Průchod studijním plánem

Rigorózní řízení může zahájit absolvent navazujícího magisterského studia stejného oboru/programu, případně oboru/programu, jehož náplň je velmi blízká programu Český jazyk a literatura na FF MU. Příbuznost posuzuje garant na základě přihlášky ke studiu, k níž musí být přiložen výpis ze studijní evidence absolvovaného navazujícího magisterského programu.

Předložená rigorózní práce musí obsahovat původní výsledky nebo originální zpracování ucelené části výzkumné problematiky v oblasti jazykovědné či literárněvědné bohemistiky, a to na úrovni odpovídající publikačním standardům oboru. Rigorózní práci lze předložit ve formě publikované monografie nebo autorského rukopisu v rozsahu minimálně 180 000 znaků. Rigorózní práce může mít také podobu souboru uveřejněných nebo k uveřejnění přijatých prací uchazeče, doplněného o ucelený úvod do problematiky a odborný komentář. Rigorózní práce musí svou odbornou úrovní převyšovat standard, který je v dané oblasti studia vyžadován pro diplomové práce. Jako rigorózní práci nelze přijmout nezměněný text diplomové práce.

Státní rigorózní zkouška probíhá před oborovou komisí a skládá se ze dvou částí:

1. Obhajoba rigorózní práce
Obhajoba vychází ze dvou oponentských posudků, které vypracují odborníci na dané téma s minimální kvalifikací Ph.D. (nebo ekvivalentem). Oponenty jmenuje děkan na základě návrhu garanta programu. Uchazeč je s posudky seznámen nejméně týden před konáním obhajoby.
Obhajoba začíná shrnutím výzkumného projektu, který rigorózní práce představuje. Uchazeč jej prezentuje před komisí v délce 10–15 minut. Následuje seznámení komise s posudky a reakce uchazeče na jejich hodnocení. Nakonec obhajoba ústí do volné diskuze zaměřené na témata relevantní pro obsah rigorózní práce.

2. Ústní zkouška
Ústní část je koncipována jako odborná disputace o literárněvědných nebo lingvistických problémech mezi uchazečem a členy komise.
Nejpozději měsíc před konáním zkoušky stanoví komise soubor pěti tematických okruhů, s nimiž je uchazeč seznámen. Ke každému tématu si uchazeč připraví prezentaci v rozsahu přibližně 20 minut. Přímo na místě zkoušky komise vybere dvě témata, která uchazeč představí. Po každé prezentaci následuje diskuse s komisí.
Cílem ústní zkoušky je ověřit schopnost uchazeče odborně pojednat zadanou problematiku, aktivně reagovat v diskusi a věcně argumentovat. Uchazeč prokazuje znalosti odborné literatury a dalších zdrojů a schopnost jejich aplikace v odborné diskuzi. Očekávají se jak faktografické znalosti, tak i orientace v základních i pokročilých metodologiích oboru, včetně relevantní literatury.

• Metrum a rytmus v českém verši: Experimentální analýza veršů Petra Hrušky
• Vokalizace verbálních prefixů v češtině
• Stylometrická analýza děl Jana Husa
• Zvířecí prvky v povídkové tvorbě Josefa Karla Šlejhara
• Poetika románu Dějiny světla Jana Němce
• Sociologie a literatura v interferenci: Vybrané přístupy sociologie literatury se zaměřením na ANT