Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• mít znalosti a dovednosti v základních biologických disciplínách (obecná biologie, genetika, molekulární biologie, antropologie, mikrobiologie, imunologie, biostatistika, fyziologii organismu);
• mít znalosti z příbuzných oborů (obecná biochemie, enzymologie, anorganické a organické chemie;
• využívat znalostí struktury a funkce genomu na všech základních úrovních živého systému (genom viru, bakteriální genom, eukaryotní genom);
• provádět praktické metody v molekulární biologii a genetických disciplinách.

I když se předpokládá, že většina studentů bude pokračovat v navazujícím magisterském studiu, absolventi tohoto studia se v praxi uplatní především v laboratorních provozech v oblastech zemědělství, veterinární medicíny a potravinářství, a to na úrovni výzkumu i praktických aplikací. Jejich kvalifikace jim umožní podílet se na řešení vědeckovýzkumných úkolů i na běžné laboratorní činnosti, zejména v oblastech zavádění, inovací i rutinního využívání molekulárně genetických přístupů a metod včetně kvalifikovaného hodnocení výsledků. Cílem studia tohoto oboru je získání znalostí a dovedností potřebných pro praktickou činnost v tomto odvětví moderní experimentální biologie, resp. vytvoření základů znalostí molekulární biologie a genetiky, které jsou nezbytné k dalšímu vzdělání v tomto oboru.

• Bez profesního postavení

Standardní doba studia oboru činí šest semestrů. Pro přístup ke státní závěrečné zkoušce musí studenti získat celkově 180 kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Povinné a povinně volitelné předměty tvoří základ odborně profilujících předmětů oboru a jejich podíl činí maximálně 160 kreditů (včetně kreditů za předměty zaměřené na přípravu k bakalářské práci). Volitelné předměty si student volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných oborů. Studenti se řídí při průchodu studiem doporučeným studijním plánem uveřejněným ve studijním katalogu svého imatrikulačního ročníku. Přístup ke studijním katalogům jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na stránkách fakulty.

Státní závěrečná zkouška sestává z obhajoby bakalářské práce a písemné bakalářské zkoušky.

Témata bakalářské práce jsou zadávána z oblasti molekulární biologie a genetiky a studenti si je volí obvykle po 4. semestru, nejpozději však na počátku 5. semestru z předložené nabídky nebo i podle vlastního zájmu, který na příslušných pracovištích konzultují. Bakalářská práce má charakter literární rešerše, podrobné pokyny o její struktuře i rozsahu lze získat na webových stránkách OGMB http://www.sci.muni.cz/UEB/OGMB/.

Písemná bakalářská zkouška prověřuje znalosti studenta z předmětů Molekulární biologie a Obecná genetika.

Podrobnější informace o požadavcích ke SZZ včetně složení komise, seznamu předmětů, jejichž absolvování je vhodné pro získání znalostí požadovaných u SZZ a okruhů otázek k jednotlivým předmětům, jsou zveřejněny na webových stránkách Ústavu experimentální biologie (http://www.sci.muni.cz/UEB/OGMB).

Základním cílem studijního oboru je připravit absolventa k dalšímu studiu v navazujících magisterských programech a umožnit mu kvalifikovanou volbu jeho další profilace, zejména v navazujícím magisterském studijním programu Molekulární biologie a genetika.