Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit základní teoretická a metodologická východiska pomocných věd historických;
• provést přepis, dataci, diplomatickou analýzu a kritické zhodnocení vybraného historického písemného pramene;
• provést základní kodikologický, sfragistický či heraldický popis příslušného typu pramene;
• definovat problémy konkrétního historického pramene a vybrat vhodné metody jeho edičního zpřístupnění;
• analyzovat vybrané historické problémy a formulovat k nim otázky;
• provést kvalifikovanou rešerši ve vybraných historických fondech.

Absolventi oboru pomocné vědy historické se uplatní při základních činnostech na vybraných pozicích v archivech, muzeích, galeriích či knihovnách, případně ve výzkumných institucích, a to především při zpracování historických fondů a sbírek. Předpokládá se však, že absolventi bakalářského studia budou pokračovat v navazujícím magisterském studiu pomocných věd historických.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia v bakalářském studiu pomocných věd historických činí šest semestrů. Lze zvolit formu jednooborovou, nebo dvouoborovou.

Studenti jednooborového studijního programu musí pro přístup ke státní závěrečné zkoušce získat celkově 180 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru a jejich podíl činí 120 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu k bakalářské práci). Povinně volitelné předměty, jež tvoří 20 kreditů, si studenti volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Dalších 10 kreditů získají absolvováním povinných kurzů filozofie, sportu a her a cizího jazyka pro odborné a akademické účely na úrovni B2 (mezi nabízenými jazyky si lze vybrat i němčinu, protože výuka němčiny v rámci oboru má jiné zaměření). Z volitelných předmětů (výběrové kurzy) absolvují 4 předměty. Zbývající počet kreditů do celkového počtu 180 mohou posluchači získat absolvováním zbývajících povinně volitelných či volitelných předmětů nebo kurzů oboru archivnictví či dalších historických věd, zejména s kódy HIB, popřípadě z celofakultní nebo celouniverzitní nabídky.

Studenti dvouoborového studijního programu, podle zvoleného typu studia (diplomové, nebo nediplomové), musí pro přístup ke státní závěrečné zkoušce získat celkově 95 kreditů (diplomové), nebo 85 kreditů (nediplomové) za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru a jejich podíl činí 80 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu k bakalářské práci) pro diplomové studium, nebo 75 kreditů pro nediplomové studium. Povinně volitelné předměty, jež tvoří 10 kreditů pro diplomové studium, nebo 5 kreditů pro nediplomové studium, si studenti volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Dalších 5 kreditů získají absolvováním povinných kurzů filozofie, sportu a her a cizího jazyka pro odborné a akademické účely na úrovni B2 (mezi nabízenými jazyky si lze vybrat i němčinu, protože výuka němčiny v rámci oboru má jiné zaměření).

Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na stránkách fakulty.

Studium jednooborového bakalářského studijního programu pomocných věd historických je ukončeno státní bakalářskou zkouškou sestávající z těchto částí:

1. Obhajoba bakalářské diplomové práce

2. Písemná zkouška z paleografie, chronologie, sfragistiky a heraldiky

3. Ústní zkouška zahrnuje: diplomatiku, paleografii, kodikologii a sfragistiku.

K bakalářské zkoušce se může přihlásit jen ten posluchač, který získal předepsaný počet kreditů a předložil bakalářskou diplomovou práci.

Studium dvouoborového bakalářského studijního programu pomocných věd historických je ukončeno státní bakalářskou zkouškou sestávající z těchto částí:

1. Obhajoba bakalářské diplomové práce, nebo předložení a přijetí bakalářské oborové práce.

2. Písemná zkouška z paleografie, chronologie, sfragistiky a heraldiky

3. Ústní zkouška zahrnuje: diplomatiku, paleografii, kodikologii a sfragistiku.

K bakalářské zkoušce se může přihlásit jen ten posluchač, který získal předepsaný počet kreditů a předložil bakalářskou diplomovou práci (v případě diplomového studia), nebo bakalářskou oborovou práci (v případě nediplomového studia).

Absolvent bakalářského studijního oboru může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím magisterském studiu pomocných věd historických či příbuzných historických oborech.