejněno před termínem konání státní zkoušky (čl. 22 odst. 5).

    4. Pro posouzení bakalářské nebo diplomové práce určí děkan nejpozději 3 týdny před konáním obhajoby jejího oponenta z řad akademických pracovníků fakulty nebo jiných vysokoškolsky vzdělaných odborníků v daném vědním oboru. Pokud oponent nebo vedoucí bakalářské nebo diplomové práce nejsou členy komise, mohou se účastnit jejího jednání, včetně neveřejných částí, s hlasem poradním. Oponent a vedoucí práce vypracují písemný posudek, jehož součástí je návrh hodnocení podle čl. 26 odst. 1. Student má právo být seznámen s posudky nejméně pět pracovních dnů před obhajobou.

    (ad 1) Jmenování profesorů a docentů do zkušebních komisí pro státní zkoušky nemusí předcházet jejich schválení vědeckou radou fakulty. Tato interpretace odpovídá dikci ustanovení § 53 odst. 2 zákona a je potvrzena oficiálním výkladem MŠMT. Ke jmenování dalších členů komise Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dochází z iniciativy MŠMT. MU nepodává aktivně návrhy na tato jmenování.

    (ad 4) Není-li oponent nebo vedoucí bakalářské, resp. diplomové práce docentem nebo profesorem, lze jej za člena komise jmenovat pouze po schválení ve vědecké radě fakulty.

  26. Článek 26 - Hodnocení státní zkoušky a řádně ukončeného studia

    1. V každé součásti státní zkoušky se komise usnáší o jejím výsledku. Výsledek každé součásti státní zkoušky je hodnocen písmenem podle klasifikační stupnice stanovené čl. 17 odst. 1.

    2. Celkový výsledek státní zkoušky hodnotí komise po ukončení její poslední části některým ze stupňů podle čl. 17 odst. 1. Celkový výsledek státní zkoušky je „nevyhovující”, je-li kterákoli její součást hodnocena stupněm „nevyhovující”.

    3. Celkový výsledek řádně ukončeného studia je hodnocen slovy

      1. „prospěl(a) s vyznamenáním”, nebo
      2. „prospěl(a)”.
    4. Celkový výsledek řádně ukončeného studia zní „prospěl(a) s vyznamenáním”, jsou-li splněny tyto podmínky:

      1. všechny součásti státní zkoušky byly úspěšně složeny v řádném termínu s hodnocením „výborně” nebo „velmi dobře” a „dobře”,
      2. celkový výsledek státní zkoušky je „výborně” nebo „velmi dobře”,
      3. průměrná klasifikace ve studiu podle čl. 17 odst. 2 nepřevyšuje hodnotu 1,5,
      4. ve studiu nebyl student v žádném z klasifikovaných předmětů hodnocen stupněm „nevyhovující”,
      5. ve studiu byl student hodnocen nejvýše dvakrát klasifikačním stupněm „vyhovující” nebo „uspokojivě”,
      6. student získal v daném studiu nejvýše jednu třetinu kreditů uznáním z předchozího nebo souběžného studia nebo zaznamenáním z předchozího neúspěšného studia,
      7. student využil možnosti povolení neopakování předmětů podle čl. 20 odst. 3 nejvýše v celkovém rozsahu jedné dvacetiny minimální kreditové hodnoty.
    5. Celkový výsledek řádně ukončeného studia je uveden ve vysokoškolském diplomu.

    (ad 3) Řádně ukončeným studiem ve smyslu tohoto ustanovení se rozumí každé ze souběžných studií, které bylo řádně ukončeno státní závěrečnou zkouškou.

    (ad 4) Splnění podmínek pro celkový výsledek studia „prospěl s vyznamenáním“ se hodnotí odděleně v každém ze souběžných studií (viz komentář čl. 6 a 7).

    (ad 4) d) Při stanovení klasifikace má pomlčka vždy hodnotu 4 (nevyhovující).

    (ad 4) f, g) Jedna třetina kreditů za předměty uznané i jedna dvacetina kreditů za předměty povolené neopakovat se vypočítává z minimální kreditové hodnoty programu, tj. v B ze 180, v M ze 300, resp. 360 v případě Všeobecného lékařství, a v N ze 120 kreditů.

    Vzhledem k ustanovení čl. 41 odst. 1 a 2 nelze vyhovět eventuálním žádostem o výjimku z podmínek čl. 26 odst. 4, stanovených pro celkový výsledek studia "prospěl(a) s vyznamenáním", ledaže by bylo zjištěno, že při hodnocení některého předmětu, nebo některé součásti státní zkoušky, nebo obhajoby disertační práce došlo k porušení některého právního předpisu nebo vnitřního předpisu MU nebo fakulty, anebo že hodnocení bylo stanoveno svévolně (čl. 41 odst. 2). Jakákoli výjimka vedoucí ke splnění podmínek čl. 26 odst. 4, jestliže tyto předtím splněny nebyly, by znamenala revizi hodnocení, která však je možná pouze na základě ustanovení čl. 41 odst. 2.

    (ad 5) Student obdrží diplom za každé z řádně ukončených souběžných studií

  27. Článek 27 - Oborové rady

    1. Pro každý doktorský program je v souladu s § 47 odst. 6 zákona a vnitřním předpisem MU Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity (dále jen „Předpis o studijních programech”) ustavena oborová rada, která sleduje a hodnotí studium a garantuje jeho trvale vysokou úroveň. Pravidla pro její složení, ustavení, jakož i její pravomoci v rámci procesu zajišťování kvality doktorských programů stanoví Předpis o studijních programech.

    2. Na návrh oborové rady může děkan zřídit pro jednotlivé obory programu oborové komise. Členy a předsedy oborových komisí jmenuje děkan na základě návrhu oborové rady. Předsedou oborové komise musí být člen oborové rady daného doktorského programu.

    3. Oborová komise je nejméně pětičlenná, přičemž alespoň tři členové jsou zaměstnanci MU a alespoň 2 členové nejsou vůči MU v pracovním poměru.

    4. Oborová komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Oborová rada se usnáší alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů. Hlasování oborové komise lze uskutečnit i korespondenčně nebo elektronicky. V tomto případě se oborová komise usnáší většinou hlasů všech svých členů.

    5. Pravidla pro funkční období oborové komise jsou shodná s pravidly pro funkční období oborové rady podle Předpisu o studijních programech.

    6. Oborová rada zejména:

      1. stanovuje bližší podmínky pro prezenční a kombinovanou formu studia v daném doktorském programu a jeho oborech, pokud to nestanoví charakteristika programu,
      2. schvaluje plánované výzkumné zaměření disertačních prací,
      3. posuzuje, zda individuální studijní plány studentů jsou v souladu s charakteristikou doktorského programu,
      4. navrhuje děkanovi členy a předsedy komisí pro přijímací zkoušky a specifikuje požadavky na přijímací zkoušku,
      5. navrhuje děkanovi jmenování školitelů a jejich odvolání,
      6. určuje školitele studenta, přičemž respektuje právo studenta na volbu školitele a tématu disertační práce v souladu s § 62 odst. 1 písm. c) a f) zákona,
      7. iniciuje, projednává a koordinuje program přednáškových kurzů, seminářů a dalších studijních náležitostí,
      8. nejméně v ročních intervalech projednává a hodnotí společně se školitelem průběh studia každého studenta a o výsledcích jednání pořizuje zápis, který je povinnou součástí dokumentace vedené v IS MU; na vyžádání oborové rady předloží školitel upřesňující informace k hodnocení studenta,
      9. může děkanovi navrhnout odebrání stipendia dle čl. 30 odst. 7,
      10. může děkanovi navrhnout ukončení studia dle čl. 30 odst. 8,
      11. navrhuje děkanovi předsedu a členy komise pro státní doktorskou zkoušku a jejich odvolání; děkan návrh oborové rady na jmenování nebo odvolání předsedy postoupí rektorovi,
      12. navrhuje děkanovi předsedu, členy komise a oponenty pro obhajobu disertační práce a jejich odvolání; děkan návrh oborové rady na jmenování nebo odvolání předsedy postoupí rektorovi,
      13. navrhuje děkanovi termíny konání státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce,
      14. navrhuje děkanovi zřízení a personální obsazení oborových komisí.

      Pokud jsou ustaveny oborové komise, pověří je děkan na návrh oborové rady vykonáváním některých nebo všech činností uvedených v písmenech c), d), f) až h) a k) až m) ve vztahu k příslušnému oboru.

    7. Složení oborové rady a oborových komisí je zveřejněno ve veřejné části internetových stránek MU/fakult.

    8. Zasedání oborové rady nebo oborové komise ve studijních záležitostech svolává její předseda podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. O výsledcích tohoto jednání se pořizuje zápis, který je součástí dokumentace v IS MU.

    (ad 6) h) Garant programu zapisuje hodnocení studenta oborovou radou přímo v aplikaci v IS MU týkající se individuálního studijního plánu. Hodnocení může být delegováno na oborovou komisi, poté zapisuje předseda komise.

  28. Článek 28 - Školitel

    1. Studium v doktorském programu nebo oboru se uskutečňuje podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.

    2. Školitelé jsou navrhováni z řad profesorů a docentů, samostatných nebo vedoucích vědeckých pracovníků. V odůvodněném případě může děkan po schválení vědeckou radou fakulty jmenovat školitelem pro konkrétního studenta a konkrétní téma disertační práce akademického pracovníka, který nemá titul profesor nebo docent, nejméně však s titulem Ph.D., CSc. nebo Dr., popřípadě titulem ekvivalentním.

    3. Školitele jmenuje a odvolává děkan na základě návrhu oborové rady nebo z vlastního rozhodnutí po projednání s předsedou oborové rady. Návrh na jmenování nebo odvolání školitele schvaluje vědecká rada fakulty, pokud fakulta předpisem nestanoví jinak.

    4. Oborová rada může rozhodnout o změně školitele, pokud zjistí skutečnosti, a to i z podnětu studenta, které brání stávajícímu školiteli v řádném vedení studenta.

    5. Školitel může z funkce školitele studenta odstoupit, pokud nastanou skutečnosti bránící školiteli v řádném vedení konkrétního studenta. Odstoupení oznámí školitel písemně děkanovi, předsedovi oborové rady a studentovi.

    6. V případě jakékoliv změny školitele oborová rada neprodleně určí školitele nového a informuje o změně všechny studenty daného školitele, jichž se změna týká. Oborová rada rozhoduje tak, aby nepříznivý dopad změny školitele na studenta byl minimální. Dokud není jmenován nový školitel, student setrvá pod vedením školitele původního.

    7. Seznam školitelů a seznam studentů vedených jednotlivými školiteli spolu s plánovanými výzkumnými zaměřeními disertačních prací je zveřejněn ve veřejné části internetových stránek MU/fakult.

    8. Školitel zejména:

      1. po dohodě se studentem předkládá oborové radě návrh studenta na plánované výzkumné zaměření disertační práce,
      2. sestavuje společně se studentem jeho studijní plán,
      3. vede odbornou přípravu studenta a metodicky řídí zpracování jeho disertační práce,
      4. každý semestr hodnotí průběh studia studenta a plnění individuálního studijního plánu dle čl. 30,
      5. v součinnosti s oborovou radou připravuje návrh na odebrání stipendia dle čl. 30 odst. 7,
      6. v součinnosti s oborovou radou připravuje návrh na ukončení studia dle čl. 30 odst. 8.
    9. V případě, že student po projednání se svým školitelem podal přihlášku k obhajobě disertační práce, předloží školitel komisi pro obhajobu disertační práce své stanovisko k disertační práci. Student má právo být seznámen s tímto stanoviskem nejméně 7 pracovních dní před obhajobou.

    (ad 8) Školitel v aplikaci v IS MU týkající se individuálního studijního plánu schvaluje semestrální náplň ISP a na konci semestru zde zapisuje hodnocení studenta.

    (ad 9) Formulář stanoviska (posudku) školitele k disertační práci se nahrává do IS MU.

  29. Článek 29 - Doba studia

    1. Standardní doba studia v doktorském programu činí nejméně tři a nejvýše čtyři roky a pro každý doktorský program je stanovena v jeho charakteristice.

    2. Studium v doktorském programu lze uskutečňovat v prezenční nebo v kombinované formě. Informace o bližších podmínkách studia v jednotlivých formách je zpřístupněna studentům a uchazečům o studium v daném doktorském programu ve veřejné části internetových stránek MU/fakult. Studium v prezenční formě studia zahrnuje také povinnou účast ve výuce dle čl. 9 odst. 2, respektive 3.

    3. V průběhu studia má student možnost požádat děkana o změnu formy studia. V případě převedení z kombinované do prezenční formy v rámci standardní doby studia vzniká studentovi nárok na stipendium na podporu studia v doktorském studijním programu (dále jen „stipendium”) podle Stipendijního řádu MU.

    4. Maximální doba od zápisu ke studiu v doktorském programu do řádného ukončení studia je pro studia započatá před jarním semestrem 2012 sedm let. Maximální doba studií započatých v jarním semestru 2012 nebo později je rovna dvojnásobku doby definované v odstavci 1. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo studium přerušeno z vážných zdravotních důvodů nebo z důvodů mateřské či rodičovské dovolené. Dále se nezapočítává doba přerušení studia podle čl. 32 odst. 8 a čl. 33 odst. 9.

  30. Článek 30 - Průběh studia a řádné plnění podmínek studia

    1. Řádné plnění podmínek studia v doktorském programu znamená současně

      1. plnění požadavků vyplývajících z individuálního studijního plánu,
      2. úspěšné ukončení všech opakovaných předmětů zapsaných v bezprostředně předcházejícím semestru (čl. 20 odst. 1),
      3. splnění kreditové povinnosti (čl. 12 odst. 2) a
      4. nepřekročení maximální doby studia (čl. 29 odst. 4).
    2. Průběh studia se řídí individuálním studijním plánem, který je závazný a jeho plnění je povinné.

    3. Individuální studijní plán a jeho úpravy navrhuje školitel po dohodě se studentem a předkládá jej oborové radě ke schválení. Náplň schváleného individuálního studijního plánu na daný semestr navrhuje student a schvaluje školitel prostřednictvím aplikace IS MU.

    4. Individuální studijní plán vymezuje zejména:

      1. přípravu disertační práce podle čl. 8 odst. 4,
      2. povinné předměty, mezi něž patří
        1. předměty rozšiřující a prohlubující znalosti širšího vědního oboru nad rámec studia v magisterském programu,

        2. předměty prohlubující specializované znalosti,

        3. specializované odborné semináře a přednášky,

      3. prokázání odborných a jazykových kompetencí, což se ověřuje
        1. ukončením dvou příslušných semestrálních předmětů nebo

        2. získáním zápočtu za napsání cizojazyčné publikace pro časopis nebo sborník a zápočtu za přednesení cizojazyčné přednášky na kvalifikovaném odborném fóru; zápočty uděluje školitel nebo hodnotitel předem stanovený oborovou radou,

      4. podílení se na výuce v bakalářských a magisterských programech,
      5. přípravu tezí disertační práce, je-li tak stanoveno rozhodnutím oborové rady,
      6. další specifické požadavky související se zaměřením daného doktorského programu.
    5. Kreditová hodnota přípravy disertační práce dle odstavce 4 písm. a) je stanovena od jedné poloviny zpravidla do dvou třetin minimální kreditové hodnoty studia. Konkrétní hodnotu stanoví s ohledem na charakteristiku doktorského programu oborová rada. Plnění požadavků tohoto předmětu hodnotí školitel v každém semestru, v němž si student předmět zapsal, přičemž počet udělených kreditů v každém semestru odráží studentem odvedenou práci.

    6. Plnění individuálního studijního plánu je hodnoceno školitelem každý semestr a školitelem společně s oborovou radou nejméně v ročních intervalech. Výsledek hodnocení je zaznamenán prostřednictvím aplikace IS MU.

    7. V případě neuspokojivého plnění individuálního studijního plánu může na podnět školitele oborová rada navrhnout děkanovi odebrání stipendia přiznaného dle Stipendijního řádu MU. Oborová rada zároveň navrhne další termín hodnocení průběhu studia. Školitel může kdykoliv podat oborové radě návrh na dřívější termín hodnocení. V případě řádného plnění individuálního studijního plánu může být stipendium znovu přiznáno.

    8. Pokud z hodnocení studia vyplývá, že plnění individuálního studijního plánu je závažně porušováno, oborová rada z vlastního podnětu nebo na návrh školitele projedná za přítomnosti studenta a školitele stav plnění individuálního studijního plánu. Student má právo požádat o přizvání odborníka, kterého určí prorektor, do jehož kompetence spadá studium v doktorském programu. Jednání se může zúčastnit děkan, případně pověřený proděkan dané fakulty. Výsledek jednání je zaznamenán prostřednictví aplikace IS MU. Nesplnění povinností vyplývajících z individuálního studijního plánu je důvodem pro ukončení studia dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.

    (ad 2) Individuální studijní plán má přednost před harmonogramem akademického roku. Vzhledem k tomu není v případech, kdy je tak stanoveno v individuálním plánu, nutno respektovat ustanovení čl. 16 odst. 4 a 5.

    (ad 3) Individuální studijní plán na celé období studia vyplní student do aplikace v IS MU, školitel a oborová rada/komise (garant/předseda komise) jej schválí v průběhu prvního semestru. V též aplikaci student pro jednotlivé semestry vyplňuje návrh semestrálního plnění ISP, které na konci semestru hodnotí studentův školitel. Minimálně jednou za rok je plnění ISP hodnoceno také oborovou radou/komisí (hodnocení zaznamenává garant/předseda komise).

    (ad 5) Minimální kreditová hodnota předmětu Příprava disertační práce je rovna polovině minimální kreditové hodnoty studia, tj. 120 kreditů v případě čtyřleté standardní doby doktorského studijního programu. Maximální hodnota předmětu není explicitně stanovena.

    (ad 2, 4) Některé předměty specifické pro doktorské studijní programy mohou být v pravidlech pro sestavování individuálního studijního plánu (tato pravidla jsou součástí akreditace) deklarovány jako předměty s proměnnou kreditovou hodnotou. Jedná se zejména o předměty: Příprava disertační práce, Příprava publikace, Studium literatury, Stáž, Pomoc při výuce. Každý z těchto předmětů má v daném programu určenou minimální a maximální hodnotu pro semestrální zápis a krok, s nímž je možné zapsanou hodnotu mezi povoleným minimem a maximem volit. Student zapisuje v daném semestru konkrétní počet kreditů v rámci svého práva sestavovat si individuální studijní plán po dohodě se školitelem (čl. 28 odst. 8 písm. (b)).

    Příklad: V daném programu je pro semestrální zápis předmětu Příprava disertační práce stanoveno minimum 5 kreditů, maximum 30 kreditů a krok 5 kreditů. Student může v daném semestru zapsat kteroukoli z následujících kreditových hodnot tohoto předmětu: 5, 10, 15, 20, 25, 30.

  31. Článek 31 - Disertační práce

    1. V disertační práci student předkládá výsledky své práce, které vytvořil v průběhu studia v daném doktorském programu. Školitel spolu s vedoucím určeného pracoviště odpovídají za to, aby studentovi byly poskytnuty podmínky potřebné pro splnění požadavků doktorského programu.

    2. Disertační práce musí obsahovat původní výsledky, buď již uveřejněné, nebo přijaté k uveřejnění. Podrobné požadavky na publikaci výsledků a na rozsah disertační práce stanoví oborová rada. Tyto požadavky musí být zveřejněny ve veřejné části internetových stránek MU/fakult. Za disertační práci může být uznán i soubor již uveřejněných nebo do tisku nebo k jinému typu zveřejnění přijatých prací k danému tématu, který student opatří uceleným úvodem do problematiky a komentářem.

    3. Disertační práce je psána v jazyce, v němž je uskutečňován doktorský program, nebo v jazyce, který je pro tento účel stanoven v charakteristice doktorského programu. V doktorském programu uskutečňovaném v českém jazyce může fakulta předpisem stanovit možnost předložit disertační práci ve slovenském jazyce. Disertační práce může být vždy předložena v anglickém jazyce, není-li to výslovně zapovězeno charakteristikou programu. Se souhlasem oborové rady lze disertační práci předložit i v jiném jazyce.

    4. Disertační práce se předkládá vždy elektronicky prostřednictvím IS MU. Pokud tak oborová rada stanoví, práce se odevzdává i v tištěných vyhotoveních. Disertační práce musí dále splňovat tyto požadavky:

      1. Je-li stanoveno předkládání tištěných vyhotovení práce, musí mít desky a titulní strana jednotnou úpravu, práce musí mít jednotný formát obvyklý na dané fakultě a všechny výtisky musí být vyvázány v nerozebratelné vazbě. Počet výtisků stanovuje oborová rada.
      2. Předkládá-li student k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, na níž se autorsky podílel, musí být v práci zřetelně vyznačeny ty její části, které zpracoval student. Přílohou práce musí být prohlášení spoluautorů potvrzující u označených částí práce autorství studenta a zhodnocující jeho podíl.

      Další požadavky, například na rozsah, formu a úpravu disertační práce, stanoví děkan nebo v rozsahu jeho zmocnění oborová rada.

    (ad 2) Požadavek uveřejnění nebo přijetí k uveřejnění je předepsán zákonem (§ 47 odst. 4 zákona). Přílohou přihlášky k obhajobě disertační práce musí být seznam uveřejněných prací nebo potvrzení o přijetí prací k uveřejnění. Bez této přílohy nemůže být přihláška administrativně přijata.

  32. Článek 32 - Státní doktorská zkouška

    1. Nutnou podmínkou podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce je splnění všech povinností stanovených oborovou radou. Nejpozději s přihláškou předloží student teze disertační práce, jsou-li rozhodnutím oborové rady předepsány. Přihlášku podává student děkanovi. Děkan může stanovit období pro odevzdání přihlášky.

    2. Datum konání státní doktorské zkoušky navrhuje oborová rada a stanoví děkan v nejbližším možném termínu.

    3. Státní doktorská zkouška proběhne nejpozději do roka od podání přihlášky, nebrání-li tomu závažné důvody, o kterých musí být student informován.

    4. Obecné požadavky státní doktorské zkoušky jsou dány charakteristikou doktorského programu. O případných dalších požadavcích v návaznosti na charakteristiku doktorského programu stanovených oborovou radou je student informován nejméně 4 týdny před termínem konání zkoušky.

    5. Státní doktorská zkouška se koná v jazyce, v němž je uskutečňován příslušný doktorský program, popřípadě v jazyce, který je pro tento účel stanoven v charakteristice doktorského programu. V doktorském programu uskutečňovaném v českém jazyce může fakulta předpisem stanovit možnost konat státní doktorskou zkoušku ve slovenském jazyce. Se souhlasem studenta nebo na jeho žádost může oborová rada stanovit konání obhajoby v jiném jazyce obvyklém pro obor.

    6. Součástí zkoušky je rozprava o tezích disertační práce, jsou-li rozhodnutím oborové rady předepsány.

    7. Výsledek státní doktorské zkoušky se hodnotí písmenem podle klasifikační stupnice stanovené čl. 17 odst. 1.

    8. Neprospěl-li student u státní doktorské zkoušky, může ji opakovat nejvýše jednou, a to v termínu, který stanoví děkan na návrh oborové rady tak, aby proběhl nejpozději do konce následujícího semestru. V případě, že součástí státní doktorské zkoušky je rozprava o tezích disertační práce, může děkan stanovit pozdější termín. Do data konání opakované státní doktorské zkoušky může děkan studentovi přerušit studium.

    9. V případě, že se student nemůže ze závažných důvodů ve stanoveném termínu dostavit ke státní doktorské zkoušce, je povinen písemně omluvit svou neúčast do 5 pracovních dnů po uplynutí termínu. Neučiní-li tak, je hodnocen stupněm „nevyhovující”. Posouzení relevance důvodů je v kompetenci děkana.

    10. Státní doktorská zkouška a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

    (ad 1) Pro podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce musí mít student úspěšně absolvovány předměty stanovené oborovou radou, jako např. předměty prokazující jazykovou kompetenci a všechny předměty předepsané individuálním studijním plánem. Není nutno mít absolvovány například předměty "Příprava disertační práce", "Příprava publikací" apod. Student tedy nemusí mít ani dosaženu minimální kreditovou hodnotu studia. Přihlášku ke státní doktorské zkoušce lze podat v IS MU prostřednictvím aplikace Úřadovna.

    Uznání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky, státní doktorské zkoušky, jednotlivých součástí těchto zkoušek, obhajoby disertační práce z předchozího studia nebo souběžného studia na jiné vysoké škole je nepřípustné.

  33. Článek 33 - Obhajoba disertační práce

    1. Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce (dále jen „přihláška”) je splnění podmínek studia dle čl. 30 a současně:

      1. předchozí úspěšné složení státní doktorské zkoušky, nebo
      2. současné podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce; v tomto případě se obhajoba práce a státní doktorská zkouška konají v jednom dni.
    2. Přihlášku podává student děkanovi. Děkan může stanovit období pro odevzdání přihlášky. Součástí přihlášky je

      1. práce zadaná do IS MU (čl. 31 odst. 4) a případně předepsaný počet výtisků, stanoví-li tak oborová rada,
      2. abstrakt disertační práce,
      3. seznam uveřejněných prací uchazeče a prací přijatých k uveřejnění a
      4. odborný životopis.

      Je-li tak stanoveno rozhodnutím oborové rady, je součástí přihlášky i autoreferát. Rozsah, formu a počet výtisků abstraktu popřípadě autoreferátu včetně dalších náležitostí určí a zveřejní oborová rada.

    3. Datum obhajoby disertační práce navrhuje oborová rada a stanoví děkan.

    4. Obhajoba disertační práce proběhne nejpozději do jednoho roku od podání přihlášky, nebrání-li tomu závažné důvody, o kterých musí být student informován, a nejpozději před uplynutím maximální doby studia dle čl. 29 odst. 4.

    5. Děkan jmenuje na návrh oborové rady nejméně dva oponenty disertační práce, z nichž alespoň jeden není vůči MU v pracovním poměru. Školitel nesmí být oponentem. Totéž platí pro bývalého školitele, došlo-li k jeho změně, pro spoluautora dle čl. 31 odst. 4 písm. b), popřípadě pro osobu v obdobném postavení.

    6. Každý z oponentů vypracuje posudek disertační práce v českém, slovenském nebo anglickém jazyce, případně v jazyce, který je pro účel obhajoby stanoven v charakteristice doktorského programu. V posudku zhodnotí kvalitu disertační práce, vlastní přínos studenta a zejména jeho schopnost samostatné tvůrčí činnosti ve výzkumné oblasti. Posoudí rovněž jazykovou a formální úroveň práce. V závěru posudku oponent výslovně uvede, zda student prokázal tvůrčí schopnosti v dané oblasti výzkumu a zda doporučuje práci k obhajobě. Bez obou těchto závěrů je posudek neplatný. Vyžádání dodatečných posudků v případě neshody ve stanoviscích oponentů není přípustné. Student má právo být seznámen s posudky nejméně sedm pracovních dnů před obhajobou.

    7. Obhajoba disertační práce se koná v jazyce, v němž je uskutečňován příslušný doktorský program, popřípadě v jazyce, který je pro tento účel stanoven v charakteristice doktorského programu. V doktorském programu uskutečňovaném v českém jazyce může děkan svým předpisem stanovit možnost konat obhajobu disertační práce ve slovenském jazyce. Se souhlasem studenta nebo na jeho žádost může oborová rada stanovit konání obhajoby v jiném jazyce obvyklém pro obor.

    8. Obhajoba disertační práce se hodnotí písmenem podle klasifikační stupnice stanovené čl. 17 odst. 1.

    9. V případě ukončení obhajoby disertační práce s hodnocením „nevyhovující” má student právo obhajobu opakovat, a to pouze jednou. Děkan na návrh oborové rady stanoví termín opakování a komisi pro obhajobu disertační práce. Termín musí být stanoven nejpozději na období následujících dvou semestrů. Podmínky pro opakování je komise povinna stanovit nejpozději do jednoho měsíce po termínu konání neúspěšné obhajoby. Do termínu opakované obhajoby může děkan studentovi přerušit studium.

    10. V případě, že se student nemůže ze závažných důvodů ve stanoveném termínu dostavit k obhajobě disertační práce, je povinen písemně omluvit svou neúčast do 5 pracovních dnů po uplynutí termínu. Neučiní-li tak, je hodnocen stupněm „nevyhovující”. Posouzení relevance důvodů je v kompetenci děkana.

    11. V případě, že se státní zkouška a obhajoba disertační práce konají v jednom dni, je jmenována jedna komise, splňující podmínky pro složení komise pro státní doktorské zkoušky i komise pro obhajobu disertační práce.

    12. Obhajoba disertační práce a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

    (ad 1) Student úspěšně složí státní doktorskou zkoušku před podáním přihlášky k obhajobě disertační práce (písm. a)), nebo podává přihlášku ke státní doktorské zkoušce ve stejném dni jako žádost o vykonání oponentního řízení disertační práce (písm. b)). Termín zkoušky a obhajoby je pak stanoven na týž den. Není-li student úspěšný u státní zkoušky, nemůže přistoupit k obhajobě disertační práce.

  34. Článek 34 - Zkušební komise

    1. Státní doktorská zkouška se koná před komisí pro státní doktorské zkoušky. Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajoby disertačních prací.

    2. Členy komise jsou vždy

      1. profesoři a docenti jmenovaní děkanem na návrh oborové rady podle § 53 odst. 2 zákona, případně i
      2. další odborníci jmenovaní děkanem na návrh oborové rady a po schválení vědeckou radou fakulty podle § 53 odst. 2 zákona.

      Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru (§ 53 odst. 3 zákona).

      Předsedu komise jmenuje na návrh oborové rady rektor z členů jmenovaných podle písmen a) nebo b). Předseda komise řídí její jednání a odpovídá za její činnost. Předseda a členové komise jmenovaní podle písmene a) nebo b) mohou být odvoláni orgánem, který je jmenoval, a to z jeho vlastního rozhodnutí nebo na základě návrhu oborové rady.

    3. Komise má nejméně 5 a nejvýše 9 členů jmenovaných podle odst. 2 písm. a) a b). Nejméně 2 členové komise jmenovaní podle odstavce 2 písm. a) a b) nejsou vůči MU v pracovním poměru. Školitel je členem komise, nesmí však být jejím předsedou. V případě, že oponenti nejsou členy komise pro obhajobu disertační práce, účastní se jejího jednání, včetně neveřejných částí, s hlasem poradním.

    4. Komise je způsobilá se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina jejích členů jmenovaných podle odstavce 2 písm. a) a b) včetně předsedy a současně alespoň jeden z přítomných členů není vůči MU v pracovním poměru. Státní zkouška, respektive obhajoba disertační práce, se může konat jen tehdy, je-li komise schopná usnášení.

    5. O průběhu a hodnocení státní doktorské zkoušky, respektive obhajoby disertační práce, jedná komise na neveřejném zasedání. Komise se nejprve usnáší tajným hlasováním o návrhu, zda student uspěl a nebude tedy hodnocen stupněm „nevyhověl”. Návrh je přijat, hlasuje-li pro něj většina přítomných členů. V takovém případě se komise dohodne na hodnocení klasifikačním stupněm podle čl. 17 odst. 1. Není-li návrh dle věty druhé přijat, je student hodnocen stupněm „nevyhovující”. O celém průběhu státní doktorské zkoušky, respektive obhajobě disertační práce, pořizuje komise písemný zápis.

    6. V případě, že členem komise je osoba působící na zahraniční instituci, je možno v odůvodněných případech a po schválení oborovou radou přistoupit k přizvání tohoto člena ke státní zkoušce, respektive k obhajobě disertační práce, prostřednictvím videokonference a hodnotit výsledek za pomocí elektronického hlasování v IS MU.

    7. Pro jednotlivé doktorské programy nebo obory mohou být jmenováni stálí členové komisí pro státní doktorské zkoušky a komisí pro obhajoby disertačních prací, zpravidla na dobu, na kterou je uděleno oprávnění uskutečňovat doktorský program.

    (ad 2 a 3) Komise může mít další členy jmenované ministerstvem. Jmenuje-li ministerstvo do komise n členů, má komise minimálně n+5 a maximálně n+9 členů.

    (ad 4) O schopnosti komise usnášet se rozhoduje počet přítomných z členů jmenovaných děkanem. Počet přítomných členů jmenovaných ministerstvem není rozhodující. Nesejde-li se komise v počtu členů potřebných pro schopnost jejího usnášení, zkouška resp. obhajoba se nekoná.

    (ad 5) Průběh tajného hlasování: Výsledkem státní doktorské zkoušky resp. výsledkem obhajoby se rozumí konstatování, zda zkouška či obhajoba proběhla úspěšně (tj. bude hodnocena některým z klasifikačních stupňů A až E). Hlasovací lístky jsou dvouhodnotové (uspěl(a) – neuspěl(a)). Hodnocením výsledku státní doktorské zkoušky resp. obhajoby disertační práce se rozumí stanovení klasifikačního stupně. V případě výsledku "neuspěl(a)" je přidělena klasifikace F. V případě výsledku "uspěl(a)" se klasifikační stupeň z možností A až E stanoví na základě dohody komise. Protokoly o státní doktorské zkoušce a obhajobě disertační práce jsou součástí aplikace v IS MU.

  35. Článek 35 - Zvláštní ustanovení pro studium uskutečňované ve spolupráci se zahraniční institucí

    1. Studium uskutečňované ve spolupráci s více vysokými školami může být realizováno formou studia v doktorském programu s dvojím vedením, a to na základě dohody uzavřené mezi MU a jinou vysokou školou nebo výzkumnou institucí v cizím státě.

    2. Jsou-li k tomu v dohodě podle odstavce 1 vytvořeny podmínky, jmenuje děkan se souhlasem oborové rady dalšího školitele studenta z řad odborníků působících na zahraniční vysoké škole nebo výzkumné instituci. Další školitel má práva a povinnosti školitele v rozsahu stanoveném tímto Řádem, nevyplývá-li z dohody podle věty první něco jiného.

    3. Děkan může při sestavování zkušebních komisí pro studium uskutečňované ve spolupráci s více vysokými školami dle odstavce 1 udělit výjimku z ustanovení čl. 34, a to po schválení oborovou radou.

    4. Student může podat žádost o vytvoření podmínek pro získání evropského doktorátu (European Doctorate). V dokladech o ukončení studia v doktorském programu je uvedeno, že dané studium bylo ukončeno způsobem vyhovujícím podmínkám evropského doktorátu, jestliže

      1. student splnil v období nejméně 3 měsíců část povinností k přípravě disertační práce vyplývajících z doktorského programu na vysoké škole v jiném evropském státě,
      2. disertační práce nebo alespoň její úvod, shrnutí a závěry, je zpracována cizojazyčně, a to v anglickém jazyce nebo v úředním jazyce některého evropského státu schváleném oborovou radou,
      3. k obhajobě disertační práce byly předloženy posudky nejméně dvou oponentů z jiného evropského státu, přičemž školitel a oponenti nesmí působit na vysokých školách v témže státě,
      4. nejméně jeden člen komise pro obhajobu disertační práce působí na vysoké škole v jiném evropském státě.

      O žádosti rozhodne děkan na základě návrhu oborové rady.

  36. Článek 36 - Rigorózní řízení

    1. V rigorózním řízení se po vykonání státní rigorózní zkoušky (čl. 37) udělují akademické tituly podle § 46 odst. 5 zákona.

    2. Rigorózní řízení se zahajuje podáním přihlášky s náležitostmi podle čl. 37 odst. 4.

    3. Rigorózní řízení se ukončuje

      1. úspěšným složením státní rigorózní zkoušky (hodnocením „prospěl” podle čl. 37 odst. 8) a udělením příslušného akademického titulu, nebo
      2. neúspěšným ukončením státní rigorózní zkoušky (hodnocením „neprospěl” podle čl. 37 odst. 8, nebo 9, nebo 10), nebo
      3. na základě písemného oznámení uchazeče.

      Dnem ukončení rigorózního řízení je v případě písmene a) nebo písmene b) den ukončení státní rigorózní zkoušky, v případě písm. c) den oznámení uchazeče.

  37. Článek 37 - Státní rigorózní zkouška

    1. Státní rigorózní zkoušku (dále jen „rigorózní zkouška”) mohou v téže oblasti studia vykonat absolventi magisterského programu, kteří získali akademický titul „magistr”.

    2. Součástí rigorózní zkoušky je obhajoba rigorózní práce.

    3. Uchazeč má právo využívat při přípravě na rigorózní zkoušku zařízení a informačních technologií MU podle § 46 odst. 5 zákona, a to za podmínek stanovených příslušnou fakultou.

    4. Písemnou nebo elektronickou přihlášku k rigorózní zkoušce podává uchazeč děkanovi příslušné fakulty prostřednictvím IS MU a v termínech stanovených harmonogramem akademického roku. Součástí přihlášky jsou:

      1. uvedení vědecké oblasti rigorózní zkoušky a název rigorózní práce,
      2. úředně ověřené kopie dokladů o studiu s výjimkou studia absolvovaného na MU po 1. lednu 1998,
      3. přehled odborné činnosti uchazeče ve vědecké oblasti rigorózní zkoušky, seznam případných uveřejněných výsledků nebo výsledků přijatých k uveřejnění,
      4. rigorózní práce ve dvojím vyhotovení,
      5. doklad o úhradě poplatku za rigorózní řízení (pokud je vybírán) a úhradách dalších případných nákladů předepsaných uchazeči podle odstavce 3,
      6. čestné prohlášení, že předložená rigorózní práce nebyla použita v jiném řízení o udělení akademického titulu.
    5. Termín konání rigorózní zkoušky stanoví děkan na ten semestr, pro který podal uchazeč přihlášku ve stanovené lhůtě.
    6. Rigorózní zkouška se koná před komisí pro státní rigorózní zkoušku (dále jen „komise”), a to v českém jazyce. Na žádost uchazeče se může konat v jiném jazyce obvyklém pro daný obor.

    7. Rigorózní zkouška se skládá z těchto součástí:

      1. obhajoba rigorózní práce,
      2. ústní zkouška z předmětů stanovených pro daný obor v obsahu programu.
      Všechny součásti zkoušky se konají v jednom dni. Úspěšná obhajoba je podmínkou přístupu uchazeče k další součásti rigorózní zkoušky.
    8. Výsledek rigorózní zkoušky se hodnotí slovy: „prospěl(a)” nebo „neprospěl(a)”.

    9. Neprospěl-li uchazeč u rigorózní zkoušky, může ji opakovat nejvýše jednou, a to v termínu, který stanoví děkan na návrh komise tak, aby proběhl nejpozději do konce následujícího semestru. Úspěšnou obhajobu rigorózní práce není nutno opakovat.

    10. Nedostaví-li se uchazeč k rigorózní zkoušce ve stanoveném termínu a neomluví-li řádně svou neúčast do 5 pracovních dnů po uplynutí termínu, je výsledek zkoušky „neprospěl(a)”.

    11. Rigorózní zkouška a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

    12. Rigorózní práci vkládá uchazeč do archivu IS MU v termínech a podle pokynů stanovených fakultou.

    (ad 1) Státní rigorózní zkoušku nemohou vykonat absolventi magisterských programů, kteří nemají titul Mgr., tj. například nositelé titulu Ing. Státní rigorózní zkouškou ve všech ustanoveních čl. 37 se rozumí státní rigorózní zkouška ve smyslu ustanovení § 46 odst. 5 zákona. čl. 37 se netýká státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství (§ 46 odst. 3 zákona).

    (ad 2) Na řešení problematiky státních rigorózních zkoušek u uchazečů, kteří jsou současně studenty doktorského studia na MU, se vztahuje komentář k čl. 24 odst. 2 takto: Splňuje-li uchazeč podmínky pro podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce a podá-li současně s přihláškou k této zkoušce i přihlášku ke státní rigorózní zkoušce se všemi náležitostmi (mj. včetně rigorózní práce nebo tezí disertační práce v souladu s ustanovením čl. 38 odst. 4), absolvuje ty součásti státní doktorské zkoušky a státní rigorózní zkoušky, které jsou v akreditaci deklarovány jako společné nebo ekvivalentní, pouze jednou.

    (ad 4) Praxe: Uchazeč podá přihlášku k řízení elektronicky, ostatní náležitosti předá na příslušné oddělení fakulty fyzicky. Na základě přihlášky mu fakulta přidělí UČO, pokud ho uživatel již nemá. Uchazeč následně bez zbytečného odkladu vloží všechny náležitosti přihlášky (zejm. rigorózní práci včetně příloh) v elektronické podobě) do IS MU. Tato povinnost vyplývá také z čl. 40 SZŘ.

    (ad 6) Žádost podává uchazeč současně s přihláškou k rigorózní zkoušce. O žádosti rozhodne děkan na základě stanoviska komise pro rigorózní zkoušku.

  38. Článek 38 - Rigorózní práce a její obhajoba

    1. Rigorózní práce musí obsahovat původní výsledky nebo originální zpracování ucelené části problematiky daného oboru, a to na úrovni, která odpovídá publikačnímu standardu oboru.

    2. Rigorózní práce může mít formu souboru uveřejněných prací uchazeče nebo prací přijatých k uveřejnění, který uchazeč opatří uceleným úvodem do problematiky a komentářem.

    3. Na rigorózní práci se vztahují ustanovení čl. 31 odst. 3 a 4, platná pro disertační práci, s výjimkou možnosti použití jiného jazyka, než je jazyk obvyklý pro daný obor.

    4. Uchazeč může požádat o možnost předložit jako rigorózní práci teze disertační práce splňující požadavky odstavců 1 až 3. Děkan o žádosti rozhodne na základě stanoviska oborové rady programu, v jehož rámci jsou teze předkládány.

    5. Na obhajobu rigorózní práce se vztahují ustanovení čl. 33 odst. 3 až 7 s tím, že:

      1. ustanovení o školiteli se nepoužije,
      2. úkoly oborové rady vykonává komise pro rigorózní zkoušku,
      3. závěr posudku každého oponenta obsahuje konstatování, zda rigorózní práce splňuje nebo nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1.

    (ad 4) Podá-li uchazeč žádost podle odst. 4 současně s předložením tezí, a bude-li této žádosti vyhověno, musí proběhnout obhajoba tezí disertační práce jakožto obhajoba rigorózní práce. Vzhledem k tomu, že obhajoba rigorózní práce je podle zákona součástí státní rigorózní zkoušky čl. 37 odst. 2), a vzhledem k požadavku odevzdání tezí disertační práce (stanoví-li oborová rada povinnost jejich vypracování) současně s přihláškou ke státní doktorské zkoušce je možné považovat vykonání státní doktorské zkoušky současně za vykonání státní rigorózní zkoušky, avšak pouze na základě individuální žádosti uchazeče podané současně se žádostí podle odst. 4. O žádosti rozhodne děkan na návrh oborové rady, a to současně se žádostí podle odst. 4. Zpětné uznání obhájených tezí disertační práce jako práce rigorózní, ani zpětné uznání státní doktorské zkoušky jako státní rigorózní zkoušky není přípustné.

  39. Článek 39 - Zkušební komise

    1. Pro složení, usnášení se a jmenování komise pro rigorózní zkoušku platí obdobná pravidla jako pro státní doktorskou zkoušku (čl. 34 odst. 2 až 5), s výjimkou ustanovení o školiteli. Členy zkušební komise jmenuje z řad profesorů a docentů děkan.

    2. Pro oponenty rigorózní práce platí ustanovení čl. 33 odst. 5 obdobně.

  40. Článek 40 - Zveřejňování, kontrola a archivace závěrečných prací

    1. Bakalářské, diplomové, disertační nebo rigorózní práce (dále jen „závěrečné práce”) jsou nevýdělečně zveřejněny včetně posudků oponentů, záznamu o průběhu obhajoby a jejího výsledku. Tímto zveřejněním se rozumí uložení elektronické verze v archivu IS MU. Toto ustanovení musí být aplikováno tak, aby jím, v souladu s ustanovením § 47b zákona, z něhož vychází, nebyla dotčena

      1. ochrana informací chráněných zvláštním zákonem,
      2. ochrana obchodního tajemství,
      3. ochrana oprávněných zájmů třetích osob hodných zvláštního zřetele,
      4. ochrana duševního vlastnictví MU, zejména ochrana vynálezů či technických řešení.
      Části závěrečné práce, které takové informace obsahují, nemusí být výjimečně zveřejněny za předpokladu, že tato skutečnost a rozsah nezveřejněných částí práce byly specifikovány již v jejím zadání, popřípadě tak stanovil školitel v průběhu nebo při odevzdání práce, ve všech případech se souhlasem příslušného proděkana, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle na dobu 3 let. Vysoká škola nezveřejňuje disertační práci, byla-li již zveřejněna jiným způsobem. Povinností studenta a uchazeče je zpracovat a strukturovat závěrečnou práci tak, aby nebylo až na výjimky nutné závěrečnou práci nezveřejnit a aby její veřejná část podávala úplné informace o cílech práce a dosažených výsledcích. Vedoucí práce, respektive školitel, se souhlasem příslušného proděkana určuje i termín, ke kterému pominou důvody pro nezveřejnění a práce bude zveřejněna v plném rozsahu, pokud takový termín má nastat dříve než za tři roky od uložení do archivu IS MU.
    2. S cílem zajistit zveřejnění správné verze závěrečné práce, vedoucí, respektive školitel, v případě rigorózní práce předseda komise pro rigorózní zkoušku,

      1. odpovídá za kontrolu rozsahu částí práce, které v souladu s odstavcem 1 nebudou zveřejněny, a kontrolu nastavení termínu, ke kterému bude zveřejněna celá práce,
      2. odpovídá za ověření čitelnosti výtisku uloženého v archivu závěrečných prací v IS MU pomocí běžně dostupných softwarových nástrojů a
      3. odpovídá za provedení kontroly práce uložené v archivu závěrečných prací aplikací IS MU pro odhalování plagiátů.
    3. V případě, že student odevzdává tištěnou i elektronickou verzi závěrečné práce, je pro oponování práce rozhodující elektronická verze práce. Shodnost elektronické a písemné verze stvrzuje student svým prohlášením v příslušné aplikaci IS MU.

    4. Provedení kontroly podle odstavce 2 písmen a) až c) stvrzuje vedoucí, respektive školitel, popřípadě osoba jím pověřená, v příslušné aplikaci IS MU, a to nejpozději 7 pracovních dnů před konáním obhajoby závěrečné práce.

    5. Závěrečné práce a posudky musí být zveřejněny nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby. Záznam o průběhu obhajoby a její výsledek musí být zveřejněny nejpozději tři týdny po datu konání obhajoby.

    6. Odevzdáním závěrečné práce k obhajobě vyslovuje autor souhlas s jejím zveřejněním podle odstavce 1, a to bez ohledu na výsledek obhajoby.

    7. Fakulta je povinna zaslat bez zbytečného odkladu po obhájení závěrečné práce, jíž se týká odklad zveřejnění podle odstavce 1, jeden výtisk práce k uchování ministerstvu. Náklady na pořízení výtisku a jeho zaslání hradí fakulta.

    Zveřejněním záznamu o průběhu obhajoby se rozumí zveřejnění práce, posudků a výsledného hodnocení předmětu Obhajoba závěrečné práce do IS MU.

  41. Článek 41 - Revize hodnocení

    1. Student má právo požádat o revizi hodnocení ukončení předmětu anebo o revizi hodnocení státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce do 30 dnů od záznamu hodnocení v IS MU. Podnět k revizi hodnocení může podat i kterýkoli akademický pracovník.

    2. Děkan na základě žádosti podle odstavce 1 zruší napadené hodnocení ukončení předmětu nebo výsledek státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, jestliže při jeho stanovení nebo v průběhu kontroly studia, státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce byl porušen některý právní předpis, popřípadě vnitřní předpis MU nebo fakulty anebo jestliže bylo hodnocení stanoveno svévolně. V takovém případě učiní děkan opatření nezbytná pro obnovení porušených práv studenta.

    3. Bylo-li hodnocení ukončení předmětu zrušeno, koná se nové ukončení předmětu před tříčlennou komisí, kterou jmenuje děkan. Pro jednání a usnášení se komise platí ustanovení čl. 25 odst. 2. Byl-li zrušen výsledek státní zkoušky nebo její součásti podle odstavce 2 nebo výsledek obhajoby disertační práce, konají se tyto znovu před jinou komisí pro státní zkoušky.

    4. Na žádost studenta se jednání komise uvedené v odstavci 3 může zúčastnit důvěrník studenta, kterého si student zvolí z řad členů akademické obce MU. Důvěrník studenta není členem komise.

  42. Článek 42 - Rozhodování o právech a povinnostech studentů

    1. Na rozhodování o právech a povinnostech studentů se vztahují příslušná ustanovení zákona, tohoto Řádu, vnitřních předpisů MU, vnitřních předpisů fakult a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

    2. Proti rozhodnutí se student může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení k orgánu, který rozhodnutí vydal. Včas podané odvolání má vždy odkladný účinek. Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty.

  43. Článek 43 - Mimořádné prostředky

    Děkan je oprávněn udělit studentovi na základě jeho písemné a řádně odůvodněné žádosti výjimku z ustanovení tohoto Řádu.

  44. Článek 44 - Zvláštní ustanovení o studiu osob se zvláštními nároky

    Směrnice rektora stanoví, za jakých podmínek a jakým postupem se prostřednictvím mimořádných opatření podle tohoto řádu upraví výkon práv a povinností vyplývajících z tohoto řádu, pokud jde o studenty se zvláštními nároky vyplývajícími z pohybového nebo smyslového postižení.

    Text směrnice najdete na https://is.muni.cz/auth/do/mu/Uredni_deska/Predpisy_MU/Masarykova_univerzita/Smernice_MU/predchozi/Smernice_rektora_4-2003.doc

  45. Článek 45 - Zvláštní ustanovení o studiu osob pečujících o děti

    1. V souvislosti s péčí o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, o dobu, po kterou by jinak trvalo čerpání mateřské dovolené (§ 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší.

    2. Bližší podmínky studia osob pečujících o děti stanoví prorektor, do jehož kompetence problematika spadá.

  46. Článek 46 - Řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce

    1. V řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její součásti, státní rigorózní zkoušky nebo její součásti, státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce rozhoduje rektor.

    2. Na výše uvedená řízení se aplikují ustanovení § 47c až 47e zákona.

  47. Článek 47 - Přechodná ustanovení

    1. Ustanovení čl. 30 odst. 1 písm. d) se nevztahuje na studia v doktorském programu zahájená před jarním semestrem 2012. Maximální doba od zápisu ke studiu v doktorském programu do řádného ukončení studia je pro studia započatá před jarním semestrem 2012 sedm let.
    2. Hovoří-li Řád o charakteristice programu nebo předmětu, rozumí se tím i požadavky programu, oboru nebo předmětu vyplývající z akreditace udělené před 1. 9. 2016 obdobně.

    3. Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2017 s výjimkou:

      1. ustanovení čl. 11 odst. 2, které bude poprvé použito na registraci předmětů v jarním semestru 2018;
      2. ustanovení čl. 13 odst. 3 věty třetí, které se poprvé použije na studia započatá v jarním semestru 2012;
      3. ustanovení čl. 26 odst. 4 písm. f) a g), které bude poprvé použito na studia započatá v podzimním semestru 2017;
      4. ustanovení čl. 14 odst. 8, které bude poprvé použito od podzimního semestru 2018
      5. ustanovení čl. 21, které bude poprvé použito od jarního semestru 2018.
    4. Předměty poprvé zapsané nejpozději v podzimním semestru akademického roku 2017/2018 se ukončují klasifikovaným zápočtem, je-li to stanoveno v charakteristice předmětu. Pro ukončování předmětů tímto způsobem se použijí ustanovení čl. 17 odst. 1 a čl. 18 obdobně.

    (ad 3) b) Přihlášením ke státní zkoušce se rozumí přistoupení ke konání některé z částí SZZ.
    Ad 3 d) Ustanovení čl. 14 odst. 8 se vztahuje na všechny studenty, nikoliv studenty zapsané od účinnosti předmětného ustanovení.

  48. Článek 48 - Závěrečná ustanovení

    1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity registrovaný ministerstvem dne 13. dubna 2006 pod čj. 8 096/2006-30, ve znění pozdějších změn.

    2. Výkladem jednotlivých ustanovení tohoto Řádu jsou pověřeni prorektoři, jejichž svěřenými oblastmi činnosti jsou studijní záležitosti v příslušných typech studia.

    3. Tento Řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem MU dne 5. června 2017.

    4. Tento Řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

    5. Tento Řád nabývá účinnosti dnem zveřejnění ve veřejné části internetových stránek MU, nejdříve však 1. 9. 2017.


Nenašli jste odpověď? Pošlete nám svůj dotaz na istech(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz.

Relevantní odkazy 


Nahoru | Aktuální datum a čas: 22. 11. 2017 04:45, 47. (lichý) týden

Kontakty: istech(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz, studijní odd., správci práv, is-technici, e-technici, IT podpora | Použití cookies | Více o Informačním systému