Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• samostatně a tvůrčím způsobem přistupovat k řešení obtížných fyzikálních či astrofyzikálních problémů, od jejich formulace a řešení s použitím přiměřeného matematického aparátu k interpretačním závěrům a jejich prezentaci před vědeckou komunitou;
• samostatné tvůrčí vědecké práce doložené publikacemi v renomovaných fyzikálních časopisech;
• uplatit zkušenosti z dlouhodobé zahraniční stáže na kvalitním fyzikálním pracovišti;
• aktivní komunikace v angličtině a případně v dalším světovém jazyce;
• vzhledem k obecnému základu a hlubokému pochopení fyzikálních problémů zvládnout a přizpůsobit se i problematice mimo svoji specializaci;
• znát dobře standardy respektovaného výzkumu.

Absolventi nacházejí uplatnění jako učitelé a vědečtí nebo vývojoví pracovníci na vysokých školách, v ústavech AV, ve výzkumných a vývojových laboratořích v průmyslu a specializovaných výzkumných ústavů. Mohou se uplatnit i v nekonvenčních oblastech, v manažerských funkcích, v oblastech státní správy spojené se vzděláváním a výzkumem.

Standardní doba studia se předpokládá čtyři roky.

Průběh studia se řídí individuálním studijním plánem.

Důraz je kladen na výchovu k samostatné vědecké práci a na intenzivní plnění zadání disertační práce.

Součástí studijního plánu jsou rovněž další povinnosti ( viz dále, např. přednášky, semináře, …) včetně kreditové hodnoty všech činností.

Individuální studijní plán schvaluje oborová rada na návrh studenta prostřednictvím školitele. Tento studijní plán je členěn na roky a semestry. Obsahuje všechny základní povinnosti studenta včetně časového rozsahu a kreditní hodnoty.

Doporučený obsah studijního plánu:

Doktorské studium je založeno na samostatné tvůrčí činnosti studenta, kterou prokazuje vlastní badatelskou prací a obhájením disertační práce. Doktorské studium se řídí individuálním studijním plánem, a to nejen z časového a organizačního hlediska, ale i obsahově, podle konkrétního zaměření disertační práce. Význam doporučeného studijního plánu v doktorském studiu proto spočívá zejména v návrhu jistého optimálního harmonogramu studia v rámci standardní doby. Respektování doporučeného plánu je výhradně záležitostí dohody doktoranda a školitele, za předpokladu plnění požadavků Studijního a zkušebního řádu MU nutných pro semestrální zápisy.

Minimální kreditová hodnota studia činí 240 kreditů (30 kreditů x 8 semestrů). Kreditová hodnota povinných a povinně volitelných předmětů je uvedena v následující tabulce:

Povinně volitelné předměty zapisuje student výběrem z bloku povinně volitelných předmětů, zpravidla ve vztahu k tématu disertační práce. Předměty označené jako doporučené jsou předměty volitelnými. Jejich volba není závazná. Semestrální zápis provádí student vždy po dohodě se školitelem.

Státní závěrečná doktorská zkouška probíhá podle Studijního a zkušebního řádu MU, Článek 31 a 33.

Státní doktorská zkouška je ústní, netrvá déle než dvě hodiny. Student má právo na písemnou přípravu do 30min.

Zadávat zkoušenou problematiku a klást otázky má každý člen komise. Zkouška se skládá ze širšího vědního základu a ze speciálních předmětů. Požaduje se rovněž dobrá znalost současných vědeckých poznatků z okruhu tématu disertační práce.

Vlastní zkoušená oblast je do značné míry určena studovaným oborem. Zadávají se okruhy otázek, učebnice (respektive monografie) a články z fyzikálních časopisů.

V teoretické fyzice všeobecný přehled (podstatné části prvních pěti dílů kursu Landaua a Lifšice) a solidní znalosti v oblasti tématu disertace (např. M Peskin, D.V.Schroeder: An Introduction to Quantum Field Theory. Addison-Wesley, 1996 nebo M.O.Scully, M.S.Zubairy: Quantum Optics. Cambridge University Press, 1997). ). V astrofyzice všeobecný přehled v rozsahu učebnice B.W. Carroll, D.A. Ostlie: An Introduction to Modern Astrophysics. Addison-Wesley, 1996.