Psychologie

Život využijeme nejlépe tehdy, když ho věnujeme něčemu, co trvá déle než život sám (W. James).

Rozbalit vše

Posláním pětiletého magisterského studijního programu oboru Psychologie je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných odborníků k výkonu profese odborný psycholog. Cílem studia je aktivní zvládnutí teoretických i praktických poznatků a dovedností, které absolventům umožní uplatnění v různých oblastech psychologické praxe (např. ve zdravotnictví, školství, dopravě, průmyslu, managementu, vojenství a bezpečnosti, státní správě a mnoha dalších oblastech) tak, aby mohli samostatně a zodpovědně vykonávat povolání odborného psychologa v plném rozsahu kompetencí oboru.

Důraz je kladen na rozvíjení schopností studujících integrovat a propojovat jednotlivé dílčí poznatky a přístupy psychologických věd (základních teoretických, speciálních a aplikovaných psychologických disciplín) a orientovat se v jejich mezioborových přesazích. Důležitým cílem vzdělání v oboru psychologie je naučit se psychologicky myslet, rozvíjet psychologickou citlivost a sociálně psychologické dovednosti. Výuka psychologie proto není založena primárně jen na poskytování vědomostí, ale klade se důraz i na prožitky, přímé a zprostředkované zkušenosti a praktický výcvik i sebevýchovu.

Studující psychologii na FF MU by se měli naučit rozumět sobě a druhým, umět jednat

s lidmi a chápat v širokých souvislostech, jak a proč lidé dělají to, co dělají, a prožívají to, co prožívají. Toto pochopení spolu s odpovídajícími dovednostmi je podmínkou úspěšné psychodiagnostické, terapeutické i výchovně-vzdělávací práce s jednotlivci i malými skupinami. Jedním z významných cílů studia daného oboru je také naučit studující využívat získané znalosti ke zvyšování lidské spokojenosti a zkvalitňování jejich života i zdraví.

V tomto smyslu je psychologie nezbytnou součástí tzv. pomáhajících profesí.

(?)

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

  • disponovat adekvátními odbornými znalostmi a dovednostmi a kompetencemi pro výkon povolání odborný psycholog
  • prokázat široké a hluboké znalosti a porozumění předmětu a rozsahu oboru (systému psychologických věd) odpovídající soudobému stavu poznání
  • prokázat široké a hluboké znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám oboru  a integrovat jednotlivé dílčí poznatky a přístupy
  • prokázat základní všeobecné znalosti a dovednosti absolvováním širšího teoreticko-metodologického základu, zahrnujícího mj. kurz filozofie, obecnou vědní metodologii, matematickou analýzu či statistiku aj., ale i další disciplíny z oblasti přírodních v
  • s využitím odborných znalostí samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretický a praktický problém v oboru s použitím vybraných adekvátních teorií, konceptů a metod oboru
  • navrhnout a samostatně realizovat výzkumný projekt v rámci daného oboru a prezentovat výsledky ve standardní písemné podobě, která splňuje normy akademického diskurzu
  • srozumitelně a přesvědčivě sdělovat odborníkům i širší veřejnosti výsledky oboru a vlastní odborné názory
  • prokázat jazykové znalosti a dovednosti absolvováním zkoušky z jednoho cizího jazyka (angličtina, němčina, francouzština, ruština, španělština) na úrovni B2 (podle standardů EU) s ohledem na nutnost pracovat s písemnými prameny v cizím jazyce, využít c
(?)

Magisterské studium psychologie vzdělává a vychovává odborníky, kteří jsou schopni pracovat v mnoha oborech společenské praxe (ve zdravotnictví, diagnostických ústavech, hospicích, ve školství, v pedagogicko-psychologických poradnách, předmanželském, manželském a rodinném poradenství, organizacích, managementu, průmyslu a dopravě, reklamě, soudnictví, ozbrojených složkách atd.).

(?)
  • Psychologické poradenství a diagnostika
(?)

Standardní doba magisterského studia psychologie je 5 let (10 semestrů), studium probíhá ve dvou cyklech.

První cyklus studia je koncipován na 3 roky (6 semestrů) a je zakončen soubornou zkouškou, druhý cyklus studia činí 2 roky (4 semestry) a je zakončen státní závěrečnou zkouškou magisterskou, jejíž imanentní součástí je obhajoba magisterské diplomové práce.

Struktura předmětů rozlišuje povinné předměty s kredity A a povinně volitelné předměty s kredity B. Pro studenty jsou závazné návaznosti mezi kurzy v podobě, jak jsou uvedeny v IS MU. U povinně volitelných předmětů umožňuje kreditní systém volbu předmětů z širšího výběru ve vztahu ke kreditním limitům a zájmovému zaměření studujících – orientovat se hlouběji v oblasti potenciálního profesního uplatnění.

V prvním cyklu studia je student povinen absolvovat společné předměty (kurz filozofie, odbornou jazykovou přípravu – cizí jazyk a kurzy tělesné výchovy – sportovní aktivity), které se započítávají do celkového počtu ECTS kreditů. I ve druhém cyklu studia je student povinen absolvovat společný předmět (odbornou jazykovou přípravu – cizí jazyk), který se započítává do celkového počtu ECTS kreditů (úroveň dosažená v 1. cyklu studia je uznána ve 2. cyklu studia).

Pro přistoupení k souborné zkoušce (k ukončení 1. cyklu studia) musí student získat celkem 180 ECTS kreditů z povinných a povinně volitelných předmětů. Z tohoto počtu 140 kreditů A za absolvování povinných předmětů (z toho za společné předměty 10 kreditů) a 40 kreditů B za absolvování povinně volitelných předmětů. Z celkového počtu 40 kreditů B student může získat maximálně 10 kreditů na jiných katedrách/ústavech FF MU či na jiných fakultách MU nebo jiné VŠ.

Pro přistoupení ke státní závěrečné zkoušce magisterské (k ukončení 2. cyklu studia) musí student získat celkem 120 ECTS kreditů z povinných a povinně volitelných předmětů. Z tohoto počtu 110 kreditů A za absolvování povinných předmětů (z toho za cizí jazyk 4 kredity) a 10 kreditů B za absolvování povinně volitelných předmětů.

Student se při průchodu studiem řídí studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků lze nalézt na stránkách fakulty: http://www.phil.muni.cz/wff/home/studium/informace/katalog/index_html

Při tvorbě studijního plánu magisterského studia oboru psychologie, vymezujícího základní profil a výstupní kompetence absolventa, byly uplatněny standardy vzdělávání v oboru Psychologie a vymezené kompetence pro výkon profese psychologa v zemích EU (EuroPSy-the European Diploma in Psychology, EFPA, Brussels). Poměrné zastoupení povinných předmětů je v souladu se standardy systému Europsycholog.

(?)

K osvojení potřebných psychologických dovedností a získání praktických zkušeností napomáhají povinné praxe a stáže realizované na různých pracovištích, jež jsou nezbytné pro kvalitní vykonávání profese psychologa, a tudíž je jejich absolvování jednou z podmínek pro řádné ukončení studia.

V 1. cyklu magisterského studia je student povinen absolvovat tyto praxe/stáže:

Praxe v sociální péči I o rozsahu 5 dní (tj. 40 hodin) ve 2. semestru studia.

Cíle praxe: praxe je zaměřena na specifika sociální práce při zvládání obtížných sociálních situací s ohledem na sociální fungování klienta v těchto situacích.

Stáže z psychopatologie o rozsahu 5 dní (tj. 40 hodin) v 6. semestru studia.

Cíl praxe: hlavním cílem stáže ve zdravotnickém zařízení je praktická aplikace poznatků z psychopatologie pod supervizí klinického psychologa nebo psychiatra.

V průběhu 1. cyklu studia si student může zapsat v rámci povinně volitelných předmětů Praxi v sociální péči II o stejném rozsahu. Pro získání dalších zkušeností si volí pro tuto praxi jiné pracoviště.

Ve 2. cyklu magisterského studia je student povinen absolvovat tyto praxe/stáže:

Praxe z psychodiagnostiky (rozsah: 7 dní, tj. 56 hodin),

Praxe z poradenské psychologie /dětí a dospívajících/ (rozsah: 7 dní, tj. 56 hodin),

Praxe a stáže z manželského a rodinného poradenství (rozsah: 7 dní, tj. 56 hodin),

Praxe a stáže z psychologie práce a řízení (rozsah: 7 dní, tj. 56 hodin),

Praxe a stáže z klinické psychologie (rozsah: 5 dní tj. 40 hodin).

Tyto praxe a stáže jsou zařazeny v 10. semestru studia, jejich cílem je seznámit se s praxí výše uvedených aplikovaných psychologických disciplín, s chodem a organizací daných pracovišť, příslušnými pracovními metodami a postupy, a to včetně konfrontace teoretických poznatků s praktickou realitou konkrétního pracoviště. Student získá základní znalost a orientaci v příslušných odborných praktických tématech, která jsou obsahem pracovní činnosti psychologů těchto zařízení.

V průběhu 2. cyklu magisterského studia si student může zapsat v rámci povinně volitelných předmětů i předmět:

Pedagogická praxe z psychologie na SŠ (rozsah: 10 dní).

Cíl praxe: pedagogická praxe na středních školách v předmětu psychologie slouží k získání a rozvoji dovednosti učit předmět psychologie. Absolvováním praxe bude student schopen naplánovat, realizovat a řídit vyučovací hodinu psychologie na středních školách.

Podmínky pro uznávání výše uvedených praxí jsou specifikovány v informacích o daných předmětech v IS MU.

(?)

První cyklus studia je zakončen soubornou zkouškou.

Podmínkou přístupu k souborné zkoušce je odevzdání písemné práce (výzkumného projektu), která musí být přijata vedoucím práce, odevzdání psychopatologické kazuistiky a získání příslušného počtu kreditů za 1. cyklus studia.

V písemné práci k souborné zkoušce student prokáže svou schopnost naplánovat výzkumný projekt na konkrétní studentem zvolené téma. Student pracuje na písemné práci k souborné zkoušce samostatně, konzultuje její zpracování s vedoucím práce dle potřeby.

Soubornou zkoušku student vykoná z předmětů: obecná psychologie, metodologie psychologie, vývojová psychologie, psychopatologie, sociální psychologie, psychologie osobnosti, neurovědy. Souborná zkouška má dvě části: písemnou a ústní. Písemná část souborné zkoušky sestává z testu zahrnujícího výše uvedené předměty a je hodnocena jednou známkou. V ústní části souborné zkoušky jsou uvedené předměty zkoušeny a klasifikovány společně. Cílem je prokázat schopnost studenta propojovat poznatky z jednotlivých psychologických disciplín, které jsou součástí souborné zkoušky. Součástí ústní části souborné zkoušky je rozprava nad písemnou prací. Pro absolvování souborné zkoušky je nutné úspěšné složení všech jejích částí.

Po úspěšném absolvování 1. cyklu studia (po vykonání souborné zkoušky) si student může zapisovat předměty 2. cyklu studia, který je zakončen státní závěrečnou zkouškou magisterskou. Podmínkou přístupu ke státní závěrečné zkoušce magisterské je odevzdání magisterské diplomové práce, odevzdání případové studie a získání příslušného počtu kreditů za 2. cyklus studia. Státní závěrečná zkouška magisterská sestává z odděleně klasifikovaných součástí: obhajoby magisterské diplomové práce a z ústní části.

V magisterské diplomové práci student prokáže svou schopnost formulovat teoretické a/nebo výzkumné otázky, kriticky volit a zpracovávat relevantní odbornou literaturu, logicky vyvozovat a jasně formulovat argumenty a hypotézy, provádět výzkum samostatně a prezentovat výsledky ve standardní písemné podobě, která splňuje normy akademického diskursu. Student pracuje na magisterské diplomové práci samostatně a svůj postup konzultuje s vedoucím práce dle potřeby. Magisterská diplomová práce má podobu výzkumné (příp. teoretické) studie v rozsahu min. 140 000 znaků.

U obhajoby magisterské diplomové práce se hodnotí porozumění tématu, schopnost studenta reagovat na otázky členů zkušební komise a úroveň prezentace.

Ústní část státní závěrečné zkoušky magisterské student vykoná z předmětů: obecné psychologické obory (obecná psychologie, psychologie osobnosti a sociální psychologie) a metodologie psychologie, psychodiagnostika, zvolený specializační obor (klinická psychologie/psychologie organizace a řízení/poradenská a školní psychologie).

Součástí ústní části státní závěrečné zkoušky magisterské je i rozprava nad případovou studií. Student prokáže u ústní zkoušky svou schopnost posoudit a zhodnotit teoretické přístupy v daném oboru. Je schopen porovnat různé vědecké přístupy. Má hlubokou znalost oboru, včetně odborných a speciálních dovedností týkajících daného oboru. Pro absolvování státní závěrečné zkoušky magisterské je nutné úspěšné složení všech jejích částí.

(?)

Získané vzdělání v oboru psychologie, po absolvování doplňujícího pedagogického studia (k získání učitelské způsobilosti) v rámci celoživotního vzdělávání, může být využito při povolání středoškolského učitele psychologie.

Svoji další odbornou erudici si může odborný psycholog/psycholožka (po absolvování graduálního studia psychologie a získání titulu Mgr.) prohlubovat v doktorském studiu realizovaném buď prezenční, nebo kombinovanou formou, po jehož dokončení získává absolvent vědeckou hodnost Ph.D. pro obor psychologie. Toto postgraduální studium je určeno především zájemcům o vědeckou či učitelskou kariéru na vysokých školách a výzkumných pracovištích.

(?)
0
Aktivní studenti
0

Specifikace oboru

Obor: Psychologie
Zkratka: PSK
Kód: 7701T005
Typ: rigorózní řízení
Titul: PhDr.
Akreditace: do 31. 12. 2024
Program: R7701 Rig-PS Psychologie
Filozofická fakulta
Obor zajišťuje:
Filozofická fakulta

Další informace