Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• prokázat znalosti a dovednosti z oblasti teoretických, speciálních a aplikovaných psychologických disciplín a jejich metodologického základu;
• orientovat se v základech metod a postupů, které umožňují propojení s poznatky vybraných sociálních a humanitních věd, a osvojit si vědomosti o spektru psychologických aplikací;
• prokázat schopnost samostatné tvůrčí práce, schopnost interpretovat a aplikovat výsledky výzkumů a schopnost práce s odbornou literaturou;
• prokázat základní všeobecné znalosti a dovednosti absolvováním širšího teoreticko-metodologického základu, zahrnujícího mj. kurz filozofie, metodologii, statistické metody aj.
• prokázat znalosti z dalších disciplín z oblasti přírodních věd a společenských věd úzce souvisejících s psychologií (např. biologie člověka, základy neurověd, antropologie, etika, sociologie, pedagogika aj.);
• prokázat jazykové znalosti a dovednosti absolvováním zkoušky z jednoho cizího jazyka (angličtina, němčina, francouzština, ruština, španělština) na úrovni B2 (podle standardů EU) s ohledem na nutnost pracovat s písemnými prameny v cizím jazyce;
• využít cizojazyčné relevantní odborné prameny v bakalářské práci a rovněž být způsobilý komunikovat se zahraničními hostujícími odborníky či realizovat část studia v zahraničí.

Profil absolventa bakalářského studia oboru psychologie souvisí s jeho připraveností plnit úkoly a práce psychosociální povahy v oblasti sociálních služeb, jako pracovník neziskových a humanitárních organizací, jako asistent pracovníků v manažerských pozicích, v orgánech státní správy, ve vězeňství a bezpečnostních složkách, jako poradce ve sdělovacích prostředcích, vydavatelstvích, public relations, reklamních agenturách apod. Absolvent je vybaven obecně psychologickými a sociálně psychologickými poznatky pro práci v sociální oblasti a rovněž se orientuje v problematice sociálně patologických jevů u mládeže i dospělých. V rámci psychoprofylaxe a prevence uplatňuje svoje zkušenosti získané studiem skrze resocializační programy. Dále se uplatní při vzdělávání pracovníků v sociální sféře skrze svoji erudici bakaláře při rozvíjení jejich sociálních kompetencí, komunikačních dovedností a prosociálního jednání s klienty. Předpokládá se následná další specializace absolventa podle konkrétní oblasti jeho působení. Absolvent bakalářského studia oboru psychologie není připraven pro výkon profese psychologa v jakékoli oblasti psychologické praxe.

• Bez profesního postavení

Standardní doba bakalářského studia jsou 3 roky (6 semestrů). Studium je zakončeno obhajobou bakalářské diplomové práce a státní závěrečnou zkouškou bakalářskou.

Student je povinen v průběhu studia absolvovat společné předměty (kurz filozofie, odbornou jazykovou přípravu – cizí jazyk a kurzy tělesné výchovy – sportovní aktivity), které se započítávají do celkového počtu ECTS kreditů. Rovněž musí splnit alespoň jeden předmět vedený v anglickém jazyce.

Struktura předmětů rozlišuje povinné předměty s kredity A a povinně volitelné předměty s kredity B. Pro studenty jsou závazné návaznosti mezi kurzy v podobě, jak jsou uvedeny v IS MU.

U povinně volitelných předmětů umožňuje kreditní systém volbu předmětů z širšího výběru ve vztahu ke kreditním limitům.

Pro přistoupení ke státní závěrečné bakalářské zkoušce musí student získat na oboru 180 ECTS kreditů z povinných a povinně volitelných předmětů. Z tohoto počtu 159 kreditů A za absolvování povinných předmětů (z toho za společné předměty 10 kreditů) a 21 kreditů B za absolvování povinně volitelných předmětů. Z celkového počtu 21 kreditů B student může získat maximálně 40 % kreditů na jiných katedrách/ústavech FF MU či na jiných fakultách MU nebo jiné VŠ.

Studenti se při průchodu studiem řídí studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků lze nalézt na stránkách fakulty:

http://www.phil.muni.cz/wff/home/studium/informace/katalog/index_html.

Při tvorbě studijního plánu bakalářského studia oboru psychologie, vymezujícího základní profil a výstupní kompetence absolventa, byly uplatněny standardy vzdělávání v oboru Psychologie a vymezené kompetence pro výkon profese psychologa v zemích EU (EuroPSy-the European Diploma in Psychology, EFPA, Brussels). Poměrné zastoupení povinných předmětů je v souladu se standardy systému Europsycholog.

K osvojení potřebných dovedností a získání praktických zkušeností napomáhají dvě praxe realizované na různých pracovištích (Praxe v sociální péči I a Praxe v sociální péči II).

Praxe v sociální péči I o rozsahu 5 dní (tj. 40 hodin) je zařazena jako povinná praxe (3 kredity A) ve 2. semestru studia.

Praxe je neplacená a student při ní vykonává nekvalifikovanou práci pomocného charakteru. Student si může domluvit praxi na příslušných pracovištích (např. pečovatelská služba, domovy důchodců, hospice, charitativní organizace, diagnostický ústav, dětské domovy apod.) dle vlastní volby (např. v místě svého bydliště). Student absolvuje praxi zásadně mimo výuku (např. ve zkouškovém období, o prázdninách, o víkendu apod.) – tzn. praxi lze vykonávat i během semestru, může tedy být absolvována ve dnech, kdy neprobíhají přednášky a semináře (tedy doba konání praxe by se neměla krýt se školním rozvrhem).

Praxe je zaměřena na specifika sociální práce při zvládání obtížných sociálních situací s ohledem na sociální fungování klienta v těchto situacích. Cílem praxe je seznámit se s běžným provozem pracoviště, pomoci tam, kde je potřeba, a obohatit se o poznání i některých stinných stránek lidského života. Po absolvování praxe student bude ovládat některé vhodné způsoby práce s klienty příslušné instituce a dokáže využít získané poznatky a zkušenosti pro konkrétní práci s těmito klienty.

V průběhu studia si student může zapsat v rámci povinně volitelných předmětů Praxi v sociální

péči II o stejném rozsahu i počtu kreditů. Pro získání dalších zkušeností si volí pro tuto praxi jiné pracoviště. Ostatní podmínky pro absolvování praxe jsou shodné s Praxí v sociální péči I.

Státní závěrečná zkouška bakalářská sestává z odděleně klasifikovaných součástí: obhajoby bakalářské diplomové práce a z ústní části.

V bakalářské diplomové práci studenti prokážou svou schopnost formulovat teoretické a/nebo výzkumné otázky, kriticky volit a zpracovávat relevantní odbornou literaturu, logicky vyvozovat

a jasně formulovat argumenty a hypotézy, provádět výzkum samostatně a prezentovat výsledky ve standardní písemné podobě, která splňuje normy akademického diskurzu.

Student pracuje na bakalářské diplomové práci samostatně a svůj postup konzultuje s vedoucím práce dle potřeby.

Bakalářská diplomová práce má podobu teoretické nebo výzkumné studie v rozsahu min. 70 000 znaků.

U obhajoby bakalářské diplomové práce se hodnotí porozumění tématu, schopnost studenta reagovat na otázky členů zkušební komise a úroveň prezentace.

Ústní část státní závěrečné zkoušky bakalářské studující vykonávají z předmětů:

obecné psychologické vědy (obecná psychologie, psychologie osobnosti),

metodologie psychologie,

vývojová psychologie,

sociální psychologie,

psychopatologie.

Studenti prokážou u ústní zkoušky nejen všeobecný přehled o základních pojmech zkušebních předmětů, ale zejména své schopnosti propojovat poznatky z jednotlivých psychologických disciplín, které jsou součástí státní závěrečné zkoušky bakalářské.

Pro absolvování státní závěrečné zkoušky bakalářské je nutné úspěšné složení všech jejích částí.

Absolvent bakalářského studijního oboru psychologie může pokračovat v navazujícím (po splnění podmínek přijetí) magisterském jednooborovém studiu psychologie nebo v jiných navazujících magisterských oborech zejména psychosociálního zaměření, popřípadě dalších příbuzných oborech (např. sociální práce, sociologie, andragogiky, pedagogiky, speciální pedagogiky, sociální pedagogiky).