Dějiny starověku„Poznej cesty, křižovatky, vrcholy a pády čtyř tisíc let lidských dějin.“ |
Jádrem studia oboru je historie starověku, přičemž je kladen důraz na dějiny antiky a antické dědictví v oblasti správy, práva, vzdělanosti a umění následných etap evropských dějin. Předmětem studia je společenské uspořádání starověkých států, jejich ekonomika, náboženství a kultura; velká pozornost je věnována kulturnímu přínosu staroorientálních civilizací. Student se učí poznávat různé vývojové stupně nejstarší historie lidstva, jejich analogie a specifika, cesty, kterými se ubírala kultura a poznání. Důraz je kladen na práci s prameny v originálu nebo v překladech do moderních jazyků. Základem studia jsou předměty sledující časovou osu od vzniku nejstarších státních útvarů na Předním východě po formování tzv. barbarských států v přechodném období mezi antikou a středověkem a povinná jazyková průprava v oblasti starověkých jazyků. Studium doplňují předměty nutné k širší orientaci v různých oblastech starověkých dějin a starověké kultury.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- Odborně pracovat s prameny k vybranému období starověkých dějin.
- Porozumět kořenům specifického vývoje některých civilizací, etnik a náboženských systémů.
- Rozpoznat genezi současných politických systémů.
- Porozumět podílu jednotlivých oblastí světa a jejich obyvatel na tvorbě všelidské kultury a morálních hodnot.
- Vysvětlit procesy starověkých dějin od jejich počátků v Mezopotámii a Egyptě až po zánik antického světa.
Absolventi oboru Dějiny starověku se mohou uplatnit v kulturní oblasti (muzea, galerie, knihovny, archivy, výchova mladých lidí v různých zájmových skupinách). Dále mohou najít uplatnění v turistickém ruchu nebo
ve státní a veřejné správě.
- Bez profesního postavení
Standardní doba bakalářského studia činí šest semestrů.
Studium je akreditováno pouze jako dvouoborové.
Pro přístup ke státní bakalářské zkoušce musí studenti získat za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty 105 kreditů v případě diplomového, 95 kreditů v případě nediplomového studia. V případě diplomového studia tvoří podíl povinných předmětů 83 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu bakalářské práce), v případě studia nediplomového 73 kreditů. Povinně volitelné předměty, které si student volí dle svého zájmu a budoucího odborného zaměření, tvoří podíl 12 kreditů. Dalších 10 kreditů získá student za povinné předměty společného základu (filozofie, tělesná výchova, cizí jazyk).
Studenti se při průchodu studiem řídí studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku (přístupný na stránkách fakulty).
Bakalářská státní zkouška je pouze ústní. Témata, jejichž znalost je u zkoušky požadována, jsou zveřejněna na stránkách Ústavu klasických studií.
U bakalářské státní zkoušky se vyžadují spíše vědomosti encyklopedického charakteru. Student si losuje pět otázek ze zveřejněných okruhů, které zahrnují otázky z úvodu do dějin starověku, dějin starověkého Předního východu a Egypta a dějin antického Řecka a Říma.
Obhajoba bakalářské práce, nebo představení oborové práce probíhá souběžně s ústní státní zkouškou. K obhajobě je student připuštěn, je-li alespoň jeden z požadovaných posudků doporučující.
Absolvent bakalářského studia oboru Dějiny starověku může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím magisterském studiu téhož oboru nebo v libovolném navazujícím magisterském studiu, nejlépe oborů:
Historie
Klasická archeologie
Archeologie
Mediteránní studia
Sociologie
Religionistika
Antropologie
Environmentální studia
Evropská studia.
0
Aktivní studenti
|
27
|