Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• samostatné tvůrčí vědecké práce a řešení komplexnějších problémů na základě soudobého stavu poznání v evropské archeologii;
• analyticky pracovat s odbornou domácí i cizojazyčnou literaturou;
• prezentovat výsledky vlastního výzkumu na odpovídající úrovni jak v ústní, tak i písemné formě, publikovat v odborné literatuře;
• naplánovat, realizovat a publikovat archeologické výzkumy, včetně zpracování a přípravy povinných zpráv, provádět kontrolní a expertní činnost v oboru archeologické památkové péče;
• podílet se na edukační a popularizační činnosti na akademických pracovištích, řídit menší vědecké výzkumné týmy.

Absolventi studia mají značné znalosti teorie, metodologie a praxe oboru, které jim umožňují uplatnění ve sféře základního i aplikovaného výzkumu (akademická pracoviště, vysoké školy, muzea, všechny úrovně památkové péče). Absolventi jsou kvalifikováni jako vedoucí terénních výzkumů, autoři nálezových zpráv a publikačních výsledků z těchto výzkumů a jako vedoucí menších vědeckovýzkumných týmů. Jsou připraveni pro práci vedoucích odborů památkové péče státní správy nebo památkových ústavů, managementu v oblasti řízení vědy a kultury a public relations. Obecně se absolventi uplatní ve všech pozicích, které vyžadují systematické získávání, analýzu a správu dat a rozhodovací schopnosti.

Standardní doba studia jsou čtyři semestry. Pro přistoupení ke státní závěrečné zkoušce musí studenti za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty získat u jednooborového studia celkově 120 kreditů a u dvouoborového studia 70/50 kreditů (diplomové/nediplomové studium). Povinné předměty tvoří základ odborných předmětů oboru a jejich podíl činní 46 kreditů pro diplomové studium (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu magisterské diplomové práce) a 26 pro nediplomové studium (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu magisterské oborové práce). Povinně volitelné předměty 26/12 kreditů (jednooborové/dvouoborové studium), si student volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Zbývající kredity studenti získají za absolvování libovolných předmětů z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo/a z nabídky jiných oborů.

Studenti se řídí při průchodu studiem kontrolní šablonou svého imatrikulačního ročníku.

Povinnou součástí studia oboru je odborná praxe. Student magisterského studia povinně absolvuje třítýdenní praxi na terénním výzkumu, která probíhá na libovolně zvoleném výzkumu Archeologického ústavu AV ČR, Ústavu archeologické památkové péče, muzeí nebo jiných archeologických institucí. Praxe je uznána na základě potvrzení instituce, na níž praxe proběhla.

Předpokladem úspěšného ukončení studia je složení státní zkoušky a úspěšná obhajoba magisterské diplomové práce. Státní závěrečná zkouška má ústní formu. Komise pokládá pět otázek z následujících okruhů: 1. Teorie a metodologie archeologie, organizace archeologie v České a Slovenské republice; 2. Pravěká archeologie Evropy, starší pravěk; 3. Pravěká archeologie Evropy, mladší pravěk; 4. Archeologie rané doby dějinné v Evropě; 5. Archeologie raného a vrcholného středověku Evropy. Témata otázek vycházejí z okruhů a literatury magisterského studia. Předpokladem je dobrá znalost archeologie Evropy včetně její bibliografie.

Absolvent magisterského studijního oboru může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v libovolném doktorském studiu. Na Filozofické fakultě MU lze pokračovat v doktorském studiu oboru Archeologie.