Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• rozumět základním fyzikálním disciplínám;
• obsáhnout teorii, diagnostické metody a široké pole aplikací nanotechnologií s ohledem na jejich fyzikální podstatu;
• aplikovat znalosti opracování povrchů a depozice nanovrstev včetně materiálů s netypickými vlastnostmi;
• mít přehled o praktickém využití nanotechnologií.

Absolventi jsou připraveni ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu Fyzika. Díky fyzikálně matematickému a chemickému základu absolvovanému v rámci programu rozšířeného o nanotechnologie se absolvent může dobře uplatnit v základním i aplikovaném výzkumu celostátního i resortního charakteru, jakož i v laboratorních provozech a firmách využívající high-tech nanotechnologie, apod. Absolventi s tímto typem vzdělání se dobře uplatní v pozicích, které zajistí rychlý transfer nanotechnologií do praxe a jejich bezproblémové využívání. Absolventi jsou velmi žádaní - díky své schopnosti analytického uvažování, širokému přehledu v oboru a schopnosti prakticky řešit fyzikální problémy mohou nacházet uplatnění nejen v akademické a vědecké sféře, ale také ve světových technologických firmách působících v ČR i zahraničí jako jsou ThermoFisher Scientific, Tescan, Honeywell, Platit, On Semi či Rigaku Innovative Technologies Europe.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia oboru činí šest semestrů. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkově alespoň 180 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné a povinně volitelné předměty (včetně předmětů zaměřených na přípravu k bakalářské práci) tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru a jejich podíl činí přibližně 140 kreditů (přesný počet kreditů závisí na volbě konkrétních povinně volitelných předmětů). Zbývající kredity studenti získají za absolvování libovolných předmětů z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných oborů.

Pro všechny studenty dále platí povinnost absolvovat zkoušku z odborné angličtiny a získat alespoň dva zápočty z předmětů sportovních aktivit (které si student vybírá podle svého zájmu, sportovního zaměření a časových možností).

Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého oboru, který se nachází na stránkách fakulty.

Státní závěrečná zkouška se skládá z následujících jednotlivě klasifikovaných částí: obhajoba bakalářské práce, písemná a ústní zkouška z fyziky.

Vypracováním bakalářské práce uchazeč prokazuje schopnost samostatně řešit fyzikální problém střední obtížnosti. Bakalářská práce má většinou experimentální charakter a její vypracování pak obsahuje návrh experimentu, zvládnutí laboratorní techniky, zpracování měření a interpretace výsledků.

Písemná část zkoušky má prokázat schopnost uchazeče řešit středně obtížné úlohy na úrovni cvičení k disciplínám celku Obecná fyzika.

Při ústní části zkoušky má uchazeč v odpovědích na otázky z první skupiny okruhů prokázat:

- osvojení obecných idejí fyzikálního popisu reality a jejich konkretizace v jednotlivých disciplínách celku Obecná fyzika

- pochopení základních pojmů a představ těchto disciplín a jejich vzájemných souvislostí

- schopnost fyzikálně analyzovat konkrétní situace, formulovat jejich popis matematicky a navrhnout příslušné experimenty včetně vyhodnocení a interpretace výsledků.

V odpovědi na otázky z druhé skupiny okruhů má uchazeč prokázat pochopení základů zvoleného oboru.

Absolvent bakalářského studijního oboru může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v libovolném navazujícím magisterském studiu. Na Přírodovědecké fakultě MU lze pokračovat ve studiu v přímo navazujícím magisterském oboru Fyzika plazmatu.