Estetika

Poznávání umělecké nejvyšší jest poznání lidské. T. G. Masaryk

Rozbalit vše

Estetika je moderní humanitní disciplína, která se opírá o bohatou písemnou tradici sahající od modernity až k antice. Zabývá se vztahy mezi uměním, vnímáním, literaturou a společenskými a přirozenými normami, které je utvářejí. Estetika rozvíjí schopnosti porozumění a odborného výkladu (interpretace) uměleckých děl a otázek souvisejících s lidskou kulturou, jako například: Jak porozumět umění? Proč existují umělecké druhy, styly a období? Jak a proč se měnil dobový vkus či vkus jednotlivých vrstev? Jaké hodnoty nám umění a kultura zprostředkuje, jak nás vzdělává? Jak spolu souvisí jazyk, pojmy a vnímání? A konečně: jak na takové otázky odpovídaly různé epochy evropské civilizace a jejich vynikající autoři? Smysl estetiky je tudíž informativní i formativní, má za cíl poznání i vzdělání, zisk znalostí i dovedností.

Není divu, že estetická zkoumání načas zaměstnávala i takové osobnosti, jakými byly historik František Palacký (Přehled dějin krásovědy a její literatury), Bernard Bolzano (O pojmu krásna), T. G. Masaryk (O studiu děl básnických) nebo Karel Čapek. Zakladatelem oboru na Univerzitě Karlově se stal roku 1883 Otakar Hostinský a mezi jeho následovníky zvláště vynikli Otakar Zich a Jan Mukařovský (Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty), autor strukturalistické školy, která se v druhé polovině XX. století stala světově proslulou. Na Masarykově univerzitě zase působil Karel Svoboda, jehož spisy Aristotelova estetika a Estetika sv. Augustina patří ve světě k nejcitovanějším ve svém oboru. Oleg Sus přednášel estetiku v Brně před r. 1968 a zároveň byl známým literárním kritikem a redaktorem Hosta do domu. Sémiotiku umění zde pěstovali Jiří Fukač a Ivo Osolsobě, teoretik muzikálu.

Již z toho je patrné, že estetika stojí na křižovatce humanitních disciplín, k níž lze dojít po různých cestách – studiem jazyka a literatury, psychologie, filosofie nebo kulturní historie. O podobně integrující úlohu se snaží sémiologie, totiž obecná teorie znaků, která interpretuje projevy jednotlivých kultur jako produkci a výměnu znaků; ostatně nejznámějším profesorem estetiky je italský spisovatel a sémiolog Umberto Eco.

Estetika se studuje v zemích Evropské unie i ve Spojených státech, ale častěji pod hlavičkou Cultural Studies, Literary Theory and Criticism, Cultural Anthropology, Semiotics and Theory of Communication, Art History nebo Cognitive Science aj.

Estetiku je možno studovat v rámci řádného denního tříletého bakalářského studia (Bc.), na něž navazuje studium dvouleté, ukončené magisterským diplomem s rozšířeným názvem Estetika a kulturní studia a získáním akademického titulu (Mgr.), dále je zde studium doktorské (Ph.D.). Budoucí bakaláři i magistři mohou studovat jednooborově, anebo v kombinaci s jiným oborem. Osvědčuje se kombinace s moderními a klasickými jazyky, s češtinou nebo historií.

(?)

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

  • s porozuměním a jistotou poznávat, analyzovat a předávat umělecké a kulturní hodnoty;
  • používat světové jazyky v humanitním studiu, při překládání, výměně informací a v praktickém životě;
  • chápat proměny vkusu, preferencí a estetických funkcí na pozadí vlastních znalostí historie, umění a výchovy;
  • vést k duchovnímu obohacení a přitom kriticky posuzovat umělecké a společenské jevy a normy;
  • bezchybně a přesně se vyjadřovat ústní i písemnou formou a komunikovat s odbornou i laickou veřejností.
(?)

Bakalář estetiky se naučil prakticky i teoreticky interpretovat umělecké a kulturní jevy. Dosažené vzdělání kvalifikuje absolventa pro zaměstnání redaktora, editora, kulturního zpravodaje, uměleckého kritika, manažera, mluvčího či poradce. Dále může nalézt uplatnění ve veřejné správě kultury a umění, v médiích, v divadlech, v muzeích, galeriích a jiných státních i soukromých kulturních institucích. Může se uplatnit také v oblasti public relations nebo může najít uplatnění jako učitel estetické výchovy na školách. Získal široké interpretační schopnosti k předávání uměleckého dědictví i ke správě veřejných vztahů v rámci procesů evropské integrace.

(?)

Bakalářské prezenční studium jednooborové:

Student především zapisuje všechny povinné oborové kursy (A) v obdobích, kdy jsou pro něj vypsány, celkem získá 82 kreditů A (45,5 % z celkového minimálního počtu kreditů). Povinně volitelné kursy (B) si zapisuje podle vlastní úvahy. Doporučený studijní plán může posloužit k odhadu náročnosti výběrových kursů. Všechny ostatní kursy vykonané v rámci MU jsou považovány za kredity typu (C), jejich množství nesmí přesáhnout 10 % z celkového počtu kreditů u všech studijních programů. Celkové minimální množství kreditů všech typů je 180.

K postupové zkoušce po 1. ročníku studia je nezbytné vykonat kursy: ESA001 Estetický proseminář, ESA225 Úvod do estetiky, ESA108 Latina pro estetiku I., ESA109 Latina pro estetiku II., ESA141 Základy filozofie I., ESA142 Základy filozofie II., ESA003 Seminář k dějinám estetiky a ESA132 Sémiotika a teorie komunikace.

V pátém a šestém semestru by se měl student věnovat především psaní bakalářské diplomové práce, její přípravě a tvorbě je věnován diplomový seminář (15 kreditů).

Bakalářské prezenční studium dvouoborové:

Pro bakalářské dvouoborové studium platí vše jako pro studium jednooborové, liší se však množstvím povinných A kreditů. Nediplomové studium: 57 kreditů A (včetně jazykové přípravy 4 kredity, tělesné výchovy 1+1 kredity) + kredity B a C. Diplomové studium:

67 kreditů A (včetně jazykové přípravy 4 kredity, tělesné výchovy 1+1 kredity) + kredity B a C. Nediplomové studium je zakončeno odevzdáním oborové závěrečné práce, která se neobhajuje před odbornou komisí. Součástí diplomového studia je odevzdání a obhajoba práce (15 kreditů) splňující parametry akademického textu před odbornou oborovou komisí.

(?)

V rámci tříletého bakalářského studia je propojení s praxí zajišťováno v rámci kursů zaměřených na komunikační dovednosti a soft-skills, a to v rámci kursů ESB089 Počítačové edice a prezentace a ESB063 Veřejná prezentace a rétorika.

Na praxi v oblasti učitelství estetické výchovy připravuje prakticky zaměřený kurs ESA700 Didaktika estetické výchovy.

(?)

Navazující magisterské studium estetiky se ukončuje v souladu se Studijním a zkušebním řádem, a to obhajobou závěrečné diplomové práce v rozsahu 80 000 znaků (včetně mezer). Pokyny pro psaní diplomových prací jsou upřesněny na stránkách Semináře estetiky: http://www.phil.muni.cz/estetika/studium.htm.

Státní zkouška má tři části: 1) dějiny estetiky, česká estetika a strukturalismus; 2) pojmosloví, metodologie, analytická estetika a sémiotika; 3) evropská kulturní studia a přítomnost.

(?)

Na tříleté bakalářské studium estetiky navazuje dvouleté magisterské studium s rozšířeným programem - Estetika a kulturní studia (Mgr.) a na ně dále čtyřleté studium doktorské (Ph.D.). Po ukončení bakalářského studia je rovněž možné pokračovat navazujícím studiem jiného humanitního oboru podle vlastních výběru (po splnění jeho přijímacích podmínek).

(?)
0
Aktivní studenti
19

Specifikace oboru

Obor: Estetika
Zkratka: ES
Kód: 8109R005
Typ: bakalářský
Titul: Bc.
Akreditace: do 31. 12. 2024
Program: B8109 B-OT Obecná teorie a dějiny umění a kultury