Průchod studijním plánem

POŽADAVKY NA STÁTNÍ DOKTORSKOU ZKOUŠKU:
Ústní obhájení znalostí v rozsahu poznatků současné farmakologie (dle doporučené literatury) před nejméně 5 člennou zkušební komisí složenou z odborníků MU a minimálně 2 členů z jiných pracovišť.
U státní doktorské zkoušky je vyžadována krátká prezentace dosažených výsledků.
Státní doktorská zkouška se skládá před zkušební komisí.
Státní doktorská zkouška a obhajoba dizertační práce probíhají podle Studijního a zkušebního řádu MU, čl. 31, 32 a 33.
Nutnou podmínkou podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce je splnění všech povinností stanovených oborovou radou. Nejpozději s přihláškou předloží student teze disertační práce, jsou-li rozhodnutím oborové rady předepsány. Státní doktorská zkouška pak proběhne nejpozději do roka od podání přihlášky. Součástí státní doktorské zkoušky je zpravidla rozprava o tezích disertační práce, nestanoví-li oborová rada či oborová komise jinak.
DISERTAČNÍ PRÁCE:
V disertační práci uchazeč prezentuje výsledky své práce, kterých dosáhl během studia v daném doktorském programu. Školitel a vedoucí určené katedry odpovídají za to, že uchazeč má předpoklady pro splnění požadavků doktorského programu. Kandidát musí práci připravit v úzké spolupráci se školitelem, který ji před odevzdáním schvaluje.

Práce musí obsahovat původní výsledky, buď již publikované, nebo přijaté k publikaci. Předpokládejme, že kandidát předkládá k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, na které se podílel jako autor. V takovém případě musí být v práci uvedeny části práce, které kandidát vypracoval. K práci musí být přiloženo vyjádření spoluautorů potvrzující označené části práce, jejichž je kandidát autorem, a hodnotící jeho přínos.
Práce musí být předložena k obhajobě v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Text disertační práce musí být na dobré formální, gramatické a stylistické úrovni. Disertační práce se odevzdává v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému Masarykovy univerzity IS MUNI.
Za disertační práci může být uznán i soubor již publikovaných nebo k publikaci přijatých či jiného typu publikačních prací na dané téma, ve kterém uchazeč podá ucelený úvod do problematiky a komentář.

Disertační práce obvykle obsahuje tyto části
- Titulní strana
- Poděkování studenta (nepovinné)
- Prohlášení studenta o autorství předložené práce (nepovinné)
- Abstrakt v českém jazyce
- Abstrakt v angličtině („Dissertation Abstract“)
- Obsahová část
- Úvodní stránka
- Vlastní text práce - cíle, metody, výsledky, diskuse
- Závěr
- Seznam použité literatury
- Seznam tabulek (nepovinné)
- Seznam obrázků (nepovinné)
- Seznam diagramů (nepovinné)
- Seznam zkratek (nepovinné)
- Přílohy (nepovinné)

Standardy disertačních prací na FM MU upravuje Směrnice děkana č. 5/2021 Směrnice o formálních náležitostech disertačních prací zpracovávaných na FM MU.

Základem doktorského studia na LF MU je systematická práce na disertační práci v pravidelné součinnosti se školitelem, doplněná celofakultními podmínkami pro postgraduální studium.

Před obhajobou disertační práce musí být splněny následující povinnosti:
- splnit požadavky individuálního studijního plánu a semestrální úkoly podle pokynů školitele.
- absolvovat minimálně 4 předměty společného fakultního základu
- absolvovat předměty specifické pro daný modul
- dokončit publikační činnost minimálně v předepsaném rozsahu
- absolvovat zahraniční stáž (v délce minimálně 1 měsíce).
- prezentovat původní údaje na mezinárodní konferenci
- složit státní doktorskou zkoušku
- předložit disertační práci
- získat 240 ECTS

Kurzy společného základu (všechny moduly):

1. Absolvování kurzu FRESHERS: Dovednosti pro vědeckou kariéru (povinné)
2. Etika biomedicínského výzkumu (důrazně doporučeno pro všechny doktorandy).
3. Kurz Získávání vědeckých informací, případně Kurz základů vědecké práce Akademie věd ČR.
5. Organizace výzkumných projektů a klinických hodnocení
6. Analýza dat (např. kurz Analýza klinických dat, Analýza dat pro neurovědy)
7. Uživatel počítačové sítě
Publikační činnost:
Jedna prvoautorská publikace původní práce v časopise s hodnotou IF nad mediánem oboru nebo 2 prvoautorské publikace v časopise s hodnotou IF ve třetím kvartilu oboru disertace. Kategorie WoS odpovídá tématu disertační práce. Pokud je kategorie přiřazena více než jednomu oboru, započítává se kvartil nejvyššího oboru.

Účast na výuce v rozsahu maximálně 150 hodin/4 roky.
Kurzy a školení specifické pro daný modul - povinně volitelné předměty (min. 4).
Experimentální a aplikovaná farmakologie
- Neuropsychofarmakologie
- Behaviorální farmakologie
- Klinická farmakologie
- Zvířecí modely poruch CNS
- Biochemie
- Diachronní přístup k logickému zpracování informací
- Specializovaná farmakokinetika

Farmaceutická medicína
- Klinická farmakologie
- Farmakogenetika a personalizovaná medicína
- Klinické studie a farmakovigilance
- Inovativní léčivé přípravky
- Biostatistika a navrhování klinických hodnocení
- Farmakoekonomika

Farmakologie pokročilých terapeutických léčivých přípravků (ATMP)
- Základy ATMP, včetně klasifikace a použití v medicíně.
- Pokročilé metody výzkumu a vývoje pokročilých terapeutických přípravků
- Imunologické aspekty ATMP
- Zásady SVP a regulace farmaceutické výroby, kontrola kvality ve farmaceutické výrobě.
- Etika a bioetické otázky související s vývojem a používáním ATMP.
- Klinické studie a návrh klinických studií se zaměřením na ATMP.

Lékařská fakulta MU:
- Behaviorální, neurochemické a neurozobrazovací biomarkery u zvířecích modelů neuropsychiatrických onemocnění a účinek farmakologických intervencí
- Drogová závislost jako komorbidita neuropsychiatrických onemocnění na zvířecích modelech
- Farmakogenetika v predikci terapeutické odpovědi psychoaktivních léků
- Stanovení účinku přírodních anxiolytik na obsah a aktivitu cytochromu P450 na zvířecím modelu
- Stanovení účinku přírodních antidepresiv na obsah a aktivitu cytochromu P450 na zvířecím modelu
- Stanovení vlivu přírodních psychotropních léčiv na enzymy UGT na preklinických modelech
- Zapojení endokanabinoidního systému na jaterní a střevní enzymy a transportéry metabolizující léčiva
- Pokroky v metodice farmakovigilance a klinických hodnoceních léčivých přípravků pro vzácná onemocnění a léčivých přípravků pro moderní terapii (ATMP)
- Problematika hodnocení zdravotnických technologií (HTA) u individuálně vyráběných léčivých přípravků pro moderní terapii
- ATMP pro konkrétní pacienty: Výzvy v personalizované medicíně a regulační cesty schvalování
- Zkoumání problémů se škálovatelností a výrobou ATMP: strategie pro zvýšení efektivity výroby a dodržování regulačních norem“
- Ekonomické a etické výzvy při komercializaci ATMP: A Policy Analysis.
- Úloha umělé inteligence při optimalizaci výrobních procesů ATMP.
- Návrhy klinických studií pro ATMP: Řešení jedinečných výzev v oblasti hodnocení účinnosti a bezpečnosti
- Vliv imunogenicity na účinnost ATMP: strategie pro zmírnění a řízení (The Impact of Immunogenicity on the Efficacy of ATMPs: Strategies for Mitigation and Management)

Univerzita v Lipsku:
- Indukovatelné ATMP: Zkoumání nového přístupu k indukovatelné expresi efektorových molekul v makrofázích.
Zlepšení ATMPs: zkoumání nových přístupů k přeprogramování makrofágů pro boj s nádorovými onemocněními nezávisle na chimérických antigenních receptorech.
- Zlepšení funkčního monitorování ATMP: Vytvoření cílové buněčné linie pro sledování cytotoxické aktivity buněk CAR-T v plnokrevných vzorcích.

Fraunhofer IZI:
- Zkoumání škálovatelnosti a problémů při výrobě ATMP: Strategie pro zvýšení efektivity výroby a dodržování regulačních norem.
- Úloha umělé inteligence při optimalizaci výrobních procesů ATMP

Kodaňská univerzita:
- Využití důkazů z reálného světa (RWE) pro hodnocení zdravotnických technologií (HTA)
- Uplatnitelnost výjimek z patentové ochrany při vývoji ATMP
- Motivace vývoje ATMP ve veřejných institucích a partnerství veřejného a soukromého sektoru