Obecná psychologie (angl.) – Katalog oborů MU
Obecná psychologie (angl.)„Kvalifikovaný výzkumník a kvalitní psychologický výzkum“ |
Cílem studia je vychovat vědecké pracovníky v oblasti obecné psychologie. Tento obor v sobě zahrnuje témata psychologie kognice, emocí, prožívání a jednání, psychologie osobnosti, dále problematiku metodologie a metod psychologie a psychologické diagnostiky. Připravuje pro práci jak v základním psychologickém a interdisciplinárním výzkumu, tak i v oblasti výzkumu aplikovaného. Důraz je kladen na:
- prohloubení teoretických poznatků v uvedených psychologických disciplinách, které mohou být využity ve vědeckém výzkumu i při řešení problémů profesionální praxe;
- poznatky a dovednosti odpovídající nejnovějším rozvojovým trendům uvedených psychologických disciplín;
- vypěstování schopnosti samostatné vědecké psychologické reflexe různorodých (etických, právních, humanitárních, sociálních, ekonomických) aspektů v různých oborech práce s lidmi;
- schopnosti sebereflexe efektivity vlastní expertní činnosti.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- ovládat metodologii a výzkumné postupy potřebné ke komplexní analýze psychologických problémů jednotlivců i sociálních a pracovních skupin a problémových situací;
- tvořit koncepce, programy, projekty a provádět analýzy;
- koordinovat výzkumnou, koncepční a analytickou práci odborníků z různých oborů;
- býtvybaven nejnovějšími teoretickými poznatky z příslušné oblasti psychologie.
Absolventi mohou získanou kvalifikaci uplatnit na pracovištích základního a aplikovaného výzkumu na akademických pracovištích. Pokud student neabsolvoval v pregraduálním studiu obor Psychologie, potom ho absolvování doktorského psychologického studijního programu opravňuje pouze k vědecké práci v absolvovaném doktorském oboru, nikoli k praktickému výkonu povolání psychologa.
- Bez profesního postavení
Standardní doba studia oboru je v prezenční formě čtyři roky. V průběhu studia musí student získat minimálně 240 kreditů. Všechny vypsané předměty jsou pro studenty DSP povinné. Výjimku tvoří předměty s pohyblivou kreditovou hodnotou.
Od přijatých doktorandů, kteří nevystudovali psychologii na magisterské úrovni, bude požadováno absolvování jednoho až dvou vybraných předmětů magisterského studia psychologie na základě návrhu školitele a oborové rady.
Od studentů v prezenční formě studia se bude dále požadovat především účast na výzkumných činnostech školícího pracoviště, což mj. souvisí s požadavkem, aby téma disertační práce bylo součástí výzkumné koncepce pracoviště. Dále se od studentů očekává systematická účast na provozu školícího pracoviště (organizační a pedagogická) v rozsahu, který neohrozí plnění disertačního úkolu.
Praxí studentů doktorandského studia se rozumí jejich participace na výzkumných projektech, na výuce a na organizačních aktivitách katedry psychologie na FSS MU, v Institutu pro výzkum dětí, mládeže a rodiny na FSS MU a Psychologickém ústavu AV ČR.
Disertační práci mohou studenti obhajovat a státní závěrečnou zkoušku mohou vykonat až po splnění všech předepsaných požadavků. Studium je ukončeno obhajobou disertační práce v rozsahu 120 – 200 normostran, zaměřené na komplexně pojatou analýzu a/nebo komplexní řešení problému ze zvolené oblasti, případně na komplexně pojatou analýzu dosavadních řešení (teoretická práce). Při hodnocení kvality práce bude kladen důraz na její způsobilost k publikaci.
Státní doktorská zkouška bude prověřovat schopnost doktoranda a) zhodnotit nejrůznější problémy zvoleného oboru v širších, a to jak v oborových, tak i v interdisciplinárních souvislostech, b) posoudit, zda psychologie dokáže na příslušné problémy adekvátně reagovat z hlediska praktických konsekvencí. Komise předloží doktorandovi dva až tři okruhy psychologických témat, k nimž si student prostuduje relevantní literaturu včetně nejnovějších výzkumů. U státní zkoušky bude odpovídat na otázky a) týkající se metodologicko-výzkumných souvislostí tématu, tj. kriticky zhodnotí, jak jsou dané problémy zkoumány, v historické perspektivě porovná vyvíjející se přístupy k výzkumnému uchopení daného jevu, b) uvede nejnovější teorie související s tématem a porovná je s dřívějšími koncepcemi, c) kriticky zhodnotí kontroverze v pojetí daného tématu.
0
Aktivní studenti
|
0
|