Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• definovat, vysvětlit a na praktickou úroveň převést základní zákonitosti mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti;
• určit relevantní aktéry a porozumět jejich jednání;
• definovat principy fungování energetického sektoru České republiky, analyzovat energeticko-bezpečností situaci ČR a to jak ve vztahu k EU, tak k dalším aktérům v regionu;
• určit dimenze společné evropské energetické politiky a základní mechanismy jejího fungování, určit klíčové hráče a nástroje, kterými EU disponuje, analyzovat dopady společné energetické politiky na členské státy;
• informovaným a tvůrčím způsobem nakládat s jednotlivými koncepty a teoriemi v oblasti výzkumu mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti a tyto aplikovat.

Absolventi oboru Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost naleznou uplatnění v mnoha profesích, např. při spoluvytváření energetické legislativy Evropské unie, při tvorbě a implementaci energetických politik, v relevantních oborech státní správy, na analytických či zahraničních pracovištích firem či v médiích. Značný prostor se díky nárůstu důležitosti energetiky otevírá i v diplomatických službách a na půdě mezinárodních institucí, se zvláštním zřetelem na EU. V neposlední řadě najdou absolventi své uplatnění i ve výzkumné a akademické sféře.

• Bez profesního postavení

Obor se studuje jako magisterské navazující jednooborové studium v prezenční formě. Studium se řídí Studijním a zkušebním řádem MU a studijními normami FSS. Studium je kreditního typu. Kredity (dále jen ECTS) se získávají absolvováním jednotlivých předmětů. Povinné předměty jsou základem studovaného oboru a musejí být v průběhu studia absolvovány. Povinně volitelné předměty tvoří povinný blok, z něhož student/ka volí dle svého zájmu a své budoucí odborné orientace nejméně takový počet předmětů, aby dosáhl/a požadovaného počtu ECTS (např. Environmentální aspekty energetiky, Technicko-ekonomické aspekty energetiky, Energetická bezpečnost Ruska a Asie, Energetická bezpečnost USA, Vybrané metody výzkumu mezinárodních vztahů...). Volitelnými předměty jsou předměty vypisované na ostatních pracovištích, fakultách a univerzitních ústavech nad rámec souboru předmětů obsažených v nabídce oboru, které si studenti mohou zapisovat v omezené míře.

Studium oboru je ukončeno státní závěrečnou zkouškou (SZZ), kterou je obvyklé absolvovat na závěr čtvrtého semestru studia. Součástí SZZ je obhajoba diplomové práce.

Aby se studenti mohli přihlásit ke SZZ, jsou povinni dosáhnout celkově 120 ECTS, z toho 54 ECTS za povinné předměty a 66 ECTS za povinně volitelné předměty. Možnost výběru povinně volitelných předmětů není limitována (pokud jsou uvedeny v tzv. registračních šablonách), kromě dané minimální kreditové zátěže. Volitelnými předměty je možné nahrazovat povinně volitelné předměty pouze v omezené míře (12 ECTS) tak, aby nebyla narušena specifičnost studovaného oboru. Studenti dále musí mít splněny celouniverzitní požadavky na minimální jazykovou kompetenci, přičemž získané 4 ECTS se jim započítávají do 120 oborových ECTS. Podmínkou účasti u magisterské zkoušky je také povinnost absolvovat v rámci studia jeden předmět přednášený v anglickém jazyce.

Odborná praxe, jakkoliv je podporovaná, není pro studenty oboru povinná. Katedra Mezinárodních vztahů a evropských studií se však v posledních letech velmi aktivně věnuje postupnému budování a rozvoji vazeb s organizacemi, které mohou jejím studentům napomoci v získání praktických dovedností a zkušeností a nabízí širokou škálu kontaktů na různé instituce. Za hlavní přínos lze v této oblasti považovat rozvíjející se systém pracovních stáží i rozšiřující se nabídka studijních pobytů především v rámci programu Erasmus.

Státní závěrečná zkouška na oboru Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost je ústní a skládá se z obhajoby magisterské diplomové práce a složení zkoušky ze tří předmětů:

a) Teoretické přístupy a hlavní koncepty

b) Energetická politika ČR

c) Energetická politika EU

Studenti mají k dispozici okruhy témat, které jsou navázány na vybranou odbornou literaturu. Okruhy odpovídají látce, se kterou se studenti seznamují průběžně v rámci svého studia absolvováním jednotlivých povinných předmětů. Každý předmět SZZ je zkoušen samostatnou otázkou, k níž se koná odborná rozprava se členy zkušební komise. Primárním cílem je vést odbornou diskusi nad předem definovanými, pro obor relevantními tématy, a pokud se to nabízí, tuto diskusi dále navázat na téma magisterské práce, či uplatnit na případy, se kterými jsou studenti obeznámeni. Studenti tak prokazují schopnost aplikace teoretických přístupů a konceptů na vybrané případy, hlubokou orientaci v oblasti energetické bezpečnosti ČR, energetické politiky EU a schopnost argumentačně podložené odborné diskuze nad jednotlivými aspekty a souvisejícími problematikami. Způsob nastavení SZZ se tedy plně vztahuje k cílům oboru.

Schopnost aplikovat metodologii a teoretické koncepty v oblasti výzkumu mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti je obsažena také v procesu psaní a obhajoby závěrečné magisterské práce v rozsahu 80–100 stran textu (minimálně 144 000 znaků).

Absolventi oboru mohou v případě zájmu pokračovat ve studiu v doktorském studijním programu.