Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• aplikovat teoretické a metodologické poznatky v archivní praxi;
• zajistit kompletní spisovou službu organizace dle platné legislativy;
• provést archivní zpracování náročnějších archivních celků;
• zpracovat vysoce kvalitní metadata k digitalizovaným archiváliím;
• zpracovat náročné rešerše ke složitějším historickým problémům;
• revidovat dosavadní závěry a navrhnout nové způsoby řešení a teorie.

Absolventi navazujícího magisterského studia archivnictví budou připraveni na samostatnou odbornou práci a vykonávání složitějších činností ve všech typech archivů, ve spisovnách, administrativě, státní správě a samosprávě, případně v příslušných odděleních muzeí, galerií či knihoven. V těchto institucích též budou schopni obsazovat vedoucí posty na různých stupních řízení.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia v navazujícím magisterském studiu archivnictví činí čtyři semestry.

Lze zvolit jednooborovou, nebo dvouoborovou formu studia. Studenti jednooborového studijního programu musí pro přístup ke státní závěrečné zkoušce získat celkově 120 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru a jejich podíl činí 73 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu k magisterské práci). Povinně volitelné předměty, jež tvoří 30 kreditů, si studenti volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Další 4 kredity získají absolvováním cizího jazyka pro odborné a akademické účely na úrovni B2. Z volitelných oborových předmětů (výběrové kurzy) splní 3 předměty. Zbývající kredity do celkového počtu 120 lze získat zapsáním zbývajících kurzů povinně volitelných či volitelných nebo kurzů oboru PVH či dalších historických věd, zejména s kódy HIB, popřípadě z celofakultní nebo celouniverzitní nabídky.

Studenti dvouoborového studijního programu, podle zvoleného typu studia (diplomové, nebo nediplomové), musí pro přístup ke státní závěrečné zkoušce získat celkově 70 kreditů (diplomové), nebo 50 kreditů (nediplomové) za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru a jejich podíl činí 53 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu k magisterské práci) pro diplomové studium, nebo 43 kreditů pro nediplomové studium. Povinně volitelné předměty, jež tvoří 15 kreditů pro diplomové studium, nebo 5 kreditů pro nediplomové studium, si studenti volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Další 2 kredity získají absolvováním cizího jazyka pro odborné a akademické účely na úrovni B2.

Studenti se řídí při průchodu studiem studijním katalogem svého imatrikulačního ročníku. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na stránkách fakulty.

Studium jednooborového navazujícího magisterského studijního programu archivnictví je ukončeno státní závěrečnou magisterskou zkouškou sestávající z těchto tří částí:

1. Obhajoba magisterské diplomové práce

2. Písemná zkouška z novověké paleografie

3. Ústní zkouška zahrnuje: novověkou diplomatiku a archivní teorii a praxi.

K magisterské zkoušce se může přihlásit jen ten posluchač, který získal předepsaný počet kreditů a předložil magisterskou diplomovou práci.

Studium dvouoborového navazujícího magisterského studijního programu archivnictví je ukončeno státní závěrečnou magisterskou zkouškou sestávající z těchto tří částí:

1. Obhajoba magisterské diplomové práce, nebo předložení a přijetí magisterské oborové práce

2. Písemná zkouška z novověké paleografie

3. Ústní zkouška zahrnuje: novověkou diplomatiku a archivní teorii a praxi.

K magisterské zkoušce se může přihlásit jen ten posluchač, který získal předepsaný počet kreditů a předložil magisterskou diplomovou práci (v případě diplomového studia), nebo magisterskou oborovou práci (v případě nediplomového studia).

Absolvent navazujícího magisterského studijního oboru archivnictví může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studijním programu.