Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• aktivně vstupovat do mediální komunikace a kvalifikovaně a kriticky ji vyhodnocovat;
• orientovat se v sociálně kulturní realitě, a to v minulosti i současnosti, nabyté znalosti poučeně aplikovat ve své práci a tím zaujímat nezaujatý (objektivní) pohled na realitu;
• rozumět základním mediálně vědním teoretickým pojmům a konceptům, žurnalistickým profesním, etickým a právním hodnotám a normám a aktivně je ve své profesní činnosti uplatňovat;
• kriticky analyzovat a interpretovat mediální produkty;
• vyhledávat, shromažďovat, kriticky analyzovat a interpretovat data a informace;
• ovládat současné digitální zařízení, informační technologie, systémy a programy, které jsou nezbytné pro žurnalistickou práci;
• vytvářet základní druhy žurnalistických produktů a žánrů pro všechny typy médií (tisk, online, rozhlas, televize);
• aplikovat získané jazykové znalosti, stylistické dovednosti a základní komunikační kompetence, které jsou nezbytné pro výkon žurnalistické profese a profesí souvisejících s masovou komunikací (např. tiskový mluvčí).

Absolvent najde uplatnění především jako žurnalista v tištěných (noviny, časopisy), elektronických (rozhlas, televize) a online (zpravodajské a obsahové weby) médiích, i na pozicích nižšího a středního managementu ve všech výše uvedených typech mediálních organizací. Studium rovněž umožňuje uplatnění v profesích souvisejících s masovou komunikací (např. tiskový mluvčí). Absolvent případně může působit i jako řadový pracovník v institucích, které se zabývají výzkumem médií.

• Bez profesního postavení

Obor Mediální studia a žurnalistika absolvují studenti v prezenční formě jako dvouoborové bakalářské studium v kombinaci s jinými obory Fakulty sociálních studií anebo s vybranými obory Filozofické fakulty, Ekonomicko-správní fakulty či Fakulty sportovních studií MU. Standardní doba studia oboru činí šest semestrů.

Plán studia tvoří povinné a povinně volitelné předměty. Povinné předměty jsou základem studovaného oboru a musí být v průběhu studia absolvovány všechny. Jednotlivé povinné předměty jsou studentům nabízeny podle pevného harmonogramu ve stanovených termínech a v požadované návaznosti. Povinně volitelné předměty tvoří povinný blok definovaný katedrou, z něhož studenti volí dle svého zájmu a své budoucí profesní orientace nejméně takový počet předmětů, aby dosáhli požadovaného počtu ECTS kreditů. Povinně volitelné předměty, obsažené ve studijním plánu oboru, jsou naopak vypisovány pouze výběrově, vzhledem k prioritám katedry, anebo podle aktuálního zájmu studentů. Vedle vypsaných povinných a povinně volitelných předmětů mohou studující za celkem 5 povinně volitelných ECTS kreditů zvolit náhradou 5 ECTS kreditů za volitelné předměty. Volitelnými předměty jsou předměty vypisované na ostatních pracovištích, fakultách a univerzitních ústavech a nezahrnuté do studijního plánu mateřského oboru.

Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti splnit následující požadavky:

A/ Získat za obor celkem 90 ECTS kreditů. Ty jsou rozděleny následovně (dále zmíněné počty ECTS kreditů závisí na tom, zda studující zpracovává a odevzdává na oboru bakalářskou práci – údaj za lomítkem, či ne – údaj před lomítkem):

- 64/72 povinných ECTS kreditů

- 23/15 povinně volitelných ECTS kreditů

V celkovém počtu 90 ECTS kreditů jsou zahrnuty 3 ECTS kredity, které student získává za tělesnou výchovu a sport a prokázání minimální jazykové kompetence.

B/ Vypracovat a ve stanoveném termínu odevzdat bakalářskou práci (pokud ji nezpracovává na druhém oboru). Její zpracování je svázáno se zapsáním dvojice povinných diplomových seminářů ZUR161 Seminář k bakalářské práci I a ZUR162 Seminář k bakalářské práci II. První z nich si studující zapisuje nejpozději dva semestry před předpokládaným odevzdáním a obhajobou práce (optimálně 5. semestr), druhý z nich v semestru, v němž předpokládá odevzdání a obhajobu práce (optimálně 6. semestr). Nelze zapisovat oba semináře v jednom semestru najednou. Podrobná pravidla pro absolvování diplomových seminářů a pro zpracování a podobu bakalářské práce najdete na webové stránce katedry: http://medzur.fss.muni.cz/informace-pro-studenty/szz.

C/ Doložit univerzitou stanovenou minimální jazykovou kompetenci pro absolventa bakalářského studia. Pravidla upravuje příslušný celouniverzitní/celofakultní předpis.

D/ Splnit požadavky výuky tělesné výchovy a sportu stanovené MU. Pravidla upravuje příslušný celouniverzitní/celofakultní předpis.

E/ Absolvovat v rámci studia nejméně jeden předmět vyučovaný v anglickém jazyce, vypsaný v rámci nabídky předmětů studovaného oboru, a to na každém studovaném oboru. Pravidla upravuje směrnice FSS č. 4/2014 O předmětech v anglickém jazyce, v případě mezifakultních studií se směrnice uplatní pouze na obory, které student studuje na FSS.

Součástí studijního plánu oboru je souvislá povinná dvanáctitýdenní odborná praxe v českých, případně i zahraničních redakcích tištěných, online i elektronických (rozhlas a TV) médií. Praxe je zaměřena na osvojení nových a procvičení studiem již získaných praktických žurnalistických dovedností. Praxi mohou studenti vykonat až po úspěšném absolvování povinných předmětů aplikované žurnalistické nadstavby. Absolvování praxe je doporučeno ve 4. nebo 5. semestru studia. Odbornou praxi lze vykonat i v letním období před 5. semestrem. Tento termín je vhodný pro studenty, kteří chtějí na oboru zpracovávat bakalářskou práci. Za úspěšné absolvování praxe získají studenti 16 ECTS kreditů. Více informací lze nalézt na webové stránce katedry: http://medzur.fss.muni.cz/informace-pro-studenty/odborna-praxe/informace-k-odborne-praxi.

Státní závěrečná zkouška je na bakalářském stupni studia složena ze tří samostatně hodnocených částí – předmětů. Tvoří ji Obhajoba bakalářské práce, Teorie masové komunikace a Praktická zkouška ze žurnalistiky. Obhajobu bakalářské práce absolvují jen ti studenti, kteří si pro svoji bakalářskou práci zvolí téma z oblasti oboru mediálních studií a žurnalistiky.

Struktura státní závěrečné zkoušky je zvolena tak, aby obsahové okruhy jednotlivých částí korelovaly s obsahem základních povinných předmětů teoretického a historického základu i aplikované nadstavby.

Předmět Teorie masové komunikace prověřuje především teoretické znalosti nabyté v průběhu studia a reflektuje tak obsah povinných předmětů ZUR104 Úvod do komunikačních a mediálních studií, ZUR105 Úvod do žurnalistiky, ZUR110 Úvod do teorie masové komunikace: historické proměny výzkumu mediálních účinků, ZUR138 Úvod do studia kultury a ZUR139 Úvod do studia dějin médií. Zkouška je písemná.

Předmět Praktická zkouška ze žurnalistiky má vazbu na aplikovanou nadstavbu a reflektuje zaměření povinných předmětů ZUR108 Publicistické žánry v tištěných médiích, ZUR109 On-line internetový deník STISK – cvičné médium (dílna), ZUR130 Úvod do zpravodajství a ZUR144a Odborná praxe. Prověřuje tedy především žurnalistické znalosti a praktické dovednosti nabyté při studiu i na praxi. Zkouška je písemná.

Bakalářská práce, která je obhajována v rámci předmětu Obhajoba bakalářské práce, je ukotvena obecně ve všech povinných předmětech oboru a s ohledem na zvolené téma a metodu zpracování pak především v okruhu vybraných povinně volitelných předmětů, s nimiž souvisí. Jejím zpracováním student prokazuje orientaci v problematice dané tématem práce a schopnost odborné práce pod vedením školitele. Obhajoba práce je ústní, hodnotí se zvládnutí a porozumění tématu a úroveň prezentace. Více informací lze nalézt na webové stránce katedry: http://medzur.fss.muni.cz/informace-pro-studenty/szz.

Absolvent bakalářského studijního oboru Mediální studia a žurnalistika může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v libovolném navazujícím magisterském studiu. Na Fakultě sociálních studií MU lze ve studiu pokračovat v přímo navazujícím magisterském oboru Mediální studia a žurnalistika.