Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• číst, psát a plynule vést komunikaci v japonském jazyce (standardní moderní japonštině) minimálně na úrovni B2 (dle JF Standard for Japanese Language);
• porozumět sociokulturnímu kontextu mluvené japonštiny, uplatnit teoretické znalosti v praxi pomocí přirozené adaptace na různé situace a různé úrovně mluvené i psané komunikace;
• orientovat se v neznámém japonském textu, analyzovat jeho jazykové struktury a porozumět psanému slovu;
• samostatně interpretovat a produkovat japonské texty i nejaponské odborné akademické texty;
• kontextuálně analyzovat a kriticky interpretovat různé jevy v japonských dějinách, náboženství, kultuře a společnosti;
• orientovat se v základní odborné literatuře a vyhledávat relevantní prameny a informace nutné pro další samostatný rozvoj v daném oboru;
• aplikovat základní metody vědecké práce, jasně formulovat myšlenky a argumenty, dodržovat normy pro formálně korektní odborný text.

Absolvent oboru Japanistika ovládá současný standardní japonský jazyk slovem i písmem minimálně na úrovni třetího stupně zkoušky Japanese Language Proficiency Test a má široký přehled v oblasti japonských dějin, náboženství, kultury a společnosti. Absolvent oboru je schopen důstojného písemného i ústního projevu v japonštině a je vybaven historickými, kulturními a politickými vědomostmi o Japonsku a japonské společnosti. Kromě práce v oboru (překladatelství, redaktorská činnost, publicistika, cestovní ruch atd.) se uplatní v profesích, jež vyžadují schopnost samostatného a kritického myšlení a dobré vyjadřovací schopnosti v japonském i mateřském jazyce.

Obecným cílem studia je kromě důkladné jazykové průpravy studentů také prohlubování jejich schopností kritického přístupu ke znalostem a informacím. Absolvent se orientuje v základní odborné literatuře v rámci oboru, je schopen vyhledávat, hodnotit a zpracovávat údaje z řady dostupných zdrojů, z pramenné i sekundární literatury, z internetu a dalších médií. Studium rovněž rozvíjí komunikační schopnosti a dovednosti studentů a poskytuje orientaci v teorii a metodologii společenských věd. Absolvent je připraven uplatnit se v řadě profesí, nejen v oblastech úzce spojených s vlastním oborem Japanistika, a má také možnost pokračovat v navazujícím magisterském studiu některého z příbuzných oborů. Kombinace s druhým studijním oborem přitom značně rozšiřuje možnosti uplatnění absolventa v praxi.

Studium oboru Japanistika je jednooborové a dvouoborové. Standardní doba studia činí šest semestrů. Nutno dodat, že studenti vyjíždějící na studijní pobyty na partnerských univerzitách v Japonsku si často prodlužují dobu studia o čas strávený mimo ČR. Kurikulum oboru Japanistika zahrnuje výuku povinných předmětů, povinně volitelných předmětů (poskytovaných Seminářem japonských studií) a volitelných předmětů (poskytovaných univerzitou). V rámci celofakultního studia mají studenti také povinnost absolvovat předměty společného základu. Studenti se při průchodu studiem řídí studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku.

V jednooborovém studiu musí studenti pro přístup ke státní závěrečné zkoušce získat minimálně 180 kreditů, z toho povinné kurzy představují celkem 153 kreditů. Rozvržení a zapisovaní povinně volitelných kurzů je libovolné, avšak jejich výsledná získaná kreditová hodnota musí dosahovat minimální výše 40 kreditů. S výjimkou povinných jazykových předmětů si student strukturu studia organizuje sám dle individuálních preferencí a vlastního zájmu.

V dvouoborovém studiu je povinností studenta získat alespoň 90 kreditů, z toho povinné kurzy představují celkem 83 kreditů. Mezi povinné předměty v dvouoborovém studiu patří kurzy praktického japonského jazyka, výuka kurzů o japonských dějinách, literatuře a společnosti. Ostatní jazykové nebo kulturně-teoretické předměty si studenti zapisují jako povinně volitelné nebo volitelné předměty.

Struktura studia tak odpovídá cílům oboru: (1) poskytnout komplexní znalost japonského jazyka na rovině praktické i teoretické, (2) poskytnout základní znalosti japonských reálií, které student bude (3) schopen odborně analyzovat a kontextuálně interpretovat. Na konci studia student umí nejen konverzovat, psát a číst v japonském jazyce, ale i kriticky pracovat s japonskými texty a taktéž s texty akademickými, jež dovede interpretovat i produkovat.

Praxe v japonských firmách nebo organizacích prozatím není povinnou součástí studijního plánu.

Státní závěrečná zkouška z oboru Japanistika probíhá písemnou a ústní formou.

Písemná zkouška ověřuje znalost japonského jazyka a skládá se ze tří částí: překladu z japonštiny do češtiny/slovenštiny, překladu z češtiny do japonštiny a ze slohové práce v japonském jazyce na jedno ze zadaných témat. V písemné části student prokazuje svoji znalost gramatických, lexikálních a frazeologických prostředků, ale také schopnost přirozeného a kultivovaného psaného projevu s dodržením náležitostí psaného stylu japonštiny.

Ústní zkouška probíhá před komisí, která je nejméně tříčlenná a skládá se z (1) konverzační části v japonském jazyce, (2) obhajoby bakalářské diplomové práce nebo představení oborové práce v češtině či slovenštině a (3) ověření a prezentace odborných japanologických znalostí. Cílem konverzační části v japonském jazyce je prokázat schopnost studenta pronést samostatný projev na zadané téma, vést efektivně konverzaci ve vybrané komunikační situaci (formou tzv. role play) a ověřit schopnost spontánního projevu v komunikaci s rodilým mluvčím. Při obhajobě bakalářské práce student dokládá svoji schopnost analýzy a interpretace různých jevů v oblasti svého bádání, jakož i aplikaci základních metod vědecké práce. Obhajoba závěrečných prací studentů i teoretické ověřování jejich znalostí japonských kulturně-historických reálií rovněž dokládají dovednost koherentně formulovat myšlenky a prezentovat argumenty na akademické úrovni.

Absolvent má (po splnění podmínek přijetí) možnost pokračovat v magisterském studiu v japanologickém oboru nebo v některém z oborů příbuzných (jazykověda, japonská studia, mezinárodní vztahy, historie, religionistika, uměnovědná studia, geopolitika nebo sociologie asijských zemí atd.). Kombinace s druhým studijním oborem přitom značně rozšiřuje možnosti uplatnění absolventa v praxi.