Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• provádět samostatnou tvůrčí vědeckou práci;
• nezávisle se zorientovat teoreticky i metodicky v zadaném tématu;
• relevantně a metodologicky správně získat data a interpretovat dosažené výsledky;
• prezentovat své poznatky v relevantních vědeckých médiích (recenzované vědecké časopisy, odborné konference), být schopen je obhájit jak v recenzním řízení, tak i na otevřeném fóru;
• umět vyhodnotit současné trendy v oboru;
• být schopen předávat získané zkušenosti pedagogickou formou studentům magisterského i bakalářského studia.

Absolventi doktorského oboru Genomika a Proteomika na Přírodovědecké fakultě MU se uplatní především v základním a aplikovaném výzkumu zaměřeném na analýzu genomů, v bioinformatice (včetně aspektů evolučních), v oblasti molekulární medicíny (nádorová onemocnění, familiální a dědičné choroby, genové terapie), v oblasti genového inženýrství mikroorganizmů, rostlin a živočichů, ve vývoji nových biotechnologií, ve farmakogenomice a při analýze proteomů jednotlivých skupin organismů, včetně člověka.

Mohou se dále uplatnit na středních školách, v laboratorních provozech a firmách, zemědělství, veterinární medicíně, potravinářství, v institucích ochrany přírody a státní správy, apod.

Studijní plány programů a oborů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se řídí Opatřením děkana č.8/2012 „Výuka a tvorba studijních programů“. Závazná pravidla pro studium jsou uvedena ve studijním katalogu daného imatrikulačního ročníku, kde jsou uvedeny i doporučené studijní plány. Studentům, kteří se jím řídí, zaručuje správnou návaznost předmětů a splnění povinností nutných k ukončení vysokoškolského studia během standardní doby studia.

Standardní doba doktorského studia Genomiky a proteomiky je 8 semestrů. Pro přístup ke státní doktorské zkoušce musí studenti získat 240 kreditů za předměty rozšiřující a prohlubující znalosti širšího vědního oboru nad rámec studia v magisterském programu, předměty rozvíjející specifické znalosti, specializované odborné semináře, příprava a pomoc ve výuce v bakalářských a magisterských programech. Může být stanoveno, že některé z těchto předmětů, zvláště oborové a specializované semináře, jsou povinné.

Průběh studia se řídí individuálním studijním plánem schváleným Oborovou radou, který vychází z návrhu studenta a je předložen prostřednictvím školitele. Individuální studijní plán má přednost před harmonogramem akademického roku.

Kreditová hodnota přípravy disertační práce podle čl. 8 odst. 3 SZŘ je stanovena na 60 % minimální kreditové hodnoty studia.

V průběhu studia je student povinen prokázat kompetenci v akademické a odborné angličtině nebo v jiném světovém jazyce obvyklém pro program nebo obor. Tato kompetence se ověřuje jedním z následujících způsobů: ukončením příslušného předmětu (JA003), získáním zápočtu za napsání cizojazyčné publikace pro časopis nebo sborník nebo zápočtu za přednesení cizojazyčné prezentace včetně následné diskuse na kvalifikovaném odborném fóru.

Obecné podmínky ukončení studia se řídí Studijním a zkušebním řádem Masarykovy univerzity

(http://is.muni.cz/do/rect/normy/vnitrnipredpisy/Studijni_a_zkusebni_rad.pdf). Státní doktorská zkouška v oboru Genomika a proteomika se skládá ze tří dílčích okruhů, které stanoví Oborová rada po dohodě se školitelem v souladu s tématem dizertační práce a obecným obsahem předmětu oboru.

Při ústní zkoušce má uchazeč prokázat ucelené znalosti v rámci daného okruhu, zadané téma student zpracuje formou krátké prezentace následované odbornou rozpravou.

Formální pravidla pro vypracování dizertačních prací se řídí Opatřením děkana č. 5/2014 (http://www.sci.muni.cz/NW/predpisy/od/OD-2014-05.pdf), přičemž rozsah dizertační práce není přesně stanoven a odvíjí se od způsobu zpracování buď tradičně členěné práce či souboru komentovaných publikací. Témata schvaluje Oborová rada. Vedoucím práce je obvykle akademický pracovník s titulem docenta, profesora nebo odborník schválený Vědeckou radou fakulty. Obhajoba dizertační práce probíhá po splnění všech kreditových povinností, teoretickou část SDZ je možné složit po získání odsouhlaseného množství kreditových bodů, zpravidla 75 %. Student přednese před jmenovanou odbornou komisí teze a hlavní výsledky své práce, načež následuje čtení posudků vedoucího a oponentů, doprovázené rozpravou nad jimi předestřenými tématy. Poté následuje všeobecná diskuze. Odborná komise prověřuje schopnost studenta řešit zadané téma a toto řešení jasně a přehledně prezentovat a v diskuzi obhájit.