Fyzika plazmatu

Od elektronů ke hvězdám

Rozbalit vše

Studijní obor je zaměřen na experimentální a teoretický výzkum neizotermického plazmatu buzeného za sníženého i atmosférického tlaku a interakce plazmatu s povrchy, včetně depozice nových materiálů a látek strukturovaných na nanometrické úrovni. Obor umožňuje specializace na poli diagnostiky a simulování plazmatu, elementárních procesů v plazmatu, depozice tenkých vrstev, modifikace povrchů a praktických aplikací plazmatu. Podstatná část experimentálního výzkumu je zaměřena na procesy, které lze aplikovat v celé řadě průmyslových technologií.

Těžištěm studia je dizertační práce, pomocí které se student učí samostatné vědecké práci, schopnosti řešit komplexní problémy a hlubokému vhledu do studované problematiky.

(?)

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

  • samostatné vědecké práce, zejména na poli fyziky plazmatu a fyziky materiálů;
  • hlubokého vhledu do fyziky a chemie plazmatu a do povrchových úprav;
  • aplikovat své znalosti ve vývoji a v průmyslových aplikacích.
(?)

Absolvent má univerzální vzdělání zejména v oblasti fyziky plazmatu a povrchů pevných látek. Poměrně snadno se může adaptovat i v jiných vědních disciplínách jako je fyzika materiálů, elektrotechnologie, mikrovlnná technika, fyzika ionosféry, astrofyzika, mikroelektronika a ve speciálních chemických technologiích. Vzhledem k povaze studia je schopen porozumět i řízení technologických procesů počítačem, apod. Absolventi nalézají uplatnění jako pedagogičtí a vědečtí pracovníci na fakultách vysokých škol s přírodovědným a technickým zaměřením. Jsou ochotně přijímáni jako vědečtí pracovníci výzkumných institucí. Uplatňují se jako vývojoví pracovníci v elektronové mikroskopii, mikroelektronice (plazmochemické leptání a depozice vrstev, monitorování procesů), práškové metalurgii, kvantové elektronice (plynové lasery a laserové interferometry), materiálovém inženýrství, chemickém průmyslu, v počítačovém modelování a jako programátoři. Část absolventů se uplatňuje i v řídících funkcích na centrálních úřadech, ministerstvech a managementu významných podniků a institucí.

(?)
  • Bez profesního postavení
(?)

Standardní doba studia oboru činí 8 semestrů. Pro úspěšné zakončení studia musí student získat alespoň 240 kreditů, z toho 210 kreditů za povinné předměty, včetně 140 kreditů za přípravu dizertační práce, která je těžištěm doktorského studia. Kredity za volitelné předměty studenti získají za absolvování libovolných předmětů z aktuální nabídky volitelných předmětů oboru nebo z nabídky jiných oborů.

Seznam povinných i doporučených předmětů a navržené pořadí předmětů lze nalézt např. na stránkách Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty.

(?)

K řádnému ukončení studia musí uchazeč složit státní doktorskou zkoušku a úspěšně obhájit svoji dizertační práci.

Státní doktorská zkouška probíhá podle Studijního a zkušebního řádu MU, článek 31 a 33. Zadávat zkoušenou problematiku a klást otázky může každý člen komise. Zkouška se skládá ze širšího vědního základu a ze speciálních předmětů. Požaduje se rovněž dobrá znalost současných vědeckých poznatků z okruhu tématu disertační práce.

Obhajoba dizertační práce probíhá ve shodě se Studijním a zkušebním řádem MU, čl 32. Základem jsou vlastní výsledky získané během studia. Podmínkou je, že tyto výsledky nebo jejich část byla publikována v renomovaných fyzikálních časopisech, respektive byla přijata ke zveřejnění. Disertační práce může mít rovněž formu souhrnu publikovaných prací opatřených úvodem a komentářem.

(?)
0
Aktivní studenti
0

Specifikace oboru

Obor: Fyzika plazmatu
Zkratka: FYPZ
Kód: 1701V011
Typ: doktorský
Titul: Ph.D.
Akreditace: do 31. 12. 2024
Program: P1703 D-FY4 Fyzika (čtyřleté)
Přírodovědecká fakulta
Obor zajišťuje:
Přírodovědecká fakulta