EN

Výklad Studijního a zkušebního řádu pro studenty

Výklad k SZŘ platnému od 1. 9. 2006 do 31. 1. 2012.

  • 1.Článek 1 - Úvodní ustanovení
    1. Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity (dále jen "řád") stanoví pravidla studia ve studijních programech (dále jen "program") akreditovaných na Masarykově univerzitě a uskutečňovaných jejími fakultami, jakož i pravidla konání státních rigorózních zkoušek, jimiž se neukončuje studium v programu. Tato pravidla platí obdobně i pro studium v programech, které uskutečňuje Masarykova univerzita (dále jen "MU").

    2. Řád vychází zejména ze zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon") a Statutu MU (dále jen "statut").

    3. Řád je závazný pro MU, její součásti, studenty a zaměstnance, jakož i pro jiné osoby, o nichž to ustanovení tohoto řádu stanoví.

    (ad 1) Všechny studijní programy jsou, v souladu se zákonem, akreditovány na vysoké škole, tj. na Masarykově univerzitě v Brně. Uskutečňovány však jsou na fakultách uvedených v rozhodnutí o akreditaci. Zákon umožňuje, aby program uskutečňovala přímo vysoká škola. V současnosti na MU žádný takový program akreditován není.

  • 2.Článek 2 - Obecné zásady organizace studia
    1. Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v programech odpovídá na fakultě děkan, na MU rektor. Děkan nebo rektor může tuto odpovědnost nebo její část ve své působnosti přenést na určené proděkany, nebo prorektory. Může také pověřit odpovědností za organizaci studia nebo její vymezenou část určené akademické pracovníky.

    2. Informace, jejichž zveřejnění řád ukládá, se zveřejňují prostřednictvím Informačního systému MU (dále jen "IS MU"), nestanoví-li řád jinak.

    3. V případech, kdy tak stanoví příslušné předpisy, jsou informace zveřejňovány také prostřednictvím

      1. úřední desky MU,případně úředních desek fakult,

      2. studijních katalogů fakult, nebo

      3. institucionálních www-stránek MU, případně fakult.

    4. Studenti zapsaní v programech uskutečňovaných v cizím jazyce podle § 58 odst. 5 zákona mají právo, aby se výuka, ukončování studijních předmětů (dále jen "předmět") i ukončování studia, jakož i jednání se studenty ve věcech správy studijních záležitostí, konaly v jazyce, v němž je v souladu se svým obsahem uskutečňován příslušný program.

    (ad 1) Odpovědností za organizaci, administrativu a kontrolu studia je děkanem pověřen obvykle  proděkan pro studium, který rozhoduje o žádostech studentů týkajících se studia. Administrativní agendu spojenou se studiem vede studijní oddělení. V řadě záležitostí mají fakulty ustálené postupy, příp. není třeba podávat proděkanovi žádost - informujte se na svém studijním oddělení, viz https://is.muni.cz/studijni/

    Obsahové otázky studijních programů (příprava akreditace, posuzování ekvivalence při uznávání absolvovaných předmětů, stanovování podmínek v Katalogu předmětů) zpravidla řeší garant studijního programu. Garant odpovědný za studijní program, resp. studijní obor, popřípadě předmět, je uveden v Katalogu předmětů.

    (ad 2) Pojednání o aplikacích IS MU důležitých pro studenty lze najít v IS MU pod

    Nápověda Začínáme s is.muni.cz pro studenty

    Úřední desky fakult jsou součástí Dokumentového serveru IS MU v sekci Dokumenty

    Osobní administrativa Dokumenty

  • 3.Článek 3 - Časové rozvržení akademického roku
    1. Akademický rok trvá dvanáct měsíců a člení se na podzimní a jarní semestr. Začátek akademického roku a začátky výuky v semestrech stanoví rektor. Semestr zahrnuje nejméně jeden týden období stanovené pro zápis do semestru, nejméně tři týdny období pro zápis předmětů, nejméně dvanáct a nejvýše patnáct týdnů výuky a nejméně šest týdnů zkouškového období tak, aby

      1. se zkouškové období nepřekrývalo s výukou a předcházelo období pro zápis do následujícího semestru,

      2. období pro zápis do semestru končilo nejpozději uplynutím pátého pracovního dne po dni zahájení výuky v semestru,

      3. období pro zápis předmětů končilo uplynutím třináctého kalendářního dne po dni zahájení výuky v semestru, s výjimkou zápisu předmětů s blokovou výukou nebo zvláštním časovým režimem; pravidla pro zápis takových předmětů stanoví děkan.

      Zbývající část semestru tvoří období prázdnin.

    2. Časové rozvržení akademického roku je dáno harmonogramy MU a fakult. Harmonogramy každoročně stanoví rektor po projednání s děkany tak, aby výuka v semestru byla na všech fakultách zahájena k témuž datu a aby byl zajištěn nejméně třítýdenní souběh zkouškových období na všech fakultách. Harmonogramy musí obsahovat vymezení semestrálních období registrace předmětů (čl. 11).

    (ad 1) Semestrální výuka trvá obvykle 13 týdnů. Pojmy "zápis předmětů" a "zápis do semestru" mají odlišný význam a liší se také od pojmů "zápis do studia" a "opětovný zápis do studia". Budou vysvětleny postupně.

    1. Zkouškové období:
      Zkouškovým obdobím se rozumí časový interval, pro který jsou učitelé povinni vypisovat termíny pro ukončení předmětů. (Nesmí se stát, že by ve zkouškovém období nebyl vypsán žádný termín ukončení předmětu.) Začátek a konec zkouškového období jsou explicitně stanoveny harmonogramem akademického roku v souladu s ustanovením Čl. 3, odst. 1, písm. a). Možnost uzavírání předmětů i mimo zkouškové období stanovené harmonogramem není vyloučena, může být dokonce i velmi běžná. Závisí však na vůli zkoušejícího, popřípadě na dohodě studenta se zkoušejícím. Zkoušející může vypsat termíny ukončení předmětu jak před začátkem, tak po ukončení zkouškového období, podle pravidel stanovených v Čl. 16, není to však jeho povinností.

    2. Zápis do semestru:
      Zápis do dalšího semestru se provádí ve stanoveném období elektronicky prostřednictvím příslušné aplikace v Informačním systému MU (IS MU) takto:

      Student například splnil v jarním semestru akademického roku n/n+1 požadavky zápisu do dalšího semestru. Hodlá-li (v některém ze svých studií - viz Čl. 7, odst. 1) pokračovat v podzimním semestru akademického roku n+1/n+2, podá prostřednictvím příslušné aplikace v IS MU žádost o zápis do podzimního semestru n+1/n+2 v tomto studiu. V případě, že jsou podmínky pro zápis splněny, studijní oddělení zápis elektronicky potvrdí. Student se přitom nedostavuje na studijní oddělení.

      Podávání žádostí o zápis do dalšího semestru a jejich potvrzování může probíhat ještě po zahájení výuky v dalším semestru. Začíná-li výuka v pondělí, je dnem po dni zahájení výuky úterý. Pátým pracovním dnem po dni zahájení výuky je pondělí následujícího týdne, kdy je možné podat žádost o zápis do semestru až do půlnoci.

      Pozn.: Při souběhu dvou nebo více studií (vysvětlení pojmu "studium, souběh studií" viz Čl. 6 a Čl. 7) se zápis do dalšího semestru provádí v každém studiu odděleně, a to i přes to, že podmínky pro zápis do semestru jsou univerzální. Nejde o zbytečnou byrokracii, ale o nutnost, aby student prostřednictvím žádosti o zápis do dalšího semestru vyjádřil svou vůli v daném studiu pokračovat.

      Příklad 1: Předpokládejme, že student má souběh studií A a B a podmínky pro zápis do dalšího semestru (podle Čl. 12) splnil takto: Úspěšně absolvoval všechny opakované předměty (Čl. 12, odst. 1 písm. a)) a kumulativní podmínku zisku kreditů podle Čl. 12, odst. 2, písm. a) nebo b) nebo c). Získává tak právo na zápis do dalšího semestru v obou svých studiích. Pokud chce v obou studiích pokračovat, musí také v obou požádat o zápis do dalšího semestru. Pokud požádá o zápis jen v jednom z nich, má se za to, že v druhém studiu nehodlá pokračovat a bude mu úředně ukončeno po uplynutí posledního dne termínu pro zápis do dalšího semestru.

      Příklad 2: Předpokládejme, že student má souběh studií A a B a podmínky pro zápis do dalšího semestru (podle Čl. 12) splnil takto: Úspěšně absolvoval všechny opakované předměty (Čl. 12, odst. 1 písm. a)) zapsané ve studiu A a kumulativní podmínku zisku kreditů podle Čl. 12, odst. 2, písm. a) nebo b) nebo c). Neabsolvoval však opakovaný předmět zapsaný ve studiu B. Získává tak právo na zápis do dalšího semestru pouze ve studiu A, studium B je mu úředně ukončeno.

    3. Zápis předmětů:
      Ve stanoveném období (období registrace předmětů a období pro zápis předmětů - viz též Čl. 11) podává student pomocí aplikace v IS MU elektronickou žádost o možnost absolvovat v daném studiu v následujícím semestru předměty, které si zvolil - registruje si je. Po kontrole podmínek, které musí být pro zápis jednotlivých předmětů splněny, a po odstranění nedostatků potvrdí IS MU automaticky zápis předmětů (automatické potvrzování provádí IS MU každodenně). Student se nedostavuje na studijní oddělení osobně.

      Pozn.: Při pokusu o registraci předmětu se mohou vyskytnout problémy, které by mohly překážet zápisu (např. nesplněné prerekvizity, tj. požadavky pro zápis předmětu, překročený kapacitní limit, zápis předmětu není pro dané studium (program → obor → směr) povolen apod.). Kliknutím na položku " Podrobné informace " může žadatel tyto problémy prostřednictvím příslušné aplikace IS MU zjistit. V období zápisu může elektronicky podat žádost o výjimku při zápisu předmětu (žádost o výjimku musí obsahovat zdůvodnění). Povolí-li učitel (nebo garant či jiná zodpovědná osoba), je překážka bránící zápisu předmětu automaticky odstraněna.

      Pozn.: Při souběhu dvou nebo více studií (vysvětlení pojmu "studium" viz komentář k Čl. 6) se zápis předmětů vztahuje ke každému z nich zvlášť (podrobněji viz komentář k Čl. 6). Student musí provést zápis předmětů zvlášť do každého ze svých souběžných studií (podrobně viz komentář k Čl. 6).

      Podávání žádostí o zápis předmětů a jejich potvrzování může probíhat ještě po zahájení výuky v dalším semestru. Začíná-li výuka v pondělí, je dnem po dni zahájení výuky úterý. Třináctým kalendářním dnem po dni zahájení výuky je pak neděle následujícího týdne, kdy je možné podat žádost o zápis do semestru až do půlnoci. Stanovením lhůty pro zápis předmětů v kalendářních dnech není student nijak omezen, neboť elektronickou žádost může zaslat z kteréhokoli počítače. Při takto stanovené lhůtě je výuka narušována změnami v zápisu předmětů skutečně pouze v prvních dvou týdnech.

      V průběhu období pro zápis předmětů může student svou žádost o zápis měnit, tj. registraci předmětu zrušit. Prosíme však studenty, aby si věc dobře promysleli a této možnosti využívali (z rozvrhových důvodů) co nejméně.

    (ad 2) Souběh částí zkouškových období na všech fakultách odstraní možné komplikace s termíny ukončování předmětů v mezifakultním studiu.

  • 4.Článek 4 - Programy a formy studia
    1. Programy se člení na studijní obory (dále jen "obor"), obory se dále mohou členit na studijní směry (dále jen "směr"). Programy se uskutečňují zpravidla na fakultách.

    2. Seznam programů akreditovaných na MU s členěním na obory, včetně typu, formy a standardní doby je zveřejněn na úřední desce MU. Seznam programů uskutečňovaných na fakultách je, s týmiž náležitostmi a v odpovídajícím rozsahu, zveřejněn na úředních deskách fakult.

    3. Materiály, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o akreditaci programu, včetně součástí programu podle § 44 odst. 2 zákona (dále jen "obsah programu") musí být zveřejněny v plném znění na www-stránkách MU a fakulty, která program uskutečňuje (dále jen "příslušná fakulta").

    4. Nejpozději k 31. květnu zadá MU a každá z jejích fakult v IS MU obsah těchto položek Studijního katalogu pro příští akademický rok:

      1. harmonogram akademického roku pro MU , nebo fakultu,

      2. úplný soubor předmětů, které mohou studenti v následujícím akademickém roce zapsat, včetně počtu kontaktních hodin výuky, kreditové hodnoty (čl. 6 odst. 2), předepsaných způsobů ukončení a jmen vyučujících,

      3. popis předmětů, zahrnující anotace s uvedením znalostí a dovedností (kompetencí), které studenti v předmětu mají nabýt nebo rozvinout, a osnovy výuky a obsahové i formální požadavky pro ukončení předmětů,

      4. podmínky pro případné omezení zápisu předmětů, především požadavky vyplývající z návaznosti předmětů v programu (povinnost předchozího absolvování vybraných předmětů), a označení povinných a povinně volitelných předmětů (čl. 11 odst. 5),

      5. pravidla pro sestavování studijních plánů v každém z programů, nebo oborů a směrů, v nichž budou v příštím akademickém roce zapsáni, nebo evidováni studenti, včetně podmínek pro zápis předmětů uvedených v písmenu b),

      6. doporučený studijní plán pro každý z programů , nebo oborů a směrů, v nichž budou v příštím akademickém roce zapsáni, nebo evidováni studenti, jako obsahově podložený návrh časové posloupnosti studia v průběhu standardní doby,

      7. úplné znění řádu a všech navazujících předpisů fakulty , nebo opatření děkana, nebo odkaz na jejich umístění,

      8. seznam osob odpovídajících za korektní obsahovou a formální realizaci jednotlivých programů a za řešení případných kolizí při studiu.

      Údaje podle písm. b), c) a d) se zadávají prostřednictvím Katalogu předmětů.

    5. Studijní katalog lze aktualizovat vždy do začátku období pro zápis předmětů.

    6. Studium v programu se uskutečňuje formou prezenční, distanční nebo kombinovanou.
    (ad 2) Seznam obsahuje programy (s členěním na obory), k jejichž uskutečňování je MU oprávněna. Studium v nich však nemusí být nutně zahajováno v každém akademickém roce. Podrobnější informace o programech a oborech uskutečňovaných na MU lze nalézt na www.muni.cz.

    (ad 5) Údaje ve Studijním katalogu se ve zdůvodněných případech mohou změnit podle aktuální situace (například konání přednášek hostujících profesorů apod.). Je třeba, aby fakulty takové změny zaznamenaly do Studijního katalogu v IS MU před začátkem semestrálního zápisu předmětů.

  • 5.Článek 5 - Mezifakulní a meziuniverzitní studium
    1. Meziuniverzitním studiem se pro účely tohoto řádu rozumí studium

      1. v programu akreditovaném na MU, na jehož uskutečňování se podílí i jiné právnické osoby v České republice nebo v zahraničí,

      2. v programu akreditovaném na jiné vysoké škole nebo instituci, na jehož uskutečňování se podílí MU,

      3. ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která uskutečňuje obsahově související program, na níž student splní část svých studijních povinností.

    2. Mezifakultním studiem se pro účely tohoto řádu rozumí:

      1. jednooborové studium, na jehož uskutečňování se v souladu s obsahem programu v podstatné míře podílejí další fakulty MU,

      2. víceoborové studium sestávající z oborů náležejících programům uskutečňovaným různými fakultami MU uvedenými v rozhodnutí o akreditaci.

    3. Pravidla pro uskutečňování meziuniverzitního studia upravuje dohoda uzavřená mezi MU a dalšími osobami podílejícími se na uskutečňování takového studia. Jde-li o meziuniverzitní studium podle odstavce 1 písm. c), dohodu za MU uzavírá děkan příslušné fakulty; v případě studia v doktorském programu tak činí po souhlasu příslušné oborové rady. Pravidla pro uskutečňování mezifakultního studia upravuje dohoda uzavřená mezi zúčastněnými fakultami.

    4. V případě jednooborového mezifakultního studia je student zapsán do studia na té fakultě, která je uvedena v rozhodnutí o akreditaci. V případě víceoborového mezifakultního studia je student zapsán do studia na jedné z fakult, které uskutečňují programy obsahující obory tohoto víceoborového studia. Tuto fakultu stanoví dohoda uvedená v odstavci 3 a student je zapsán v odpovídajícím programu této fakulty.

    5. Dohoda podle odstavce 3 obsahuje zejména

      1. pravidla přijímacího řízení,

      2. způsob a termíny předávání evidence studia mezi smluvními stranami,

      3. pravidla sestavování týdenních rozvrhů,

      4. dohodu o průběhu státních závěrečných nebo v oblasti lékařství státních rigorózních zkoušek (dále jen "státní zkouška") a dohodu o způsobu sestavování zkušebních komisí,

      5. předlohu vysokoškolského diplomu,

      6. dohodu o vzájemných platbách za realizaci meziuniverzitního studia,

      7. stanovení fakulty, na níž jsou zapsáni studenti jednotlivých typů víceoborového studia,

      8. určení akademických pracovníků nebo zaměstnanců odpovědných za organizaci studia a řešení případných kolizí při studiu.

      9. v případě uvedeném v odst. 1 písm. c) též

        1. podmínky studia a způsob uznávání jeho částí,

        2. ustavení oborové rady včetně zastoupení zahraniční vysoké školy, jde-li o studium v doktorském programu.

    6. Je-li tak stanoveno v dohodě podle odstavce 3, uděluje se absolventům studia podle odstavce 1 písm. c) společný akademický titul, a to v souladu s § 45 odst. 4, § 46 odst. 4, nebo § 47 odst. 5 zákona a v souladu s právními předpisy dotčených států. Ve vysokoškolském diplomu jsou uvedeny obě spolupracující vysoké školy.

    (ad 1) Typickým příkladem meziuniverzitního studia podle písm b) je studium Fyzikálního inženýrství, akreditované na VUT v Brně. Na jeho realizaci se podílí MU a je právnickou osobou uvedenou v akreditaci. (Konkrétní realizací části studia je pověřena sekce Fyzika PřF MU.)

    (ad 2) Příklady podle písm. a): Optometrie (LF MU - PřF MU), obor Biofyzika programu Fyzika (PřF MU - LF MU), Geologie - Muzeologie (PřF MU - FF MU), Matematika - Ekonomie (PřF MU - ESF MU), atd. Nejčastější je mezifakultní studium podle písm. b).

    Příklady: učitelství Matematika - Informatika (PřF MU - FI MU), učitelství Matematika - Anglický jazyk a literatura (PřF MU - FF MU), učitelství Zeměpis - Dějepis (PřF MU - FF MU), učitelské kombinace přírodovědných předmětů s tělesnou výchovou (PřF MU - FSpS MU) a řada dalších.

    (ad 4) Evidenci mezifakultního studia daného studenta vede fakulta, na které je student zapsán (kmenová fakulta). Studijní oddělení kmenové fakulty řeší se studentem otázky evidence jeho studia a administrativně vyřizuje jeho písemné žádosti týkající se studia (především žádosti o výjimky ze studijního a zkušebního řádu).

  • 6.Článek 6 - Kreditový systém
    1. Plnění požadavků studia v programu (dále jen "studium") se eviduje prostřednictvím kreditového systému založeného na zásadách Evropského systému převodu kreditů (dále "ECTS").

    2. Základní jednotkou studia je předmět. Objem studijní aktivity nutné k absolvování předmětu se vyjadřuje přiděleným počtem kreditů (dále jen "kreditová hodnota").

    3. Kreditová hodnota každého předmětu, nebo bloku předmětů, nebo etapy studia se stanoví v souladu se zásadami ECTS.

    4. Podmínkou absolvování studia v každém programu, oboru nebo směru je získání kreditů za absolvování předmětů v předepsané skladbě, v celkové hodnotě představující alespoň minimální kreditovou hodnotu studia, která činí třicetinásobek standardní doby studia v programu vyjádřené v semestrech. U programu, který je kombinací více oborů, se minimální kreditová hodnota studia stanoví jako vážený průměr hodnot vypočtených pro každý obor. Váha hodnoty vypočtené pro obor je dána doporučeným počtem kreditů, jímž je obor v kombinaci zastoupen, nebo je stanovena programem. U programů akreditovaných v kombinované nebo distanční formě se pro výpočet minimální kreditové hodnoty studia použije standardní doba studia ekvivalentních programů akreditovaných ve formě prezenční, pokud takový program existuje; jinak se použije minimální délka standardní doby, určená pro daný typ programu podle § 44 až 46 zákona.

    5. Kredity získané studiem v programech včetně programů celoživotního vzdělávání uskutečňovaných na MU se pro účely čl. 12 odst. 2 započítávají do všech souběžně studovaných programů.

    (ad 2) Předměty vyučované na MU a fakultách MU jsou opatřeny kódy, které je jednoznačně identifikují (jako občana rodné číslo). I když jsou některé předměty obsahově velmi podobné, jsou z hlediska evidence studia považovány za různé.

    (ad 3) Předmět s daným kódem může být předepsán pro studenty různých studijních programů realizovaných třeba i na různých fakultách. Jeho kreditová hodnota se však nemůže měnit podle toho, v jakém programu jej student absolvuje (jedinou možnost odchylek kreditové hodnoty dává různý způsob ukončení předmětu, je-li přípustný - i zde jsou však stanovena pevná pravidla). Podle kódu student pozná, která fakulta přidělila předmětu jeho kreditovou hodnotu.

    (ad 4) Skladba souboru předmětů nutných pro splnění podmínek řádného ukončení studia je předepsána studijním programem a je součástí obsahu programu (v materiálech pro akreditaci). Studentům je k dispozici ve Studijním katalogu, případně v kontrolních šablonách pro průchod studiem v IS MU.

    Programy v kombinované formě jsou v některých případech akreditovány s delší standardní dobou než obsahově shodné či odpovídající programy prezenčního studia. Minimální kreditová hodnota takových programů je však shodná a rovna minimální kreditové hodnotě programu s prezenční formou studia, popřípadě minimální kreditové hodnotě studia vypočtené podle dolní hranice standardní doby stanovené pro příslušný typ programu zákonem. Je-li například magisterský program v kombinované formě akreditován jako tříletý a ve formě prezenční jako dvouletý, je minimální kreditová hodnota obou rovna 120. Je-li doktorský studijní program v kombinované formě akreditován jako čtyřletý a odpovídající program v prezenční formě neexistuje, je minimální kreditová hodnota studia (30 kreditů/semestr) x 6 semestrů = 180 kreditů, nikoliv 30 x 8 = 240.

    (ad 5) Princip kumulace kreditů: Podle zákona má student právo studovat ve více programech. Z tohoto hlediska se jedná o souběh studií - vysvětlení s příklady viz Čl. 7, odst. 1. Evidence každého ze souběžných studií je v IS MU vedena samostatně, takže je z ní zřejmé, které ze zapsaných, resp. absolvovaných předmětů jsou z hlediska daného studia povinné, nebo povinně volitelné, nebo volitelné (role daného předmětu může být z hlediska různých studií odlišná a je důležitá při hodnocení splnění obsahových podmínek ukončení tohoto studia - třídění předmětů ve vztahu k programu nebo oboru je popsáno v Čl. 8). Student zapisuje předměty do svých (souběžných) studií podle pravidel vyložených v příkladu 1. Kredity získané za absolvování předmětů v jednotlivých studiích se sečítají (kumulují) pro účely posouzení, byla-li splněna alespoň jedna z podmínek Čl. 12 odst. 2 (podle písm. a) nebo b) nebo c)); splnění alespoň jedné z těchto podmínek je nutné pro zápis do dalšího semestru. S ohledem na ustanovení Čl. 12 odst. 2 písm. c) se kredity kumulují i za účelem posouzení, zda bylo dosaženo minimální kreditové hodnoty studia (posuzuje se pouze celkový - kumulovaný - počet kreditů, bez ohledu na to, zda jsou splněny i obsahové podmínky toho kterého studia) . Kredity jsou takto sečítány (kumulovány) bez ohledu to, do kterých studií byly předměty studentem primárně zapsány. Odlišný zápis předmětů v různých studiích je však významný mj. z hlediska Čl. 12 odst. 1 písm. a).

    Všechny předměty zapsané a absolvované, nebo předměty uznané, v rámci úspěšně ukončeného studia jsou spolu se získaným, i nebo uznanými kredity uvedeny v Dodatku k diplomu. (Dodatek k diplomu podle § 57 odst. 1 písm.f) se vydává pro každé z úspěšně ukončených studií odděleně.) O předmětech absolvovaných, nebo uznaných v rámci neúspěšně ukončeného studia vydá příslušné studijní oddělení doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu podle § 57 odst. 5.

    Příklad 1: Pravidlo pro zápis a evidenci předmětů v souběžných studiích - zásada souběžného zápisu povinných předmětů v souběžných studiích:

    1. § Při zápisu předmětu X do kteréhokoli ze souběžných studií zapíše student tento předmět do všech svých ostatních studií, vzhledem k nimž je tento předmět povinný

    2. § Při rušení předmětu X (v rámci povolených lhůt) v kterémkoli ze svých souběžných studií, v němž je tento předmět povinný, musí student předmět zrušit ve všech svých ostatních souběžných studiích.

    Zdůvodnění: Pokud student úspěšně absolvuje určitý předmět, zakáže mu aplikace v IS MU další zápis téhož předmětu znovu (Čl. 11 odst. 6). Student, který by tak absolvoval předmět X v jednom ze svých studií, řekněme A, a neměl jej současně zapsán a absolvován v souběžném studiu B, v němž by tento předmět byl povinný, by již do studia B nemohl tento povinný předmět zapsat. Nemohl by tedy splnit obsahové požadavky tohoto studia.

    Předpokládejme, že student má souběh dvou studií A a B a zapíše do studia A předměty X a Y. Dejme tomu, že předmět X je z hlediska studia B povinný, předmět Y povinně volitelný, nebo volitelný (tj. bez specifikovaného vztahu ke studiu B). V takovém případě musí student zapsat předmět X také do studia B. Předmět Y do studia B zapsat může, ale nemusí. V případě, že předmět Y do studia B nezapíše, není předmět v tomto studiu evidován pro účely evidence obsahu studia a nehraje ve studiu B roli z hlediska ustanovení Čl. 12 odst. 1 písm. a). Kredity získané za absolvování předmětu Y ve studiu A se však, vzhledem k principu kumulace kreditů (Čl. 6 odst. 5), započtou z hlediska ustanovení Čl. 12 odst. 2. Předpokládejme dále, že student chce v období vyhrazeném pro zápis předmětů zrušit například předmět Y zapsaný do studia B. Je-li předmět Y ve studiu A povinný, musí jej student zrušit i ve studiu A. Pokud by student studium B přerušil a absolvoval předměty X a Y ve studiu A, bude mu po eventuelním opětovném zápisu ke studiu B předmět X automaticky uznán také pro studium B.

    Konkrétněji: Nechť studium A je posloupnost: A = bakalářský program Aplikovaná fyzika → obor Astrofyzika, studium B posloupnost: B = bakalářský program Filologie → obor Anglický jazyk a literatura. Předmět Y = F1040 Mechanika a molekulová fyzika zapisuje student do studia A (je pro toto studium povinný). Vztah předmětu Y = F1040 ke studiu B není specifikován, předmět je tedy pro studium B volitelný. Jestliže jej student zapíše do studia A i B a nesloží úspěšně zkoušku, stává se předmět opakovaným ve smyslu Čl. 21 odst. 1 a musí být do obou studií zapsán znovu v dalším akademickém roce (podzimní semestr). Jestliže ani pak není jeho ukončení úspěšné, nesplňuje student podmínku zápisu do dalšího semestru podle Čl. 12 odst. 1 písm. a) a obě studia jsou mu úředně ukončena. Pokud student předmět Y = F1040 do studia B nezapíše (může a nemusí zapisovat fyzikální předmět do programu Filologie), nestává se pro něj z hlediska studia B tento (neúspěšně ukončený) předmět předmětem opakovaným a nemusí jej v dalším období zapisovat. Má jej však jako opakovaný zapsán ve studiu A. Pokud je ani podruhé úspěšně neukončí, nesplnil podmínku dalšího semestrálního zápisu z hlediska studia A, které je mu tedy úředně ukončeno. Studium B však není nesplněním opakovaného předmětu ohroženo.

    Poznámka: U předmětů, které student úspěšně absolvoval v kterémkoli ze svých souběžných studií, ale neměl je zapsány v ostatních studiích, může podat žádost o jejich uznání do kteréhokoli (nebo všech) zbývajících souběžných studií. Není-li případným opatřením děkana rozhodnuto jinak, posuzuje se taková žádost podle Čl. 14.

    Příklad 2: Student má zapsána dvě souběžná bakalářská studia: Studium A = program P1, obor O1, studium B = program P2, obor O2 (studia A a B podléhají různým programům, například A = Aplikovaná fyzika, obor Lékařská fyzika, B = program Specializace ve zdravotnictví, obor Zdravotní laborant. Předpokládejme, že student splnil všechny požadavky předepsané obsahem programu P1 v oboru O1 i všechny požadavky předepsané obsahem programu P2 v oboru O2 a získal kumulativně 250 kreditů s tím, že v každém ze studií byla dovršena minimální kreditová hodnota 180 kreditů za zapsané a absolvované, nebo uznané předměty (předměty v hodnotě 2 x 180 - 250=110 kreditů tedy byly absolvovány nebo uznány v obou studiích). Student získá dva diplomy a dva bakalářské tituly (Bc. et Bc.)

    Příklad 3: Student má zapsána dvě souběžná navazující magisterská studia: Studium A = program P1, obor O1, studium B = program P, obor O2 (studia A a B podléhají témuž programu, například A = program Fyzika, obor Fyzika kondenzovaných látek, B = program Fyzika, obory Učitelství fyziky pro střední školy, Učitelství matematiky pro střední školy). )). Předpokládejme, že student splnil všechny požadavky předepsané obsahem programu P v oboru O1 i všechny požadavky předepsané obsahem programu P v oboru O2 a získal kumulativně 160 kreditů s tím, že v každém ze studií byla dovršena minimální kreditová hodnota studia (pro každé ze studií činí minimální kreditová hodnota 120). Student tedy úspěšně ukončil A i B, získá dva diplomy a dva magisterské tituly (Mgr. et Mgr.)

    Příklad 4: Student má zapsána dvě souběžná studia: Studium A = bakalářský program P1, obor O1, studium B = magisterský program P2, obor O2 (například A = bc program Aplikovaná Fyzika, obor Astrofyzika, = magisterský program Fyzika, obory Učitelství fyziky pro střední školy, Učitelství matematiky pro střední školy). Předpokládejme, že student splnil všechny požadavky předepsané obsahem programu P1 v oboru O1, získal kumulativně 180 kreditů a v obou studiích byla dovršena minimální kreditová hodnota studia (180 v bakalářském, 120 v magisterském). Ve studiu B (program P2, obor O2) však nesplnil jeden povinný předmět. Přestože v obou studiích dosáhl minimální kreditové hodnoty, nesplnil požadavky studia B (nemůže se ani přihlásit ke státní závěrečné zkoušce. Úspěšně ukončil pouze studium A, získává diplom a titul Bc.

    Pozn.: Vývojový tým IS MU pracuje na aplikaci, která umožní automatické splnění pravidel souběžného zápisu povinných předmětů v souběžných studiích. V akademickém roce 2006/2007 musí studenti zapisovat předměty podle uvedených pravidel do jednotlivých studií "ručně". Povinností studenta je dodržení pravidel respektovat a eventuelní problémy řešit se studijním oddělením.

  • 7.Článek 7 - Evidence studia
    1. Průběh studia každého studenta MU je zaznamenáván ve studijní evidenci vedené v IS MU. Pro účely této evidence se studiem rozumí

      1. studium studenta v programu včetně evidenčního zařazení do oboru, popřípadě i směru,

      2. studium studenta v programu včetně evidenčního zařazení v oborech víceoborového studia.

      Evidence každého takového studia studenta je vedena samostatně.

    2. MU vydá studentovi nebo bývalému studentovi na jeho žádost výkaz o studiu podle § 57 odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákona, a to formou výpisu ze studijní evidence vedené podle odstavce 1. Výkaz o studiu může vydat studentovi studijní oddělení příslušné fakulty i z vlastního rozhodnutí. V případě pochybností o správnosti údajů vedených ve studijní evidenci zahájí děkan šetření, o jehož výsledku vydá rozhodnutí.

    3. Zkoušející (čl. 16 odst. 3) nebo předseda zkušební komise (čl. 23 odst. 1), nebo jiná pověřená osoba, zodpovídá za to, aby výsledek ukončení předmětu každého studenta byl zaznamenán do IS MU nejpozději do sedmi pracovních dnů po termínu ukončení.

    4. Student není povinen prokazovat MU, jejím orgánům, součástem a zaměstnancům údaje o průběhu studia obsažené ve studijní evidenci.

    (ad 1) Studiem ve smyslu evidence se rozumí každá posloupnost tvaru
    • program → obor jednooborového studia (příklad: bakalářský program Fyzika → obor Biofyzika)

    • program → obor jednooborového studia → směr (příklad: navazující magisterský program Fyzika → obor Teoretická fyzika a astrofyzika → směr Astrofyzika)

    • program → obory víceoborové kombinace(příklad: navazující magisterský program Fyzika → obory Učitelství fyziky pro střední školy + Animátor pohybových aktivit). Z důvodů evidence je každé studium obsahující víceoborové kombinace často evidováno vždy v jednom programu, který je nadřazen některému z oborů. O konkrétním zařazení rozhoduje děkan, u mezifakultních studií podle Čl. 5, odst. 2, písm. b) je zařazení součásti dohody podle Čl. 5, odst. 3.

    Po úspěšném ukončení každého studia je vydán diplom (viz příklady 1 až 3 v komentáři k Čl. 6 odst. 5), s výjimkou souběhu dvou (více) posloupností typu program → obor → směr, lišících se pouze směrem. V takovém případě je vydán pouze jeden diplom. V případě, že při studiu typu program → obor jednooborového studia splní student ještě požadavky některého oboru určeného pro víceoborové kombinace, spadajícího ať již do téhož nebo do odlišného programu, nejedná se o souběh studií. Absolvent v takovém případě obdrží jeden diplom s uvedením všech absolvovaných oborů (příklad: navazující magisterský program Fyzika → obor Teoretická fyzika a astrofyzika + obor Učitelství fyziky pro střední školy- je vydán pouze jeden diplom s uvedením programu a obou oborů).

    (ad 2) Druhá věta tohoto odstavce umožňuje studijnímu oddělení, aby (například po ukončení semestru nebo na začátku semestru následujícího) hromadně vytisklo studentům výpis ukončení předmětů (výkaz o studiu ve smyslu § 57 odst. 3 zákona). Na žádost studenta musí studijní oddělení udělat výpis kdykoli. Pochybnost o správnosti údaje v evidenci v IS MU, zmiňovaná v poslední větě, může vzniknout například takto: V elektronické evidenci studia v IS MU může, například omylem, dojít k pozdější změně v zápisu o ukončení předmětu (tj. po vytištění a potvrzení výpisu ze studijní evidence); studentovi je ústně sdělena jiná klasifikace, než která je posléze zapsána do evidence v IS MU; apod. Pochybnost o správnosti údajů je třeba písemně oznámit studijnímu oddělení příslušné fakulty. Na základě písemného sdělení děkan bez dalšího zahájí šetření a o výsledku vydá rozhodnutí, jehož kopie je doručena oznamovateli.

    (ad 3) Při běžném způsobu ukončení předmětů bude pravděpodobně zkoušející zadávat do IS MU hodnocení v kratší lhůtě, zpravidla bezprostředně po ukončení zkoušky, kolokvia či zápočtu. Důvodem stanovení delší lhůty v předpisu je existence předmětů ukončovaných písemnou zkouškou, kterou absolvuje současně velké množství studentů (např. na FI musí zkoušející v jediném termínu opravit až 100 písemných prací). Formulace "do sedmi pracovních dnů po ukončení" znamená, že zkoušející musí zadat hodnocení nejpozději v sedmém pracovním dni následujícím po termínu ukončení.

    Příklad: Zkouška se koná ve čtvrtek, hodnocení musí být zadáno nejpozději v pondělí přespříštího týdne do půlnoci.

    (ad 4) Student MU není povinen předkládat komukoli na MU doklady týkající se studijní evidence jeho studií (tyto doklady nemá právo od studenta požadovat například ani zkoušející, ani děkan). Evidenci studia konkrétního studenta si orgán, součást, nebo zaměstnanec MU mohou vyžádat od správce studijní evidence (oddělení příslušné fakulty, které odpovídá za vedení evidence).

  • 8.Článek 8 - Předměty a jejich bloky
    1. Pro účely tohoto řádu se předměty a jejich bloky, které jsou součástí programů uskutečňovaných na MU a fakultách MU, nebo jiných vysokých školách, dělí na povinné, povinně volitelné a volitelné. Tato charakteristika se předmětu nebo bloku přisuzuje vždy ve vztahu ke konkrétnímu studiu (čl. 7 odst. 1). Předměty vypisované na fakultách nebo vysokoškolských ústavech nad rámec programů jsou volitelné.

    2. Povinným se rozumí předmět, jehož absolvování, včetně předepsaného způsobu ukončení, je pro studium závazné. Povinně volitelným se rozumí předmět, který je součástí povinného bloku. Povinným blokem se rozumí soubor předmětů, z něhož je závazně předepsáno absolvování minimálního počtu předmětů, včetně předepsaného způsobu ukončení, případně minimálního počtu kreditů. Ostatní předměty jsou ve vztahu ke studiu volitelné.

    3. Příprava práce, jejíž obhajoba je součástí státní závěrečné zkoušky předepsané v příslušném programu, nebo jejíž obhajoba je součástí ukončení studia v programu (dále jen "závěrečná práce"), je v příslušném programu povinným předmětem.

    4. Do kreditové hodnoty studia nelze započítat kredity za předměty, jejichž obsah je totožný nebo se podstatně překrývá s obsahem předmětů, za které student již kredity získal. Děkan nebo rektor přiměřeně omezí právo studentů na registraci, zápis nebo uznávání kreditů v překrývajících se předmětech.

    5. Pro konkrétní volitelné předměty, ve kterých se obsah studijních aktivit při každé realizaci předmětu podstatně liší, může děkan fakulty uskutečňující program povolit možnost jejich opakovaného absolvování a kumulaci takto získaných kreditů. Toto opakované absolvování předmětu není opakováním ve smyslu čl. 21.

    (ad 1) Předmět X může být pro studium A povinným, pro studium B povinně volitelným a jeho vztah ke studiu C není specifikován, je tedy pro toto studium předmětem volitelným. Namísto předmětu definovaného v daném studiu jako povinný nebo povinně volitelný, může student absolvovat předmět, který je v obsahu programu, nebo prostřednictvím kontrolních šablon, popřípadě garantem programu nebo oboru deklarován jako předmět obsahově ekvivalentní.

    Příklad: Předmět F1030 Mechanika a molekulová fyzika je povinným pro studia: bakalářský program Fyzika obory Fyzika a Fyzika se zaměřením na vzdělávání. Jeho vztah k ostatním studiím není specifikován. Například pro studenta v bakalářském programu Biologie → obor Obecná biologie je tedy předmětem volitelným.

    Příklad:Předmět F1030 Mechanika a molekulová fyzika (rozsah 4/2, 5 kreditů) je povinným předmětem pro bakalářské studium v programu Fyzika, obor Fyzika. Předmět F1040 Mechanika a molekulová fyzika (rozsah 2/2, 4 kredity) je povinným předmětem pro bakalářské studium programu Fyzika, obor Biofyzika. Předměty jsou deklarovány jako obsahově ekvivalentní. Student může zapsat kterýkoli z nich, za absolvování F1030 získává 5 kreditů, za F1040 4 kredity. Není však možné zapsat oba předměty (viz komentář k odst. 4).

    (ad 2) Název "povinný blok" (ve vztahu k danému studiu) znamená, že student musí během studia absolvovat alespoň některé předměty tohoto bloku, podle pravidel stanovených obsahem programu. Nemusí zapsat všechny předměty bloku, nesmí však blok vynechat a musí respektovat pravidla předepsaná pro zápis předmětů z tohoto bloku (například musí absolvovat určitý minimální počet předmětů nebo kreditů z bloku).

    (ad 3) Výjimku z obecného pravidla absolvovat závěrečnou práci představuje na MU pouze studium v některých programech LF MU.

    (ad 4) Není přípustné, aby docházelo ke kumulaci kreditů za obsahově shodné předměty. Omezení práva studentů na registraci a zápis takových předmětů se děje prostřednictvím tzv. prerekvizit. Aplikace v IS MU neumožní studentovi zapsat předmět X, pokud je v souboru jeho prerekvizit zakódována informace, že překážkou zápisu předmětu X je předchozí absolvování předmětu Y.

    Příklad: Student ve svém studiu A = program Fyzika → obor Fyzika absolvuje předmět F1030 Mechanika a molekulová fyzika. Bude-li chtít kromě toho absolvovat, popřípadě z předchozího studia uznat, ještě předmět F1040 Mechanika a molekulová fyzika, který je s ním obsahově ekvivalentní, ale liší se rozsahem kontaktní výuky a počtem kreditů, nebude mu to umožněno.

    (ad 5) Typickým příkladem takové situace jsou katedrové či ústavní semináře, které jsou povinně volitelné pro diplomanty, dále předměty tělesné výchovy, apod.

  • 9.Článek 9 - Výuka
    1. Výuka předmětů na fakultách MU, nebo na MU, se uskutečňuje prostřednictvím přednášek, cvičení, seminářů, praktik, laboratorních cvičení, praxí, exkurzí, stáží, terénních cvičení, kurzů a konzultací.

    2. Účast ve výuce je pro studenty prezenční formy studia povinná, s výjimkou přednášek a konzultací. Podmínka účasti v jiných formách výuky podle odstavce 1 může být nahrazena jinými požadavky v případě, že tak stanoví popis předmětu (čl. 4 odst. 4 písm. c)). Pro studenty kombinované a distanční formy studia není účast ve výuce povinná, nevyplývá-li z obsahu programu něco jiného.

    3. Výuka v semestru je organizována podle týdenních rozvrhů, s výjimkou předmětů, které vyžadují blokovou výuku nebo výuku se zvláštním časovým průběhem a jsou v programu z tohoto hlediska vyznačeny. Týdenní rozvrh zabezpečuje fakulta tak, aby respektoval doporučené studijní plány programů, oborů a směrů a omezil překrývání výuky předmětů, které si jednotliví studenti současně registrovali.

    4. Týdenní rozvrh zveřejní fakulta před zahájením výuky příslušného semestru. Rozvrhy pro blokovou výuku a výuku se zvláštním časovým rozvrhem zveřejní fakulta nejméně s týdenním předstihem.

    (ad 2) Povinnost účasti na jiných typech výuky bývá na fakultách různě upravena. Popis předmětů v Katalogu předmětů musí zahrnovat požadavky na jejich absolvování vč. požadované míry účasti.

    (ad 3) Povinností fakulty je zveřejnění týdenních rozvrhů v IS MU nejpozději v posledním dni před zahájením výuky v semestru, rozvrhy pro blokovou výuku a výuku se zvláštním časovým rozvrhem zveřejní fakulta rovněž v IS MU nejméně týden před faktickým zahájením této výuky. Žádáme studijní oddělení fakult, aby v prvním dni výuky provedla kontrolu zveřejnění týdenních rozvrhů.

  • 10.Článek 10 - Zápis do studia a opětovný zápis do studia
    1. Uchazeči přijatému do programu uskutečňovaného na některé fakultě MU vzniká sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu právo na zápis do studia a zápis do prvního semestru. Uchazeč má právo být zapsán do studia ve všech programech, do nichž byl přijat. Uchazeč se stává studentem MU zapsaným na příslušné fakultě dnem zápisu do studia.

    2. Osobě, jíž bylo studium přerušeno (čl. 13), vzniká právo opětovného zápisu do tohoto studia a právo zápisu do následujícího semestru (čl. 12) dnem ukončení přerušení studia. Osoba se stává studentem MU zapsaným na příslušné fakultě dnem opětovného zápisu do studia.

    3. Období pro zápis do studia a zápis do semestru (čl. 12) je stanoveno harmonogramem akademického roku. Zápis do studia, nebo opětovný zápis do studia, je nutné provést osobně na fakultě, která uskutečňuje program, popřípadě na fakultě stanovené podle čl. 5 odst. 4. Osoba, která nemůže provést zápis ve stanoveném období, může požádat o náhradní termín, a to nejpozději poslední den v období stanoveném pro zápis. Pokud o náhradní termín nepožádá, případně neprovede-li zápis v určeném náhradním termínu, její právo zápisu do studia zaniká.

    4. V případě pochybností děkan rozhodne, zda osobě zaniklo právo na zápis do studia nebo na opětovný zápis do studia. Studentu, jemuž ve studiu nevzniklo právo na zápis do následujícího semestru (čl. 12 odst. 1) je ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

    (ad 1) Pojmy "studium" a "zápis do studia" jsou na tomto místě chápány přesně ve smyslu zákona a svým obsahem se liší od pojmu "studium", který byl definován v Čl. 7, odst 1 jakožto posloupnost typu program → obor apod. Aktem zápisu do studia se z uchazeče stává student vysoké školy se všemi právy a povinnostmi specifikovanými zákonem a relevantními předpisy vysoké školy. Každý student MU je zapsán na fakultě, která uskutečňuje program, do něhož byl uchazeč přijat. Při souběhu studií ve smyslu Čl. 7, odst. 1 může být student zapsán na více fakultách.

    (ad 2) Pojem "opětovný zápis do studia" je opět přesně převzat ze zákona pro případ, že student nemá souběh různých studií podle Čl. 7, odst.1, studuje tedy v tomto smyslu v jediném studiu. Protože v takovém případě přestal být dnem přerušení tohoto jediného studia studentem vysoké školy (Čl. 13, odst. 6), je třeba po ukončení přerušení statut studenta obnovit. K tomu slouží opětovný zápis do studia. Při přerušení některého se souběžných studií zůstává osoba studentem VŠ, pokud alespoň jedno ze souběžných studií zůstalo nepřerušeno. Ukončení přerušení daného studia, tj. jeho opětovné "oživení" se děje prostřednictvím opětovného zápisu do daného studia.

  • 11.Článek 11 - Registrace a zápis předmětů
    1. V období stanoveném pro zápis předmětů pro následující semestr (čl. 3 odst. 1 písm. c)), provede student do každého svého studia v IS MU výběr předmětů, které hodlá v tomto semestru ve studiu absolvovat (dále jen "zápis předmětů").

    2. Žádost o zápis předmětů podává student prostřednictvím registrace v IS MU (dále jen "registrace"), a to v období registrace, uvedeném v harmonogramu akademického roku, popřípadě i během období zápisu předmětů.

    3. Období registrace stanoví děkan tak, aby jeho začátek předcházel období pro zápis předmětů.

    4. Pro konkrétní předměty může děkan stanovit povinnost registrace v dostatečném předstihu před termínem zápisu předmětů tak, aby údaje z registrace mohly sloužit jako podklad pro sestavení rozvrhu nebo pro rozhodování o tom, které předměty budou skutečně nabídnuty k zápisu. Tato povinnost se netýká semestru bezprostředně následujícího po zápisu do studia a opětovného zápisu do studia.

    5. Počet studentů, kteří budou zapsáni do předmětu, může děkan v odůvodněných případech omezit. V těchto případech musí určit podmínky stanovení přednosti studentů při zápisu tak, aby přednost byla dána studentům, kteří podali žádost o zápis předmětů v období registrace a studentům, pro něž je tento předmět povinný nebo povinně volitelný. Další podmínky pro stanovení přednosti při zápisu předmětů, platné pro všechny studenty, může vyhlásit před zahájením registrace rektor.

    6. Při zápisu předmětů je student povinen řídit se pravidly pro sestavování studijních plánů v programu (oboru, směru). Zápis registrovaných předmětů lze podmínit předchozím úspěšným absolvováním jiných předmětů podle pravidel vyplývajících z obsahu programu.

    7. Děkan může předem stanovit další podmínky pro zápis volitelných předmětů, jejichž povaha takový postup vyžaduje.

    8. Studentovi vzniká zápisem předmětu právo účastnit se všech součástí jeho výuky a dalších studijních aktivit potřebných pro jeho absolvování.

    9. Student může zápis předmětu změnit pouze v období stanoveném pro zápis předmětů, s výjimkou zápisu předmětů s blokovou výukou nebo zvláštním časovým režimem, pro něž stanoví zvláštní pravidla děkan fakulty, která je uskutečňuje.

    10. Děkan je oprávněn zrušit konání předmětu, pokud se do něj zapsalo nebo registrovalo méně studentů než činí předem stanovený počet. Tento limit stanoví děkan před zahájením období registrace. Studentům, kterým byl takto zápis předmětu zrušen, vzniká právo dodatečného zápisu předmětů v příslušné kreditové hodnotě.

    (ad 1) Obsahem programu může být pro první semestry studia upravena povinnost studentů zapisovat určité předměty podle doporučeného studijního plánu. Informujte se ve Studijním katalogu. Zápis předmětů je platný jen tehdy, je-li potvrzen příslušnou aplikací IS MU. Zápis i potvrzování se děje elektronicky, bez osobní návštěvy studenta na studijním oddělení. Není-li zápis potvrzen, není zkoušející povinen přijmout studenta k termínu ukončení předmětu. Zápis předmětů potvrzuje IS MU automaticky každodenně, nejpozději však v prvním dni po ukončení termínu tohoto zápisu stanoveného harmonogramem akademického roku.

    (ad 2) Registrace předmětů pro daný semestr, realizovaná v IS MU speciální aplikací, slouží k vyjádření přání studenta absolvovat a ukončit v daném semestru určité předměty. Včasná registrace především umožňuje studentovi zajistit si "místo" v předmětech, jejichž kapacita je omezena a o něž lze očekávat velký zájem. Studijnímu oddělení, učitelům a rozvrhářům fakulty dává informaci o počtu studentů, kteří budou ve zkouškovém období daného semestru ukončovat předměty, popřípadě se během semestru účastnit jejich výuky. Sestavování rozvrhu je jedním z nezanedbatelných důvodů, proč probíhá registrace a proč její začátek předchází období zápisu předmětů. Student snadno postřehne, že nesplnění povinnosti registrace není sankcionováno a že může o zápis předmětů žádat až v samotném období zápisu. "Sankci" si tím však může udělit sám, neboť u předmětů s omezenou kapacitou (viz odst. 5 - údaje o kapacitě obsahuje rovněž IS MU) se mu nemusí podařit zápis realizovat: Zápis nebude potvrzen z důvodu překročení kapacity pro zápis předmětu a student nemůže předmět v daném semestru absolvovat. Proto doporučujeme všem studentům, aby ve vlastním zájmu registraci prováděli.

    (ad 1,2) "Období stanovené pro zápis předmětů" je v informačním systému přesněji upraveno takto:

    Harmonogram semestru obsahuje období registrace, období zápisu a období změn v zápisu. Ve všech třech obdobích si student smí volit (registrovat) a rušit (odregistrovávat) předměty. Vybere si předměty vyhledáním dle kódu předmětů nebo z nabídky v šabloně. Zaregistrovat si lze libovolný předmět vypsaný pro daný semestr na MU (kterékoli fakultě). Registrace probíhá na jednotlivých fakultách obecně v odlišných termínech, podle fakultních harmonogramů semestru. Splní-li student podmínky popsané v Katalogu předmětů, je registrace konkrétního předmětu bezproblémová (bílá), jinak je problémová (červená). V období zápisu a změn v zápisu jsou každou noc potvrzovány - tj. zapisovány - bezproblémové předměty (rozdíl mezi obdobím zápisu a změn v zápisu je pouze didaktický, všechny změny probíhají typicky před začátkem semestru a první dva týdny v semestru). Zápisem student získává právo a povinnost předmět studovat.

    Systém předměty zapíše (potvrdí) pouze u aktivních studií (aktivním se rozumí to studium, které například není přerušeno). Registrovat předměty však student může i do studia, které je přerušeno. Studijní oddělení může registrovat i zapisovat předměty do libovolného studia bez ohledu na jeho stav.

    Vybírat (registrovat/zapisovat) si lze pouze předměty vypsané pro to období harmonogramu akademického roku, do kterého se student registruje/zapisuje. (Student například nemůže registrovat / zapsat předmět M1100 Matematická analýza při zápisu předmětů na jarní semestr akademického roku, neboť tento předmět je vyučován pouze v podzimních semestrech.)

    (ad 3) Při registraci a zápisu předmětů musí student respektovat jak termíny stanovené harmonogramem fakulty, na které je zapsán, tak termíny uvedené v harmonogramech fakult, které realizují předměty, jež hodlá registrovat či zapsat.

    Příklad: Student Přírodovědecké fakulty hodlá pro následující semestr zapsat předmět Tělesná výchova, který realizuje Fakulta sportovních studií (předmět má její kód). Registraci musí provést v době, která spadá do období registrace či zápisu předmětů Fakulty sportovních studií a bude mu potvrzena (zapsána) v době, která spadá do období zápisu nebo změn v zápisu předmětů Fakulty sportovních studií.

    (ad 4) V případě, že by se pro daný předmět zaregistrovalo málo studentů, může se stát, že se výuka předmětu nebude konat. U některých předmětů, zejména těch, jejichž realizace je technicky náročná (speciální praktika a laboratoře, výuka vedená placenými externisty, předměty tělesné výchovy vyžadující pronájem drahých prostor, apod.) je třeba mít informaci o zájmu studentů s předstihem. Povinnost registrace se nevztahuje na studenty zapisující předměty prvního semestru studia a studenty zapisující předměty bezprostředně po opětovném zápisu do studia po přerušení. Tito studenti rovnou předměty zapisují.

    (ad 5) O dalších podmínkách pro stanovení přednosti při zápisu předmětů, platných pro všechny studenty MU, rozhoduje výhradně rektor. Aktuálně platná pravidla, vyhlášená rektorem MU 6. listopadu 2003, jsou následující:

    Pro stanovení pořadí používá mechanismus registrační vlna. Systém si klade za cíl preferovat při výběru předmětů studenty s vyšším objemem absolvované části studia. Princip rozložení registrace:

    Začátek registrace je pro jednotlivé studenty rozložen do pěti vln, kdy se postupně může registrovat stále více studentů. V první vlně je registrace povolena studentům, kteří jsou (dle počtu kreditů, které jim chybějí k dosažení minimální kreditové hodnoty studia) nejblíže k dokončení svého studia (viz kritérium níže), ve druhé vlně také studentům, kterým zbývá zhruba dvojnásobek k dokončení studia, atd. První vlna studentů se může začít registrovat v den zahájení registrace od 17:00 hodin. Studenti spadající do druhé vlny mohou začít o dva pracovní dny později, opět od 17:00 hodin. Studenti dalších vln vždy o další dva pracovní dny později. (Nadále tedy nebudou registrace začínat o půlnoci, či v jinou denní/noční hodinu.)

    Kritérium pro zařazení studenta do registrační vlny:

       Použije se tzv. zbytkový objem kreditů (ZOK) definovaný takto:

    Zbytkový objem kreditů pro studium v programu je rozdíl minimální kreditové hodnoty studia (standardní doba studia v semestrech krát 30) a počtu kreditů, které student ve studiu dosud získal a má je do studia započítány, včetně kreditů za uznané předměty (pokud je výsledek záporný, považuje se za nulu).

    Od okamžiku zahájení registrace na dané fakultě v daném semestru se registrují studenti do studií, ve kterých dosáhli zbytkového objemu kreditů menšího než 61 kreditů a všichni studenti doktorských studijních programů.

    Od okamžiku následujícího dva pracovní dny po zahájení registrace (druhá vlna) se registrují navíc studenti se zbytkovým objemem kreditů 61 < ZOK < 121.

    Od okamžiku následujícího čtyři pracovní dny po zahájení registrace (třetí vlna) se registrují navíc studenti se zbytkovým objemem kreditů 121 < ZOK < 181.

    Od okamžiku následujícího šest pracovních dní po zahájení registrace (čtvrtá vlna) se registrují navíc studenti se zbytkovým objemem kreditů 181 < ZOK < 241 kreditů.

    Od okamžiku následujícího osm pracovních dní po zahájení registrace (pátá vlna) se registrují všichni studenti.

        Další pravidla:

    Při určování pořadí mají nadále přednost studenti těch oborů, kterým je předmět přednostně určen, studenti tzv. mateřských oborů. V praxi to znamená, že se sestavují dva seznamy žadatelů o předmět a každý seznam se uvnitř seřazuje dle časové známky. Studenti z prvního seznamu (mateřské obory) mají přednost před studenty ze druhého seznamu.

    Studuje-li student souběžně ve více programech (studiích), posuzuje se zbytkový objem kreditů pro každé studium zvlášť, protože se také student registruje do každého svého studia zvlášť.

    Datum a čas, od kterého je možné se na základě jeho zbytkového objemu kreditů registrovat, jsou každému studentu individuálně sděleny v IS MU.

    (ad 6) Pravidla obsahově podmiňující zápis předmětů se nazývají prerekvizity. Popisují studijní povinnosti, které musí být splněny, aby mohl být předmět zapsán. Bez splnění prerekvizit nemůže student předmět P zapsat. Typickou prerekvizitou je úspěšné absolvování obsahově předcházejícího předmětu. K dalším prerekvizitám patří: povinnost současného zápisu určitých předmětů (může jít například o zákaz zápisu předmětu vyučovaného formou přednášky a ukončeného zkouškou bez současného zápisu odpovídajícího předmětu vyučovaného formou cvičení a ukončeného zápočtem); zákaz zápisu určitého předmětu, byl-li již absolvován nebo uznán obsahově ekvivalentní předmět, zákaz současného zápisu obsahově ekvivalentních předmětů; zákaz zápisu určitého předmětu, není-li dosaženo předepsaného počtu kreditů, apod. Zvláštní prerekvizita "souhlas" vyžaduje získat explicitní souhlas vyučujícího (prostřednictvím udělení výjimky v registračním systému).

    Prerekvizita u předmětů celouniverzitní tělesné výchovy: zákaz zápisu tělesné výchovy studentům bakalářských nebo pěti (šesti) letých magisterských programů, kteří již získali z tělesné výchovy dva semestrální zápočty (studenti těchto programů mají nárok pouze na dva semestry tělesné výchovy, studenti navazujících magisterských programů nemají nárok na zápis tělesné výchovy); je povoleno souběžné zapsání pouze jednoho sportu (nelze paralelně více sportů).

    (ad 8) Pozor: Toto právo vznikne teprve okamžikem, kdy je potvrzen jak zápis předmětů, tak zápis do dalšího semestru (Čl. 12).

    (ad 9) Student může kdykoli v období registrace, v období pro zápis předmětů a v období změn v zápisu předmětů měnit svou žádost o možnost absolvování předmětu v daném semestru. Může do své elektronické žádosti předměty jak přidávat, tak rušit. V samotném období pro zápis předmětů a změn v zápisu předmětů, kdy již probíhá potvrzování zápisu, může student navíc měnit i předměty v potvrzeném zápisu. Kromě přidání a rušení předmětu se u některých předmětů uplatní i požadavek na změnu typu ukončení předmětu Předmět je např. vypsán jako ukončený zkouškou, ale dovoluje i ukončení pouze zápočtem - lze požádat o změnu ukončení. (Rozdíl mezi obdobím zápisu a změn v zápisu je pouze didaktický - změny v zápisu typicky probíhají první dva týdny výuky, kdy už jsou studenti obvykle zapsaní do dalšího semestru a mění svůj zápis předmětů jen minimálně.) Veškeré změny končí posledním dnem období pro změny zápisů předmětů o půlnoci. Absolvování zapsaných předmětů se stává pro studenta závazným.

    Pozor: Student, který provede změnu na samém konci období pro zápis předmětů, riskuje, že v případě, že zápis nebude moci být potvrzen vinou obsahových či formálních překážek (např. nesplněné prerekvizity), nebude již moci místo nepotvrzeného předmětu zapsat předmět jiný.

    Předměty, které mají při zápisu jiný režim, musí být specifikovány. Tato charakteristika každého předmětu se zvláštním režimem, popř. předmětu s blokovou výukou, musí být uvedena v IS MU.

    Shrnutí pojmů a postup při zápisu předmětů:

    • Student podává žádost o zápis předmětů na další semestr elektronicky, prostřednictvím aplikace v IS MU. Možnosti podání této žádosti:

      1. v období registrace předmětů - doporučujeme využívat v co největší míře,

      2. v období zápisu předmětů a změn v zápisu předmětů.

    • V těchto obdobích lze žádost jakkoli měnit. Doporučujeme však studentům, aby si žádosti o zápis předmětů dobře promysleli a měnili ji co nejméně. Změny, především ke konci období zápisu, představují riziko, že zápis nebude potvrzen (např. u předmětů s omezenou kapacitou).

    • Zápis předmětů bude potvrzen v případě, že IS MU nesignalizuje problémy. V opačném případě je třeba, aby student problémy vyřešil buď s učitelem nebo garantem studijních programů (žádost o výjimku z prerekvizit - e-mailem), popřípadě na studijním oddělení. Po odstranění problémů bude zápis potvrzen. Potvrzování zápisu se děje pouze v období pro zápis předmětů a změn v zápisu předmětů.

    Celá procedura se děje elektronicky, student nemusí navštívit studijní oddělení. Procedura zápisu předmětů je nezávislá na zápisu do semestru.

    Pozn.: Úspěšné provedení zápisu předmětů na další semestr (potvrzený zápis předmětů) znamená, že student bude moci v dalším semestru tyto předměty absolvovat a ukončit, pokud "do dalšího semestru postoupí" (tj. získá právo zápisu do dalšího semestru podle Čl.12).

  • 12.Článek 12 - Zápis do semestru
    1. Student získává právo na zápis do následujícího semestru v daném studiu (čl. 7 odst. 1), jestliže

      1. úspěšně ukončil všechny opakované předměty (čl. 21 odst. 1) zapsané v bezprostředně předcházejícím semestru a

      2. splnil podmínku zápisu do následujícího semestru podle odstavce 2

    2. Podmínku pro zápis do následujícího semestru ve smyslu odstavce 1 písm. b) splňuje student, který

      1. získal ve všech svých studiích souhrnně alespoň 15 kreditů za předměty zapsané v bezprostředně předcházejícím semestru, nebo

      2. získal ve všech svých studiích souhrnně alespoň 45 kreditů za předměty zapsané ve dvou bezprostředně předcházejících semestrech, nebo

      3. dovršil minimální kreditovou hodnotu některého ze svých studií a doba studia v žádném z nich nepřesáhla standardní dobu.

    3. Student se zapisuje do následujícího semestru prostřednictvím IS MU. V souladu s obsahem programu mohou být v programu stanoveny další zvláštní podmínky pro zápis do další části studia, vztahující se především k evidenčnímu zařazení studenta do oboru nebo směru v rámci programu.

    4. Pro studenta, který se nezapsal do následujícího semestru v období stanoveném harmonogramem akademického roku, platí ustanovení čl. 10 odst. 3 a 4.

    5. Pro studenta, jemuž uplynutím posledního dne období pro zápis do semestru nevzniklo právo na zápis do následujícího semestru podle odstavce 1 až 3, platí ustanovení čl. 10 odst. 4.

    (ad 1) Pro získání práva na zápis do dalšího semestru je nutné splnění obou podmínek uvedených pod písm. a) a b), tj. úspěšné absolvování opakovaných předmětů a současně splnění některé (tj. alespoň jedné) z podmínek odst. 2 písm. a), b), c).

    Příklad: Pokud má student, který studuje v jediném studiu (tj. nemá souběh podle Čl. 7, odst. 1), zapsány v daném semestru opakované předměty (Čl. 21, odst. 1) a některý z nich úspěšně neukončí k poslednímu dni termínu stanoveného pro zápis do dalšího semestru, nesplnil podmínku odst. 1, písm. a) a nemůže být zapsán do dalšího semestru. Jeho studium bude úředně ukončeno.

    Příklad 2: Pro případ souběhu studií je uplatňována následující interpretace odst. 1 písm. a): Studentovi budou po uplynutí posledního dne termínu pro zápis do dalšího semestru úředně ukončena ta studia, v nichž nesplnil některý ze zapsaných opakovaných předmětů. Předtím však bude posouzeno splnění podmínky zisku kreditů podle odst. 2, písm. a) nebo b) nebo c).

    Příklad 3: Student má souběh studií A, B a C. V podzimním semestru 2006/2007 měl zapsány tři opakované předměty X, Y a Z, přičemž předměty X a Y měl zapsány ve studiích A a B, předmět Z ve studiích B a C. Předměty X a Y splnil, předmět Z nikoli. Podmínku zápisu do dalšího semestru tedy nesplnil ve studiích B a C. Tato studia mu budou úředně ukončena. Pokud splnil některou z podmínek a), b), c) odst. 2 (chápáno souhrnně ve všech studiích A, B, C bez ohledu na to, že dvě z nich budou nyní ukončena), může být zapsán do dalšího semestru ve zbývajícím studiu A. Student může požádat o uznání předmětů absolvovaných ve studiích B a C buď před datem, kdy dojde k jejich úřednímu ukončení, nebo po datu jejich ukončení podle Čl. 14. V druhém případě však mohou výt uznány pouze předměty, které jsou vzhledem ke studiu A povinné nebo povinně volitelné, popřípadě další předměty stanovené děkanem (viz Čl. 14 odst. 1).

    Pro splnění podmínky Čl. 12 odst. 2 písm. a) nebo b) nebo c) musí student získat příslušný počet kreditů v ze svých studií. Pokud nemá souběh, týkají se tyto podmínky jeho jediného studia. V případě souběhu se kredity z jednotlivých studií sčítají.

    Příklad 4: Posuzujeme splnění podmínky pro zápis pro semestr n. Student nemá souběžná studia. Ve svém jediném studiu získal v bezprostředně předcházejícím semestru, tj. (n-1), 12 kreditů. Podmínku a) tedy nesplňuje. Získal však 34 kredity v semestru (n-2). Splňuje podmínku b), neboť v semestrech (n-2) a (n-1) získal dohromady 12+34=46 kreditů. Má proto z hlediska Čl. 12 odst. 2 právo zápisu do dalšího semestru (zápis se ovšem uskuteční, jen je-li také splněno kritérium opakovaných předmětů podle Čl. 12 odst. 1 písm. a)).

    Příklad 5: Posuzujeme splnění podmínky pro zápis pro semestr n. Student má dvě souběžná studia A a B. Předpokládejme, že požadavek opakovaných předmětů podle Čl. 12 odst. 1 písm. a) je splněn, a že dalšímu zápisu nebrání ani obsahové požadavky (například podle Čl. 4 odst. 4 písm. d)). Ve studiu A získal v semestru (n-1) 8 kreditů, v semestru (n-2) 25 kreditů. Ve studiu B získal v semestru (n-1) 2 kredity, v semestru (n-2) 5 kreditů. Celkem tedy získal v semestru (n-1) kumulativně 10 kreditů, v semestru (n-2) kumulativně 30 kreditů. Žádná z podmínek Čl. 12 odst. 2 písm. a), b) není splněna. Nyní jsou tyto možnosti:

    1. Nedovršil minimální kreditovou hodnotu žádného z obou studií. (Je-li například studium A bakalářské s minimální kreditovou hodnotou 180 a studium B magisterské s minimální kreditovou hodnotou 120, a student má celkem v obou studiích dohromady dosaženo 119 kreditů, není splněna ani podmínka podle Čt. 12 odst. 2 písm. c)). Obě studia mu tedy budou ukončena.

    2. Dovršil minimální kreditovou hodnotu předepsanou pro některé studium (má například splněno v obou studiích dohromady 121 kreditů, přesahuje tedy minimální hodnotu pro studium A. Pokud doba studia v A ani B nepřekračuje standardní dobu (tj student studuje méně než 4 semestry - standardní doba studia A je dvouletá) podmínka podle Čl. 12 odst. 2 písm. c) je splněna. Získává právo na zápis do dalšího semestru v obou studiích.

    3. Pokud se studentova situace od případu b) liší pouze tím, že studuje již 5 semestrů, překračuje tedy standardní dobu studia ve studiu A, přestože ve studiu B ji ještě nedovršil, pak podmínku zápisu podle Čl. 12 odst. 1 písm. c) nesplňuje. Pozor: Obě studia budou úředně ukončena, přestože B nebylo standardní doby ani dosaženo.

    Příklad 6: Posuzujeme splnění podmínky pro zápis pro semestr n. Student má souběh studií A a B a nesplňuje podmínku a) ani b). Dejme tomu, že v semestru (n-1) nezískal ani kredit, avšak již dříve dovršil minimální kreditovou hodnotu předepsanou pro studium A. (Taková situace mohla nastat třeba tehdy, když student splnil v semestru (n-2) ve studiu A podmínky přístupu ke státní závěrečné zkoušce, nepřihlásil se však k ní a studium A mu bylo přerušeno. Nyní má studium A oživeno po opětovném zápisu.) Pokud student ve studiu A ani B dosud nepřekročil standardní dobu studia, má právo na zápis do semestru n. Pokud v kterémkoli ze svých souběžných studií standardní dobu již překročil, právo zápisu do semestru n nemá a obě studia mu budou úředně ukončena. Student si měl tuto situaci včas uvědomit a ve studiu B, které bylo na rozdíl od studia A aktivní, splnit v semestru (n - 1) alespoň 15 kreditů.

    Pozor tedy: Student, který překračuje standardní dobu studia, musí pro zápis do dalšího semestru splnit podmínku a) nebo b), i kdyby již dovršil minimální kreditovou hodnotu studia. Musí absolvovat další předměty, i když je pro své studium již nepotřebuje. Cílem tohoto opatření je neumožnit studentům překračujícím standardní dobu studia, aby stále měli statut studenta a nestudovali. Student ovšem může situaci s předstihem řešit přerušením studia (aby standardní dobu studia nepřekročil).

    (ad 3) V IS MU existuje aplikace, která studentovi umožní elektronicky požádat o zápis do dalšího semestru. Student žádá o tento zápis v každém svém studiu, přestože podmínky pro zápis jsou univerzální. (Svou žádostí vyjadřuje student vůli v daném studiu pokračovat. Pokud žádost v daném studiu nepodá, bude mu toto studium úředně ukončeno po uplynutí posledního dne termínu pro zápis do dalšího semestru.) Jsou-li zápisu podmínky splněny, studijní oddělení zápis potvrdí.

    Pozor: Jde o něco jiného než o potvrzení zápisu předmětů

    (ad 4) Studentovi, který nepožádá ve stanoveném termínu o zápis do dalšího semestru, nevyužije možnosti náhradního termínu, popřípadě nepožádá o zápis do dalšího semestru ani v náhradním termínu, je studium úředně ukončeno.

    (ad 5) Studentovi, který nesplnil podmínky pro zápis do dalšího semestru do půlnoci posledního dne termínu zápisu do semestru, bude úředně ukončeno studium.

  • 13.Článek 13 - Přerušení studia
    1. Studentovi lze na jeho žádost přerušit studium. Děkan žádosti vyhoví, splnil-li student podmínky pro zápis do následujícího semestru a úspěšně ukončil alespoň jeden semestr studia (čl. 12 odst. 1 a 2). V opačném případě rozhodne děkan na základě posouzení odůvodnění žádosti. Rozhodne-li děkan o žádosti kladně, může současně stanovit další podmínky pro zápis do semestru bezprostředně následujícího po opětovném zápisu do studia.

    2. Děkan může studentovi přerušit studium podle čl. 22 odst. 9, čl. 31 odst. 6 nebo čl. 32 odst. 9.

    3. Studium se přerušuje na dobu celých semestrů zvětšenou o zbývající část semestru, v němž byla žádost podána, s výjimkami stanovenými v odstavci 4 a v čl. 22 odst. 9 a čl. 31 odst. 6. Celková doba přerušení studia nesmí překročit počet semestrů odpovídající standardní době tohoto studia, jinak se studium ukončí podle čl. 15 odst. 1 písm. b).

    4. V souvislosti s přihláškou ke státní závěrečné, rigorózní (v oblasti lékařství), nebo doktorské zkoušce nebo její poslední části a povinnostmi, které musí student před podáním této přihlášky splnit, může být ukončení přerušení studia stanoveno na počátek zkouškového období posledního semestru doby přerušení.

    5. Osoba, která přerušila studium podle odstavce 1 se do studia znovu zapisuje podle čl. 10, při zachování podmínky podle odstavce 3 věty druhé.

    6. Dnem přerušení studia, nebo posledního dne ze svých souběžných studií, přestává být osoba studentem MU.

    (ad 1) Student, který hodlá přerušit studium z vlastní vůle, musí o to požádat. Pokud však splňuje podmínky uvedené v tomto odstavci, děkan je studijním řádem vázán žádosti vyhovět. Kladné vyřízení žádosti je v tomto případě formalitou. Pokud podmínky splněny nejsou, děkan žádost posoudí a rozhodne. Na kladné rozhodnutí však nemá student nárok.

    ad 2) Jedná se o přerušení "z moci úřední", nezávisle na vůli studenta. Používá se v období mezi neúspěšnou státní zkouškou a jejím opakováním.

    (ad 3) Smysl první věty je následující: Studium se přerušuje zásadně na dobu celistvého počtu semestrů.

    Pozor: Požádá-li student o přerušení studia v průběhu semestru, je možné žádosti vyhovět s okamžitou platností, do celkové doby přerušení studia, která je rozhodující pro ustanovení věty druhé, se však započítává i semestr, v jehož průběhu k přerušení došlo, neboť student neukončí předměty, které v tomto semestru zapsal. Tato interpretace je rozhodující pro výpočet celkové doby přerušení studia ve smyslu druhé věty tohoto odstavce. Přesná evidence doby studia je vedena v celostátní Matrice studentů.

    Příklad 1: Student požádá 30. října 2006 o přerušení studia do konce jarního semestru 2006/2007 Podle ustanovení tohoto odst. 3 věty první je studium přerušeno na dva semestry. (Do celkové doby přerušení studia ve smyslu druhé věty tohoto odstavce se započtou dva semestry, konkrétně PS 2006/2007 a JS 2006/2007.)

    Celkovou dobou přerušení studia ve smyslu druhé věty odst. 3 se v bakalářském nebo magisterském studijním programu rozumí souhrn všech dob přerušení, k nimž došlo jiným způsobem než podle ustanovení čl. 22 odst. 9. Celkovou dobou přerušení studia ve smyslu druhé věty odst. 3 se v doktorském studijním programu rozumí souhrn všech dob přerušení, k nimž došlo jiným způsobem než z důvodů vyjmenovaných v čl. 27 odst. 3.

    Příklad 2: Stanovení nejvyšší přípustné doby přerušení studia – bakalářské nebo magisterské studium: Standardní doba studia v bakalářském programu je 3 roky (6 semestrů). Student může přerušit studium podle čl. 13 odst. 1 nejdéle na souhrnnou dobu 6 semestrů. Děkan může studentovi přerušit studium podle čl. 13 odst. 2 souhrnně nejdéle na dobu, která smí uplynout mezi řádným a prvním opravným termínem státní zkoušky a prvním a druhým opravným termínem státní závěrečné zkoušky. Tato souhrnná doba činí nejvýše 2 semestry (nejvýše 1 semestr mezi dvěma termíny – viz čl. 22 odst.8 a příslušný výklad). Celková doba přerušení v bakalářském studiu je tedy nejvýše 8 semestrů.

    Příklad 3: Stanovení nejvyšší přípustné doby přerušení studia – doktorské studium: Standardní doba studia v doktorském programu je 3 roky (6 semestrů). Student může přerušit studium podle čl. 13 odst. 1 nejdéle na souhrnnou dobu 6 semestrů. Děkan může studentovi přerušit studium podle čl. 13 odst. 2 souhrnně nejdéle na dobu, která smí uplynout mezi řádným a (jediným) opravným termínem státní zkoušky a mezi řádným a (jediným) opravným termínem obhajoby disertační práce. Tato souhrnná doba činí nejvýše 4 semestry (nejvýše 2 semestry mezi řádným a opravným termínem státní zkoušky a nejvýše dva semestry mezi řádným a opravným termínem obhajoby disertační práce – viz čl. 31 odst.6 a čl. 32 odst. 9 a příslušný výklad). Celková doba přerušení v bakalářském studiu je tedy nejvýše 10 semestrů plus doba, na kterou bylo studium přerušeno z důvodů uvedených v čl. 27 odst. 3 větě druhé.

    (ad 6) V době přerušení svého jediného studia, popř. v době, kdy jsou přerušena všechna souběžná studia, ztrácí dotyčný všechna práva studenta vysoké školy, s výjimkou práva na opětovný zápis do studia a zápis do prvního semestru po opětovném zápisu. Může také registrovat předměty v období registrace pro ten semestr, v němž již hodlá dále studovat po opětovném zápisu do studia.

    Pozor: V době přerušení studia není nárok na ekonomické výhody vyplývající ze statutu studenta (sociální poplatky související se statutem studenta, koleje, menza, sleva na průkazky, apod.)

  • 14.Článek 14 - Uznávání absolvovaných částí studia
    1. Děkan může studentovi na jeho žádost uznat pro studium předměty absolvované

      1. v předchozím studiu na MU,

      2. v předchozím nebo souběžném studiu na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí,

      3. v předchozím nebo souběžném studiu v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí,

      4. v předchozím nebo souběžném studiu v rámci celoživotního vzdělávání.

      Místo předmětu předepsaného pro studium může děkan uznat také skupinu předmětů absolvovaných podle písmene a) až d), jestliže jejich obsah zahrnuje požadavky předepsaného předmětu. Z předchozího studia lze uznat pouze předměty, které jsou ve vztahu ke studiu, pro něž jsou uznávány, povinné nebo povinně volitelné, popřípadě další předměty, které stanoví děkan. Předchozím studiem se rozumí studium, které bylo ukončeno podle § 55 nebo 56 zákona.

    2. Žádost podle odstavce 1 s výjimkou těch předmětů absolvovaných podle odstavce 1 písm. a), jejichž dokumentace je dostupná v IS MU, student doloží

      1. úředním potvrzením o úspěšném absolvování každého předmětu včetně případné klasifikace, počtu kreditů a počtu případných neúspěšných ukončení předmětu a

      2. úředně potvrzenou osnovou každého předmětu s případným popisem jeho začlenění do programu, oboru nebo směru, v jehož rámci byl absolvován.

    3. Uznání předmětu může být podmíněno složením rozdílové zkoušky, případně splněním jiných rozdílových požadavků. Zkoušejícího, nebo způsob kontroly splnění rozdílových požadavků, určí děkan. Původní hodnocení předmětu je nahrazeno hodnocením úspěšné rozdílové zkoušky, nebo rozdílových požadavků.

    4. Současně s předmětem je uznána i jeho klasifikace, včetně evidence neúspěšných pokusů o ukončení předmětů. Připouští-li to pravidla stanovená programem, pro který je předmět uznáván, může být s předmětem uznána i jeho kreditová hodnota, s výjimkou situace podléhající ustanovení odstavce 6. Nebyl-li uznaný předmět hodnocen kredity, je kreditová hodnota stanovena podle pravidel použitých pro program, do nějž je předmět uznán.

    5. Předměty nebo skupiny předmětů z předchozího řádně ukončeného studia (§ 55 zákona) mohou být uznány s kredity pouze do výše, o kterou počet získaných kreditů v tomto studiu překročil hodnotu získanou jako třicetinásobek doby ukončeného studia vyjádřené v semestrech. Není-li počet získaných kreditů znám, uznávají se předměty s nulovou kreditovou hodnotou.

    6. Kreditová hodnota předmětů uznaných z předchozího studia se nezapočítává do počtu kreditů rozhodujícího pro posouzení splnění podmínek pro zápis do následujícího semestru podle čl. 12 odst. 2 písm. a) a b).

    (ad 1) Namísto předmětu X lze žádat o uznání předmětu ekvivalentního, Y. Ekvivalence předmětů je buď definována studijním programem, nebo o ní rozhodne garant studijního programu.

    Uznání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, státní doktorské zkoušky, jednotlivých součástí těchto zkoušek, obhajoby disertační práce z předchozího studia nebo souběžného studia na jiné vysoké škole je nepřípustné. Řešení problematiky součástí státních závěrečných zkoušek, státních rigorózních zkoušek v oblasti lékařství a státních doktorských zkoušek v souběžných studiích na MU je uvedeno v komentářích k čl. 22 a čl. 31.

    (ad 2) Student nedokládá dokumentaci o uznávaných předmětech, které jsou dostupné v IS MU.

    (ad 3) Je-li například rozdílová zkouška klasifikována C, zatímco původní klasifikace uznávaného předmětu byla A, zapisuje se do evidence nová klasifikace C.

    (ad 4) Je-li předmět uznán bez rozdílové zkoušky nebo rozdílových požadavků, zahrnuje se do evidence jeho původní klasifikace.

    (ad 5) Ustanovení čl. 14 odst. 5 nezakládá nárok na uznání předmětů s kredity. O uznání rozhoduje děkan (popř. jím pověřený proděkan) standardně na základě žádosti studenta.

    "Třicetinásobkem doby ukončeného studia vyjádřené v semestrech" rozumí třicetinásobek počtu semestrů, během nichž student v daném studiu aktivně studoval. Nezapočítává se doba přerušení studia.

    Ustanovení čl. 14 odst. 5 bylo formulováno zejména pro studenty, kteří studují v navazujícím magisterském programu a v předchozím, řádně ukončeném, programu bakalářském získali více kreditů než je minimální hodnota. Tyto přebytečné kredity jim mohou být na základě žádosti o uznání příslušných předmětů převedeny do navazujícího programu. Při aplikaci ustanovení však musí být dodrženy (oba) následující požadavky:

    • Požadavek ustanovení čl. 14 odst. 1, podle kterého mohou být uznány pouze předměty (s kredity, nebo bez kreditů) které jsou ve vztahu ke studiu, pro něž jsou uznávány, povinné nebo povinně volitelné, popřípadě další předměty, které stanoví děkan.
    • Ustanovení čl. 6 odst. 4, definující minimální kreditovou hodnotu studia. Do následujícího (např. navazujícího magisterského) studia tedy může být převedeno jen tolik kreditů, o kolik počet kreditů získaný studentem v předchozím studiu převyšuje minimální kreditovou hodnotu tohoto předchozího studia.

    Příklad 1: Minimální kreditová hodnota studia v bakalářském programu je 180 kreditů. Student ukončil studium během standardní doby a v rámci studia absolvoval předměty X (6 kreditů), Y (8 kreditů), Z (4 kredity), které jsou předepsány jako povinné v navazujícím magisterském programu. Celkem dosáhl v bakalářském studiu 190 kreditů. Může si do navazujícího magisterského programu nechat uznat všechny tři předměty X, Y, Z, avšak do minimální kreditové hodnoty magisterského studia mu bude za ně "převedeno" pouze 10 kreditů, nikoli 18, které za ně ve skutečnosti získal. Lze to interpretovat také tak, že předměty X a Z byly uznány s jejich kreditovou hodnotou, předmět Y byl uznán s nulovou kreditovou hodnotou.

    Příklad 2: Minimální kreditová hodnota studia v bakalářském programu je 180 kreditů. Student ukončil studium po 7 semestrech (studoval o semestr déle než je standardní doba studia) a získal 200 kreditů. Tento zisk nepřevyšuje hodnotu 7 x 30 = 210, předepsanou ustanovením čl. 14 odst. 5. Studentovi nelze převést do navazujícího magisterského studia žádné kredity. Pokud však absolvoval některé předměty, které jsou povinné nebo povinně volitelné pro navazující magisterské studium, do něhož je zapsán, mohou mu být pro toto studium uznány bez kreditů.

    Příklad 3: Minimální kreditová hodnota studia v bakalářském programu je 180 kreditů. Student ukončil studium po 5 semestrech (potřeboval o semestr méně než je standardní doba studia) a získal 200 kreditů. Žádá o převedení předmětů v hodnotě (200 – 5 x 30) = 50 kreditů do navazujícího magisterského studia s odkazem na ustanovení čl. 14 odst. 5. Uznat předměty za 50 kreditů však nelze, i kdyby šlo o předměty povinné nebo povinně volitelné v navazujícím studiu. Po jejich odečtení by se totiž kreditová hodnota připadající na předchozí bakalářské studium snížila na 200 – 50 = 150 kreditů a klesla by tak pod minimální kreditovou hodnotu studia. Uznat tedy lze pouze 20 kreditů, eventuelní další předměty lze uznat bez kreditů.

    Ustanovení čl. 14 odst. 5 se týká i studentů, kteří řádně ukončili jakékoli studium (mají diplom) a nechají si z něj uznávat předměty do dalšího studia. Pokud by tedy student měl například bakalářský diplom z matematiky a studoval v dalším studiu bakalářský program Fyzika, mohou se mu do tohoto dalšího programu z obsahového hlediska uznat všechny matematické předměty, které absolvoval při studiu matematiky. Pokud však v bakalářském studiu matematiky získal právě minimální kreditovou hodnotu studia (180 kreditů), budou mu předměty uznány s nulovou kreditovou hodnotou. Věcně to znamená, že student v podstatě nemůže získat další diplom za předměty uznané z obsahově blízkého studia. Musí znovu získat minimální kreditovou hodnotu studia.

    Pozor: Tato situace je opět odlišná od souběžných studií, do nichž lze získávat kredity rovněž souběžně.

    (ad 6) Kreditová hodnota předmětů uznaných podle čl. 14 odst. 5 se nezapočítává z hlediska posouzení práva na zápis do následujícího semestru podle čl. 12 odst. 2 písm. a) a b).

    Příklad 1: Student si na začátku PS 2007/2008 nechá uznat předměty v hodnotě 10 kreditů. Nesmí se mylně domnívat, že mu ke splnění podmínky Čl. 12, odst. 2, písm. a) postačí pouze zisk dalších 5 kreditů. Musí úspěšně ukončit předměty za 15 kreditů bez ohledu na to, kolik kreditů mu bylo uznáno.

    Kreditová hodnota předmětů uznaných z předchozího studia se naopak započítává do minimální kreditové hodnoty studia, pro které byly tyto předměty uznány s kredity, a to i z hlediska posouzení práva studenta na zápis do následujícího semestru podle ustanovení čl. 12 odst. 2 písm. c).

    Příklad 2: Student dosáhl v bakalářském studiu 200 kreditů. Předmět X ohodnocený 8 kredity mu byl i s kredity uznán do navazujícího magisterského studia podle čl. 14 odst. 5. V navazujícím magisterském studiu je student povinen dosáhnout minimální kreditové hodnoty 120 kreditů, z nichž však musí za předměty v tomto studiu nově zapsané získat alespoň 112.

  • 15.Článek 15 - Ukončení studia
    1. Studium se ukončuje

      1. úspěšným složením státní závěrečné zkoušky podle § 45 odst. 3 zákona, státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky podle § 46 odst. 3 zákona, nebo složením státní doktorské zkoušky a obhajobou disertační práce podle § 47 odst. 4 zákona (dále jen ”řádné ukončení studia”),
      2. ztrátou práva zápisu do studia podle čl. 12 odst. 1 až 4 nebo čl. 13 odst. 3 (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona),
      3. zanecháním studia (§ 56 odst. 1 písm. a) zákona),
      4. vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo § 67 zákona (§ 56 odst. 1 písm. e)),
      5. odnětím akreditace nebo zánikem akreditace programu podle § 80 odst. 4 zákona (§ 56 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona).
    2. Dnem ukončení studia

      1. podle odstavce 1 písm. a) je den vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky, nebo obhajoby disertační práce ve studiu v doktorském programu v případě, že jí státní doktorská zkouška předchází,
      2. podle odstavce 1 písm. b) nebo d) je den, kdy příslušné rozhodnutí nabylo právní moci,
      3. podle odstavce 1 písm. c) je den doručení písemného oznámení o zanechání studia fakultě,
      4. podle odstavce 1 písm. e) je den stanovený § 56 odst. 2 zákona.
    3. Dnem ukončení svého studia, nebo posledního dne svých souběžných studií, přestává být osoba studentem MU.

    4. Osobám, jejichž studium bylo ukončeno podle odstavce 1 písm. e), zajistí děkan dnem ukončení tohoto studia zápis do studia obsahově obdobného programu uskutečňovaného na fakultě, MU nebo jiné vysoké škole.

    5. Dokladem o ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.

  • 16.Článek 16 - Ukončení předmětu
    1. Ukončením předmětu se rozumí splnění jeho požadavků jedním z těchto způsobů:

      1. zápočtem,
      2. kolokviem,
      3. zkouškou,
      4. klasifikovaným zápočtem.
    2. Splnění souhrnných požadavků bloku předmětů výslovně takto vymezeného v programu se ověřuje soubornou zkouškou před zkušební komisí. Souborná zkouška může být v souladu s obsahem programu jinak označena.

    3. O výsledku ukončení předmětu podle odstavce 1 rozhoduje osoba, jíž toto rozhodnutí náleží podle vnitřního předpisu fakulty nebo podle opatření děkana (dále jen ”zkoušející”). Komisi pro soubornou zkoušku jmenuje děkan.

    4. Termíny pro ukončení předmětů podle odstavce 1, nebo bloků předmětů podle odstavce 2, zveřejní zkoušející, nebo předseda zkušební komise nebo jiný akademický pracovník pověřený děkanem, v IS MU nejméně dva týdny před zahájením zkouškového období. Počet termínů pro ukončení předmětu musí odpovídat typu a formě ukončení předmětu, počtu zapsaných studentů a charakteristice předmětu vyplývající z požadavků pro jeho ukončení.

    5. Řádné termíny pro ukončení předmětů jsou zařazovány do zkouškového období, případně i do posledních dvou týdnů semestrální výuky. Výjimku tvoří předměty s blokovou výukou a předměty se zvláštním časovým režimem, jejichž řádné termíny ukončení mohou být vypisovány již v průběhu semestrální výuky. Řádný termín zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu lze na žádost studenta vypsat kdykoli v průběhu výuky předmětu, pokud student splnil požadavky pro jeho ukončení. Opravné termíny jsou zařazovány do zkouškového období. U kolokvia nebo zkoušky může zkoušející stanovit opravné termíny také

      1. na období výuky v následujícím semestru, nejpozději však na třináctý kalendářní den po dni zahájení výuky,
      2. na zkouškové období následujícího semestru, pokud toto období předchází zahájení výuky znovu vypsaného předmětu; této možnosti může student využít pouze u předmětů zapsaných poprvé.
    6. V kombinované nebo distanční formě studia v bakalářském a magisterském programu a ve všech formách studia v doktorském programu může děkan stanovit období pro ukončení předmětů i mimo zkouškové období. Ustanovením odstavce 5 přitom není vázán.

    7. K termínům ukončení předmětů kolokviem nebo zkouškou, nebo k souborné zkoušce, je student povinen se přihlásit prostřednictvím IS MU. Děkan stanoví postup pro případ, kdy student tuto povinnost ve stanoveném termínu nesplní.

    8. Nedostaví-li se student k ukončení předmětu v termínu, na který je přihlášen nebo zařazen (odstavec 7), a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti dnů po uplynutí termínu, je hodnocen jako by u ukončení předmětu neuspěl.

    9. Jsou-li pro ukončení předmětu předepsány v semestru průběžné kontroly, jejichž výsledky jsou započítávány do závěrečného hodnocení, nemusí být stanoveny opravné možnosti plnění těchto kontrol.

    10. Jestliže student předmět neukončí úspěšně ani při využití práva opakovaného termínu ukončení předmětu, může ukončení předmětu mimořádně opakovat ve druhém opravném termínu; této možnosti může využít v daném studiu nejvýše tolikrát, kolik činí standardní doba tohoto studia vyjádřená v letech.

    (ad 4) Ustanovení je obecné, nespecifikuje konkrétní počty vypsaných termínů. Pokud se student domnívá, že počet termínů není dostatečný, neodpovídá tedy ustanovení tohoto odstavce, může uplatnit terno argument například při použití opravného prostředku – žádosti o revizi hodnocení (Čl. 39 odst. 1).

    (ad 5) U předmětů ukončených zápočtem nebo klasifikovaným zápočtem je studijní zátěž studenta soustředěna do období semestrální výuky. Student může požadavky předmětu splnit ještě před ukončením výuky v semestru a požádat zkoušejícího o vypsání termínu ukončení ještě před zkouškovým obdobím. Zkoušející může, ale nemusí, žádosti vyhovět.

    Opravné termíny kolokvií a zkoušek:

    Příklad: Student má zapsán předmět s ukončením kolokviem nebo zkouškou v PS 2006/2007. U řádného termínu neuspěje. Platí

    • Zkoušející může (ale nemusí) vypsat opravné termíny nejen ve zkouškovém období tohoto semestru, ale ještě i v počátku období výuky v JS 2006/2007. Výuka v JS 2006/2007 bude zahájena například v pondělí 19. února 2007. Poslední opravný termín lze vypsat ještě na neděli 4. března 2007, nikoli již však na pondělí 5. března.
    • Pokud je předmět vyučován např. pouze v podzimních semestrech (tj. každoročně), může (ale nemusí) zkoušející vypsat opravné termíny jeho ukončení také na zkouškové období JS 2006/2007. Je-li předmět vyučován v každém semestru (například speciální semináře), pak ve zkouškovém období JS 2006/2007 již opravné termíny pro ukončení předmětu zapsaného v PS 2006/2007 vypsány být nemohou.

    (ad 6) V kombinované a distanční formě všech typů studijních programů a ve všech formách doktorských studijních programů lze, na základě rozhodnutí děkana (obvykle opatřením děkana) vypisovat termíny ukončení předmětů bez vazby na ustanovení odst. 5. Rozhodnutí děkana má tedy v takových případech přednost před studijním řádem.

    Omlouvání probíhá následujícím způsobem: student co nejdříve ohlásí studijnímu oddělení (u DSP oddělení pověřené správnou studijní evidence DSP) svou nepřítomnost. Omluvenka pro určitý termín se zadává k osobě pouze jednou, studujete-li tedy na více fakultách, stačí se omluvit libovolnému studijnímu oddělení. Přehled omluvenek najdete v IS pod odkazy

    Student Kdy jsem omluven

    Poté, co doložíte důvod nepřítomnosti, studijní oddělení rozhodne, zda jste omluven, a v aplikaci toto rozhodnutí vyznačí. Učitel má nástroje, jak si omluvy zkontrolovat, není tedy nutné ani vhodné se omlouvat každému učiteli zvlášť. Učitel využije aplikaci

    Učitel Omluvenky/neschopenky

    ad (7) Doporučuje se následující postup: Nepřihlásí-li se student, který má nárok na řádný termín, k žádnému z vypsaných řádných termínů, je zařazen na poslední z nich. Má-li student nárok na první opravný termín, tj. u řádného termínu neuspěl (hodnocení "F"), nebo se na řádný termín nedostavil bez omluvy, či jeho omluva nebyla přijata (hodnocení "-"), a nepřihlásí-li se na žádný z vypsaných opravných termínů, je zařazen na poslední z nich.

    (ad 9) Nesplnění průběžné kontroly se odrazí v celkovém hodnocení předmětu. Učitel může, ale není povinen poskytnout studentovi možnost opravy neúspěšné průběžné kontroly.

    (ad 10) Maximální počet druhých opravných termínů je stanoven souhrnně pro všechny typy ukončení předmětů.

    Příklad 1: Student studuje v bakalářském programu se standardní dobou 3 roky. Možnosti druhého opravného termínu může za celé studium využít celkem nejvýše třikrát (bez ohledu na typ ukončení předmětu).

    Možnosti druhého opravného termínu lze pro daný předmět zapsaný v daném semestru lze využít nejvýše jednou (v opačném případě by šlo již o třetí opravný termín). Není však vyloučena možnost využití druhého opravného termínu v případě, že se jedná o předmět opakovaný, a to i za předpokladu, že i při prvním zápisu předmětu bylo druhého opravného termínu využito.

    Příklad 2: V PS 2007/2008 je zapsán předmět X a jeho hodnocení je "-FF". Student tedy využil druhého opravného termínu, ale neuspěl. Předmět se stává opakovaným a je znovu zapsán v PS 2008/2009. Pokud student nyní neuspěje ani v řádném, ani v prvním opravném termínu, a má ještě v rezervě druhé opravné termíny, může této možnosti využít. Výsledné hodnocení zapsané v evidenci PS 2008/2009 může tedy být například "FFA", nebo "-FE", nebo "--E", apod. Z hlediska ustanovení studijního řádu není přípustné hodnocení "--FE".

    Pozn. 1: Zásada čistého stolu:: K datu účinnosti tohoto řádu se anuluje všem studentům MU ve všech jejich studiích počet využitých druhých opravných termínů. Všichni začínají studovat v akademickém roce 2006/2007 s maximálním počtem druhých opravných termínů, který je stanoven tímto řádem (čl. 16 odst. 10).

    Pozn. 2: Využitím řádného resp. opravného termínu se rozumí i situace, že student byl k řádnému nebo opravnému termínu přihlášen nebo zařazen, k termínu se nedostaví a svou neúčast neomluví, aplikuje se tedy ustanovení odst. 8. Fakulta nemůže studentovi odepřít právo na možnost využití druhého opravného termínu v případě, že se k řádnému nebo prvnímu opravnému termínu nepřihlásil, resp. bez omluvy nedostavil (a byl tedy podle ustanovení odst. 8 hodnocen jako by u ukončení předmětu neuspěl). Pokud student neuspěje ani v prvním opravném termínu, (hodnocení "FF", nebo "F-", nebo "-F" nebo "--"), může v daném zkouškovém období využít práva druhého opravného termínu pouze tehdy, jsou-li ještě další opravné termíny vypsány. Nejsou-li již termíny vypsány, nemůže student právo na opravný termín v tomto zkouskovém období uplatňovat. Možnost opravného termínu má pak pouze v případě, že zkoušející využil ustanovení odst. 5 písm. b) a vypsal termíny na zkouškové období následujícího semestru.

  • 17.Článek 17 - Klasifikační stupnice
    1. Klasifikační stupnice odpovídá zásadám ECTS a má tyto stupně:

      Stupeňoznačeníhodnota
      VýborněA1
      Velmi dobřeB1.5
      DobřeC2
      UspokojivěD2.5
      VyhovujícíE3
      NevyhovujícíF4

      Klasifikace se zaznamenává do IS MU písmenným označením. Číselná hodnota slouží pro stanovení průměrné klasifikace.

    2. Průměrná klasifikace studenta je určena odděleně pro každé jeho studium jako vážený průměr číselných hodnot ze všech termínů klasifikovaných ukončení předmětů, které se studentovi do studia započítávají, včetně hodnocení nevyhovujících. Váha číselné hodnoty klasifikace předmětu je dána jeho kreditovou hodnotou.

    (ad 2) Příklad: Předpokládejme, že student k datu výpočtu průměrné klasifikace absolvoval N klasifikovaných předmětů Pi, jejichž kreditové hodnoty jsou ki. Hodnota daná součtem klasifikací všech absolvovaných pokusů ukončení předmětu Pi nechť je zi (například z1 pro první předmět: 4 + 4 + 3 = 11, tj. student neuspěl u řádného ani prvního opravného termínu, využil druhého opravného termínu a získal známku "E") a počet pokusů o ukončení předmětu Pi označme ni (tj.počet pokusů u prvního předmětu n1 = 3). Vážený studijní průměr je dán vzorcem

    (k1z1 + k2z2 + ... + kNzN) / (n1k1 + n2k2 + ... nNkN)

  • 18.Článek 18 - Zápočet a klasifikovaný zápočet
    1. Zápočtem nebo klasifikovaným zápočtem se ukončují předměty, jejichž požadavky jsou plněny průběžně především v době jejich výuky stanovené týdenním nebo blokovým rozvrhem. Zkoušející je povinen zveřejnit požadavky pro ukončení předmětu před zahájením týdenní výuky, nebo před zahájením blokové výuky.

    2. Nesplní-li student v řádném termínu požadavky zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, má právo splnit je v jednom opravném termínu vypsaném ve zkouškovém období téhož semestru.

    3. Zápočet se hodnotí slovy ”započteno”, nebo ”nezapočteno” (v IS MU písmeny Z, nebo N). Klasifikovaný zápočet se hodnotí podle klasifikační stupnice (čl. 17 odst. 1).

    (ad 2) Povinnost účasti ve výuce předmětu podle Čl. 9, odst. 2 je stanovena apriori, tj. mimo požadavky zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu ve smyslu Čl. 18, odst. 2. Pokud student nemá splněnu podmínku účasti ve výuce, ať již prostřednictvím přímé účasti nebo prostřednictvím jiných požadavků podle Čl. 9, odst. 2, nezískává právo na opravné termíny ukončení předmětu (předmět se tak pro něj stane předmětem opakovaným podle Čl. 21). Ustanovením odst. 2 se dále rozumí, že první opravný termín, v němž má student právo splnit požadavky zápočtu (s výjimkou účasti nebo jiných požadavků účast nahrazujících) musí být zařazen na zkouškové období téhož semestru. Ustanovením není dotčena možnost využití druhého opravného termínu podle čl. 16 odst. 10.
  • 19.Článek 19 - Kolokvium a zkouška
    1. Kolokviem nebo zkouškou se ukončují předměty, u nichž je podstatná část zátěže studenta soustředěna mimo dobu jejich výuky stanovenou týdenním nebo blokovým rozvrhem. Zkoušející je povinen zveřejnit požadavky pro ukončení předmětu před zahájením týdenní výuky, nebo před zahájením blokové výuky.

    2. Neuspěje-li student v řádném termínu u kolokvia nebo zkoušky, může je opakovat v opravných termínech (čl. 16 odst. 5 a 10).

    3. Podmínkou přihlášky ke kolokviu nebo zkoušce může být splnění požadavků v průběhu semestrální výuky. Výsledky hodnocení těchto požadavků mohou být zahrnuty do hodnocení kolokvia nebo zkoušky. Pro zveřejnění takových požadavků platí ustanovení odstavce 1.

    4. Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, nebo vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu, případně obojím způsobem. Kolokvium se hodnotí slovy ”prospěl(a)”, nebo ”neprospěl(a)” (v IS MU písmeno P, nebo N).

    5. Zkouška může být písemná, nebo ústní, popřípadě písemná a ústní. Všechny části zkoušky se konají zpravidla v jednom dni, v opačném případě musí být data všech částí předem zveřejněna. Výsledek zkoušky se hodnotí podle klasifikační stupnice (čl. 17 odst. 1).

  • 20.Článek 20 - Souborná zkouška a postupová zkouška
    1. Pravidla pro podání přihlášky k souborné zkoušce stanoví program.

    2. Souborná zkouška má jednu nebo více částí, z nichž jedna může být rozpravou o případné semestrální nebo ročníkové práci. Každá z ostatních částí je písemná nebo ústní. Jednotlivé části souborné zkoušky mohou proběhnout v různých dnech. Přístup k jednotlivým částem souborné zkoušky nelze podmínit úspěšností v předchozích částech. Výsledek souborné zkoušky se hodnotí podle klasifikační stupnice pro státní zkoušky (čl. 24 odst. 1).

    3. Komisi pro soubornou zkoušku jmenuje děkan. Pro jednání komise se použije ustanovení čl. 23 odst. 2 obdobně.

    4. Neuspěje-li student v řádném termínu souborné zkoušky, má právo ji v tomtéž semestru opakovat, a to nejvýše dvakrát. Student má právo na využití druhého opravného termínu souborné zkoušky ve zkouškovém období následujícího semestru. Toto právo musí student uplatnit nejpozději k poslednímu dni zápisu předmětů pro následující semestr.

    5. Pravidla vypisování termínů souborných zkoušek stanoví děkan.

    (ad 2) Neúspěch studenta například u písemné části souborné zkoušky neopravňuje komisi k odmítnutí zkoušet studenta v rámci části ústní. Bez ohledu na dílčí výsledky musí proběhnout všechny části souborné zkoušky.

    (ad 4) Příklad: Student neuspěl ve zkouškovém období PS 2006/2007 u souborné zkoušky ani v řádném, ani v prvním opravném termínu. Druhého opravného termínu může využít buď ještě ve zkouškovém období PS 2006/2007, nebo až ve zkouškovém období JS 2006/2007. V případě, že volí druhou variantu, musí svůj úmysl sdělit studijnímu oddělení nejpozději v posledním dni termínu pro zápis do JS 2006/2007. Neučiní-li tak, ztrácí právo na druhý opravný termín souborné zkoušky a bude ji muset zapsat jako opakovaný předmět. Druhé opravné termíny souborných zkoušek jsou čerpány mimo kvótu uvedenou v Čl. 16.

    Pozn.: V současné době je ve vývoji aplikace IS MU, kterou bude možné využít při elektronickém oznámení odkladu druhého opravného termínu souborné zkoušky.

  • 21.Článek 21 - Opakování předmětů
    1. Jestliže student neukončil zapsaný předmět úspěšně, je povinen jej znovu zapsat v nejbližším semestru, kdy se uskuteční jeho výuka (dále jen ”opakovaný předmět”). Studentovi, který ani po vyčerpání možností podle čl. 16 odst.10 neukončil opakovaný předmět úspěšně, nevzniká právo zápisu do následujícího semestru (čl. 12 odst. 1 písm. a)).

    2. Povinnost opakování podle odstavce 1 může student z vlastního rozhodnutí nenaplnit u předmětů, které jsou ve vztahu k danému studiu volitelné, a to nejvýše v celkovém rozsahu jedné desetiny minimální kreditové hodnoty tohoto studia. Po splnění požadavků povinného bloku se další zapisované předměty tohoto bloku posuzují jako volitelné.

    3. Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na soubornou zkoušku.

    (ad 2) Je-li například minimální kreditová hodnota daného studia 120 kreditů, může student takto zrušit potenciální opakované předměty v celkové kreditové hodnotě 12 kreditů.

    Pozor: U souběžných studií: Nechť má student například souběžná studia A – bakalářské a B - magisterské. Do obou zapíše předmět X s hodnotou 6 kreditů, který je z hlediska obou volitelný. Předmět úspěšně neukončí a ten se má stát předmětem opakovaným. Student se rozhodne jej zrušit. Z každého ze studií A a B tedy „odčerpá“ 6 z povolených kreditů pro rušení. Ve studiu A mu tedy pro rušení zbývá (18-6 = 12) kreditů a ve studiu B (12 - 6 = 6) kreditů. Počty zbývajících kreditů najdete pod odkazy

    Student Žádost o zrušení povinnosti opakovat předmět

    Příklad 1: Předpokládejme, že povinný blok obsahuje předměty X, Y a Z – tyto předměty jsou tedy z hlediska programu povinně volitelné a jednotlivě se na ně ustanovení o rušení opakovaných předmětů nevztahuje. V obsahu programu je však například stanoveno, že student musí absolvovat alespoň jeden předmět tohoto bloku. Student zapíše předměty X a Y. Předmět X ukončí úspěšně, předmět Y nikoli. Předmět Y by se tedy měl stát opakovaným. Protože je však z povinného bloku zvolen navíc, bude z hlediska ustanovení Čl. 21 odst. 2 interpretován jako volitelný a může se zrušit (pokud nebyla vyčerpána povolená kreditová hodnota pro rušení opakovaných volitelných předmětů).

    Příklad 2: Předpokládejme, že program stanoví absolvování alespoň 6 kreditů z povinného bloku. Student zapíše předmět X za 6 kreditů a předmět Y za 4 kredity. Předmět X úspěšně ukončí, předmět Y nikoli. S ohledem na ustanovení Čl. 21 odst. 2 jej může zrušit (pokud ještě nebyla vyčerpána povolená kreditová hodnota pro rušení opakovaných volitelných předmětů). Pokud student naopak úspěšně ukončí předmět Y a X nikoli, zrušit X nemůže (neabsolvoval dostatek kreditů z povinného bloku).

  • 22.Článek 22 - Státní závěrečná zkouška
    1. Studium (čl. 7 odst. 1) se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou (§ 45 odst. 3 a § 46 odst. 3 zákona), nebo státní rigorózní zkouškou v oblasti lékařství (§ 46 odst. 3 zákona) před zkušební komisí. Průběh a vyhlášení výsledku státní zkoušky jsou veřejné.

    2. Státní závěrečná zkouška (dále jen „státní zkouška“) sestává z odděleně klasifikovaných součástí.

      1. Součástí státní zkoušky je obhajoba bakalářské práce, je-li v bakalářském programu předepsána, nebo obhajoba diplomové práce.

      2. Dalšími součástmi státní závěrečné zkoušky jsou součásti výslovně stanovené programem (dále jen ”předměty státní zkoušky”).

      Státní rigorózní zkouška v oblasti lékařství sestává pouze ze součástí podle písm. b). Jednotlivé součásti státní zkoušky mohou proběhnout v různých dnech.

    3. Podmínkou přístupu k obhajobě bakalářské, nebo diplomové práce je její předchozí zveřejnění podle čl. 38 odst. 2. Další podmínky přístupu ke státní zkoušce, jakož i jejím jednotlivým součástem, včetně požadavků a návazností stanoví program. Nestanoví-li opatření děkana pro daný program jinak, je podmínkou přístupu k poslední ze součástí státní zkoušky podle odstavce 2 písm. b) odevzdání bakalářské práce (je-li pro program předepsána), nebo diplomové práce. Odevzdáním bakalářské práce, nebo diplomové práce, se rozumí její uložení stanoveným způsobem do IS MU. Děkan může svým opatřením pro daný program stanovit i další formy odevzdání bakalářské práce, nebo diplomové práce.

    4. Obhajoba bakalářské, nebo diplomové práce je ústní. Zkouška z předmětů státní zkoušky je písemná nebo ústní, popřípadě písemná a ústní. Obhajobou bakalářské, nebo diplomové práce není podmíněn přístup k dalším součástem státní zkoušky.

    5. Řádné a opravné termíny státních zkoušek pro každý program a obor stanoví děkan v souladu s harmonogramem akademického roku. Termíny státní zkoušky a složení zkušebních komisí jsou zveřejněny v IS MU a na úřední desce fakulty nejméně dva týdny před zahájením státních zkoušek v daném semestru.

    6. Student je povinen přihlásit se ke státní zkoušce, nebo k její první součásti buď na období vymezené pro státní zkoušky v semestru, v němž splnil všechny stanovené podmínky, nebo v semestru následujícím. Děkan stanoví další postup pro případy, kdy student tuto povinnost nesplní.

    7. Nedostaví-li se student přihlášený, nebo zařazený ke státní zkoušce (odstavec 6) nebo k některé z jejích součástí ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti dnů po uplynutí termínu, je u této součásti státní zkoušky hodnocen stupněm ”nevyhovující”.

    8. Student, jehož celkový výsledek státní zkoušky (čl. 24 odst. 2) v řádném termínu je ”nevyhovující”, může státní zkoušku opakovat v termínu opravném. Nestanoví-li děkan jinak, je opravný termín zařazen na období státních zkoušek následujícího semestru.

    9. Opakovat státní zkoušku lze nejvýše dvakrát. Student opakuje pouze ty její součásti, v nichž byl hodnocen stupněm ”nevyhovující”. Do termínu opakované státní zkoušky může děkan studentovi přerušit studium. Doba takto přerušeného studia se nezapočítává do celkové doby přerušení podle čl. 13 odst. 3. Děkan může stanovit další podmínky pro organizaci opravných termínů a přihlašování k nim.

    10. Poslední část státní zkoušky ve studiu musí student úspěšně vykonat nejpozději v semestru, po jehož ukončení uplyne od doby zápisu do tohoto studia dvojnásobek standardní doby studia. Studentovi, který v této lhůtě státní zkoušku úspěšně nevykoná, je ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

    (ad 2) Zákon č. 111/1998 Sb., hovoří v jednotném čísle o „státní závěrečné zkoušce“, jejíž součástí v bakalářském studiu je zpravidla bakalářská práce (§ 45 odst. 3 zákona), nebo jejíž součástí v magisterském studiu je diplomová práce (§ 46 odst. 3 zákona), resp. o „státní rigorózní zkoušce v oblasti lékařství“ (§ 46 odst. 3 zákona). Z toho vyplývá jednoznačná interpretace státní zkoušky (závěreční nebo rigorózní) jako jedné zkoušky, která může sestávat z součástí. Povinnou součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském studiu je obhajoba bakalářské práce, je-li tato práce programem předepsána, v magisterském studiu pak obhajoba diplomové práce (ustanovení čl. 22 odst. 2 písm. a) studijního řádu MU). Další součásti státní závěrečné zkoušky a součásti státní rigorózní zkoušky se v terminologii studijního řádu MU nazývají „předměty“ (čl. 22 odst. 2 písm. b)). Většina studijních programů na MU je ukončena státní závěrečnou zkouškou (státní rigorózní zkouška se týká některých programů Lékařské fakulty MU). Státní rigorózní zkouška má pouze předměty.

    Uznání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky, státní doktorské zkoušky, jednotlivých součástí těchto zkoušek, obhajoby disertační práce z předchozího studia nebo souběžného studia na jiné vysoké škole je nepřípustné.

    Problematika státních zkoušek v souběžných studiích je řešena takto: Studuje-li student v souběžných studiích, k jejichž řádnému ukončení jsou předepsány státní zkoušky, které nemají společné nebo zastupitelné součásti, ukončuje jednotlivá souběžná studia v souladu s ustanoveními tohoto řádu pro každé z nich nezávisle. V případě souběžných studií, k jejichž ukončení jsou předepsány státní zkoušky, jejichž některé součásti jsou společné, nebo zastupitelné a současně je jejich shodnost, nebo zastupitelnost deklarována v akreditaci, lze postupovat buď rovněž nezávisle, nebo takto: Má-li student splněny všechny podmínky pro podání přihlášky ke státní zkoušce ve dvou nebo více souběžných studiích a podá-li přihlášku ke státní zkoušce ve všech těchto studiích současně, absolvuje společné, resp. zastupitelné součásti všech těchto státních zkoušek pouze jednou. Bakalářskou nebo diplomovou práci odevzdává student pro každé studium zvlášť, pokud není v akreditaci k danému studijnímu programu deklarováno, že je bakalářská nebo diplomová práce zastupitelná. Zastupitelností se rozumí: Součást X státní zkoušky ve studiu A (program → obor → směr, nebo program → obory víceoborového studia) je zastupitelná součástí Y ve studiu B, je-li v souladu s akreditací možné vykonat součást Y studia B namísto součásti X studia A. Pozor: zastupitelnost obecně není vzájemná. V případě vzájemné zastupitelnosti se jedná o ekvivalenci.

    Příklad: X – Obhajoba diplomové práce z fyziky ve studiu A: program Fyzika → obory Učitelství fyziky pro střední školy, Učitelství matematiky pro střední školy bude zastupitelná Y – obhajobou diplomové práce z fyziky ve studiu B: program Fyzika → obor Teoretická fyzika a astrofyzika → směr Teoretická fyzika, bude-li to uvedeno v akreditaci odpovídající studiu A. Pokud v akreditaci studia B nebude uvedeno, že obhajoba diplomové práce je zastupitelná obhajobou práce z fyziky ve studiu A, není možné diplomovou práci obhajovanou ve studiu A použít pro studium B.

    ad (3) Nevydá-li děkan opatření, může být student zkoušen z jednotlivých předmětů státní závěrečné zkoušky. Dokud však neodevzdá do IS MU bakalářskou resp. diplomovou práci, odkládá se zkoušení z posledního z předmětů na dobu, kdy práce bude stanoveným způsobem odevzdána. Tímto ustanovením se zamezí zbytečným odkladům odevzdání práce při v podstatě ukončeném studiu.

    ad (8) Děkana by měl využít možnosti stanovení jiného termínu opravy než uvádí ustanovení odst. 8 pouze výjimečně a v odůvodněných případech. Zejména možnosti delšího odkladu opravného termínu než jaký uvádí ustanovení odst. 8 by mělo být využíváno výhradně v případech, kdy jsou k tomu skutečně závažné důvody, například zdravotní důvody, nebo mateřská dovolená.

    ad (9) Interval mezi prvním a druhým opravným termínem státní zkoušky se řídí ustanovením čl. 22 odst. 8 větou druhou.

    ad (10) Dobou od zápisu ke studiu do konce semestru, v němž se uskuteční poslední část státní zkoušky daného studenta, která podle uvedeného ustanovení nesmí překročit dvojnásobek standardní doby studia, se rozumí doba, kdy je studium daného studenta takzvaně aktivní. Znamená to, že se sem nepočítá doba, po kterou je studium přerušeno.

    Příklad: Nejvyšší celková přípustná doba (tj. včetně nejvyšší přípustné doby přerušení), která smí uplynout od zápisu ke studiu do poledního možného termínu poslední části státní zkoušky je rovna součtu dvojnásobku standardní doby studia (ve smyslu ustanovení čl. 22 odst. 10) a nejvyšší celkové přípustné doby přerušení studia (ve smyslu ustanovení čl. 13 odst. 3 a příslušného výkladu). Například ve studiu v bakalářském programu s tříletou standardní dobou činí tato doba (2 x 6 + 8) = 20 semestrů, tj. 10 let, v magisterském programu s dvouletou standardní dobou (2 x 4 + 6) = 14 semestrů = 7 let. Nejvyšší přípustná doba studia v doktorském programu podléhá ustanovení čl. 27 odst. 3 – viz příslušný výklad.

  • 23.Článek 23 - Zkušební komise
    1. Každá ze součástí státní zkoušky se koná před zkušební komisí (dále jen ”komise”). Členy komise jsou vždy

      1. profesoři a docenti jmenovaní děkanem podle § 53 odst. 2 zákona, popřípadě i
      2. další odborníci jmenovaní děkanem po schválení vědeckou radou fakulty podle § 53 odst. 2 zákona,

      přičemž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru (§ 53 odst. 3 zákona). Předsedu komise jmenuje na návrh děkana rektor. Předseda komise řídí její jednání a odpovídá za její činnost. Komise a její členové jsou jmenováni na dobu neurčitou. Předseda a členové komise jmenovaní podle písm. a), nebo b) mohou být se souhlasem příslušné vědecké rady odvoláni orgánem, který je jmenoval.

    2. Komise je způsobilá se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři její členové včetně předsedy. Komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů.

    3. Je-li pro obor, který se dále nečlení, nebo pro program, který zahrnuje jediný obor, jmenováno více komisí, rozhodne o zařazení studentů ke komisím děkan. Rozdělení musí být zveřejněno před termínem konání státní zkoušky (čl. 22 odst. 5).

    4. Je-li jednou ze součástí státní zkoušky obhajoba bakalářské, nebo diplomové práce, určí děkan v předstihu jejího oponenta z řad akademických pracovníků fakulty nebo jiných vysokoškolsky vzdělaných odborníků v daném vědním oboru. Pokud oponent nebo vedoucí bakalářské, nebo diplomové práce nejsou členy komise, mohou se účastnit jejího jednání, včetně neveřejných částí, s hlasem poradním. Oponent a vedoucí práce vypracují písemný posudek, jehož součástí je návrh hodnocení podle čl. 24 odst. 1. Student má právo být seznámen s posudky nejméně tři dny před obhajobou.

    ad (1) Jmenování profesorů a docentů do zkušebních komisí pro státní zkoušky nemusí předcházet jejich schválení vědeckou radou fakulty. Tato interpretace odpovídá dikci ustanovení § 53 odst. 2 zákona a je potvrzena oficiálním výkladem MŠMT. Ke jmenování dalších členů komise Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dochází z iniciativy MŠMT. MU nepodává aktivně návrhy na tato jmenování.

    ad (4) Není-li oponent nebo vedoucí bakalářské, resp. diplomové práce docentem nebo profesorem, lze jej za člena komise jmenovat pouze po schválení ve vědecké radě fakulty.

  • 24.Článek 24 - Hodnocení státní zkoušky a řádně ukončeného studia
    1. V každé součásti státní zkoušky se komise usnáší o jejím výsledku. Výsledek každé součásti státní zkoušky je hodnocen slovy podle klasifikační stupnice stanovené čl. 17 odst. 1.

    2. Celkový výsledek státní zkoušky hodnotí komise po ukončení její poslední části některým ze stupňů podle čl. 17 odst. 1. Celkový výsledek státní zkoušky je ”nevyhovující”, je-li kterákoli její součást hodnocena stupněm ”nevyhovující”.

    3. Celkový výsledek řádně ukončeného studia je hodnocen slovy

      1. "prospěl(a) s vyznamenáním",
      2. "prospěl(a)".
    4. Celkový výsledek řádně ukončeného studia zní "prospěl(a) s vyznamenáním", jsou-li splněny tyto podmínky:

      1. všechny součásti státní zkoušky byly úspěšně složeny v řádném termínu s hodnocením ”výborně” nebo ”velmi dobře”,
      2. celkový výsledek státní zkoušky je ”výborně”,
      3. průměrná klasifikace ve studiu podle čl. 17 odst. 2 nepřevyšuje hodnotu 1,5,
      4. ve studiu nebyl student v žádném z klasifikovaných předmětů hodnocen stupněm ”nevyhovující”,
      5. ve studiu byl student hodnocen nejvýše dvakrát klasifikačním stupněm „vyhovující“ nebo „uspokojivě“.
    5. Celkový výsledek řádně ukončeného studia je uveden ve vysokoškolském diplomu.

    ad (3) Řádně ukončeným studiem ve smyslu tohoto ustanovení se rozumí každé ze souběžných studií, které bylo řádně ukončeno (viz komentář k čl. 7 odst. 1).

    ad (4) Splnění podmínek pro celkový výsledek studia „prospěl s vyznamenáním“ hodnotí odděleně v každém ze souběžných studií (viz komentář o Čl. 6 a 7).

    Vzhledem k ustanovení čl. 39 odst. 1 a 2 nelze vyhovět eventuelním žádostem výjimku z podmínek čl. 24 odst. 4, stanovených pro celkový výsledek studia "prospěl(a) s vyznamenáním", ledaže by bylo zjištěno, že při hodnocení některého předmětu, nebo některé součásti státní zkoušky, nebo obhajoby disertační práce došlo k porušení některého právního předpisu nebo vnitřního předpisu MU nebo fakulty, anebo že hodnocení bylo stanoveno svévolně (čl. 39 odst. 2). Jakákoli výjimka vedoucí ke splnění podmínek čl. 24 odst. 4, jestliže tyto předtím splněny nebyly, by znamenala revizi hodnocení, která však je možná pouze na základě ustanovení čl. 39 odst. 2. Jako důvod ke změně celkového výsledku studia nelze akceptovat skutečnost, že dosažení hodnocení "prospěl(a) a vyznamenáním" bylo znemožněno například jediným hodnocením "nevyhovující" apod.

    Pozor: Hodnocení "nevyhovující" získává přitom student například i tehdy nedostaví-li se k termínu klasifikovaného ukončení předmětu, na které je přihlášen nebo zařazen, aniž svou účast řádně omluvil podle příslušných ustanovení tohoto řádu (čl. 16 odst. 8).

    ad (5) Student obdrží diplom za každé z řádně ukončených souběžných studií, s výjimkami uvedenými v komentáři k Čl. 7 odst. 1.

  • 25.Článek 25 - Oborové rady
    1. Pro každý program je v souladu s § 47 odst. 6 ustavena oborová rada, která sleduje a hodnotí studium a garantuje jeho trvale vysokou úroveň. Členy oborové rady jsou akademičtí pracovníci MU nebo další významní odborníci v daném oboru.

    2. Členy oborové rady jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty. Vychází přitom z návrhů zahrnutých v obsahu programu a návrhů zaměstnanců s příslušnou kompetencí. Návrhy změn ve složení oborové rady předkládá děkanovi její předseda po schválení v oborové radě.

    3. Oborová rada je nejméně sedmičlenná, přičemž alespoň tři členové jsou zaměstnanci MU a alespoň dva členové nejsou zaměstnanci MU. Oborová rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu většinou hlasů všech svých členů. Předsedu oborové rady jmenuje děkan na základě této volby; děkan rovněž předsedu odvolává.

    4. Oborová rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Při volbě předsedy a místopředsedy, ve věci návrhů změn složení oborové rady a návrhů členů, předsedů a místopředsedů oborových komisí (odstavce 5) je ke schválení potřeba nadpoloviční většina hlasů všech členů oborové rady. V ostatních záležitostech se oborová rada usnáší alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů. Hlasování oborové rady lze uskutečnit i korespondenčně nebo elektronicky. V tomto případě se oborová rada usnáší většinou hlasů všech svých členů.

    5. Na návrh oborové rady může děkan zřídit pro jednotlivé obory programu oborové komise. Členy, předsedy a místopředsedy oborových komisí jmenuje děkan na základě návrhu oborové rady. Předsedou oborové komise musí být člen oborové rady.

    6. Oborová komise je nejméně pětičlenná, přičemž alespoň tři členové jsou zaměstnanci MU a alespoň dva členové nejsou zaměstnanci MU. Pro hlasování oborové komise platí ustanovení odstavce 4.

    7. Doba ustavení oborové rady, nebo oborové komise je shodná s dobou platnosti akreditace programu, nebo oboru. Členové oborové rady, nebo oborové komise mohou vykonávat tyto funkce opakovaně.

    8. Oborová rada zejména:

      1. schvaluje témata disertačních prací,
      2. posuzuje, zda individuální studijní plány studentů jsou v souladu s obsahem programu,
      3. navrhuje děkanovi členy a předsedy komisí pro přijímací zkoušky a specifikuje požadavky na přijímací zkoušku,
      4. navrhuje děkanovi jmenování školitelů a jejich odvolání,
      5. určuje školitele studenta, přičemž respektuje právo studenta na volbu školitele a tématu disertační práce, v souladu s § 62 odst. 1 písm. c) a f) zákona,
      6. iniciuje, projednává a koordinuje program přednáškových kurzů, seminářů a dalších studijních náležitostí,
      7. nejméně v ročních intervalech projednává a hodnotí společně se školitelem průběh studia každého studenta a o výsledcích jednání pořizuje zápis, který je povinnou součástí dokumentace vedené v IS MU; na vyžádání oborové rady předloží školitel hodnocení studenta písemně,
      8. navrhuje rektorovi, nebo děkanovi předsedu a členy komise pro státní zkoušku a jejich odvolání,
      9. navrhuje rektorovi, nebo děkanovi předsedu, členy komise a oponenty pro obhajobu disertační práce a jejich odvolání,
      10. navrhuje děkanovi termíny konání státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce,
      11. navrhuje zřízení a personální obsazení oborových komisí.

      Pokud jsou ustaveny oborové komise, pověří je děkan na návrh oborové rady vykonáváním některých nebo všech činností uvedených v písmenech a) až j) ve vztahu k příslušnému oboru.

    9. Složení oborové rady a oborových komisí je zveřejněno.

    10. Zasedání oborové rady nebo oborové komise svolává její předseda podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. O výsledcích tohoto jednání se pořizuje zápis, který je součástí dokumentace v IS MU.

    11. V případě programů uskutečňovaných na MU mimo fakulty ustanovení vztahující se k děkanovi a vědecké radě fakulty platí pro rektora a Vědeckou radu MU.

    ad (1) Oborová rada pro doktorský studijní program má ze zákona (§ 47 odst. 6) vysokou odbornou kompetenci, analogický orgán v bakalářském a magisterském studiu neexistuje.

    ad (2) Základ složení oborové rady je navrhován již v podkladech obsažených v žádosti o akreditaci doktorského programu. Další kompetence navrhovat členy nově zřizovaných oborových rad může být na fakultách upravena různě (vedoucí sekcí, ústavů, kateder, apod.). Po ustavení oborové rady přechází tyto kompetence na jejího předsedu. Podrobná úprava způsobu sestavování a změn ve složení oborových rad, obsazena v ustanovení tohoto odstavce, neomezuje právo děkana předkládat odpovídající návrhy vědecké radě fakulty, v souladu s § 30 odst. 2 zákona. Při sestavování oborových rad a oborových komisí pro účely tvorby podkladů pro akreditaci je třeba respektovat požadavky aktuálních nadřízených předpisů (zejména vyhlášky MŠMT) a požadavky Akreditační komise, které nejsou součástí tohoto řádu.

    ad (8) g) Formulář pro hodnocení studenta oborovou radou bude součástí aplikace v IS MU.

    ad (9) Podle čl. 2 odst. 2 se rozumí zveřejnění v IS MU. Doporučuje se zveřejnění na www-stránkách fakulty.

    ad (10) Formulář pro zápis ze zasedání oborové rady bude součástí aplikace v IS MU.

  • 26.Článek 26 - Školitel
    1. Studium v programu nebo oboru se uskutečňuje podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Školitele jmenuje a odvolává děkan na základě návrhu oborové rady a po schválení vědeckou radou fakulty. Školitelé jsou navrhováni z řad profesorů a docentů, samostatných nebo vedoucích vědeckých pracovníků. Ve výjimečném případě může děkan po schválení vědeckou radou jmenovat školitelem pro konkrétního studenta a konkrétní téma disertační práce akademického pracovníka, který nesplňuje požadavek stanovený v předchozí větě, avšak pouze s titulem Ph.D., CSc. nebo Dr., popřípadě titulem ekvivalentním.

    2. Seznam školitelů a seznam studentů vedených jednotlivými školiteli spolu s tématy jejich disertačních prací je zveřejněn.

    3. Školitel zejména:

      1. předkládá oborové radě návrh studenta na téma disertační práce,
      2. spolupracuje se studentem při sestavování jeho studijního plánu,
      3. vede odbornou přípravu studenta a jeho práci na tématu disertační práce,
      4. v termínech stanovených oborovou radou hodnotí průběh studia studenta.
    4. V případě, že student podal přihlášku k obhajobě disertační práce, předloží školitel komisi pro obhajobu disertační práce své stanovisko k disertační práci. Student má právo být seznámen s tímto stanoviskem nejméně týden před obhajobou.

    5. Pokud v průběhu studia v programu nastanou skutečnosti bránící školiteli v řádném vedení studenta, může z funkce školitele tohoto studenta odstoupit. Odstoupení oznámí školitel písemně děkanovi, předsedovi oborové rady a studentovi. Oborová rada určí nového školitele. Oborová rada dále rozhodne o změně školitele studenta, jestliže zjistí skutečnosti, které brání stávajícímu školiteli v řádném vedení studenta. Oborová rada rozhoduje tak, aby nepříznivý dopad změny školitele na studenta byl minimální.

    ad (4) Formulář stanoviska školitele k disertační práci bude součástí aplikace v ISMU.

  • 27.Článek 27 - Doba studia
    1. Standardní doba studia v doktorském programu je stanovena v jeho obsahu.

    2. Nejdelší doba studia v prezenční formě studia v doktorském programu je čtyři roky. O pokračování ve studiu v prezenční formě studia po uplynutí standardní doby studia rozhoduje děkan na základě návrhu studenta se souhlasem školitele doloženým vyjádřením předsedy oborové rady. Pokud student prezenční formy studia neukončí studium během čtyř akademických roků, bude převeden do kombinované formy studia.

    3. Maximální doba od zápisu ke studiu v doktorském programu do řádného ukončení studia je sedm let. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou bylo studium přerušeno z důvodů rodičovství nebo z vážných zdravotních důvodů, nebo z důvodu výkonu základní, náhradní nebo civilní vojenské služby. Dále se nezapočítává doba přerušení studia podle čl. 31 odst. 6 a čl. 32 odst. 9.

    ad (2) V případě tříleté standardní doby studia rozhoduje o možnosti pokračovat ve studiu v prezenční formě ještě ve čtvrtém roce děkan (na základě návrhu studenta doloženého souhlasem školitele a vyjádřením předsedy oborové rady). V případě čtyřleté standardní doby je nejvyšší přípustná doba studia v prezenční formě rovna standardní době studia a lze ji prodloužit jen na základě kladného stanoviska děkana k případné žádosti o výjimku z tohoto řádu.

    ad (3) Nejvyšší celková přípustná doba od zápisu ke studiu do jeho ukončení je součtem sedmileté lhůty zmíněné v uvedeném ustanovení a celkové doby přerušení specifikované ve větě druhé a třetí čl. 27 odst. 3. Nejvyšší doba přerušení ve smyslu ustanovení čl. 31 odst. 6 a čl. 32 odst. 9 činí v souhrnu 4 semestry, tj. 2 roky. Nejvyšší celková přípustná doba studia je tedy (7 + 2 + Z) = (9 + Z), kde Z je doba přerušení specifikovaná v čl. 27 odst. 3 větě druhé.

  • 28.Článek 28 - Zvláštní ustanovení o průběhu studia
    1. Průběh studia se řídí individuálním studijním plánem schváleným oborovou radou na návrh studenta předložený prostřednictvím školitele. Individuální studijní plán má přednost před harmonogramem akademického roku.

    2. Kreditová hodnota přípravy disertační práce podle čl. 8 odst. 3 je stanovena od jedné poloviny zpravidla do dvou třetin minimální kreditové hodnoty studia. Konkrétní hodnotu stanoví s ohledem na obsah programu oborová rada. Plnění požadavků tohoto předmětu hodnotí školitel kolokviem v každém semestru, v němž student předmět zapsal.

    3. V průběhu studia je student povinen prokázat kompetenci v akademické a odborné angličtině nebo jiném světovém jazyce obvyklém pro program nebo obor. Tato kompetence se ověřuje jedním z následujících způsobů:

      1. ukončení dvou příslušných semestrálních předmětů,
      2. získáním zápočtu za napsání cizojazyčné publikace pro časopis nebo sborník a zápočtu za přednesení cizojazyčné přednášky včetně řízení následné diskuse na kvalifikovaném odborném fóru; zápočty uděluje školitel nebo hodnotitel předem stanovený oborovou radou.
    4. Součástí studia v doktorském programu jsou kromě přípravy disertační práce (čl. 8 odst. 3) zejména:

      1. předměty rozšiřující a prohlubující znalosti širšího vědního oboru nad rámec studia v magisterském programu,
      2. předměty prohlubující specializované znalosti,
      3. specializované odborné semináře,
      4. příprava a pomoc ve výuce v bakalářských a magisterských programech.

      Je-li tak stanoveno rozhodnutím oborové rady, je součástí studia příprava tezí disertační práce.

    ad (1) Vzhledem k přednosti individuálního studijního plánu před harmonogramem akademického roku není v případech, kdy je tak stanoveno v individuálním plánu, nutno respektovat ustanovení čl. 16 odst. 4 a 5.

    ad (2) Minimální kreditová hodnota předmětu Příprava disertační práce je rovna polovině minimální kreditové hodnoty studia, tj. 90 kreditů v případě tříleté standardní doby doktorského studijního programu. Maximální hodnota předmětu není explicitně stanovena.

    ad (2), (4) Některé předměty specifické pro doktorské studijní programy mohou být v pravidlech pro sestavování individuálního studijního plánu (tato pravidla jsou součástí akreditace) deklarovány jako předměty s proměnnou kreditovou hodnotou. Jedná se zejména o předměty: Příprava disertační práce, Příprava publikace, Studium literatury, Stáž, Pomoc při výuce. Každý z těchto předmětů má v daném programu určenou minimální a maximální hodnotu pro semestrální zápis a krok, s nímž je možné zapsanou hodnotu mezi povoleným minimem a maximem volit. Student zapisuje v daném semestru konkrétní počet kreditů v rámci svého práva sestavovat si individuální studijní plán po dohodě se školitelem (čl. 26 odst. 3 písm. (b)).

    Příklad: V daném programu je pro semestrální zápis předmětu Příprava disertační práce stanoveno minimum 5 kreditů, maximum 30 kreditů a krok 5 kreditů. Student může v daném semestru zapsat kteroukoli z následujících kreditových hodnot tohoto předmětu: 5, 10, 15, 20, 25, 30.

  • 29.Článek 29 - Zvláštní ustanovení pro studium uskutečňované ve spolupráci se zahraniční institucí
    1. Meziuniverzitní studium podle čl. 5 odst. 1 písm. c) může být realizováno formou studia v doktorském programu s dvojím vedením, a to na základě dohody uzavřené mezi MU a jinou vysokou školou nebo výzkumnou institucí v cizím státě.

    2. Jsou-li k tomu v dohodě podle odstavce 1 vytvořeny podmínky, jmenuje děkan se souhlasem oborové rady dalšího školitele studenta z řad odborníků působících na zahraniční vysoké škole nebo výzkumné instituci. Další školitel má práva a povinnosti školitele v rozsahu stanoveném tímto řádem, nevyplývá-li z dohody podle věty první něco jiného.

    3. Student v meziuniverzitním studiu podle čl. 5 odst. 1 písm. c) může podat žádost o vytvoření podmínek pro získání evropského doktorátu (European Doctorate). V dokladech o ukončení studia v doktorském programu je uvedeno, že dané studium bylo ukončeno způsobem vyhovujícím podmínkám evropského doktorátu, jestliže

      1. student splnil v období nejméně 3 měsíců část povinností k přípravě disertační práce vyplývajících z programu na vysoké škole v jiném evropském státě,
      2. disertační práce, nebo alespoň její úvod, shrnutí a závěry, je zpracována cizojazyčně, a to v angličtině nebo v úředním jazyce některého evropského státu schváleném oborovou radou,
      3. k obhajobě disertační práce byly předloženy posudky nejméně dvou oponentů z jiného evropského státu, přičemž školitel a oponenti nesmí působit na vysokých školách v témže státě,
      4. nejméně jeden člen komise pro obhajobu disertační práce působí na vysoké škole v jiném evropském státě.

      Při podání žádosti není student vázán ustanovením odstavce 1. O žádosti rozhodne děkan na základě návrhu oborové rady.

    ad (1) Vzor dohody je k dispozici v IS MU.

    ad (3) Formulář žádosti o vytvoření podmínek evropského doktorátu je součástí aplikace v IS MU.

  • 30.Článek 30 - Disertační práce
    1. V disertační práci student předkládá výsledky, které získal v průběhu studia v programu. Školitel spolu s vedoucím určeného pracoviště odpovídají za to, aby studentovi byly poskytnuty podmínky potřebné pro splnění požadavků programu.

    2. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Podrobné požadavky na publikaci výsledků a na rozsah disertační práce stanovují oborové rady. Za disertační práci může být uznán i soubor již uveřejněných nebo do tisku nebo k jinému typu zveřejnění přijatých prací k danému tématu, který student opatří uceleným úvodem do problematiky a komentářem.

    3. Disertační práce může být se souhlasem oborové rady předložena i v jiném jazyce, než který vyplývá z čl. 2 odst. 4. Disertační práce může být i bez souhlasu oborové rady vždy předložena v anglickém jazyce.

    4. Práce se předkládá elektronicky prostřednictvím IS MU a ve třech tištěných vyhotoveních. Práce musí dále splňovat tyto požadavky:

      1. Desky a titulní strana musí mít jednotnou úpravu, práce musí mít jednotný formát obvyklý na dané fakultě a všechny exempláře musí být vyvázány v nerozebratelné vazbě.
      2. Předkládá-li student k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, na níž se autorsky podílel, musí být v práci zřetelně vyznačeny ty její části, které zpracoval student.
      3. Práce musí obsahovat prohlášení spoluautorů, potvrzující u označených částí práce autorství studenta a zhodnocující jeho podíl.

      Další požadavky, například na rozsah, formu a úpravu disertační práce stanoví děkan nebo v rozsahu jeho zmocnění oborová rada.

    ad (2) Požadavek uveřejnění nebo přijetí k uveřejnění je předepsán zákonem (§ 47 odst. 4 zákona). Přílohou přihlášky k obhajobě disertační práce musí být seznam uveřejněných prací nebo potvrzení o přijetí prací k uveřejnění. Bez této přílohy nemůže být přihláška administrativně přijata

  • 31.Článek 31 - Státní doktorská zkouška
    1. Nutnou podmínkou podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce je splnění všech povinností stanovených podle čl. 28 odst. 3 a odst. 4. Nejpozději s přihláškou předloží student teze disertační práce, jsou-li rozhodnutím oborové rady předepsány. Přihlášku podává uchazeč děkanovi prostřednictvím IS MU ve lhůtě stanovené harmonogramem akademického roku.

    2. Termín konání státní doktorské zkoušky navrhuje oborová rada a stanoví děkan na ten semestr, pro který podal uchazeč přihlášku ve stanovené lhůtě.

    3. Obecné požadavky státní doktorské zkoušky jsou součástí obsahu programu. Další požadavky stanovené oborovou radou obdrží student písemně nejméně 4 týdny před termínem konání zkoušky.

    4. Státní doktorská zkouška se koná v českém nebo anglickém jazyce, popřípadě v jiném jazyce, v němž je předkládána disertační práce. Součástí zkoušky je rozprava o tezích disertační práce, jsou-li rozhodnutím oborové rady předepsány.

    5. Výsledek státní doktorské zkoušky se hodnotí slovy podle klasifikační stupnice stanovené čl. 17 odst. 1.

    6. Neprospěl-li student u státní doktorské zkoušky, může ji opakovat nejvýše jednou, a to v termínu, který stanoví děkan na návrh oborové rady tak, aby proběhl nejpozději do konce následujícího semestru. Do termínu opakované státní doktorské zkoušky může děkan studentovi přerušit studium. Doba takto přerušeného studia se nezapočítává do celkové doby přerušení podle čl. 27 odst. 3.

    7. Nedostaví-li se student ke státní doktorské zkoušce ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti dnů po uplynutí termínu, je hodnocen stupněm ”nevyhovující”.

    8. Státní doktorská zkouška a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

    ad (1) Pro podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce musí mít student úspěšně absolvovány předměty prokazující jazykovou kompetenci (Čl. 28 odst. 3) a všechny předměty předepsané individuálním studijním plánem jakožto předměty zahrnuté v Čl. 28 odst. 4. (Nemusí mít tedy například absolvovány předměty "Příprava disertační práce", "Příprava publikací" apod. Nemusí tedy mít ani dosaženu minimální kreditovou hodnotu studia.) Formulář přihlášky ke státní doktorské zkoušce bude součástí aplikace v ISMU.

    Uznání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky, státní doktorské zkoušky, jednotlivých součástí těchto zkoušek, obhajoby disertační práce z předchozího studia nebo souběžného studia na jiné vysoké škole je nepřípustné. Na řešení problematiky státních doktorských zkoušek a jejich součástí v souběžných studiích (např. doktorské-doktorské, doktorské-magisterské, apod.) se vztahuje komentář k čl. 22 odst. 2. Stejná interpretace se použije pro zastupitelnost obhajob závěrečných prací (z tohoto hlediska je nepodstatné, že obhajoba disertační práce není součástí státní doktorské zkoušky.

    ad (2) Děkan může stanovit termíny, v nichž je třeba pro jednotlivé semestry podat přihlášku ke státní doktorské zkoušce.

  • 32.Článek 32 - Obhajoba disertační práce
    1. Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce (dále jen „přihláška“) je

      1. předchozí úspěšné složení státní doktorské zkoušky, nebo
      2. současné podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce; v tomto případě se obhajoba práce a státní doktorská zkouška konají v jednom dni; a
      3. vykonání oponentního řízení (odstavce 4 a 5).
    2. Přihlášku podává uchazeč děkanovi prostřednictvím IS MU ve lhůtě stanovené harmonogramem akademického roku. Součástí přihlášky je

      1. předepsaný počet výtisků disertační práce a její předchozí zadání do ISMU (čl. 30 odst. 4),
      2. abstrakt disertační práce,
      3. seznam uveřejněných prací uchazeče a prací přijatých k uveřejnění a
      4. odborný životopis.

      Je-li tak stanoveno rozhodnutím oborové rady, je součástí přihlášky i autoreferát. Rozsah, formu a počet výtisků abstraktu popř. autoreferátu včetně dalších náležitostí určí a zveřejní oborová rada.

    3. Termín obhajoby disertační práce navrhuje oborová rada a stanoví děkan na období toho semestru, pro který uchazeč podal přihlášku.

    4. Děkan jmenuje na návrh oborové rady nejméně dva oponenty disertační práce, z nichž alespoň jeden není zaměstnancem MU. Školitel nesmí být oponentem. Totéž platí pro bývalého školitele, došlo-li k jeho změně, popř. pro osobu v obdobném postavení.

    5. Každý z oponentů vypracuje posudek, ve kterém zhodnotí kvalitu disertační práce, vlastní přínos studenta a zejména jeho schopnost samostatné tvůrčí činnosti ve výzkumné oblasti. Posoudí rovněž jazykovou a formální úroveň práce. V závěru posudku oponent explicitně uvede, zda student prokázal, nebo neprokázal tvůrčí schopnosti v dané oblasti výzkumu a zda práce splňuje, nebo nesplňuje požadavky standardně kladené na disertační práce v daném oboru. Vyžádání dodatečných posudků v případě neshody ve stanoviscích oponentů není přípustné. Student má právo být seznámen s posudky nejméně 7 pracovních dnů před obhajobou.

    6. Obsahují-li závěry předepsané v odstavci 5 alespoň jedno negativní vyjádření u každého z posudků, není student povinen předložit práci k obhajobě. Úmysl využít této možnosti je povinen oznámit prostřednictvím IS MU nejpozději 5 pracovních dnů před termínem obhajoby, jinak se jeho přihláška k oponentnímu řízení stává přihláškou k obhajobě práce. Možnosti nepředložit práci k obhajobě může student využít pouze jednou.

    7. Obhajoba disertační práce se koná v českém jazyce nebo v anglickém jazyce, popřípadě v jazyce obvyklém pro daný obor a schváleném oborovou radou.

    8. Obhajoba disertační práce se hodnotí slovy podle klasifikační stupnice stanovené čl. 17 odst. 1.

    9. V případě ukončení obhajoby disertační práce s hodnocením „nevyhovující“ má student právo obhajobu opakovat, a to pouze jednou. Děkan na návrh oborové rady stanoví termín opakování a komise pro obhajobu disertační práce podmínky opakování. Termín musí být stanoven nejpozději na období následujících dvou semestrů. Podmínky pro opakování je komise povinna stanovit nejpozději do jednoho měsíce po termínu konání neúspěšné obhajoby. Do termínu opakované obhajoby může děkan studentovi přerušit studium. Doba takto přerušeného studia se nezapočítává do celkové doby přerušení podle čl. 27 odst. 3.

    10. Nedostaví-li se student k obhajobě ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti dnů po uplynutí termínu, je hodnocen stupněm ”nevyhovující”.

    11. V případě, že se státní zkouška a obhajoba disertační práce konají v jednom dni, je jmenována jedna komise, splňující podmínky pro složení komise pro státní doktorské zkoušky i komise pro obhajobu disertační práce.

    12. Obhajoba disertační práce a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

    ad (1) Student úspěšně složí státní doktorskou zkoušku před podáním přihlášky k obhajobě disertační práce (písm. a)), nebo podává přihlášku ke státní doktorské zkoušce ve stejném dni jako žádost o vykonání oponentního řízení disertační práce (písm. b)). Termín zkoušky a obhajoby je pak stanoven na týž den, zkouška a obhajoba proběhnou v libovolném pořadí. Přihláška má charakter žádosti o vykonání oponentního řízení podle odstavců 4 a 5. Formulář bude součástí aplikace v ISMU.

    ad (5) Formulář posudku oponenta bude součástí aplikace v IS MU. Vzhledem k právu studenta odstoupit od obhajoby podle odst. 6 je nutné, aby posudky oponentů obsahovaly explicitní vyjádření (ANO – NE), zda práce splňuje požadavky formulované v odst. 5. Použití formuláře pro posudek oponenta je proto závazné. Často používané formulace typu „… doporučuji / nedoporučuji práci k obhajobě …“ jsou považovány za irelevantní.

    ad (6) Alespoň jedno ze dvou negativních vyjádření v každém oponentském posudku je nutnou podmínkou k tomu, aby student mohl využít možnosti odstoupení od obhajoby. Pokud student tohoto ustanovení nevyužije, je jeho přihláška k oponentnímu řízení automaticky považována za přihlášku k obhajobě a termín obhajoby musí být stanoven. Formulář, v němž student vyjádří svou vůli odstoupit od obhajoby, bude součástí aplikace v IS MU.

    Odstoupí-li student od obhajoby podle ustanovení odst. 6, podává novou přihlášku k obhajobě se všemi předepsanými náležitostmi, v termínu dle vlastního uvážení tak, aby nebyla překročena maximální doba studia. Od stanoveného termínu obhajoby již nelze odstoupit ve smyslu ustanovení odst. 6.

  • 33.Článek 33 - Zkušební komise
    1. Státní doktorská zkouška se koná před komisí pro státní doktorské zkoušky. Členy komise jsou vždy

      1. profesoři a docenti jmenovaní děkanem na návrh oborové rady podle § 53 odst. 2 zákona, případně i
      2. další odborníci jmenovaní děkanem na návrh oborové rady a po schválení vědeckou radou fakulty podle § 53 odst. 2 zákona.
      3. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru (§ 53 odst. 3 zákona).

      Předsedu komise jmenuje na návrh oborové rady rektor z členů jmenovaných podle písmen a), nebo b). Předseda komise řídí její jednání a odpovídá za její činnost. Předseda a členové komise jmenovaní podle písmene a), nebo b) mohou být odvoláni orgánem, který je jmenoval. Návrh na odvolání podává oborová rada.

    2. Komise má nejméně 5 a nejvýše 7 členů jmenovaných podle odst. 1 písm. a) a b). Nejméně dva členové komise jmenovaní podle odstavce 1 písm. a) a b) nejsou zaměstnanci MU. Školitel je členem komise, nesmí však být jejím předsedou.

    3. Komise pro státní doktorské zkoušky je způsobilá se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina jejích členů jmenovaných podle odstavce 1 písm. a) a b) včetně předsedy a současně alespoň jeden z přítomných členů není zaměstnancem MU. Státní zkouška se může konat jen tehdy, je-li komise schopná usnášení.

    4. O průběhu zkoušky jedná komise pro státní doktorské zkoušky na neveřejném zasedání a o jeho výsledku se usnáší tajným hlasováním většinou přítomných členů.

    5. Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajoby disertačních prací. Pro komise pro obhajoby disertačních prací platí ustanovení odstavců 1 až 4. V případě, že oponenti nejsou členy komise, účastní se jejího jednání včetně neveřejných částí s hlasem poradním.

    6. Pro jednotlivé programy nebo obory mohou být jmenováni stálí členové komisí pro státní doktorské zkoušky a komisí pro obhajoby disertačních prací, zpravidla na dobu trvání akreditace programu.

    ad (1) Viz komentář k Čl. 23 odst. 1. Předsedou komise nemůže být člen jmenovaný pouze ministerstvem.

    ad (2) Komise může mít další členy jmenované ministerstvem. Jmenuje-li ministerstvo do komise n členů, má komise minimálně n+5 a maximálně n+7 členů.

    ad (3) O schopnosti komise usnášet se rozhoduje počet přítomných z členů jmenovaných děkanem. Počet přítomných členů jmenovaných ministerstvem není rozhodující. Nesejde-li se komise v počtu členů potřebných pro schopnost jejího usnášení, zkouška resp. obhajoba se nekoná.

    ad (4) Průběh tajného hlasování: Výsledkem státní doktorské zkoušky resp. výsledkem obhajoby se rozumí konstatování, zda zkouška či obhajoba proběhla úspěšně (tj. bude hodnocena některým z klasifikačních stupňů A až E). V případě, že úspěšný výsledek (tj. některý ze stupňů A až E) nezíská většinu hlasů přítomných členů, je zkouška resp. obhajoba hodnocena stupněm F - nevyhovující. Hlasovací lístky jsou dvouhodnotové (uspěl(a) – neuspěl(a)). Hodnocením výsledku státní doktorské zkoušky resp. obhajoby disertační práce se rozumí stanovení klasifikačního stupně. V případě výsledku "neuspěl(a)" je přidělena klasifikace F. V případě výsledku "uspěl(a)" se klasifikační stupeň z možností A až E stanoví na základě dohody komise. Protokoly o státní doktorské zkoušce a obhajobě disertační práce budou součástí aplikace v IS MU.

  • 34.Článek 34 - Rigorózní řízení
    1. V rigorózním řízení se po vykonání státní rigorózní zkoušky (čl. 35) udělují akademické tituly podle § 46 odst. 5 zákona.

    2. Rigorózní řízení se zahajuje podáním přihlášky s náležitostmi podle Čl. 35 odst. 4.

  • 35.Článek 35 - Státní rigorózní zkouška
    1. Státní rigorózní zkoušku (dále jen „rigorózní zkouška“) mohou v téže oblasti studia vykonat absolventi magisterského programu, kteří získali akademický titul „magistr“.

    2. Součástí rigorózní zkoušky je obhajoba rigorózní práce.

    3. Uchazeč má právo využívat při přípravě na rigorózní zkoušku zařízení a informačních technologií MU podle § 46 odst. 5 zákona, a to za podmínek stanovených příslušnou fakultou.

    4. Písemnou přihlášku k rigorózní zkoušce podává uchazeč děkanovi příslušné fakulty prostřednictvím IS MU a v termínech stanovených harmonogramem akademického roku. Náležitostmi přihlášky jsou:

      1. uvedení oboru rigorózní zkoušky,
      2. úředně ověřené kopie dokladů o studiu s výjimkou studia absolvovaného na MU po 1. lednu 1998,
      3. přehled odborné činnosti uchazeče v oboru rigorózní zkoušky, seznam případných uveřejněných výsledků, nebo výsledků přijatých k uveřejnění,
      4. rigorózní práce ve trojím vyhotovení a její předchozí zadání v IS MU,
      5. doklad o úhradě případných nákladů předepsaných uchazeči podle odstavce 3.
    5. Termín konání rigorózní zkoušky stanoví děkan na ten semestr, pro který podal uchazeč přihlášku ve stanovené lhůtě.

    6. Rigorózní zkouška se koná před komisí pro státní rigorózní zkoušku (dále jen „komise“) v českém jazyce. Na žádost uchazeče se může konat v jiném jazyce obvyklém pro daný obor.

    7. Rigorózní zkouška se skládá z těchto součástí:

      1. obhajoba rigorózní práce,
      2. ústní zkouška z předmětů stanovených pro daný obor v obsahu programu. Všechny součásti zkoušky se konají v jednom dni. Úspěšná obhajoba je podmínkou přístupu uchazeče k další součásti rigorózní zkoušky.
    8. Výsledek rigorózní zkoušky se hodnotí slovy: „prospěl(a)“ nebo „neprospěl(a)“.

    9. Neprospěl-li student u rigorózní zkoušky, může ji opakovat nejvýše jednou, a to v termínu, který stanoví děkan na návrh komise tak, aby proběhl nejpozději do konce následujícího semestru. Úspěšnou obhajobu rigorózní práce není nutno opakovat.

    10. Nedostaví-li se student k rigorózní zkoušce ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti dnů po uplynutí termínu, je výsledek zkoušky „neprospěl(a)”.

    11. Rigorózní zkouška a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

    ad (1) Státní rigorózní zkoušku nemohou vykonat absolventi magisterských programů, kteří nemají titul Mgr., tj. například nositelé titulu Ing. (Stávající oficiální výklad MŠMT.) Státní rigorózní zkouškou ve všech ustanoveních čl. 35 se rozumí státní rigorózní zkouška ve smyslu ustanovení § 46 odst. 5 zákona. Čl. 35 se netýká státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství (§ 46 odst. 3 zákona).

    ad (2) Na řešení problematiky státních rigorózních zkoušek u uchazečů, kteří jsou současně studenty doktorského studia na MU, se vztahuje komentář k čl. 22 odst. 2 takto: Splňuje-li uchazeč podmínky pro podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce a podá-li současně s přihláškou k této zkoušce i přihlášku ke státní rigorózní zkoušce se všemi náležitostmi (mj. včetně rigorózní práce nebo tezí disertační práce v souladu s ustanovením čl. 36 odst. 4), absolvuje ty součásti státní doktorské zkoušky a státní rigorózní zkoušky, které jsou v akreditaci deklarovány jako společné nebo ekvivalentní, pouze jednou.

    ad (4) Praxe: Uchazeč podá přihlášku k řízení elektronicky, ostatní náležitosti předá na příslušní oddělení fakulty fyzicky. Na základě přihlášky mu buď fakulta přidělí UČO, nebo pověřený pracovník vloží náležitosti přihlášky (přílohy a rigorózní práci v elektronické podobě) do IS MU.

    ad (6) Žádost podává uchazeč současně s přihláškou k rigorózní zkoušce. O žádosti rozhodne děkan na základě stanoviska komise pro rigorózní zkoušku.

  • 36.Článek 36 - Rigorózní práce a její obhajoba
    1. Rigorózní práce musí obsahovat původní výsledky nebo originální zpracování ucelené části problematiky daného oboru, a to na úrovni, která odpovídá publikačnímu standardu oboru.

    2. Rigorózní práce může mít formu souboru uveřejněných prací uchazeče, nebo prací přijatých k uveřejnění, který student opatří uceleným úvodem do problematiky a komentářem.

    3. Na rigorózní práci se vztahují ustanovení čl. 30 odst. 3 a 4, platná pro disertační práci, s výjimkou možnosti použití jiného jazyka, než je jazyk obvyklý pro daný obor.

    4. Uchazeč může požádat o možnost předložit jako rigorózní práci teze disertační práce splňující požadavky odstavců 1 až 3. Děkan o žádosti rozhodne na základě stanoviska oborové rady programu, v jehož rámci jsou teze předkládány.

    5. Na obhajobu rigorózní práce se vztahují ustanovení čl. 32 odst. 3 až 7 s tím, že:

      1. ustanovení o školiteli se nepoužije,
      2. úkoly oborové rady vykonává komise pro rigorózní zkoušku,
      3. závěr posudku každého oponenta obsahuje konstatování, zda rigorózní práce splňuje nebo nesplňuje požadavky odstavce 1.
    6. Jestliže oba posudky oponentů konstatují, že rigorózní práce nesplňuje požadavky podle odstavce 1, může uchazeč od státní rigorózní zkoušky odstoupit, a to nejvýše jednou.

    ad (4) Podá-li uchazeč žádost podle odst. 4 současně s předložením tezí, a bude-li této žádosti vyhověno, musí proběhnout obhajoba tezí disertační práce jakožto obhajoba rigorózní práce. Vzhledem k tomu, že obhajoba rigorózní práce je podle zákona součástí státní rigorózní zkoušky čl. 35 odst. 2) , a vzhledem k požadavku odevzdání tezí disertační práce (stanoví-li oborová rada povinnost jejich vypracování) současně s přihláškou ke státní doktorské zkoušce (čl. 31 odst. 1), je možné považovat vykonání státní doktorské zkoušky současně za vykonání státní rigorózní zkoušky, avšak pouze na základě individuální žádosti uchazeče podané současně se žádostí podle odst. 4. O žádosti rozhodne děkan na návrh oborové rady, a to současně se žádostí podle odst. 4. Zpětné uznání obhájených tezí disertační práce jako práce rigorózní, ani zpětné uznání státní doktorské zkoušky jako státní rigorózní zkoušky není přípustné.

    ad (6) V případě, že posudky obou oponentů obsahují konstatování, že rigorózní práce nesplňuje požadavky odstavce 1, postupuje se v souladu s ustanovením čl. 32 odst. 6 takto: Uchazeč není povinen předložit práci k obhajobě. V případě takového rozhodnutí se státní rigorózní zkouška nekoná. Zdůvodnění: Uchazeč odstoupil od obhajoby, která je však nedílnou součástí státní rigorózní zkoušky (obě součásti musí proběhnout ve stejný den a jejich společný výsledek se hodnotí jediným hodnocením "prospěl" / "neprospěl"). Rozhodnutí uchazeče nepředložit rigorózní práci k obhajobě je tak současně odstoupením od státní rigorózní zkoušky jako celku. (Řízení se nezastavuje, dokumentace předložená s přihláškou zůstává součástí spisu.) Uchazeč předloží opravenou nebo přepracovanou rigorózní práci v termínu stanoveném stejným způsobem jako při neúspěchu (viz čl. 35 odst. 9). Neučiní-li tak, řízení se zastavuje.

  • 37.Článek 37 - Zkušební komise
    1. Pro složení, usnášení se a jmenování komise pro rigorózní zkoušku platí shodná pravidla jako pro státní doktorskou zkoušku (čl. 33 odst. 1 až 4), s výjimkou ustanovení o školiteli.

    2. Pro oponenty státní rigorózní práce platí ustanovení čl. 33 odst. 5 obdobně.

    ad (1) Při proceduře jmenování komise pro státní rigorózní zkoušku je možné využít ustanovení čl. 33 odst. 6, neboť ustanovení čl. 33 odst. 1 až 4, která se přiměřeně vztahují i na jmenování komisí pro státní rigorózní zkoušku, explicitně neupravují konkrétní postup při jmenování komise.
  • 38.Článek 38 - Zveřejňování závěrečných prací
    1. Bakalářské, diplomové, disertační, nebo rigorózní práce (dále jen „závěrečné práce“), u kterých proběhla obhajoba, jsou nevýdělečně zveřejněny, včetně posudků a výsledku obhajoby. Tímto zveřejněním se rozumí uložení tištěného exempláře v ústřední knihovně příslušné fakulty a elektronické verze v archivu IS MU, není-li to v rozporu s jiným právním závazkem zajišťujícím zveřejnění závěrečné práce.

    2. Závěrečné práce musí být nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny. Zveřejněním se pro účely tohoto ustanovení rozumí vyložení prací v tištěné nebo elektronické podobě k nahlížení veřejnosti podle § 47b zákona. Z vyložené práce lze pořizovat výpisy, opisy nebo kopie.

    3. Přihláškou k obhajobě závěrečné práce vyslovuje autor souhlas s jejím zveřejněním podle odstavce 1, a to bez ohledu na výsledek obhajoby.

    ad (1), (2) Práce, u kterých obhajoba dosud neproběhla, nemohou být zveřejněny způsobem popsaným v odst. 1. Práce, u nichž je termín obhajoby stanoven, jsou přístupné k nahlížení veřejnosti podle odst. 2. V případě, že obhajoba proběhne, je práce zveřejněna podle odst. 1, a to bez ohledu na výsledek. Pokud se obhajoba neuskuteční (například při využití ustanovení čl. 32 odst. 6, z vážných zdravotních důvodů, apod.), nemůže být práce zveřejněna podle odst. 1. Byl-li v takovém případě termín již stanoven a práce vyložena podle odst. 2, bude okamžiku odvolání termínu zveřejnění zrušeno.

    Poznámka: Pro naplnění ustanovení odst. 2 je možné zveřejnit práci podle tohoto odstavce bezprostředně poté, co uchazeč nevyužil lhůty pro odstoupení od obhajoby podle čl. 32 odst. 6. Je-li termín obhajoby stanoven například na pondělí 19. března 2007, uplyne lhůta podle čl. 32 odst. 6 v neděli 11. března 2007 ve 24.00 hodin. Stačí, aby ke zveřejnění práce podle čl. 38 odst. 2 došlo v pondělí 12. března 2007 v 0.00 hodin.

    Jiným právním závazkem zajišťujícím zveřejnění ve smyslu ustanovení odst. 1 se rozumí závazek autora zveřejnit disertační práci jiným způsobem, s nímž by zveřejnění podle odst. 1 první části věty druhé bylo v rozporu – typickým příkladem je uzavřená nakladatelská smlouva. Tento výklad se netýká zveřejnění podle odst. 2, neboť obhajoba závěrečných prací je ze zákona veřejná (§ 53 odst. 1 zákona) a zveřejnění práce podle odst. 2 je závazné.

    Pozor: Povinnost zveřejnění závěrečné práce je dána zákonem (§ 47b zákona) a nelze se jí zprostit žádnou výjimkou. Proti zveřejnění nelze například argumentovat skutečností, že práce obsahuje údaje podléhající utajení. Pokud je příprava závěrečné práce součástí výzkumu pracujícího s neveřejnými daty, je nutné tato data a jejich zpracování nahradit v závěrečné práci daty modelovými, popřípadě fiktivními.

  • 39.Článek 39 - Revize hodnocení
    1. Student má právo požádat o revizi hodnocení ukončení předmětu, nebo revizi hodnocení souborné zkoušky (dále jen ”výsledek kontroly studia”), anebo o revizi hodnocení státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce.

    2. Děkan na základě žádosti podle odstavce 1 zruší napadený výsledek kontroly studia, nebo výsledek státní zkoušky nebo její součásti, nebo obhajoby disertační práce, jestliže při jeho stanovení nebo v průběhu kontroly studia, státní zkoušky nebo její součásti, nebo obhajoby disertační práce, byl narušen některý právní předpis popřípadě vnitřní předpis MU nebo fakulty, anebo jestliže bylo hodnocení stanoveno svévolně. V takovém případě učiní děkan opatření nezbytná pro obnovení porušených práv studenta.

    3. Byl-li výsledek kontroly studia zrušen podle odstavce 2, koná se nové ukončení předmětu, nebo souborná zkouška, před tříčlennou komisí, kterou jmenuje děkan. Pro jednání a usnášení se komise platí ustanovení čl. 23 odst. 2. Byl-li výsledek státní zkoušky nebo její součásti zrušen podle odstavce 2, koná se státní zkouška nebo její součást znovu před jinou komisí pro státní zkoušky.

    4. Na žádost studenta se jednání komise uvedené v odstavci 3 může zúčastnit důvěrník studenta, kterého si student zvolí z řad členů akademické obce MU. Důvěrník studenta není členem komise.

  • 40.Článek 40 - Rozhodování o právech a povinnostech studentů
    1. Na rozhodování o právech a povinnostech studentů se vztahují příslušná ustanovení zákona, statutu a tohoto řádu.

    2. Žádost o přezkoumání rozhodnutí podává student orgánu, který rozhodnutí vydal, a to do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Je-li tímto orgánem děkan, může sám pouze žádosti vyhovět a rozhodnutí zrušit nebo změnit. V opačném případě postoupí žádost rektorovi.

    3. Rektor na základě žádosti podle odstavce 2 změní nebo zruší rozhodnutí, je-li v rozporu s právními předpisy, nebo s vnitřními předpisy MU nebo fakulty.

  • 41.Článek 41 - Mimořádné prostředky

    Děkan nebo rektor je oprávněn udělit studentovi na jeho žádost výjimku z ustanovení tohoto řádu. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

  • 42.Článek 42 - Zvláštní ustanovení o studiu osob se zvláštními nároky

    Směrnice rektora stanoví, za jakých podmínek a jakým postupem se prostřednictvím mimořádných opatření podle tohoto řádu upraví výkon práv a povinností vyplývajících z tohoto řádu, pokud jde o studenty se zvláštními nároky vyplývajícími z pohybového nebo smyslového postižení.

    Text směrnice najdete na https://is.muni.cz/auth/do/mu/Uredni_deska/Predpisy_MU/Masarykova_univerzita/Smernice_MU/SM09-14/?info

  • 43.Článek 43 - Přechodná ustanovení
    1. Nevyplývá-li z obsahu programu něco jiného, lze v doktorských programech evidovat splnění všech položek individuálního studijního plánu studenta v daném semestru vždy přiznáním 30 kreditů, v případě částečného splnění individuálního plánu rozhoduje o počtu přiznaných kreditů oborová rada.

    2. Studentům doktorských programů, jejichž studium nebylo před účinností tohoto řádu evidováno prostřednictvím kreditů, může děkan přiznat kredity za předměty absolvované do této doby, včetně přípravy disertační práce . Pokud absolvované předměty nejsou opatřeny kreditovou hodnotou, stanoví ji děkan na návrh oborové rady. K provedení tohoto ustanovení vydá děkan opatření do konce akademického roku 2005/2006.

    3. Rektor může stanovit výjimky z tohoto řádu pro akademický rok 2006/2007.

    ad (1) Ustanovení odst. 1 se týká pouze studentů doktorských studijních programů, kteří byli zapsáni ke studiu v akademických letech předcházejících akademickému roku 2006/2007. Plnění požadavků studia studentů DSP zapsaných ke studiu v akademickém roce 2006/2007 a později se eviduje prostřednictvím kreditového systému podle čl. 6 odst. 1.

    ad (2) Pokud děkan opatření nevydá, nelze po ukončení akademického roku 2005/2006 ustanovení použít.

  • 44.Článek 44 - Platnost a účinnost
    1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád pro studenty bakalářských a magisterských studijních programů Masarykovy univerzity v Brně registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 23. července 2004 pod čj. 21 972/2004-30.

    2. Zrušuje se Studijní a zkušební řád pro studenty doktorských studijních programů Masarykovy univerzity v Brně registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 23. července 2004 pod čj. 21 972/2004-30.

    3. Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem MU dne 20. března 2005.

    4. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.

    5. Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2006.


Nenašli jste odpověď? Pošlete nám svůj dotaz na istech(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz.